Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2016

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2016




Pivní etiketa pro více smyslů

[pondělí, 11. duben 2016]





Apríl s vôňou poctivého piva

[pátek, 8. duben 2016]

Stalo sa už príjemnou tradíciou, že minimálne dvakrát do roka sa splnia sny všetkých milovníkov pív z malých remeselných pivovarov, keď sa ich obľúbené známe kúsky, ale i očakávané novinky ocitnú pod jednou strechou na podujatí Salón Piva. Nebude tomu inak ani tento rok, kedy sa pivári môžu zúčastniť tohto podujatia hneď na dvoch miestach. Začiatkom apríla ochutnávali v Košiciach a 13. – 15. apríla bude Salón Piva už tradične v bratislavskej Starej tržnici.

Aj keď si toto degustačné podujatie vytýčilo za cieľ naučiť konzumentov piva čo-to o jeho príprave, podávaní, či možnostiach kombinácií s jedlom, organizátor výstavy Ivan Čižmárik priznáva: „Mám pocit, že našich pravidelných návštevníkov už naozaj netreba vzdelávať, čo sa pivnej kultúry týka. Na naše podujatia chodia fajnšmekri, ktorí sú rozhľadení a vyslovene sa tešia na každoročné či sezónne novinky.“ A tých veru nebude málo. Ich spoločným menovateľom je krásny nový pohár typu TEKU od nemeckého výrobcu Rastal, do ktorého si návštevníci budú môcť načapovať degustačné vzorky. Milovníci kooperačných várok určite privítajú druhú edíciu piva Happy Friday 13, navarenú chlapcami zo Salónu Piva a Richtára Jakuba. Taktiež ocenia aj ich spoločný počin, kooperačnú várku s kočovným pivovarom Hellstork, ktorú navarili v pivovare Sessler. Súčasťou podujatia bude opäť aj Street Food Festival s ponukou dobrého jedla priamo pred Starou tržnicou.

Partnerom podujatia je každoročne aj Asociácia malých nezávislých pivovarov Slovenska (AMNPS), ktorej členovia sú okrem samotnej asociácie združení aj v hnutí PIVOBRANA založenom na obranu nezávislého slovenského piva (www.pivobrana.sk). Na svoje si prídu milovníci piva z Banskobystrického pivovaru Urpiner, rožňavského Kalteneckera, Holíčskeho pivovaru Wywar, bratislavského minipivovaru Richtár Jakub, pivovaru Fabrika z Bratislavy, trnavského pivovaru Sessler, podtatranského pivovaru Buntavar, kvačianskeho pivovaru Brontvai, pivovaru Stupavar zo Záhoria, Piešťanského pivovaru, ale aj mnohých ďalších slovenských, českých i iných zahraničných pivovarov. Chýbať nebudú ani populárne cidre, či vychytaná pivná marmeláda Beermalade. Predseda AMNPS Ľubomír Vančo má k tomuto podujatiu kladný vzťah: „Počet návštevníkov tohto podujatia každý rok stúpa, čo ma nesmierne teší. Členovia asociácie berú Salón Piva ako príležitosť na podebatovanie si medzi sebou, ale aj na vyjadrenie vďačnosti našim stálym zákazníkom a fanúšikom. Niektoré tváre už dobre poznáme a vnímame ich ako svojich priateľov.

Na Salóne Piva za vstupné v hodnote 5 € na jeden deň dostanú návštevníci sklený pohár TEKU, katalóg pivovarov so zoznamom pív a ceruzku, aby si mohli do katalógu robiť poznámky. Kto by chcel akciu navštíviť každý deň, za trojdňovú permanentku zaplatí 10 €. K dispozícii budú tradične aj žetóny v hodnote 0,50 €, ktoré budú zameniteľné v stánkoch pivovarov za pivo a za jedlo. Salón Piva je otvorený od 15.00 do 23.00 hod.

Viac informácií nájdete na www.salonpiva.sk








V tradiční novinářské anketě Naše pivo 2016, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, kde novináři vybírají nejpopulárnější pivo, se v letošním roce na prvním místě umístila značka Pilsner Urquell, druhý byl Velkopopovický Kozel a třetí místo obsadily Svijany. Ankety se zúčastnilo 201 novinářů ze všech druhů médií a napříč všemi regiony ČR. 79 % respondentů byli muži, 21 % ženy. Při vlastním hlasování novináři nominovali 185 značek.



Pivovary v Česku v loňském roce uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, celkový výstav vzrostl meziročně o 2,2 procenta. Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 mil. hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent. Naopak produkce piva pro domácí trh stagnovala na úrovni 16,3 milionu hektolitrů. Češi však loni poprvé vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva.

Za loňským růstem pivovarského segmentu v České republice stojí rekordní export, spotřeba piva v České republice mírně poklesla. „Zatímco ve světě oslavuje české pivo v posledních letech skutečný rozmach, domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně,“ říká k výsledkům předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Spotřeba piva na domácím trhu v přepočtu na obyvatele totiž znamenala lehký pokles ze 144 na 143 litrů piva za rok. Import piva sice vzrostl o 7,3 procent, ale co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští spotřebitelé si pivo více vybírají a zaměřují se na kvalitu,“ dodává František Šámal. Meziročně vzrostla o pět procent také výroba nealkoholického piva na 546 tisíc hektolitrů, což je pokračováním dlouhodobějšího trendu. Alarmující je pokračující pokles prodeje piva v pohostinství (v loňském roce na 40 procent celkového prodeje) ve prospěch baleného piva prodaného v maloobchodě.

