Trvalo to trochu déle než vloni, ale pivaři se nakonec opět „dočkali“. Pivovary zdraží pivo, přestože ceny jiných produktů stagnují, nebo dokonce budou zlevňovat.

V minulých letech pivo zdražovaly jen některé pivovary a většinou následovaly obdobné kroky velkých pivovarů. Avšak teď je situace jiná.

Cenu piva zvýší všechny pivovary a všechny v tentýž den. Na Nový rok. Bude zajímavé sledovat, jak zareagují hospodští, zda zdraží pivo po silvestrovské půlnoci, či na Nový rok odpoledne. Nebo počkají se zdražením až do doby, kdy vyprodají zásoby z letošního roku?

Důvodem zdražení je zvýšení spotřební daně na pivo o 33 procent, které prosadil ministr financí Eduard Janota. Tato vládní úprava zdraží jeden půllitr podle druhu piva o šedesát haléřů až o korunu. Pivo zdraží i největší pivovar v kraji náchodský Primátor. „Změna daní bude na přelomu roku, a tak pivovary budou chtít upravit cenu co nejdříve. Nikdo nebude dlouhodobě podnikat se ztrátou,“ řekl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý. Ten zatím neví, o kolik pivovar zdraží: „Nemáme to ještě přesně spočítáno, ale nechceme zdražit víc než o rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty. U desetistupňového piva to bude méně, u dvanáctistupňového více.“

Podle Hlavatého ke zdražení budou muset přistoupit všechny pivovary, které nechtějí snižovat u svého piva marže.

To potvrdil i ředitel pivovaru Krakonoš v Trutnově Karel Janko: „Trutnovský pivovar od 1. ledna 2010 zdraží pivo tak, aby nová cena pokryla rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně.“

Zdražení piva 1. ledna 2010 potvrdil i ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. „Zatím nevím, o kolik, ale určitě nemůžeme z marže, kterou na pivu máme, ještě dotovat stát. Asi se to nikomu nebude moc líbit, ale při tak velké spotřebě piva to státu možná pomůže,“ řekl Nosek.

Nový pivovar Tambor ve Dvoře Králové nad Labem, který úspěšně vstoupil na pivní trh letos, zatím se zdražením váhá. Manželka nemocného ředitele Nasika Kiriakovského sice v neděli vzkázala, že pivovar zdraží pivo o korunu, ale sám Kiriakovský si tím ještě včera jist nebyl. Poté, co viděl nedělní televizní debatu s ministrem financí Janotou, se domnívá, že o růstu spotřební daně ještě na sto procent rozhodnuto není.

Zdražují i minipivovary, například Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. „Těžko bych zvládl zvýšení DPH i spotřební daně. Ještě jsem to nepočítal, ale bude to sedmdesát haléřů až koruna na pivo,“ řekl za rychnovský pivovar Tomáš Konvalina.

Pozadu nezůstane ani Pivovar v Nové Pace. „Zdražíme v průměru o šedesát haléřů. Cena nízkostupňového piva půjde nahoru méně, cena silnějšího více,“ řekla Pavlína Krejčová z marketingu novopackého pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Broulík

Rozšířený program, dvě scény s velkokapacitními stany nebo pouť u kostela. Takové novinky pro letošek připravili organizátoři Krkonošský pivních slavností ve Vrchlabí.

Dvanáctý ročník populární akce je na programu už tuto sobotu od 9 hodin. Hlavní změnou jsou dvě pódia. Kromě osvědčené scény na náměstí diváci mohou zavítat do areálu zámeckého parku „Za konírnou“, kde dostanou prostor alternativní hudební směry. „Původně malá městská slavnost dnes patří mezi nejvyhledávanější regionální události. Loňská návštěvnost značně přesáhla číslo pět tisíc, a proto jsme se rozhodli, že rozšíříme areál slavností o další místa k vyžití,“ vysvětlil organizátor Vladimír Paulů.

Další letošní novinkou je vrchlabská pouť „U kostela“, hlásící se k tradici vrchlabské Vavřinecké pouti.

Hlavní hvězdou slavností bude kapela Žlutý pes, diváky rozparádí i legendární Kreyson, rock´n´roll v podání The Peripeties, místní High Fever nebo Milan Schelinger.

Zajímavé hudební menu ale nabídne také druhá scéna v zámeckém parku. „Velkým lákadlem je fenomenální funky – jazzové trio – 123 min., exotickým zpestřením bude skupina Al Yaman s jemenskou zpěvačkou Ashwaq a brazilská bubenická show kapely Batukatum. Kapela Fast Food Orchestra rozdovádí příznivce skáčka,“ dodává Paulů.

