Podle starých Egypťanů pivo plánovaně stvořil bůh Ra, podle historiků vzniklo nedopatřením v době kamenné, kdy do nádob s uskladněným obilím zřejmě natekla voda a zrno zkvasilo. Zdá se, že mok, který lidem zachutnal, pak vařili už v 7. tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii, později se na něj dali i Sumerové, Babyloňané, Asyřané... K nám ječmenný nápoj, až později dochucovaný chmelem, přinesl keltský kmen Bójů někdy ve 4. století před naším letopočtem.

Bývaly časy, kdy se v Čechách pivo vařilo takřka v každém domě, ale té bezbřehé svobodě učinilo přítrž 13. století a postupně nastoupilo přísné právo várečné, které toto nadmíru výnosné podnikání pevně regulovalo. Kostelec nad Černými lesy ho získal v roce 1482 spolu s povýšením na městečko, ale pivovar, který stojí kousek pod náměstím, to nepamatuje. Vyrostl až na přelomu 30. a 40. let 19. století, v časech idylického bieder-meieru, kdy se zdálo, že není důležitějších starostí, než co si dát k obědu a kam skočit se džbánkem.

Pro Kostelec nad Černými lesy to byla zásadní záležitost. Starý pivovarský dům, který tu fungoval od poloviny 18. století, v roce 1836 vyhořel, bylo třeba rychle ho nahradit. Město, které se o výsadní postavení v kraji trumfovalo s Kouřimí, mělo navíc ambice postavit největší pivovar v okolí.

Pokryl dva hektary, sklepy, spuštěné do zasypané rokle, se dobraly hloubky osmnácti metrů. Za hlavní budovou se rozložil čestný dvůr, v jehož ose, mířící od brány, ležel mlýn a studna.

Ten mlýn, přesněji řečeno žentour, si dodnes zasluhuje pozornost - jeho podoba osmiboké klasicistní rotundy je unikátní i v evropském měřítku a řadí ho mezi vzácné průmyslové památky. Pod jehlancovou střechou, podepřenou mocným dřevěným krovem, se tehdy s pomocí dobytka otáčelo kolo o průměru větším než sedmnáct metrů. Převod od něj pak poháněl zařízení, které mlelo zrní pro potřeby pivovaru. V osmi hvězdicově rozložených cípech polygonální stavby bývaly bytečky pro čeládku, sklady a stáje pro zvířata.

Černokostelecké pivo se tu vařilo do roku 1987 a údajně se nenašel nikdo, kdo by místní desítku označil za patoky. O její kvalitu se zasloužila i voda z vlastní studny, která, žel, už neexistuje. Když varný provoz skončil, budovy a sklepy využíval Velkopopovický pivovar pro zrání vlastního piva, ale v roce 1993 ztratil o pivovar další zájem. Město řešilo otázku, co s ním. Kupec se hledal těžko, pivovarské budovy mají příliš speciální řešení, těžko se dají přebudovat na jiný provoz.

A přece se stal zázrak. V roce 2001 areál koupila skupina fandů, sdružených do akciové společnosti Dej Bůh štěstí. Cíl? Zrekonstruovat zchátralé budovy, otevřít tu restauraci, pivovarské muzeum, upravit prostor pro výstavy, koncerty, divadla - a hlavně obnovit vaření místního piva! Tomáš Vodochodský, jeden z členů společnosti, znalec pivovarnické historie, potomek rodu sládků a sám vystudovaný sládek, tvrdí: "Nemám nic proti gambrinusu, ale je třeba skončit s časy, kdy se všude pije jen pár značek. Kouzlo regionálních pivovarů vždycky spočívalo v jejich individualitě a černokostelecké pivo si nestálo špatně."

Zatím se ovšem jejich práce víc podobá archeologii. Pomalu odstraňují letité nánosy. Zpod vrstev asfaltu se tak vynořují kamenné kvádry původních podlah, zpod omítek staré vchody, klenby, krovy. Upravené prostory postupně doplňují materiálem, sváženým z jiných míst - originální historickou dlažbou, kachlemi a především technickými zařízeními, která by se měla stát součástí muzea. Už dnes tu stojí, zatím přikrytý igelitem, chladící kompresor firmy Kolben - Daněk z roku 1936, další kompresor z 30. let, pro změnu od firmy Bosch, a dokonce parní stroj z roku 1904, vyrobený v továrně Novák a Jahn.

V tuto chvíli hospoda a některé prostory příležitostně slouží hostům nejrůznějších akcí včetně ochotnických představení a tradičního "vykulení" sudů ze sklepů. Občas se někdo přihlásí, že by si rád historické, byť ještě notně rozkopané pivovarské interiéry prošel. Ale už v létě byl měl být regulérně otevřený první prohlídkový okruh zahrnující strojovnu, varnu a impozantní sklepy.

Kdy se začne vařit černokostelecké pivo? I na tom se pracuje, sládek, který nastupuje, už doma balí kufry. (iHNed)