Obchodní ředitel pivovarnické skupiny K Brewery Otakar Binder nejedná o pracovních záležitostech zdaleka jenom v kanceláři.

Český Octoberfest. S takovou přezdívkou otevřel v předminulém týdnu své brány největší pivní festival v České republice. Na letňanském letišti v Praze měli návštěvníci během desetidenního festivalu možnost až do neděle 31. května ochutnat více než šedesát značek českého piva. Nechybělo mezi nimi ani jihlavské pivo Ježek, které se v letošním druhém ročníku stalo hlavní značkou celého pivního festivalu.

Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K-Brewery, která mimo jiné vlastní také jihlavský pivovar, poskytl Deníku rozhovor.

Kde vznikla myšlenka vytvořit novou pivovarskou skupinu?

Když se vlastníci rozhodovali, kam investovat své peníze, tak vyhodnotili segment pivovarnictví v Čechách jako velice dobrý. Většina malých pivovarů si ani pořádně neuvědomovala svoji hodnotu a lidé v nich byli demotivovaní, když je ničili velcí hráči na trhu. Například právě pivovar Jihlava byl v desetimilionové ztrátě, k majetku se minulí vlastníci nechovali tak, jak by měli. Ve skupině je nyní šest pivovarů, které společnost K Brewery vlastní stoprocentně, další pivovary vlastní určitým podílem akcií.

Můžete zhodnotit dosavadní výsledky pivovarské skupiny?

Jsme tam, kde jsme chtěli být, v Jihlavě dokonce nad očekáváním.

Hospodářská krize se tedy negativně nepromítla do hospodaření společnosti?

Vždy, když bylo hůř a lidé neměli šanci našetřit potřebné peníze na větší rodinné investice, tak většinou peníze “propili“. Kdyby ale byla skutečná hospodářská krize, pak by vliv na konzumaci byl negativní.

S Ježkem je tedy spokojenost ve skupině K Brewery?

Začali jsme před více než rokem, rok trvá, než jsme prověřili výrobní a technologické procesy a nastavili pravidla servisu pro zákazníky. Nárůsty se blíží k 300 procentům. Zájem je díky tomu, že se podařilo vrátit Ježku jeho původní chuť z doby, kdy byl Ježek na výsluní a jak si jej pamatují konzumenti. Už dnes se blížíme k historickým objemům prodeje Ježka v sudech.

Jak byste charakterizoval pozici Ježka ve skupině K Brewery?

Je to první pivovar, kde jsme začali realizovat změny. Je to pivovar, který je schopen realizovat 300 tisíc hektolitrů, čili patří k našim pivovarům s větším objemem. V současné době má Ježek ze všech našich pivovarů největší nárůst, stabilní chuť, značku se nám podařilo dostat tam, kam jsme chtěli.

Čím je ještě podle vás Ježek v celé skupině K Brewery výjimečný, čím se odlišuje?

Je to hořké pivo, které splňuje chuťové představy a očekávání českého pivaře. I na severu Čech, kde značku téměř neznali, si jej oblíbili, dokonce i na Slovensku má jihlavské pivo úspěch. Podobně se daří i dalším regionálním značkám, třeba pivovaru Janáček.

V čem vidíte budoucnost jihlavského piva?

V tom, že bude vařit pivo stále podle původní receptury, a že již nikdy nebude měnit recepturu . Když jednou pivovar vyrobí 300 tisíc hektolitrů (maximální kapacita pivovaru, pozn. redakce), bude to fajn.

Pak bych očekával, aby 60 procent z celkového objemu bylo sudové pivo a zbytek v lahvích. A to je dlouhodobý cíl pro jihlavský management.

Mohl byste charakterizovat očekávání českého konzumenta piva?

Český pivař má rád, když ležák má tmavší zlatavou barvu s hořkou chutí. To vše se stálostí chuti, každá várka nemůže být jiná.

Jak se díváte na technologii HGB, tedy ředění piva?