V pivním referendu se letos o přízeň návštěvníků utká hned dvanáct pivovarů.

Zdroj: Krnonošský deník.cz | Autor: Tomáš Plecháč

Nechtějí konkurovat velkým pivovarům a přece se o nich v poslední době mluví čím dál víc a stále jich přibývá. Minipivovary, které vaří vlastní speciální piva, přitom zdaleka nevyhledávají jen pivní turisté.

Pivo podle receptu z 18. století K nejpopulárnějším v kraji patří zámecký pivovar v Dětenicích na Jičínsku. Jeho majitelé se rozhodli vsadit na tradiční výrobu piva podle receptu z 18. století. Pivo se tam vaří z tradičních surovin původním postupem na otevřeném ohni. Zámecký pivovar svým návštěvníkům nabízí prohlídku dobových interiérů, sladovny, bednárny, varny, laboratoře, chmelnice, ležáckých sklepů, spilky a ledárny.

Středověk na příchozí dýchne především v historických sklepích, v nichž vznikla středověká krčma a kde stylově oděná obsluha oslovuje hosty jadrnou staročeštinou. Kromě neděle a pondělí se krčma stává útočištěm "žebráků", ale návštěvníky baví i tanečnice, šermíři, kejklíři a fakír. „Na 6. prosince připravujeme mikulášskou nadílku s programem a 31. prosince silvestrovský večer,“ řekl správce zámeckého resortu v Dětenicích Petr Jindrák.

Exkurzi do sladovny a pivovaru lze podniknout i v Dobrušce, kde rovněž nabízejí stylové posezení a občerstvení ve sklepních prostorách.

V Miletíně vaří pro sousedy. V Miletíně oprášil pivovarnickou tradici v roce 1996 sládek Svatopluk Ďupal. Pivo začal vařit v nově založeném sousedském pivovaru. Zatímco jiné restaurační pivovary sázejí na propagaci, aby přitáhly turisty, v Miletíně se vaří pivo spíš jen pro sousedy.

To minipivovar Pivovarská bašta ve Vrchlabí zásobuje pivem vlastní restauraci i další v širokém okolí. V jeho pivnici je instalována varna a při posezení v Rytířském sále vybudovaném ve sklepení původní budovy mohou návštěvníci skrz prosklená okna sledovat otevřené kvasné kádě, ležácké a stáčecí tanky.

Co vaří

Běleč nad Orlicí: Pivovar a hostinec U Hušků

- kvasnicový světlý ležák Car, příležitostně i tmavé a medové pivo

- pivovar založen 1994

Dětenice: Zámecký pivovar

- výroba piva podle receptury z 18. století

- pivovar založen 2003

Dobruška: Pivovar

- Rampušák

- pivovar založen 1870, uzavřen 1995, znovu otevřen 2008

Hradec Králové: Pivovar Rambousek

- 11,5° světlé Classic, 12° Flieger, 13° kaštanomedový speciál a 16° černé Eliščino Královské, 12° Hradecké bílé (vaří se příležitostně)

- pivovar založen 2002

Hradec Králové: Domácí recesní pivovar U Antéňáka

- Stoják, Jantar, Jonáš, Alvarez, Bard

- pivovar založen 1995

Miletín: Pivovar U bojiště 1866

- 10° Chmelka, 12° prémiové světlé pivo Pytlák a tmavé prémiové pivo Battalion Salve

- pivovar založen 1996

Vrchlabí: Pivovarská bašta

- Krkonošský medvěd - světlé výčepní, světlý a tmavý ležák, pivo s příchutí medu či třešní

- pivovar založen 1995

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Krejčová

O pokračování tradice uvažuje i rychnovský pivovar, který získal zpátky v restituci pražský právník Jan Mikš. „Tento nápad je zatím ve stadiu jednání. Pokud vím, tak pan Mikš vyhlásil výběrové řízení na zařízení. Chtěl by ve městě začít vařit pivo v malém množství, které by se stalo takovou lokální specialitou,“ reagoval včera na dotaz rychnovský starosta Jiří Rokl, který tuto iniciativu podporuje.

„Dokonce i zastupitelé první informaci přijali s nadšením, a tak je možné, že by do budoucna mohla vzniknout i městská společnost, která by tuto aktivitu podporovala. To je ale třeba ještě projednat se zastupiteli,“ naznačil starosta. Rychnovský pivovar by do budoucna mohl vařit i originální malé dávky piva pro zákazníky v rámci Mikroregionu Rychnovsko ad. Mohly by tak vzniknout nenapodobitelné série jako např. Lukavické pivo, Javornické pivo apod.

