O brněnských hostinských zařízeních jsem toho už napsal docela dost. Žádný nový minipivovar na brněnské pivní mapě nepřibyl, nějaká ta ochutnávková pivnice sice ano. Nicméně nám z druhého konce republiky stačí oblíbené štace, na které jsme zvyklí. K sepsání tohoto bloku mne inspirovala tři piva, která jsem pil vůbec poprvé a která se mi zdají být zajímavá i pro Vás.

Prvně jsme navštívili Pegase, kde po nezbytném ležáčku do nulašestky koštujeme polotmavou pšenici Weizenbock. Pivo to bylo výborné, ale nemůžeme na rozjezd dát dabl tohoto silného jedince. Proto zkouším ještě "obyčejnou" pšenici bez citrónu. A jde se dál.

Po nezbytné návštěvě Zelené kočky - Pivovarského hostince Dalešického pivovaru, kde Májový ležák, nefiltrovaná jedenáctka ani pikantní žebra opět nezklamou, vidíme poutač protější restaurace Varna, na němž se skví nápis Kanec 12. Jedná se o břeclavské pivo a musím uznat, že je výborné. Po těch Pegasech a Dalešicích je těžké chutnat. Kanec to dokázal a hned dvakrát za sebou. Bravo.

Následuje poslední štace - Richard druhý, kde dáváme klasiku, světlý a třešňový ležák, jejichž chuť už si moc nevybavuju, ale asi to nebylo špatné...

Třetí a snad nejzajímavější kousek nás čeká cestou zpátky v Jelínkově vile, kde je na čepu mj. Kvasnicový ležák. V minipivovarském prostředí věc nevídaná. Proč do nefiltrovaného piva ještě přidávat kvasnice? Nicméně výsledek je báječný. Pivo kalné jako rybník bahňák a chuťově jemňoučké po kvasnicích. Škoda že na mne v Plzni čeká auto a já si tak mohu vychutnat jen jeden kousek :(

Jak sud Kance tak kvasnicového Harracha bych klidně předložil kamarádům na celovečerní popíjení. Pšenici a ještě k tomu silnou by asi v tomhle množství nezkousli...