Suchdolský Jeník je výzkumný a výukový pivovar, náležící pod Katedru technologických zařízení staveb Technické fakulty ČZU. Studenti zde mají možnost realizovat své závěrečné práce. Pivovar se dále podílí na spolupráci s ostatními vědeckými pracovišti ČZU, například poskytováním odpadních produktů výroby pro výzkumné záměry apod. V pivovaru také absolvují praktickou výuku v rámci předmětu Dílenská cvičení studenti VOŠ, G, SPŠ A SOŠ Podskalská, obor Technologie piva, vína, lihu a nealkoholických nápojů, tedy budoucí čeští sládkové.

Pivovar byl založený v roce 2006 a se svou kapacitou varny 10 hl patří k největším univerzitním pivovarům v České republice. Z tohoto důvodu je kromě výzkumných, výukových a reprezentačních účelů zaměřen také na prodej svého piva veřejnosti. Celková roční produkce se pohybuje kolem 400 hl.

Standardně je k dispozici Světlý ležák. Je vyroben z plzeňských, mnichovských a karamelových ječných sladů. Dále je použit český žatecký chmel a kvasinky spodního kvašení z českých pivovarů. Toto pivo je vařeno tradičním dekokčním rmutovacím způsobem, následně kvasí a zraje v nerezových cylindrokónických tancích.

Pivovar dále příležitostně vaří i jiné pivní styly, jako je například Tmavý ležák, Vídeňský ležák, Nakuřovaný ležák, American Pale Lager či Pale Ale. Všechna piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Při výrobě piva Suchdolský Jeník spolupracuje také s jinými pivovary, ale i výzkumnými ústavy.

Suchdolský Jeník se také pravidelně účastní degustačních soutěží, kde již získal mnoho ocenění. Například v roce 2025 ovládnul 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů v Ústí nad Labem. Zde získal 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager. Dále 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák. Pak 3. místo v kategorii Světlý ležák za svůj tradiční Světlý ležák a ve spolupráci s mini pivovarem Trilobit získal další 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Cílem Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo s využitím nejnovějších poznatků.

Sládci Pavel Braný a Tomáš Vaško z pivovaru Suchdolský Jeník jsou odborníci na pivní řemeslo, kteří se podíleli na přípravě nové knihy Bible piva. Mohou přiblížit aktuální pivní trendy, řemeslné postupy, českou pivní tradici i zákulisí tvorby této publikace.

Co se studenti během praxe v pivovaru nejvíc naučí a jaký je váš přístup k propojení teorie a praxe?

Studenti se podílejí na celém procesu výroby piva – od výpočtu receptury přes samotnou výrobu až po stáčení hotového piva do spotřebitelských obalů. Velký důraz klademe na hygienu a sanitaci, které jsou v pivovarnictví naprosto zásadní. Studenti si nejprve osvojí teoretické znalosti, které následně ověřují v rámci praktické výuky.

Jak vnímáte současný trend českého pivovarnictví – daří se mladým sládkům přicházet s inovacemi, nebo stále vítězí tradiční receptury?

Do české pivní kultury jednoznačně pronikají zahraniční pivní styly a mladí sládci se stále častěji nebojí experimentovat. Co se spotřebitelů týče, starší generace má většinou v oblibě tradiční český ležák a jiné styly často ani neochutná, zatímco mladší generace naopak vyhledává netradiční piva. Každopádně český světlý ležák má své nenahraditelné místo.

Máte jako univerzitní pivovar větší svobodu experimentovat, nebo je pro vás důležité držet se české pivní klasiky?

Stále vaříme světlý ležák, protože je po něm největší poptávka, ale pravidelně zkoušíme i netradiční pivní styly. Máme tak možnost experimentovat. Nápady přicházejí jak od studentů, tak od našich kolegů. Naším cílem je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo, ale zároveň se nebránit novým věcem. Výzkumný a výukový pivovar Suchdolský Jeník chce spojovat tradici s moderními poznatky a nabízet pivo vysoké kvality.

V čem podle vás spočívá síla českého ležáku a jaké pivo by měl každý cizinec při návštěvě Česka ochutnat?

