U Stočesů to zase odnese pašík

Pivovar Carlsberg zvýšil čtvrtletní zisk o desetinu díky Rusku

Bernard zvýšil do konce září výrobu o tři procenta na 164.655 hl

Vysokochlumecký pivovar připravil speciální svatomartinskou várku

Na Martinských trzích poteče požehnané pivo proudem, přijďte ochutnat

Pivovar reprezentuje město Kroměříž i v prestižním světovém průvodci

Areál bývalého chebského pivovaru ožívá. Tentokrát jako papírna

V centru Ostravy žil dvoumetrový sumec, skončil na talíři pivovarníků

Tmavý ležák Budweiser Budvar byl vyhlášen Tmavým pivem roku 2012

Funguje jen tři a půl roku, přesto získal Pivovar Chotěboř už podruhé prestižní cenu spotřebitelů pro nejlepší tuzemský pivovar. Oceněna coby nejlepší v zemi byla i chotěbořská dvanáctka Prémium. I díky přízni spotřebitelů se tak Pivovar Chotěboř v letošním roce významně rozrostl. Nově bude schopen připravovat až 25 tisíc hektolitrů piva ročně.

Ani to by ale nemuselo být konečné číslo, jak oznámili představitelé pivovaru na úterní tiskové konferenci. „Naše nejvyšší kapacita může být až 40 tisíc hektolitrů ročně, postupně doplňujeme kádě, ležácké tanky, stáčecí linky. Děláme to stavebnicovým systémem podle původního projektu,“ podotkl ředitel chotěbořského pivovaru Richard Moravec. Limitující je však varna, která zatím zvládne maximálně 25 tisíc hektolitrů ročně.

Zároveň se dál buduje technologie umožňující větší export chotěbořského piva do zahraničí. „Už nejsme jen regionální pivovar,“ konstatoval Moravec, „expandovali jsme mimo region, nyní chceme výrazněji i do zahraničí. Pravidelně exportujeme na Slovensko, ročně zhruba 5 procent výstavu, připravujeme další destinace.“

Nové pivo Chotěboř Plus

S expanzí pivovaru jde ruku v ruce i rozšíření sortimentu o nové již sedmé pivo – nefiltrovaný světlý ležák Chotěboř Plus. „Stejně jako další piva v nabídce jej vyrábíme klasickou technologií, z osvědčených surovin, tedy moravského sladu, žateckého chmelu a kvalitní vody z Vysočiny,“ přiblížil sládek Oldřich Záruba, „prochází dvoufázovým kvašením, hlavní kvašení probíhá 15 dnů, pak je přečerpáno do ležáckých tanků, následně při dvou stupních Celsia dozrává 30 až 35 dnů. Pivo přitom stáčíme z ležáckých tanků rovnou do sudů. Plus stejně jako ostatní chotěbořská piva nepasterujeme.“

Pivovar má striktní požadavky na hospody, aby pivo zůstalo maximálně kvalitní. „Pivo není chemicky ošetřeno, je bez antioxidantů, konzervantů, není pasterováno. Je chlebnatější, plnější. Aby si na nich zákazník naplno pochutnal, musí mít hostinští chlazené sklepy, pivo musí být speciálně uskladněno, aby dále nezkvašovalo a nemělo problémy s pěnivostí,“ doplnil Záruba.

Poodhalil rovněž chystanou novinku na příští rok. „Máme už připravené limetkové pivo. Ochucená piva jsou stále populárnější. Receptura je hotová, na trhu se nový druh piva objeví před hlavní sezónou v březnu či dubnu.“

Pivovary na klíč

Nová piva rovněž napomohou rozšíření prodeje piva. Už na konci října přitom Pivovar Chotěboř prodal stejný objem piva jako loni za celý rok, tedy 13,5 tisíce hektolitrů. Do konce roku by měli Chotěbořští prodat až 16,5 tisíce hektolitrů, což znamená meziroční růst o 24 procent. „Příští rok očekáváme další růst na 25 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Moravec s tím, že malé pivovary jako Pivovar Chotěboř získávají podíl na trhu na úkor velkých pivovarů.