Rekordní export i přes ruské embargo

Export českého piva vzrostl meziročně o více než 13 procent na rekordních 4 139 tis. hektolitrů. Ze zemí EU byly loni nejdůležitějšími trhy Slovensko a Německo. „Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU,“ upřesňuje František Šámal. Druhé místo patří USA a třetí Jižní Koreji, kam v loňském roce vzrostl export českého piva o více než 100 procent. Velký progres oproti předcházejícímu roku zaznamenala rovněž Čína (81% nárůst).

Produkce piva v ČR v roce 2015

20152014rozdíl

Výstav piva v ČR (tis. hl)20 07619 648+2,2 %

Export (tis. hl)4 1393 652+13,3 %

Import (tis. hl)312291+7,3 %

Výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva (tis. hl)16 24916 287-0,2 %

Spotřeba piva na hlavu (litry)143144- 1 litr

Sladu se vyrobilo meziročně více

Výroba sladu vzrostla meziročně o 0,8 procenta na 544 tisíc tun. Do zahraničí se vyvezlo 244 463 tun, neboli 45 procent celkové produkce. V roce 2014 byl podíl padesátiprocentní. „Tradičně jsou nejvýznamnějšími odběrateli sladu Polsko, Německo a v posledních letech i Maďarsko a Velká Británie,“ říká Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet, největšího producenta sladu v Česku. Nejdynamičtější meziroční nárůst pak zaznamenal vývoz sladu do Brazílie a Japonska.

Hrozbou pro budoucnost českého sladařství stále zůstává zastavování zemědělské půdy a eroze. „Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní plocha jarního ječmene v České republice,“ upozorňuje Richard Paulů. V posledních deseti letech činil roční úbytek orné půdy téměř sedm tisíc hektarů. Problémem je rovněž nadměrná produkce bioenergetických rostlin. „Nedodržování vhodné obměny plodin má za následek klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců,“ dodává Richard Paulů.

Zdroj: ČSPS



Nový pražský pivovar Uhříněves

[čtvrtek, 7. duben 2016]






Karvinská restaurace Červená sedma prošla kompletní proměnou a zařadila se mezi designové restaurace značky Radegast. Originální interiér a Radegast Ryze Hořká 12 čepovaný z pivních tanků okamžitě přilákal nové hosty.

V karvinské Radegastovně Červená sedma najde host pivní tanky přímo u výčepu. Jsou dvouplášťové, nepotřebují tedy chladicí box a symbolicky stráží po obou stranách výčep. Na hosty vedle pozorného výčepního dohlíží i pohanský bůh Radegast v podobě velké sochy.

Kámen, společně se dřevem, tvoří základní materiály použité v Radegastovně. Kámen není umělý! V tomto případě byla použita originální technologie tzv. výdusku drceného kamene, nanášeného do vymodelované formy. Z kamene je nejen Radegastova socha, ale i výčep a jeho zázemí. Koncept Radegastoven je založen na myšlence použití jednotlivých materiálů v jejich „syrové“ až původní podobě, s minimem nutných úprav a přidaných dekorací. Materiál má působit sám o sobě. Jeho krása je výrazně podpořena ve způsobu prezentace, kdy již není pouhým doplňkem, ale i skutečným nositelem výtvarného zážitku.

Kapitolou samou pro sebe jsou pivní tanky, respektive jejich umístění a uchycení. „Pro každou Radegastovnu se držíme zásady originálního řešení pro dosažení maximální atraktivity provozovny. Architekt totiž přišel s úplně novým pohledem na umístění a uchycení interiérových tanků, které vyžadovalo mimo jiné i teoretické výpočty, které dělali odborníci na Západočeské univerzitě v Plzni. Tank naplněný pivem má hmotnost kolem 800 kilogramů a my jsme chtěli mít jistotu, že uchycení tuhle váhu zvládne. Jen pro připomínku, tankové hospodářství je neodmyslitelnou součástí, přímo podmínkou, pro každou konceptovou hospodu bez ohledu na značku,“ vysvětluje umístění pivních tanků přímo v interiéru pan Jakub Zaoral, supervizor konceptových hospod Plzeňského Prazdroje.

Nové prostory Radegastovny v Karviné nabízejí posezení pro více než 80 hostů. V sezoně je otevřena také velká letní zahrádka. Radegast Ryze Hořká 12 se zde čepuje z pivních tanků a v nabídce nechybí ani Radegast Originál a další oblíbené značky včetně sezónních speciálů.

S novým interiérem přišel i nový jídelní lístek, na kterém hosté najdou vedle poledního menu i tradiční polévky, speciality k pivu, hamburgery, speciality na grilu ale také 14 druhů pizzy. Jídelníčku vévodí specialita šéfkuchaře, kterou je grilované marinované vepřové koleno.

Snažíme se být nejlepší, dát hostům to, co chtějí, a ve vysoké kvalitě,“ prozrazuje recept na úspěch pan Ladislav Ferenec, spolumajitel Radegastovny Červená sedma, a dodává: „Proměna interiéru má slova plně dokládá. Štamgasti zůstali, přišlo mnoho nových hostů, výtoč piva i tržby rostou.

V kvalitě nabízených služeb se odráží dlouholeté zkušenosti majitele s podnikáním v gastronomii. Radegastovna Červená sedma je držitelem Certifikátu za vynikající péči o čepované pivo a výčepní dokáží pivo načepovat rozličnými způsoby, podle přání hostů.

Jak jsem začal podnikat v gastronomii?,“ opakuje položenou otázku pan Ladislav Ferenec, spolumajitel Radegastovny Červená sedma, a odpovídá: „Náš otec byl velkým milovníkem piva, na které chodil do jedné hospody, kde pracovala i naše maminka. Když jsme se dozvěděli, že je ta hospoda na prodej, s bratry jsme ani chvíli neváhali, dali peníze dohromady a hospodu vydražili.






















«« « Strana 3 z 3
1 2 3

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI