Měl stavební firmu, poblíž chalupu a chuť na pivo. Ze zchátralého lihovaru vybudoval Pivovarský dvůr Lipan

Minipivovar Lipan: v Česku jeden z prvních

Tip na výlet za poznáním i pivem: Bechyně a Dražíč

Magickou hranici tisíce hektolitrů piva za rok možná už letos překročí Pivovarský dvůr Lipan Dražíč na Českobudějovicku. Vloni totiž rozšířil zázemí svých sklepů, kde zlatavý mok zraje.

„Optimální je, když v nich zůstává sedm až osm týdnů. Kapacita našich sklepů je nyní větší asi o pětinu. V provozu budou od tohoto měsíce. Investice přesáhla milion korun,“ řekl včera sládek minipivovaru Jan Papula.

Rodinný podnik s desetiletou tradicí si tak bude moci udělat větší zásoby na letní sezonu, kdy je odbyt piva až čtyřikrát větší. „Naše pivo dodáváme hlavně do letních restaurací, takže jsou u nás tyto výkyvy hodně znát,“ doplnil Papula.

Dražíčský pivovar se na táborských slavnostech piva prezentoval dvěma ležáky a speciály. „Letos bychom se konečně rádi pokusili o čtrnáctistupňový speciál, který chceme našim zákazníkům nabízet stabilně,“ podotkl mladý sládek, který svou práci dělá už pět let.

Nejvíce hrdý je na speciální piva, která připravuje mimořádně právě pro táborské slavnosti. Vícestupňový mok se mírně odlišuje od tradiční receptury.

„Nejvíc mě těší, že lidé začali hledat dobrá a zajímavá piva. Cokoliv se dělá masově, je totiž takové, že neurazí ani nenadchne. My si můžeme dovolit vybočit z průměru a urazit. Své zákazníky si totiž i tak najdeme,“ tvrdí Papula.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na pivovarskou tradici navázal v Dražíči pan Jiří Papula v r.1997. Původně chtěl mít v objektu pálenici. Minipivovar si nadělil navíc coby netradiční dárek k padesátinám. Původní stavařská profese mu v novém podnikání pomohla jen částečně. Kvalitně opravil zchátralý objekt. U piva se však musel učit tak říkajíc od píky, zpočátku i cestou pokus – omyl. Jediným vodítkem mu prý byla vzpomínka z dětství.

Tenkrát mi to nechutnalo, bylo to odporně hořké. Ale tu odporně hořkou chuť, jsem si zachoval po celý život, kterou jsem chtěl a vyžadoval jsem to na těch sládcích, aby ji dokázali. Ale protože jsem jim to neuměl vysvětlit, tak to pořád nešlo, než se stalo to, že jsem stoupl ke kotli, naučil jsem se to vařit, a teprve když jsem pochopil, co to je vaření, pochopil jsem slad, pochopil jsem kvasnice, pochopil jsem chmelení, teprve jsem se mohl domluvit se sládky, co vlastně chci a kam to pivo směřuje.

Ukázalo se, že vychytat správnou chuť kvasnicového ležáku a vymyslet mu název nebyl nakonec až takový problém. Nejdůležitější bylo zavést a posléze na trhu nové pivo udržet.

Po roce 1997 nastal útlum jak ve stavařině, tak i v hospodské činnosti. Lidé přestali chodit na večeře a když chodili, tak jen sporadicky. To nebylo jenom u nás, to bylo všude v těch restauracích. A navíc my jsme točili pivo, o kterém nikdo nic nevěděl, takže přišel jednou, ochutnal, už se neobjevil. A já jsem si dovolil v opuštěné krajině postavit pivovar s restauraci.

Celých šest let musel Jiří Papula fungování minipivovaru dotovat ze svých dalších aktivit. Začínal s 200 hektolitry a jedním chladícím tankem. Pro letošek plánuje už 750 hektolitrů. Za deset let třikrát rozšiřoval kapacitu svých boxů. 70 procent produkce dnes otočí přímo v pivovarském dvoře v Dražíči.

Reklama je jediná jedna. Někdo si dá pivo, chutná mu a přivede kamarády. A sám se vrátí. Když se lidé vrací a přivedou kamarády, to je ta pravá reklama.