Jestliže někdo chce pivo za tři koruny, tak mu ho za tři koruny vyrobíme - pokud máme volnou kapacitu. Ale to je možné pouze za účelem vyplnění kapacity, není to hlavní cíl žádného z našich pivovarů. Na druhé straně se nechceme ani moc hlásit k „českému pivu“, a to hlavně z důvodu, že dobrá původní myšlenka ztratila na významu. Pro nás je důležité, aby všechny naše pivovary vyráběly pivo dle původních receptur a tím si zabezpečili odlišnost v chuti, každá receptura v regionu byla svým originálem. Pivovar Jihlava s hlavní značkou Ježek již dnes používá stejnou technologii jako v roce 1890 a to je pro nás směrodatné.

Co potřebujete k tomu, abyste vyrobili dobré pivo?

Pokud jsme implementovali staré historicky osvědčené technologické výrobní procesy, pak je důležité používat kvalitní suroviny bez nežádoucích aditivních přísad. Například pivovar Platan používá vodu z novohradské pánve, což je v podstatě voda, která je známá na českém trhu pod názvem „Dobrá voda“. Také v pivovarech používáme jednodruhový nesmíchaný ječmen a samozřejmě stavíme svůj úspěch na známé kvalitě českých sládků.

Jako obchodní ředitel objíždíte pivovary a kontrolujete kvalitu?

Samozřejmě, přes den pracujeme a večer ochutnáváme, večer u piva často vyřešíme více, než na poradě.

Zúčastníte se červnového jihlavského Dne Ježka, na co se na něm nejvíce těšíte?

Na Dni Ježka určitě budu. Nejvíce mne tam budou zajímat reakce konzumentů na kvalitu piva z hlediska stálosti a komunikace se zákazníky na téma zvyšovaní úrovně servisu. Letos se již jihlavské „pivní slavnosti“ budou konat v nově zrekonstruovaném prostředí pivovarského areálu.

Zdroj: Jihlavský deník.cz

O koupi Pivovarů Staropramen mají podle zpravodajské televize Z1 vedle nadnárodního obra Heinekenu zájem také čeští investoři ze skupiny K Brewery Trade, která už vlastní šestici menších pivovarů.

Zástupci firmy informace o přetahování s Heinekenem o pivovar, jehož cena může dosáhnout deseti miliard korun, nechtěli komentovat. "Je však nesmysl, abychom se pouštěli do takového cenového souboje," řekl MF DNES předseda představenstva firmy Zdeněk Radil.

Zdroj Z1 totiž uvedl, že česká společnost by chtěla Heineken přeplatit. Dosud se však K Brewery zaměřovalo na menší pivovary, jejichž cena se pohybovala nejvýše v řádu stovek milionů korun.

Majitel Staropramenu - belgická firma AB InBev - ani zástupci Heinekenu, který je trojkou na českém trhu, se k otázkám případného prodeje nechtějí vyjadřovat. AB InBev ale připouští, že kvůli splátkám za nákup amerického pivovaru Anheuser-Busch, se bude muset zbavit některých podniků, které nyní vlastní.

Podle informací MF DNES je blízko právě dohoda o odprodeji Staropramenu do Heinekenu. Ten by se zásluhou této akvizice mohl stát dvojkou na českém trhu se zhruba třetinovým tržním podílem.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Nevýhodné exportní kontrakty, kurz koruny, špatná obchodní politika poslaly loni do ztráty Pivovar Klášter z Hradiště nad Jizerou. Doplatil, podobně jako před časem jihlavský Ježek a některé další pivovary, na vývoz laciného piva do Německa.

Představitelé pivovarnického uskupení K Brewery, které Klášter loni koupilo, ale tvrdí, že nápravná opatření vytáhnou zadlužený pivovar opět nad nulu. A že se problematického pivovaru nehodlají vzdát.

Z někdejší produkce 120 tisíc hektolitrů se Klášter s 75 zaměstnanci po omezení problémového exportu propadl podle informací HN o třetinu, podobným způsobem z předloňských 200 milionů i tržby.

Pivovar také dluží po lhůtě splatnosti některým dodavatelům. O jak velkou sumu jde, obchodní ředitel Zdeněk Reska neprozradil.

