Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Sládci se setkali u piva

Co se píše o pivovarech a pivu


Sládci se setkali u piva

[sobota, 16. prosinec 2006]

Slavili úspěch moku z Loun v Jedové chýši. Právě před sto lety se lounské pivo prosadilo ve vyhlášené pražské hospodě Jedová chýše, kde se začalo čepovat. Toto významné výročí si včera v lounském hotelu Union připomenuli sládkové ze severočeských pivovarů skupiny Drinks Union.

Sněmu sládků se zúčastnilo i vedení společnosti, která vlastní pivovar v Lounech, a tamní starosta Jan Kerner. "I já jsem tam kdysi jako brigádník pracoval," zmínil v krátkém proslovu. Jak uvedl, v Lounech je přes 80 pohostinství, restaurací a barů. "A lidé se díky jejich úrovni nemusí bát do kterékoliv jít," dodal J. Kerner.

Část sněmu byla také věnována historii. A to jak města a pivovaru samotného, tak právě legendární hospody Jedová chýše, která se v původním stavu ale už nedochovala. Je obecně známo, že se tam scházela pražská galerka. Její atmosféru dvěma vstupy přiblížila kapela Čupr baby z Prahy.

Pivovar v Lounech patří k největším v rámci nápojové skupiny Drinks Union. "Převažuje tam hlavně export do zahraničí. Nejvýraznějším odběratelem je Německo. Vyváží se ale také do mnoha jiných zemí," sdělil Daniel Váša, výrobně technický ředitel.

Technologie, jakou se pivo a slad samotný vyrábí, se mění s dobou. Výjimkou nejsou počítače a další "novinky". "Důležité je, aby pivo z nového zařízení mělo stejnou chuť jako to, které se vyrábělo postaru," zdůraznil Sládek Stanislav Šťastný. To se týká i nových sklizní chmele a tak dále, což je zase práce degustátorů. "Pokud poznají, co je z nové várky chmele a co ze starší, je to špatně," dodává.

Další zajímavost prozradil Daniel Urban, ředitel a vrchní sládek lounského pivovaru. Podle něj mají unikátní systém tvorby sladu - klíčení ječmene v otáčecích bubnech. "To je ojedinělé v rámci Evropy a i jinde po světě je to k vidění málo," řekl. Rozdíl je v tom, že klíčící zrna se ve válcích otáčejí, lépe k nim může proudit vzduch a výsledek je tak mnohem lepší. "Klasicky se slad vymáčí a zrna leží na betonových podlahách, kde se musí ručně nebo lopatami obracet," vysvětlil. Kromě malých úprav fungují tyto bubny už od roku 1928. (Žatecký a Lounský deník)


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI