Vládou připravovaná privatizace Budvaru, lze i bez účasti vládního důvěrníka Dalíka bezesporu považovat za zlodějnu. Na tom nic nemění ani převedení na akciovou společnost. Finta je v tom, že naše privatizace není totéž, co privatizace ve světě. Vláda stále majetek prodává za zlomek jeho hodnoty, což má za následek, že jí pak chybí peníze na výdaje na penze a zdravotnictví.

Ve světě jsou totiž na kapitálovém trhu k dispozici všechny finance tedy i (málo viditelné) penzijní úspory občanů, vybrané státem na státní důchodové zabezpečení. V ČR byly bohužel tyto peníze - nevyplacené penzijní závazky státu těm, kdo ještě nejsou v penzi, vyloučeny z trhu. Zůstaly v zlodějských rukou polistopadové státní mašinérie, která z nich udělala jeden obrovský skrytý dluh, neboť již nejsou kryty majetkem. Má-li někdo pocit, že tomu stále nerozumí, pak by měl konečně vzít sakra na vědomí fakt, že tyto peníze na stáří nikam nezmizely, ale byly státem investovány do nových nemocnic a podniků, jako třeba Budvar, aby bylo možno z podnikových zisků zpětně a legitimně financovat důchody a ostatní státní výdaje. Prospěch z majetku- kapitálu tak měli legitimně občané za své, ale státem investované peníze. Je tedy logické, že po prodeji Budvaru stát (občan) prodělá značnou sumu a následně ztratí každoroční prospěch z kapitálu.

Jsem rád, že tyto základy ekonomiky chápe alespoň jeden člen současné vlády ministr Čunek, když je proti prodeji Budvaru. Nechápu ale, proč totéž neplatí i v jiných případech chystané privatizace a že k dosavadní téměř 20- leté privatizační zlodějské doktríně mlčel.

Ani vládou chystané převedení Budvaru na akciovou společnost neznamená zažehnání zašmelení či nedej bože likvidaci kapitálu vlastněného penzijními úsporami občanů. Snad jedině, kdyby byl majetek Budvaru v rámci důchodové reformy kapitalizován, což by se v české korupční kotlině rovnalo přímo světovému zázraku.

Jak jsem výše zdůvodnil, nebude Budvaru v rámci převedení na a.s. prodán za skutečně pořizovací hodnotu, nýbrž za jakýmsi poradcem diskontovaný pakatel!

Tržní hodnota by byla na skutečném kapitálovém trhu pro jakéhokoliv kupce a budoucího akcionáře nejméně 10x větší! Stát tak získá jen zlomek toho, co by získat mohl, finanční rozdíl však budou muset oželet - zaplatit daňoví poplatníci.

Pak se nedivme, že se pod praporem privatizace ODS či ČSSD bezpečně propadáme s důchody a platy do chudoby. A není zde člověka, který by tuto nehoráznou zlodějnu vykřičel lidem do uší, aby se už vzpamatovali a vyšli konečně do ulic.

Jsou ovšem na světě státy, kde si vlády či města privatizaci důležitého podniku nechají požehnat ve volbách nebo referendem občanů. Ač jsme v údajné demokracii, do vlády lidu máme sakra daleko. Pane Dalíku, pane Gandaloviči, ruce pryč od Budvaru!

Poznámka:

Jak „výhodně“ byly privatizovány některé podniky?

1. Před lety od vlády získala pivovar Prazdroj japonská společnost Nomura, slíbila zaplatit sedm miliard. Za necelý rok a půl však akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun!

2. Společnost EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s..vlastník několik cukrovarů, měla letos zahájit jejich likvidaci.

3. V případě automobilky Škoda šlo nejprve o založení společného podniku se zahraniční majetkovou účastí, tedy s Volkswagenem. Dnes tam český stát nevlastní nic. A výdělek státu? Pakatel! Celý prodej byl experty ohodnocen na 9,7 mld dolarů (388 mld korun), stát však získal za majetek podniku vlastněný penzijními úsporami občanů jen 2,05 mld marek (asi 38 ml korun)!!. A letošní 8 mld zisk si rozdělí akcionáři Volkswagenu, mezi kterými je, světe div se, i stát - vláda Dolního Saska.

Pozn. JČ: Argument pana Bubeníka, že kdyby bývaly v Československu /ČR vznikly soukromé penzijní fondy, na něž by byla převedena penzijní pohledávka občanů, tržní poptávka při prodeji podniků by byla v ČR až desetkrát větší než nyní, a podniky by se prodávaly za reálnější cenu, je platný. Ovšem v současnosti, na rozdíl od začátku devadesátých let, jistě do určité míry do ČR proniká vliv mezinárodních finančních fondů, takže zmrazení českého kapitálového trhu vyloučením českých penzijních pohledávek se možná projevuje už méně.) (Britské listy)