Zdroj: Hradecký deník

Pokud budou chtít milovníci pěnivého moku ochutnat o Velikonocích nějaké speciální sváteční pivo, budou mít šanci u dvou východočeských pivovarů. Trutnovský pivovar Krakonoš a Pivovar Broumov letos uvařily speciální čtrnáctistupňové světlé pivo a medový ležák.

Většinu tohoto piva v lahvích či sudech prodají ve východních Čechách, část dodají do Prahy či Brna.

"Věříme, že naše medové pivo bude mít úspěch. Ačkoliv obsahuje lesní, luční a kaštanový med, není sladké," řekl jednatel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. Medového piva podnik vyrobil asi 100 hektolitrů. Speciální piva podle Noska oslovují stále více lidí. Kladný ohlas podnik sklidil už o Vánocích se speciálním polotmavým sedmnáctistupňovým pivem.

Pivní perličky od minipivovarů

Již několik let vaří k Velikonocům čtrnáctistupňový speciál trutnovský pivovar Krakonoš. "Dříve jsme vařili jednu várku. Pivo mělo úspěch a nyní vaříme várky dvě," řekl ekonom pivovaru František Pechek. Jedna várka představuje asi 180 hektolitrů. Ani u jednoho pivovaru však výroba na pivu k Velikonocům nestojí. Výstav Krakonoše činí přes 90 tisíc hektolitrů, Pivovaru Broumov kolem 26 000 hektolitrů.

Zvláštní speciální piva pocházejí především z produkce minipivovarů. Například v závěru loňského roku začal v Hradci Králové pivovarník Milan Rambousek vařit speciální Eliščino královské pivo s přídavkem kaštanového medu. Další piva výjimečných chutí vaří na východě Čech například minipivovary ve Vrchlabí na Trutnovsku a Dětenicích a Miletíně na Jičínsku.

Zdroj: Týden

Přestože v Královéhradeckém kraji už jsou jen čtyři pivovary, které mají na trhu podíl sotva několik procent, v hospodách se objevují další druhy piv z různých minipivovarů. Je to proto, že znalosti z vaření piva mělo v kraji hodně lidí, kteří se nesmířili s tím, že je v restauracích kvůli tlaku pivovarských gigantů stále omezenější sortiment.

Jedním z prvních míst regionu, kde v polovině 90. let minulého století začali vařit nové pivo, byl hostinec s minipivovarem U Hušků v Bělči nad Orlicí. Restaurace je častým cílem cyklistů, kteří patří k největším konzumentům domácího piva. V letních měsících je hostinec v obležení turistů. Ležáky Car a Apache tam zkušený sládek Josef Balounek vaří již víc než deset let.

V roce 2002 začal v Hradci Králové vařit svůj ležák Milan Rambousek. „Jsem vyučený sládek a bylo mi líto, když jsem viděl zkázu místního pivovaru. Proto jsem se rozhodl, že v Hradci Králové se pivo bude vařit dál,“ vysvětluje.

Dalším členem v klubu minipivovarů v regionu je světoběžník Adolf Zeman, který obnovil pivovar na svém zrestituovaném statku v Medlešicích na Chrudimsku. Jeho rodině patřil od roku 1921. Sám Zeman je zkušeným sládkem a pivo vařil po dobu své emigrace na čtyřech kontinentech - v Německu, Íránu, Argentině, ale také na Aljašce. Jeho nefiltrovaná piva odebírá i další restaurace. Tito zkušení sládci tvrdí, že s výrobou piva může začít úplný amatér. Důležitý je zájem o věc a výdrž. To je příklad Petra Hoška, který se živí montováním antén.

Petr Hošek začínal metodou pokus - omyl a domácí vaření piva je již jedenáct let jeho největším koníčkem. K nápadu ho dovedli přátelé, kteří se vaření již chvíli věnovali. „Začínal jsem tak, že jsem si nakoupil pšeničné placky, které jsem rozdrobil a uvařil, natrhal jsem si planý chmel a zakvášel mladým kvasnicovým pivem. Mé první pokusy jsem pil jen já a pár odvážných známých, pivo to moc nepřipomínalo,“ směje se svým začátkům.

Pivo, které se dalo pít, se mu podařilo vyrobit asi po dvou letech. „Poradil jsem se se svými známými sládky, kteří mi řekli, co dělat, aby se pivo dalo pít, i když se dělá doma na plotně,“ vysvětluje Hošek. Nyní si už sám vymýšlí vlastní receptury.