"Jsou tak vysoké, že mne to bolí. Jsem ale ze staré školy, každý dluh je podle mne problém k okamžitému řešení," říká Reska. Je jedním ze dvou předních manažerů, kterými K Brewery letos nahradilo dřívější šéfy z doby předchozího majitele společnosti Ecoholding.

Problémy Kláštera způsobila podle Otakara Bindera, zodpovědného v K Brewery za marketing a obchod, především špatná kvalita managementu a "rozprodej piva do Německa za babku".

"Exportovat budeme dál jen za oboustranně výhodných podmínek. A také v případě Kláštera se chceme co nejvíc soustředit na podporu prodeje v místním regionu," popisuje Binder způsob, jakým chce K Brewery dostat Klášter z nejhoršího.

Podobný - a zatím úspěšný - recept zavedla pivovarnická skupina, ve které mají největší podíly podnikatelé Martin Burda a Grzegorz Hóta, loni v Pivovaru Jihlava. I ten před vstupem K Brewery doplácel na nevýhodné podmínky exportu.

K Brewery má dnes podíly v pivovarech Svijany, Rohozec, Černá Hora a ovládá Klášter, Janáčka, Platan, Rychtáře, Lobkowicze a jihlavského Ježka. Loni ještě Český svaz pivovarů a sladoven nepočítal do statistiky K Brewery jako pivovarnické uskupení s holdingovou strukturou, a tedy kumulovanou produkcí pivovarů. Údajná nezávislost ovládaných pivovarů přitom znamenala významnou úlevu na spotřební dani.

Právníci už ale od loňska upozorňovali, že většina z ovládaných pivovarů sice splňuje podmínky kategorie "malý" (do roční výroby 200 tisíc hektolitrů), ale je sporné, zda ještě platí i druhá podmínka pro daňovou slevu - nezávislost na jiném subjektu.

Od letoška už ale šest pivovarů ve správě K Brewery podle Bindera slevu na spotřební dani v kategorii "malý a nezávislý" neuplatní. Zaplatí daň jako velké pivovary a přijdou celkem o daňovou úlevu v řádu desítek milionů korun. "Přiklonili jsme se k tomu, i když ty právní výklady nebyly jednoznačné. Jednotlivé pivovary sice působí samostatně, ale centralizovali jsme už některé činnosti, jako je nákup surovin, počítačové propojení a podobně," říká Binder.

Svijany a Rohozec ovládá liberecká společnost LIF, K Brewery tam má menšinový podíl. K padesáti procentům v pivovaru v Černé Hoře se ale nijak zvlášť nadšeně nehlásí. Zakladatel a dnes druhý spolumajitel - Jiří Fusek - trvá na nezávislosti "své" Černé Hory.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Mezi českými pivovarníky se rozhořel spor o desítky milionů korun: Má nová, největší ryze česká skupina K Brewery nárok na daňové úlevy?

Ve hře je pětadvacet milionů korun jen za letošek. A podezření, že členové skupiny už loni neprávem získali úlevy v řádu milionů.

Oč jde? Zákon dává "malým nezávislým pivovarům" úlevu na spotřební dani. Nejméně dva členové skupiny K Brewery - Pivovar Černá Hora a Pivovar Janáček - jí také loni využili. Každý tím ušetřil asi sedm milionů korun. A pokud letos úlevu uplatní všichni členové skupiny, jak už začátkem roku ohlásili úřadům - uspoří aspoň 25 milionů.

Jenže jak mohou být pivovary "malé a nezávislé" - a zároveň ve skupině, která už svojí produkcí přes milion hektolitrů dostihuje například Budějovický Budvar?

"K Brewery musí daně platit v plné výši. Úlevami proti nám získává neoprávněnou výhodu," tvrdí rozhořčeně zástupce jednoho z konkurenčních pivovarů.

Zákon o spotřební dani říká, že úlevu může mít malý pivovar do výstavu 200 tisíc hektolitrů ročně. To Janáček i Černá Hora splňují. Ale současně musí být podnik nezávislý.

