Žatec – výjimečné město chmele a piva

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo

Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně. V 10. století ovládli Lucko ( území Lučanů ) Přemyslovci. Poté, pod vlivem Přemyslovců, začal stoupat význam žateckého hradiště.

Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ (nebo také „ záč „) – odtud název Žatec.

Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba. Je zajímavé, že slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i soudobé moderní pivovary. Chmel se na Žatecku ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní flory. Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.

Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše, co je určeno k pití.

J. Vent, pivovar U Orloje