Díratlon aneb triatlon s pivem na přelomu milenia.

O díratlonu mě vyprávěla kamarádka, že to pořádá její bratr, její manžel už vyhrál první dva ročníky, a potřebuje na start dostat někoho, kdo ho porazí, a manžel přestane blbnout.

Nechal jsem si vyprávět o co jde. V roce snad 1996 se parta místních lidí v obci Dehtáře na Českobudějovicku, chodících do letní restaurace, na hrázi rybníka Dehtář, zvané V Díře, rozhodla udělat malý triatlon, a pro zpestření udělat v místní občerstvovně na hrázi rybníka občerstvovací stanici a depo závodu. Někoho osvíceného napadlo, že za každé vypité pivo a pro mládež limonádu, odečítat z celkového dosaženého času pět minut. A vznikly základní pravidla- 400m plavání podél hráze rybníka, 14km na kole kolem rybníka bez možnosti zkrácení a dva krát jeden a půl kilometr běhu. Před plaváním a vždy v depu je možné pít pivo, naposledy před posledním okruhem běhu. Start je hromadný.

Poprvé jsem se zúčastnil třetího ročníku v roce 98 a na kole zabloudil na poloostrov. Díky této komplikaci jsem skončil na třetím místě. Další tři ročníky jsem vyhrál podobným výkonem cca 63 minut času na zdolání tratě a vypití osmi deseti stupňových piv, takže výsledný čas cca 23 minut.

Při mé poslední účasti se objevil kamarád, který byl na tom po sportovní stránce o dost lépe a zvolil mojí pivní taktiku-2piva-plavání-2piva-kolo-2piva-1.běh-2piva-2.běh-cíl.

Když jsem zjistil jak vede, tak jsem přidal v depu a nakonec jsem za necelých 63 minut zdolal triatlon i jedenáct piv, výsledný čas necelých osm minut a vyhrál.

Rozhodně dalších ročníků už jsem se nezůčastnil. Hlavně proto, že jsem se sám bál, kam by ta vyhecovanost mohla vést. Jediný co můžu říct. Díky tomu, že to byl takový sprint, tak alkohol neměl šanci poznamenat závěr cyklistického výkonu, jinak by to bylo opravdu o hubu.

Kamarád co byl taktéž účasten, mě několik let přemlouval, ať uspořádáme něco podobného doma v Liberci. Já jsem však odpověděl, že můžeme být rádi, že za těch několik ročníků Díratlonu jsme neviděli žádný průser a já rozhodně nechci být s nějakým takovým průserem z podobé akce vůbec spojován.

V mládí jsme konali různé běhy po hospodách i cyklojízdy, ale dneska vím, že důležitější je najít si důvod dorazit do toho cíle a tam si to užít, než se zrušit cestou a pak celá léta poslouchat vyprávění ostatních kdo jak ožralý spal a blil.

Hroch