Šéf a spolumajitel celé skupiny K Brewery Zdeněk Radil přitom už od loňského května sedí v představenstvu pivovaru Černá Hora. Zároveň je už rok šéfem představenstva Pivovaru Janáček. A už loni byly také personálně oba pivovary propojeny i s dalším, Pivovarem Svijany.

Předseda představenstva K Brewery Radil odmítá, že by společnost porušovala zákon. "Účast zástupců K Brewery ve statutárních orgánech pivovarů sama o sobě neznamená ztrátu jejich nezávislosti," tvrdí.

Jenže v zákoně je také zřetelně vymezeno, kdy i malý pivovar ztrácí na úlevu nárok: Pokud byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou závislost na jiném pivovaru. Lidsky řečeno - pivovary K Brewery by nesměly využívat výhod společného nákupu surovin, odbytu, bankovních úvěrů - zkrátka nijak spolupracovat. Pak taková skupina ovšem postrádá smysl.

"Z našeho pohledu je tato skupina jen jedním subjektem," potvrzuje také šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. I advokát Dalibor Šalek z České asociace pro soutěžní právo předpokládá: "Pro daňové účely se dá zřejmě mluvit o vzájemné závislosti členů skupiny. Ale konkrétně musí rozhodnout až finanční úřad."

Jasný verdikt však zatím nikdo nechce říci. A pro úřady to zřejmě bude problém. "Například pojem hospodářská závislost nikde není definován," upozorňuje David Neveselý z Advokátní kanceláře Havel - Holásek, který se domnívá, že K Brewery má na úlevy nárok.

Jednoznačně vidí věc prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. "Černá Hora je stále nezávislý pivovar, pan Radil je v představenstvu jako soukromá osoba," říká. Háček je ovšem v tom, že Fusek je šéfem právě Černé Hory. A on, případně jeho syn Daniel, jsou i v orgánech dalších pivovarů K Brewery.

Sám šéf skupiny Radil připouští, že problém nyní konzultuje s právníky. "Nevylučujeme, že jednou z možností může být pro letošek i úhrada daně v plné výši," říká nakonec.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík a Miroslav Petr

Čtveřice českých podnikatelů, kteří stojí za skupinou K Brewery, získala Lobkowiczský pivovar a pronikla mezi největší hráče na trhu.

Hospodářské noviny zjistily, že firma K Brewery získala Lobkowiczský pivovar a Pivovar Rychtář z Hlinska. Nyní k ní patří celkem už osm značek, například Svijany, Ježek nebo Platan.

Dohromady vyrobí přes milion hektolitrů piva za rok. Tedy téměř jako Budějovický Budvar, jež je českou čtyřkou.

HN nyní také jako první získaly přehled o tom, komu vlastně K Brewery patří. Předseda představenstva Zdeněk Radil potvrdil, že on sám a podnikatelka Eva Kropová drží ve společnosti dohromady menšinový podíl.

Dominantní vliv má majitel Lázní Luhačovic a dalších firem Martin Burda společně s třineckým finančníkem Grzegorzem Hótou.

Ti loni společně koupili podíly například v jihlavském Motorpalu. Hóta působí i ve firmách jako je třinecký Tritreg, ale je považován i za spojence známého finančníka Pavla Tykače, hlavního majitele Mostecké uhelné a někdejšího šéfa skupiny Motoinvest. Hóta a Tykač se podle některých zpráv nedávno pokoušeli společně získat podíl v Sokolovské uhelné.

"Nejednáme v zájmu nikoho jiného, obor pivovarů považujeme za perspektivní a chceme ho rozvíjet," uvedl Radil.

K Brewery působí na trhu teprve přes dva roky, ale už předběhla dosud největší ryze českou privátní skupinu PMS Přerov, kam patří značky Zubr, Litovel a Holba.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Už druhým rokem skupuje společnost K Brewery Group podíly v tuzemských menších pivovarech a záhadná skupina domácích a údajně movitých akcionářů od počátku vyvolává rozporuplné reakce lidí z pivovarské branže. Na jedné straně nadšení pivovarských vlastenců, kteří to považují za obranu proti rozpínání nadnárodních gigantů, a na druhé straně obavy ze stále neznámé struktury a dalších záměrů vlastníků K Brewery.

