Nedávno jsem našel na serveru Motorkáři.cz článek o zajímavé cestovatelské soutěži. Jde v ní o to, dojet k libovolnému pivovaru v ČR, před pivovarem vyfotit motorku jako důkazní materiál a zmapovat výrobní sortiment dané továrny na dobroty. Vše je náležitě obodováno a na konci motorkářské sezóny se výsledky sečtou a vítěz dostane… jak jinak, spoustu piv. Teda konkrétně padesát.

Proč ne, řekl jsem si. Nápad je to dobrej. Často se mi totiž stávalo, a určitě i Vám, že jsem se chtěl jet projet, ale vůbec jsem nevěděl kam. Jezdit celou sezonu kolem komína po cestách, kde znám každou díru mě nebaví. To člověku vydrží tak do května. A jezdit z bodu A do bodu B jen tak, abych nalítal kilometry, taky není ono. Proto jsem se hned do soutěže MOTOPIVO přihlásil. A moje první soutěžní cesta vedla do pivovaru Krakonoš u nás v Trutnově.

A jelikož bylo ještě dost času, poodjel jsem i do Náchoda a Dobrušky. A hned byly na světě první soutěžní body. No jo, ale jak dál. Jestli chci ten sud vyhrát, chce to vhodnou taktiku a systém. Jezdit nazdařbůh po republice a čekat, jestli se mi nějaký pivovárek nepostaví do cesty, asi nebude to pravé. Takže internet, navigace a plánovač tras. Proseděl jsem několik hodin u internetu, vyhledal adresy pivovarů a souřadnice naládoval do džípíesky. Netušil jsem kolik je u nás různých pivovarů, dostal jsem se na počet kolem 140 !!! Tak to je pořádná porce. Nápady na cesty na celou sezonu. Východní Čechy jsem měl projetý za pár víkendů, plánoval jsem okruhy třeba i se šesti pivovary na trase a najezdil kolem 200 km za soutěžní den. Do nějakého minipivovaru jsem se dostal i na prohlídku, například ve Vrchlabí nebo v Polepech u Kolína.

A kdykoliv jsem někam jel na nějakou akci, snažil jsem se trasu odklonit od přímého směru a pár pivovarů navštívit. Například na V-Strom sraz v Jílovém u Prahy. Toulání přes Vrchlabí, Novou Paku, Dětenice a Nymburk kupodivu trasu příliš neprotáhlo.

A večer hurá domu, uklidit motorku, a když už to nešlo cestou, tak aspoň svlažit hrdlo v hospůdce. A tak nějak téměř každý víkend. A necestoval jsem jenom já. Denně sleduji průběžné výsledky soutěže a pročítám přibývající zprávy ostatních soutěžících. Během týdne se moc cestovat nedá, makat se musí, aby byly korunky na benzín. A prolenošený víkend znamená silnou bodovou ztrátu, ostatní soutěžící také neobjíždějí pivovary po jednom, body naskakují po desítkách. Články o cestování po pivovarech a spoustu dalších zajímavostí o nich najdete na www.motopivo.cz

Jak mě potom potěšila v zaměstnání zpráva, že pojedeme na školení do Břeclavi. A jelikož kolega z práce je taky motorkář, volba byla jasná – pojedeme na mašinách a cestou si udělám několik soutěžních fotek. Šéf souhlasil a počasí vyšlo parádní. Cestou tam 6, a cestou domů dalších 5 pivovarů. To byla pořádná porce bodů a posílení šance na získání výhry.

Další víkend, další cesty. Další pivovary a další body. Ale není to jenom o těch bodech. Před soutěží jsem neměl ani potuchy, kolik je u nás různých pivovarů a minipivovarů. Hlavně minipivovary prožívaly v posledních letech značný boom. Některé zkrachovaly, jiné vydržely. Vždyť takový pivovárek se dá vybudovat za cenu staršího auta. Také mě překvapilo, kolik pivovarů vaří pivo nepasterované, případně ani nefiltrují a nabízejí piva kvasnicová. Taky už vím, jak jsou pivovarníci v nevýhodě proti vinařům z důvodů byrokracie státního aparátu. Kolik piva mohou uvařit, aniž by museli platit různé daně apod.

Ale čeká mě ještě mnoho kilometrů cest a desítky pivovarů po celé republice. Vždyť jsem jich navštívil zatím jen něco přes 30 a více než stovka mě ještě čeká.

Takže o zábavu mám jistě postaráno a celou sezonu bude kam jezdit. A hlavně, vzdálenější pivní okruhy už budou vyžadovat dvoudenní cestu, takže budu moct tamější piva někde v kempech po večerech i ochutnat. A to už stojí za to, spojit příjemné s užitečným. Nebo snad příjemné s příjemným?

Uvidíme, ale jsem rozhodnutý konečně nějakou soutěž vyhrát, tak mi držte palce. A loučím se pivovarnickým pozdravem – „DEJ BŮH ŠTĚSTÍ“.

Zdroj: Motorkáři.cz | Autor a foto: Barvajs