Zákony minipivovarům nepřejí

Na všechny tyto zachránce tradic však čeká mnoho nástrah v podobě zákonů. Každý, kdo si doma uvaří byť jen pět litrů piva, má povinnost ohlásit celnímu úřadu místo výroby i předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok. Tím to však nekončí. Pokud si uvaří více jak 200 litrů za rok, je povinen se na celním úřadě již zaregistrovat a platit státu spotřební daň. Nejnižší sazbu platí výrobní skupina do deseti tisíc hektolitrů ročně, což je trnem v oku malým pivovarníkům. „Opravdu mi přijde nelogické, když je můj trpaslík v jedné daňové skupině s velkými pivovary,“ říká Rambousek. Ten vyrobí ročně kolem 50 hektolitrů piva.

Petr Hošek se pokouší jít cestou klubu. Znamená to, že každý člen klubu, který se zaregistruje, má možnost na společném zařízení uvařit 200 litrů piva ročně bez toho, že by musel státu odvést spotřební daň. Zůstává jen povinnost oznámit to celnímu úřadu. „Zatím se to povedlo jen dvěma členům, ostatním dělali celníci nějaké problémy s výkladem zákona,“ postěžoval si Hošek.

Minipivovar jako atrakce

Pivo v malém vaří také na zámku v Dětenicích na Jičínsku. Je součástí turistické nabídky zámeckého areálu, kde je i pivovarnické muzeum.

Cestou moderních ochucených piv se vydali ve vrchlabské restauraci Pivovarská Bašta. Návštěvníci dostávají silné pivo Krkonošský medvěd. Sládková Jitka Zemanová zde vaří tmavé pivo s příchutí třešní a světlý ležák ochucený medem.

O produkty malých pivovarů je veliký zájem v takzvaných trendových hospodách. Například v pražském Pivovarském klubu mají turisté šanci ochutnat kolem 200 českých piv, z nichž skoro polovinu tvoří malé pivovary a minipivovary.

Z východočeských speciálů nechybí Bělečský Apache, Rambouskův medový speciál nebo Medlešický ležák. Ochutnat pivo Petra Hoška není již tak jednoduché. „Co vyrobíme v našem klubu, musíme si sami vypít, do žádné hospody ho nedodávám,“ říká jeden z prvních hradeckých domácích výrobců piva. (MF Dnes)

Ze čtyř pivovarů v Královéhradeckém kraji vykázaly loni růst výstavu pivovary v Náchodě a nedalekém Broumově. Naopak pivovary v Trutnově a Nové Pace na Jičínsku zaznamenaly mírné poklesy, a na loňském růstu celého českého pivovarnictví o více než jedno procento se tak nepodílely.

Pivovar Náchod, který je největším producentem piva v Královéhradeckém kraji, loni zvedl výstav o více než dvě procenta na 143 915 hektolitrů. "Dařilo se nám zejména zvyšovat odbyt speciálních piv a také jsme posílili export," řekl vedoucí marketingu pivovaru František Meduna. Dodal, že největší nárůst, o čtvrtinu, zaznamenalo nealkoholické pivo, jehož je náchodský pivovar po nošovickém Radegastu druhým největším výrobcem v republice.

Růst výstavu o 43 procent na 19 360 hektolitrů loni vykázal i nejmenší pivovar v kraji v Broumově. "Podařilo se nám dostat do řetězců Tesco a Konzum Ústí nad Orlicí, a to zejména s novým osmistupňovým pivem," řekl ekonom pivovaru Karel Krejčí. Nového nízkostupňového piva pod značkami Převor a Novic podnik loni vyrobil téměř 6000 hektolitrů.

Naopak trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesl prodej piva o šest procent na 107 900 hektolitrů. Hlavním důvodem snížení prodeje byl výpadek dodávek cisternového piva, kterého pivovar ročně prodával od 3000 do 6000 hektolitrů. "Odbyt lahvového a sudového piva zůstal loni téměř stejný," řekl jednatel pivovaru Karel Janko.

O čtyři procenta na 46 000 hektolitrů klesl loni výstav Pivovaru Nová Paka. Pokles firma přičetla sílícímu tlaku velkých pivovarů na regionálním trhu. Naopak se pivovaru dařilo v exportu, který zvedl o tři procenta na 14 750 hektolitrů. Právě v dalším posilování exportu vidí pivovar perspektivu svého růstu. "Letos bychom se chtěli ve vývozu dostat na úroveň 16 000 hektolitrů," uvedl ředitel pivovaru Jaromír Bulko.

Všechny čtyři pivovary v kraji nehrají na celostátním trhu významnější roli. V celé zemi loni výroba piva činila 18,75 milionu hektolitrů a pivovary v Hradeckém kraji se na ní s celkovým výstavem 317 200 hektolitrů podílely necelými dvěma procenty. (Mojenoviny)