Smutná zpráva
Co se píše o pivovarech a pivu
Smutná zpráva
[středa, 12. srpen 2015]
Vladimír Černohorský † 8. srpna 2015
„Žádné oprašování velikána! Na to je dost času, to si nezaslouží. Stále plný energie i života, milovník žen i dobrého pivka.“
Když jsem tuto větu psala zhruba před půl rokem do článku, určeném pro Pivní ročenku, nepředpokládala jsem, že času dost není, že Zubatá už má kosu nabroušenu a čeká jen na vhodnou příležitost. Svíce Vláďova života dohořela příliš rychle, zradilo srdíčko. Zpráva o jeho úmrtí mně připadala neskutečná, absurdní, skoro jako krutý žert… bohužel byla to krutá pravda. Vláďa náhle skonal v sobotu 8. srpna, mlád 74 let.
Milý Vláďo, už spolu nezavzpomínáme na naše sportovní mladá léta, ani spolu nepopijeme některé z Tvých vynikajících piv. Ještě před pár týdny jsi mi líčil, co všechno máš do budoucna v plánu a já se chystala nejen do Únětic, či k Valšům na Tvé pivko, ale i navštívit Tvoje rakouské působiště a popít konečně za Tvé přítomnosti (což se mi v minulosti nikdy nepodařilo) zdejšího moku. Dám si tedy některé z Tvých pivek jako vzpomínku na Tebe. Ostatně doufám, že i „tam nahoře“ budeš vařit tu pravou českou desítku a dvanáctku stejně tak, jako tady, na zemi.
Tvé zásluhy o pivovarnictví byly oceněny mnoha tituly, uznáními i medailemi, vypočítávat je teď nebudu, to přenechám jiným. Na Tebe budu vzpomínat především jako na dlouholetého kamaráda. Na věci neživé postupně padá prach, myslím ale, že největším uznáním Tvého řemesla je početná pivní komunita, která si Tvoje piva oblíbila.
Připíjím černým pivem na Tebe spolu se všemi Tvými pivními přáteli.
Čest Tvojí památce!
Dej Bůh štěstí.
Přidat reakci
Jana
středa, 19. srpen 2015
20:28
Tak jsme se dnes s Vláďou ve Strašnicích (a posléze v Úněticích) rozloučili. Rodina, pivovarští odborníci i laici, kamarádi, příznivci... spousta lidí,spousta květin. V pivovaru pak Vláďovo pivo a na jeho počest i písničky, hrané kapelou, složenou z "pivovarských". A samozřejmě vzpomínání.
pivo
středa, 12. srpen 2015
21:51
Je to teda síla, prvotní šok, zaskočení. U Ládi Černohorského, stále s úsměvem jsem, alespoň já, počítal s nesmrtelností, anebo lépe, člověk si odchod člověka, plného života, elánu, zájmů, kterého zná, váží si ho, prostě nepřipouští. Láďo, nikdy také nezapomenu Tvoji reakci jako věhlasného sládka na to, když jsem Ti při posezení při pivečku v Č.Kostelci při nějaké debatě o pivu vyjmenoval základní Poupěteho definice sladů. Tvůj údiv a reakce- "hele, a ty seš pivovarskej, jak to, že to víš?" A těšil jsem se, že letos v září na Vykulení opět popijeme dobrého piva, pokecáme, no, bohužel, i tak tam ale určitě budeš. Láďo, Tebe budou mít v NEBI moc rádi. Dej Bůh štěstí!
Adsense
27. prosinec 2024
04:09
posted by: Inzerce
J.B
čtvrtek, 13. srpen 2015
08:37
pivo: Smutná zpráva, s Láďou jsem se poprvé setkal v roce 1973 coby začínající sládek v pivovaru Uherský Brod, naposled v Norimberku 2014, celé to období bylo vyplněno řadou setkání, odborných diskuzí u piva a o pivu, rád vzpomínám na tyto chvíle.
Naposled Láďo
Dej Bůh štěstí
Josef Brauner
napsal(a): J.B (renuarb.j(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Roman Holoubek
středa, 12. srpen 2015
13:32
Škoda každého dobrého člověka.
Škoda každého kdo uměl své řemeslo, svou práci.
A pan Vladimír Černohorský uměl a zaslouží si, při památce na něj, aby jeho následovníci nepokazili jím nastavenou kvalitu piv a nejen Únětické, aby bylo stále tak chutné, jako za jeho života.
Dej Bůh štěstí
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Účastník zájezdu
středa, 12. srpen 2015
13:10
Je to asi hodně těžké přijmout i pro lidi, kteří se s Vláďou teď v poslední době neviděli, ale pro mě, mojí ženu a naše známé,kteří jsme díky Tomášovi Erlichovi byli společně s Vláďou 31.7.-2.8.15 v Bamberku a na AnnaFestu,tato zpráva zní tak absurdně, že být to ve filmu,řeknu,že film chce být zajímavý za každou cenu,ale že tohle se přece ve skutečnosti nemůže stát. Aby člověk plný síly, elánu a plánů do budoucna během chvilky přešel na druhý břeh.
Když sme se po návratu do Prahy loučili, nikomu z nás nestačilo Vláďovi říct Ahoj, bylo pro nás tak nějak samozřejmé mu při tom Ahoj podat ruku a tak se na chvilku vytvořila před Vláďou fronta a Vláďa s humorem sobě vlastním pronesl větu Vy se semnou loučíte, jak kdybysme se viděli naposled. Ta věta by časem upadla v zapomění, kdyby nebyla tak krutě pravdivá.
P.S. Jano, mrzí mě, že sem se pro Tebe stal poslem této smutné zprávy, ale stejně by ses to dříve nebo později dozvěděla. Doufám, že ta svině zubatá dá teď na hodně let pokoj
napsal(a): Účastník zájezdu [Odpovědět]