Navenek reprezentuje společnost Zdeněk Radil, třiatřicetiletý manažer se zkušeností s řízením rizik ve firmách jako je třeba Telefónica O2. Jedním z majitelů K Brewery je Martin Burda, ovládající například Lázně Luhačovice. Ale kdo dál za skupinou stojí a financuje mnohamilionové akvizice do regionálních pivovarů v Černé Hoře, Svijanech, Malém Rohozci, Jihlavě, uherskobrodském Janáčku a protivínském Platanu, odmítá zatím prozradit. Prý až přijde čas.

"K Brewery je zatím neorganizovaná a neuchopitelná skupina lidí, kteří pojali záměr investovat v pivovarnictví, a od té doby se podařilo zainvestovat pár zajímavých českých společností," říká Radil v rozhovoru pro HN.

HN: Jaké záměry vlastně mají akcionáři K Brewery?

Navázat na to, co tyto pivovary už udělaly, podpořit jejich dosavadní rozvoj, působit především v regionu, být tam co nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic závažnějšího na jejich řízení. Základní záměr je dlouhodobě působit v tomto sektoru, akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys. Nemají žádné krátkodobé termíny pro návratnost vložených prostředků.

HN: Takže se jedná o poměrně movité akcionáře.

Přesně tak. Jsou to české podnikatelské subjekty, které získaly prostředky svou dosavadní podnikatelskou činností.

HN: Můžete vyvrátit obavy některých odborníků z pivovarnického oboru, že K Brewery možná skupuje podíly v pivovarech nakonec pro někoho jiného?

Jednoznačně jde o dlouhodobý záměr, nejedná se o skupování pro někoho. Jsou to vlastní peníze bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ne z nějakého altruismu, ale proto, že to vnímáme ze střednědobého a dlouhodobého záměru jako zajímavý byznys.

HN: Jediné, co je zatím o K Brewery známo, je, že má do pěti akcionářů a žádný další management. To znamená, že do pivovaru investuje, zaplatí za příslušný podíl, a vy jako předseda představenstva pak komunikujete s vedením těch firem. Říkáte jim, jakou máte představu. Naplňují ji?

Zatím je brzy to hodnotit, ale v naprosté většině můžeme říci, že ano. Naplňují.

HN: Kde nenaplňují?

Na to je, říkám, krátká doba.

HN: Jihlavský pivovar se značkou Ježek nedávno doplatil na vývoz laciných piv přes jediného exportéra - tehdy i většinového vlastníka - a vy jste jim pomohli v rozvoji úvěrem. Je jediným případem vaší pomoci?

Já bych nezdůrazňoval potřeby jihlavského pivovaru, my jsme připraveni - například v souvislosti s cyklickými vývoji nákladů - pomoci jednotlivým pivovarům. Zejména pokud tam je vidět jednoznačný růstový potenciál do budoucna a určitá míra pravděpodobnosti, že se vložené prostředky vrátí. Takže není třeba konkrétně rozvádět, v jakém případě se co děje. Ochota akcionářů tu je.

HN: V případě Jihlavy jste ale úvěr poskytli?

Ano.

HN: I v případě jiného pivovaru?

Nevylučujeme to, ale nechci se k tomu víc vyjadřovat.

HN: V Jihlavě váš předchůdce - belgický Bockhold N.V - měl tendenci prosadit modernější a především rychlejší způsoby vaření. To někdy odporuje tradičním českým postupům. Hodláte na tom něco měnit?

To je pravda. Pivovar byl zainvestován, to se nám líbí. Nicméně výrobní postupy zavedené Belgičany ne úplně korespondují s našimi představami o výrobě kvalitního českého piva. Takže nyní probíhají intenzivní diskuse a analýzy co se týče receptur. Už jsme identifikovali příležitosti, co a jak změnit, abychom vrátili Ježkovi charakter skutečně tradičního českého piva. A věříme, že i spotřebitelé budou mít možnost to brzy poznat.