Síla českého ležáku spočívá především v jeho pitelnosti. Je harmonický, má plnější tělo, čistý sladový charakter a jemně kořenitou chmelovou hořkost, která se příjemně rozvíjí a dlouho doznívá. Cizinci by určitě měli navštívit ikonická místa, kde mohou ochutnat plzeňské pivo – například pivnici U Hrocha – nebo historické pivovary, jako je U Fleků. Zároveň stojí za to vyzkoušet i moderní minipivovary, které rády experimentují, například Pivovar Matuška.

Čím vás nejvíce oslovila kniha Bible piva, na které jste měl možnost se s kolegou podílet?

Nejvíce nás zaujala jednoduchost, s jakou jsou i složitá témata našeho oboru vysvětlena. Skvělé je také množství ilustrací – knihu je tak radost číst.

Myslíte, že takové publikace dokážou změnit způsob, jakým lidé o pivu přemýšlejí?

Rozhodně ano. Čtenáři zábavnou formou zjistí, jak rozmanitý svět piva je. Jsme přesvědčeni, že si ho budou více vychutnávat, když pochopí, jak složitý proces výroby stojí za každým půllitrem a co všechno může ovlivnit výsledný charakter piva.

Na co jste ve své dosavadní práci v pivovaru nejvíce hrdý? Máte pivo, které považujete za svůj osobní podpis?

Jsme hrdí především na to, že se nám daří vařit poctivé pivo, které lidem chutná a rádi se pro něj vracejí. To je pro nás největší ocenění. Pokud bychom měli vybrat pivo, které považujeme za svůj podpis, byl by to určitě světlý ležák – pivo, na němž je vidět cit pro suroviny, pečlivá práce i každá drobná chyba.

Jak vidíte budoucnost českého pivovarnictví v horizontu 10–15 let? Trend malých řemeslných pivovarů?

Budoucnost českého pivovarnictví vidím v kombinaci tradice a inovace. Celková spotřeba piva pravděpodobně neporoste, ale lidé budou více hledat pestrost chutí, lokální původ surovin a příběh značky. Velké pivovary budou reagovat rozšiřováním portfolia o speciály a nealkoholické varianty, zatímco malé řemeslné pivovary posílí svou pozici díky flexibilitě, schopnosti rychle inovovat a úzkému propojení s regionem. Zásadní výzvou budou rostoucí náklady a dopady klimatických změn na chmel, ječmen i vodu. Udržitelnost a efektivní hospodaření se zdroji se proto stanou klíčovými. Výsledkem bude pestřejší trh, kde si vedle tradičního ležáku najdou své místo i moderní styly, nealko piva a limitované edice – právě řemeslné pivovary pak budou hnací silou originality a inovace.

Jaký je v současné době zájem o vaši profesi a jak moc je zastoupena zahraniční účast studentů?

Řekl bych, že stále větší. Dokládá to množství studentů, kteří naše pracoviště navštěvují, i rostoucí počet nových studijních oborů a pracovišť souvisejících s naším oborem.

Máte na kontě nějaké úspěchy s vaším pivem? Pokud ano, v čem podle vás tkví kouzlo získání ocenění?

Pravidelně se účastníme festivalů a degustačních soutěží, kde získáváme řadu ocenění. Například v roce 2025 jsme ovládli 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů. Získali jsme 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager, 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák, 3. místo v kategorii Světlý ležák za náš tradiční světlý ležák a ve spolupráci s minipivovarem Trilobit také 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Největším úspěchem je však pro nás pozitivní zpětná vazba od zákazníků.

Čím to je, že jsme považováni za pivní velmoc a mnoho lidí ze zahraničí oceňuje česká piva?

Česká republika je považována za pivní velmoc díky dlouhé a nepřerušené tradici vaření piva, která sahá až do středověku. Disponujeme vynikajícími surovinami – kvalitním sladovnickým ječmenem a především žateckým poloraným červeňákem, jedním z nejznámějších a nejcennějších chmelů na světě. K tomu se přidává unikátní technologie výroby, jako je dekokční rmutování a spodní kvašení. Významnou roli hraje i řemeslná pečlivost a vzdělání sládků. Český ležák je harmonický, pitelný a vyvážený. Zahraniční návštěvníci oceňují nejen jeho chuť a kvalitu, ale i to, že pivo je součástí české kultury a každodenního života – od tradice hospod až po pivní festivaly. I proto se české pivo stalo pojmem a značkou s celosvětovým renomé.