Aby světlý a tmavý ležák uspěly v konkurenci a udržely se na trhu, pravidelně se s nimi účastní nejrůznějších pivovarnických soutěží. Výhledově plánuje otevření vlastních restaurací na jihu Čech a expanzi do Prahy či do nedalekých Bavor. Za největšího nepřítele podnikání u nás považuje lidskou závist, nepřesnou legislativu a slabou podporu drobných živnostníků. Cestou k přežití je i soustředění zástupců malých pivovarů a jejich společný lobbying vůči velkým nadnárodním společnostem.

Věřím, že malé pivovary se soustředí do celku, aby působily jednotně v konkurenci s velkými pivovary. Každý minipivovar je závislý na středních a velkých pivovarech už jenom v tom, že od nich získává zaprvé kvasnice, případně může získat chmel, ale co je důležité, pokud malý pivovar dodává v sudech, střední pivovar mu pomůže, nebo může pomoci mytím sudů, chemickou úpravu sudů a v takových věcech.

Konkurenceschopnost výrazně ovlivňují u výroby kvasnicového nefiltrovaného nepasterizovaného piva také ceny energií.

Trvanlivost piva tady drží chlad. Já mám výrobník ledové vody, a výrobník ledové vody mi musí- nejenom pět až sedm týdnů, kdy to pivo zraje, držet to pivo při teplotě jeden stupeň. A ty výrobníky ledové vody jsou samozřejmě na elektriku. A průmyslový pivovar pivo zakonzervuje a je jedno, jak ho má skaldované. Jenže já k tomu musím vyrobit elektrickou energii, skladovatelné podmínky, a to jsou ty náklady, které nikdo nemá, které nese pouze ten malý pivovar.

Existuje tedy nějaký recept jak nepodlehnout tlaku velkých pivovarů a jejich cenové politice?

Obnáší to soutěže, odříkání, pokoru, hlavně pokoru, a pak se výsledky dostaví. Pak je značka, je pivo a je zájem. A to pivo, i když já tvrdím, že to naše je nelepší, je všude kvalitní, ale musím věřit pouze svojí značce.

Zdroj a foto: Česká televize.cz - POKR

Jedinou Zlatou pivní pečeť z XV. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře si z Jihočechů odvezl Pivovarský dvůr Dražíč. V kategorii minipivovarů uspěl jeho tmavý ležák Lipan. Stříbrnou pivní pečeť za pivo se sníženým obsahem cukru obdržel Městský pivovar Platan z Protivína. Letošního ročníku slavností se zúčastnilo 52 pivovarů. Do soutěže bylo přihlášeno 214 vzorků. Při degustacích se vystřídalo 57 odborníků a jednotlivé pivovary zastupovalo celkem 200 hostů.

Denní návštěvnost se pohybovala kolem 600 osob. "Zájem by byl ze strany veřejnosti ještě větší, ale byli jsme limitováni počtem míst v Amber Hotelu Palcát," uvedl včera za organizátory Alois Srb. V průměru každý z návštěvníků včetně žen vypil šest půllitrů piva.

"Překvapením bylo vítězství moravských pivovarů, které takové úspěchy v předchozích ročnících nikdy nezaznamenaly. Absolutní jedničkou se tentokrát staly Pivovary Staropramen s pěti Zlatými pivními pečetěmi v devíti kategoriích," zdůraznil Srb. Tradičně táborské pivní slavnosti provázejí i laické degustace. "Je vidět, že čeští pivaři mají přehled a nedají se jen tak ošidit," poznamenal Srb. Ze zahraničí se zúčastnili pivovary z Itálie a Slovenska. Především Slováci letos oslnili velmi dobře připravenou reklamí kampaní spojenou s překonáním světového rekordu v otevírání pivních lahví.

Novinkou byl i odborný seminář pro podnikatele v potravinářství. "Kromě informací o systémovém ošetření potravinářských výrobků jsme zájemcům přiblížili možnosti získání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie," sdělil Vladimír Motyčka z firmy Sigmin. (Mojenoviny.cz)