HN: Je pro podobné menší pivovary export vůbec vhodnou cestou k dalšímu významnému růstu, jako je tomu u velkých pivovarů?

Není export jako export. V případě jihlavského Ježka to bylo vaření piva, když to přeženu - ve mzdě pod cizím brandem - a to asi není úplně nejlepší cesta pro menší regionální pivovary. Nicméně jednoznačný potenciál lze vidět v případě exportu vlastních značek za odpovídající cenu. Cenově se nepodbízet. Ale nelze očekávat nějaké obrovské nárůsty objemů ze dne na den. Toho lze dosáhnout jen kvalitou a naše strategie je jít touto cestou. A chvíli trvá, než o tom přesvědčíte tuzemský trh, ale i ten zahraniční.

HN: Když někam vstoupí nový vlastník, tak začne hledat úspory. Snaží se zefektivnit výrobu. Budete v těch pivovarech třeba propouštět?

Ani to není na pořadu dne. Je dobré podotknout, že nákupu podílů v pivovarech předchází poměrně dlouhá analytická fáze, kdy se chceme přesvědčit o tom, že má daná investice smysl a že není důvod do budoucna nic zásadního měnit. My nejsme pevně uchopitelná struktura, která by měla někde v klobouku manažerský tým. Takže stavíme na dosavadních lidech a spíš chceme přinést větší finanční stabilitu, která by vykryla případné otřesy s ohledem na cyklický vývoj cen vstupů, jako jsou slady, chmel, energie a podobně.

HN: Management těch firem nehodláte vyměnit?

To zatím určitě ne. V současné době žádný takový záměr není.

HN: Noví vlastníci se v podobných případech snaží využít nějakých synergických efektů, třeba sjednocení nákupu surovin, jednotné distribuce a podobně. Jak to chcete zařídit vy, když máte pivovary prakticky po celém území Česka?

Žádné radikální centralizování nechystáme. Jak jste správně poznamenal, podobné možnosti jsou pro nás omezené. Ale všechny pivovary, kde máme podíly, mají své místo na trhu i bez synergických efektů. Ke snahám o efektivnost budeme přistupovat velmi citlivě. Vnímáme, že regionální trhy jsou pro tyto firmy klíčové a tudíž by se tam mohla negativně projevit třeba jakákoliv snaha o změnu dodavatelů, odběratelů a podobně. Žádnou dramatickou centralizaci neplánujeme. Uvidíme, co přinese čas.

HN: Mají menší pivovary větší šance posílit na domácím trhu? V situaci stagnující nebo jen minimálně rostoucí domácí spotřeby?

Jsme přesvědčeni, že menší regionální pivovary mají své místo na trhu, je otázka, zda je prostor pro další navyšování. A jak již bylo řečeno, určitý potenciál vidíme i v exportu, ale jen za rozumné ceny u vlastních značek.

HN: Máte nyní podíly nebo celý majetek šesti pivovarů. Míříte dál?

Další jednání probíhají, nelze teď odhadnout, jak dopadnou. Je to otevřené.

HN: Zajímají vás jen střední nebo menší pivovary?

Nemáme přehnané ambice, nicméně vše je otázka reálného zvážení konkrétní investiční příležitosti. Takže kdyby bylo něco většího, určitě to zanalyzujeme a uvidíme, co by se s tím dalo dělat.

Zdeněk Radil (33)

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a práva na Karlově univerzitě v Praze. Profesní kariéru začal v České národní bance. Následovaly posty v někdejší společnosti SPT Telecom a AliaChem. Ve společnosti Alcatel byl zodpovědný za finanční správu (treasury) pro střední a východní Evropu. Jako manažer pracoval i pro společnost Deloitte & Touche a v současné době působí ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic jako výkonný ředitel pro interní audit a řízení rizik. Radil je viceprezidentem České asociace treasury a Generálním tajemníkem České asociace obchodníků s cennými papíry.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volnem čase rád cestuje a věnuje se sportu.