Ing. Pavel Braný

Na konci roku 2020 převzal roli hlavního sládka pivovaru Suchdolský Jeník. K řemeslu si našel cestu už na střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské, kde studoval kvasné technologie. Vysokoškolské vzdělání pak získal na Fakultě agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Studium završil diplomovou prací na téma „Posouzení kvality sladů a jejich vliv na kvalitu finálního výrobku“, která potvrzuje jeho dlouhodobý zájem o detailní rozbor kvality piva od samotného základu. Praktické zkušenosti sbíral už od roku 2007 v univerzitním pivovaru Technické fakulty, kde se postupně vypracoval až k pozici hlavního sládka. Jeho obzor rozšířily také zahraniční stáže – působil na Kypru, v Moldavsku, Rumunsku i ve Francii, odkud si přivezl inspiraci a nové přístupy k pivovarskému řemeslu. Dnes tak spojuje bohaté praktické zkušenosti s vědeckým přístupem a stojí za pivem, které nese jméno Suchdolský Jeník.

Ing. Tomáš Vaško

Absolvent kvasných technologií na střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské. Ve studiu dále pokračoval na Fakultě agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů ČZU v Praze, kde se věnoval výživě a kvalitě potravin. Magisterské studium ukončil obhajobou diplomové práce na téma „Observační studie dusíkatých látek vzniklých interakcí nitrosačních činidel s látkami ve sladu“ ve spolupráci s VÚPS. V současnosti zde pokračuje ve studiu na Technické fakultě v rámci doktorského studia, kde zároveň vede výuku studentů v rámci předmětů Pivovarnictví a Brewing of Czech beer. Účastnil se pracovních stážích v oboru na univerzitách například ve Francii, Rumunsku, nebo Moldavsku.

V Dolních Ředicích zraje Mordýř

Pračka musela pryč. Manželé proměnili přízemí svého domu na pivovar

Choceňský Splávek a jeho logo propojila Tichá Orlice

Voda z poutního místa se stříbrem aneb Jak se vaří pivo v Pivovaru Pelhřimov

Filištín má historickou atmosféru a speciální piva

Kaplický minipivovar vaří piva Habakuk. Nabízí klasiku i zahraniční speciality

Do dnešního dne jsme publikovali přesně 25 000 novinek a bloků.

Od této chvíle přesouváme informační servis z pivního a pivovarského světa na facebookový profil PIVNÍ|INFO.

Facebookové upozornění na nový originální článek na Pivním.infu poznáte mj. také podle nové úvodní fotky profilu.

Děkujeme za pochopení

Test pivních speciálů: Příchutě Svíčková a Gazpacho jsou bizarní, toto si o nich myslím

Budvar oslavil 130 let a vytvořil nový český rekord

Czech Mates: nový příběh českého piva v Africe

Luxus v hotelu vyměnil za vlastní restauraci a pivovar. Staví na poctivém jídle

Rychmburský pivovar čekají opravy a částečný prodej. Obec zkoumá, jak areál využít

Jediný soukromý akreditovaný archiv v Česku zaměřený na pivovarnictví? Jistěže v Plzni!

I v Oslu mají svůj Oktoberfest. Tušíte, kolik stojí norský tuplák?

Lotyšské pivo? Nerozumíme Guinessu a nemáme rádi belgické kyseláče. Lotyši nejradši světlý ležák

Slepý test 10 druhů piv Primátor: Speciály zaujaly, běžná piva spíš zklamala

Ve dvou lidech jsme ovládli kampus, hlásí sládci z ČZU. V pivovaru teď testují i nové odrůdy chmele

Pivo tu vařil i kmotr Mrázek, teď areál v Českém Krumlově žije i kulturou