BB a PI aneb 1. pětiletka mého veřejného pivařství
[pátek, 17. červenec 2009]
To mě takhle v červenci roku 2004 kamarád a bývalý kolega upozornil na zajímavou stránku s tím, že zná, jaký jsem zapisovač a že by se mi mohla líbit. Tak jsem se stal beerborcem a i když dnešní podoba beerborec.cz je o dost sofistikovanější, stále se tam s velkým potěšením scházím s individui trpícími stejnými příznaky jako já, s borci, kteří mají rádi pivo a statistiku.
Statistika a matematické modelování jsou obory, které jsem vystudoval a i když mě nakonec nikdy neživily a neživí, stále je mám rád a nečiní mi potíže si některé věci pravidelně zaznamenávat a sám pro sebe vyhodnocovat, extrapolovat, sledovat .. atd. Jsem přesvědčen, že všichni staří beerborci jsou na tom podobně a tím pádem se všemi cítím jakousi spikleneckou sounáležitost. To, že úchylka pro statistiku je nutnou – nikoli postačující :-) - podmínkou a pouhá láska k pivu nestačí, dokazují tisíce beerboreckých mrtvol. Další z nutných podmínek je ovšem faktor, který bych si takto pracovně nazval Faktorem X, tedy opak faktoru Y (bráno podle chromozomů, nikoli dle televizních soutěží), tedy aspekt rodinného zázemí. Znám několik beerboreckých mrtvol, které splňovaly obě v.u. podmínky, ale kterým jejich vyvolená začala kontrolovat zápisy, ony (je to takový lingvistický oříšek, když ty mrtvoly jsou zároveň i ti hoši) je na to konto začaly „falšovat“, čímž je to přestalo bavit a tak se staly beerboreckými černými čtverečky.
Mám to na beerborci prostě rád a rád tam chodím. BB pro mě představuje i jistou bránu do virtuálního světa a tak jak jsem se s jednotlivými kolegy síťově seznamoval, dospěl jsem i k zajímavému zjištění a to je identita jednotlivých borců. Nepovažuji se za starého, nicméně si uvědomuji, že jsou tací, kteří to vidí jinak a přiznávám, že před dvaceti lety bych strejdu mého věku považoval za kreaturu, která už to má fakt za pár. Je zajímavé takto poznávat kluky mojí generace podle toho, že nick a přezdívka ještě znamenají to samé, že Kejna, Moro, Chody .. (omlouvám se Vám hoši, že jsem použil tento příklad a vlastně ani nevím kolik Vám je) jsou jen variace příjmení se kterými dotyční prožili celý život a pro ten virtuální je brali jako samozřejmost. Proti tomu pak stojí „in-nicky“ typu Bouchač, Biggy či B-peetch, které už jsou z dob, řekněme, méně vzdálených. To rozhodně nemyslím jako něco dehonestujícího, vůbec to nehodnotím, jen se zájmem sleduji.
BB se pak pro mě stal i bránou na pivni.info, jehož odkaz jsem tam objevil a začal občas číst, no a když jsem pak na sklonku 2007 byl požádán o zprávičku o právě otvíraném sousedském pivovaru Bašta, začal jsem se o své pivní zážitky dělit i zde. Od útlého mládí jsem si zážitky z cest a různých dobrodružství hlavně sám pro sebe zapisoval a k těmto zápiskům se vracím raději než ke starým fotkám, digitální fotoaparát dodnes nevlastním, ale jak jsem byl postupně vybavován modernějšími a sofistikovanějšími telefony i tento hendikep už za dne zvládám. Začalo mě to zkrátka bavit se takto o zážitky podělit a i když jsem si musel vyslechnout výtky na příliš osobní a s pivem nesouvisející omáčku, nechci a nebudu to dělat jinak. Jsem zkrátka rodinář, kochám se rád svými ratolestmi, mám rád hokej, fandím Slavii, zoufale se bojím očekávaného společného vítězství obou českých bolševických stran v nadcházejících volbách, hrozně rád jím a jídlo je jednou z mých velkých životních radostí, jsem netypický Pražák protože jsem se v Praze narodil, chodím v kravatě, v muzice jsem zastydl na přelomu osmdesátých a devadesátých let a tak mám vedle Toy Dolls pořád rád i německé punkové kapely, neláká mě dovolená u moře, rád jezdím na kole.. a tak dále a tak dále a tohle všechno dohromady míchám do pivních článků, protože to míchám do všeho, protože nejsem spisovatel ani pivní odborník, protože mě to baví.
Rozhodně nestojím o to, se za každou cenu zalíbit a je jasné, že bezvýhradně se s mým pohledem na svět těžko někdo ztotožní a přesto, že se jako správný ješita při pochvale zatetelím, jsem smířen s tím, že mě někdo ztrhá třeba i kvůli drobné osobní odbočce, kterou jsem si zdánlivě mohl odpustit, co se dá dělat. Nadávka je pak něco jiného, ta mě už zde na PI vážně dokázala naštvat, myslím, že sem nepatří, ale co se dá dělat, to už je spíš věcí nadávajícího i to už jsem překousl.
I pivni.info mám tedy rád, těším se na každý nový článek, baví mě diskutovat, plácat mistra Kloubka po ramenou až je z něj pětihvězdičkový generál a cítím se tu už tak nějak domestikován.
Je to zajímavé, kdo by si to pomyslel, ale BB i PI se tak nějak staly součástí mého života, staly se součástí mých téměř každodenních rituálů a kdybych je neměl, chyběly by mi. Je pravda, že někdy mi berou čas, který bych mohl a měl věnovat věcem užitečnějším ale i tak pánové - beerie a Chody – díky.
autor: Kejna | Blok 12:03 [permalink] [comments: 10]