K pivovarství se Jan Dohnal dostal po základní škole z vůle rodičů. „Původně jsem sice chtěl na leteckou průmyslovku, ale to nebylo možné. Tak jsem se dal na sladovníka,“ vzpomíná sládek a spolumajitel minipivovaru Valášek, který sídlí na začátku vsetínského údolí Jasenka. Nastoupil na tříletý učební obor sladovník v Litovli, po druhém ročníku v tomto oboru pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské v Praze. „Jinak jsem mimochodem pivo do osmnácti let vůbec nepil. Teprve až v učení jsme ho začali chutnat,“ doplnil.

Rodák z jižní Moravy od Uherského Hradiště dostal po vojně umístěnku do Severomoravských pivovarů, které jej poslaly pracovat do pivovaru ve Vsetíně. Zůstal v něm až do roku 1995, kdy jej získala při privatizaci skupina ostravských podnikatelů.

„Také ve Vsetíně vznikla skupina lidí, která po devadesátém roce chtěla pivovar koupit. Vše ale ztroskotalo na tom, že jsme nedostali úvěr. Poté, co pivovar získal nový majitel, jsem z něj po dvou měsících odešel,“ uvedl Jan Dohnal.

Pivo mu však zůstalo souzeno i nadále. Podnikal v oblasti jeho prodeje a provozu restaurací, v roce 2000 pak dostal jeho syn nápad vybudovat vlastní minipivovar s restaurací. Stavět se na vsetínské Jasence začalo v létě příštího roku, pivovar otevírali v prosinci před pěti lety. „Za poměrně dlouhou dobu třiceti let jsem se s výrobou piva skutečně sžil.

Nejvíce vždy potěší, když nám lidé pivo a jídlo pochválí, ale přijmeme i kritické hlasy. Kdyby nás jenom chválili, bylo by to podezřelé,“ řekl s úsměvem.

Hlavní odbyt piva z minipivovaru, který Jan Dohnal založil a řídí společně se synem Romanem, je přímo v jeho restauraci na Jasence, dodává ale také do Olomouce, Prostějova, Zlína a dokonce do slovenského Púchova. „Odebírají od nás třeba i pivo mandlové, višňové, kávové, takové speciály,“ doplnil Dohnal. (Zlínský deník)