Původní pivo bylo jiné než dnes
Co se píše o pivovarech a pivu
Původní pivo bylo jiné než dnes
[sobota, 16. únor 2008]
Nejdříve nápoj vyráběly právovárečné rody, moderní pivovary začaly vznikat před 150 lety.
Historie kraje
Pivo, jak je známe dnes, se začalo vařit až v průběhu devatenáctého století. Měšťané a prostý lid v Pardubickém kraji předtím zdvíhali ve svých korbelech nápoj, který byl podobný současnému nefiltrovanému kvasnicovému pivu. Výroba piva byla navíc spojena pouze s městy a v nich sídlícími právovárečnými rody.
Původně se piva vařila třeba v Chrudimi nebo v Poličce v jednotlivých domech právovárečníků, a tak mělo každé jinou chuť a kvalitu. Historické prameny potvrzují, že pivo se ve městech vařilo už ve 14. století. Většinou se připravovalo takzvané nadkvasné pivo, které se ovšem rychle kazilo. Kvasilo při teplotách přes dvacet stupňů Celsia, mělo nižší obsah kysličníku uhličitého a téměř žádnou pěnu.
Na počátku devatenáctého století ale začala v českých zemích růst obliba bavorského piva, které kvasilo při nižších teplotách okolo jedenácti stupňů, vyznačovalo se říznou chutí a bohatou pěnou.
Kvalita původních českých piv se začala čím dál víc zhoršovat. V únoru roku 1836 museli například měšťané v Plzni podle starého zvyku vylít před očima veřejnosti šestatřicet sudů zkaženého piva.
Plzenští právovárečníci se proto rozhodli, že se při výrobě spojí a založí nový pivovar, kde vyzkouší uvařit pivo novým způsobem. Sládek Josef Groll tam také poprvé 5. října 1842 uvařil v Čechách pivo novou metodou takzvaného spodního kvašení. Tomuto trendu se museli časem přizpůsobit i výrobci piva na území dnešního Pardubického kraje. Ze třech velkých, které nyní v regionu pivo vaří, má nejstarší tradici pivovar Pernštejn v Pardubicích. Vilém z Pernštejna začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví. Právo vařit pivo se zpravidla pojilo k přesně vymezenému počtu měšťanských domů a bylo rozšířeno i v okolních vesnicích. V těchto letech byly v Pardubicích 4 pivovary -městský, obecní, zámecký a farní.
O tom, že se v Pardubicích postaví moderní pivovar, se rozhodlo v roce 1871. 8.dubna o rok později se začalo vařit pivo. První výstav byl 25. června 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl.
Výhradně o právovárečné rody může opřít svoji historii dnešní pivovar v Poličce. Sněmem zemským Království českého bylo v roce 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Poličky právo várečné. Po roce 1948 ale potomci těchto rodů o toto privilegium přišli. Domohli se ho zpět až v roce 1994 a pivovar, který byl za dob socialismu zavřený, znovu obnovili. Pivovar Hlinsko patří naproti tomu mezi pivovary s krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách od roku 1913 až do roku 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.
Zdroj: MF Dnes
[Pardubický kraj] 16:25 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
hroch
pondělí, 18. únor 2008
08:09
Cena
10% lahvová 2,50Kčs dnes cca 8 , 11% 3Kčs dnes 9, 12% neznačková 4Kč dnes 10Kč, 12% značková 4,7Kčs dnes 12Kčs, plzeň 7,8Kčs(jestli si dobře pamatuju, i budvar byl dražší než jiná značková) dnes 19Kč
Nevidím u lahvovýho piva zdražení víc jak 4x, při růstu platů minimálně 6x. Cena v restauracích byla dána celostátněa u IV cenové skupiny se prakticky nelišila od lahvového. V lepších rastauracích již jo. Ono se přerozdělovalo. Na vesnici hospodský utžil sotva dvojnásobek svého platu při marži pár procent, posla to na RAJ(restaurace a jídelny po okresech, pražských městských částí) tam to přerozdělili a poslali zpět tabulkovou výplatu.
Alkohol-
hlavní rozdíl dříve hmotnostní dnes objemový, to dělá rozdíl cca 20%. Dřív bylo pivo méně prokvašené s větším zůstatkem sladové chuti. Cukr ani jiné sladové náhražky se nesměl používat a na etiketě byl psán alkoholjako by to bylo jen ze sladu. On se někdy cukr používal. sám jsem v 6.7.1990 vyklízel o státním svátku jako brigádník sklad cukru v popovicích na konci vlečky malou budovu uprostřed skládky střepů. Cukr byl zakázán, ale varní list byl zpracován jak na cukr, rýži i kukuřici.
Kažení piva-
nepoužívala se kvalitní filtrace- deskové filtry mají náročnou údržbu a používaly se déle než bylo nutné. Hygiena v pivovarech byla horší- vzduch bez filtrace v letním období zanese divoké kvasinky z kvasícího ovoce venku. Pivovary v létě nestíhaly a výroba se urychlovala- kratší chmelovar, kratší hlavní kvašení při vyšších teplotách, krátké ležení při velkém tlaku . Paterizovalo se jen některé 12ky. Přeprava a skladování piva byla horší.
Adsense
21. listopad 2024
11:30
posted by: Inzerce
Pavo
neděle, 17. únor 2008
21:24
Jarda: A čím se lišilo za komoušů? Taky cenou!!!
napsal(a): Pavo [Odpovědět]
Chody
neděle, 17. únor 2008
21:07
to Jarda:
Jestli to nebude tím, že dřív byl obsah alkoholu udávám jako minimální, dnes objemový (možná by se dalo říci průměrný?)
Namátkou jsem mrkl na etikety pěti lahví a ani na jedné dnes není udávaná energie, tak nemohu posoudit, zda je dnes vyšší nebo nižší.
Spíš si myslím, že se dnes vyrábějí piva slabší, kvůli daním, takže když sis dřív dal desítku s 3% alc. min., tak povětšinou si dnes stejné pivo dáš jako devítku s 4% alc. obj. ...
Jarda
neděle, 17. únor 2008
21:01
A čím bylo pivo jiné za komoušů? Kromě toho, že se rychle kazilo a některé značky dost projímali? Začal jsem ho pít na škole, asi v 1987 a nejvíc Staropramen 10° na chatě. Totiž chuť se zapomene, našel jsem ale doma pár etiket a např. 10° měla tak 2,5% alkoholu, 12°tak 3-3,5% alkoholu, dnes je to 4-5% a asi o 300 kJ vyšší výživnost.