Nosným produktem v Chotěboři přitom zůstává světlá dvanáctka Prémium, druhá v prodejích je desítka Original, třetí a neustále rostoucí je nealkoholický Patron. „Tři čtvrtiny prodejů, 76 procent, tvoří sudové pivo, zbytek připadá na láhve. Roční tržby dosáhly 35 milionů korun,“ dodal ředitel Pivovaru Chotěboř.

Pivovar Chotěboř funguje rovněž jako reference pro stavební společnost Ross, jak uvedl její šéf Roman Stryk. „Směřujeme k dodávkám pivovarů na klíč. Můžeme dodat zájemcům kvalitní pivo, sládka, management i kompletní technologie,“ přiblížil Stryk, „naše firma už vyprojektovala velký pivovar do Vietnamu, připravujeme Kazachstán, dva minipivovary na Ukrajině, další pivovar v Rusku a nedávno jsme v našem regionu na klíč dodali technologii do restauračního pivovaru ve Ždírci nad Doubravou. A bude-li se dařit i nadále, zvažujeme další investici v jiném regionu v Česku, protože si myslíme, že i zdejší trh má pořád ještě nějakou kapacitu.“

Speciální Svatomartinské pivo nabídne o nadcházejícím víkendu Zámecký pivovar a hostinec U Paní Magdaleny ve Všeradicích na Berounsku. Milovníci zlatavého moku se mohou těšit na speciální polotmavou šestnáctku sytě jantarové barvy, plnější sladové chuti s příjemně chmelovou hořkostí. Pro všeradický pivovar ji uvařil vyhlášený sládek pan Matuška z Broum. Svatomartinské spodně kvašené pivo má povzbudit náladu v podzimním období a umocnit gastronomický zážitek z dobře vypečené husy.

Právě ty se budou podávat během Svatomartinských hodů. V Zámeckém areálu se konají od 9. do 11. listopadu a vybrat si můžete ze speciálního menu. Podávat se budou samozřejmě i svatomartinské husičky připravené na několik způsobů i svatomartinské víno.

„Jsme moc rádi, že tento příjemný zvyk dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby a můžeme v Zámeckém dvoře uvítat všechny, kteří chtějí v době vrcholícího podzimu ochutnat speciality a využít nabídky mladého svěžího vína a speciálně uvařeného Svatomartinského piva,“ uvedla provozní restaurace Marcela Bussová.

Ke svátku sv. Martina neodmyslitelně patřila dobře vykrmená a upečená husa. Původ spojitosti mezi svatým Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily. Ať se to stalo tak či onak, husa patřila k nejhlavnějším pokrmům. Rozdělování jejího masa mělo určené pořadí. Nejnižší sluha dostával křídlo, aby prý při práci lítal, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců pod nohy, aby se nepotily nebo mezi prsty, aby nerostla kuří oka.

Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na den svatého Martina poprvé novým mladým vínem. V tento den hospodáři přijímali do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli právě mladým vínem, která by se podle obnovené tradice měla začít pít až 11.11.

Toto víno je vyráběné z ranných odrůd stejnou technologií jako Beaujolais Nouveau. Někteří moravští vinaři se snaží obnovit tradici těchto vín a jednotně je dávat na trh na svátek sv.Martina Pod značkou Svatomartinské se může prodávat bílé víno, odrůdy Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané; růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; červené víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké.

Češi raději popíjejí lahváče doma

Sladovna u zámku čeká novou šanci

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. A nikdo o tom neví víc než Pivopedie

Vyhrajte s Rebelem pivo na rok zdarma

Ve dnech 25.–26. října proběhl v Plzni 36. ročník pivovarsko – sladařského semináře. Pořadatelem semináře byl tradičně Plzeňský Prazdroj a patronát převzal generální ředitel společnosti Doug Brodman. Partnery zasedání byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko–technologická v Praze. Na dvě stě významných představitelů českého pivovarnictví přijelo do Plzně diskutovat o aktuálních tématech týkajících se pivovarnictví.

„Očekávání pivovarníků při organizaci Pivovarsko–sladařských seminářů se od svého vzniku v roce 1958 nemění. Seminář představuje vhodnou platformu, na které se sdílejí pivovarské poznatky a odborné informace mezi českými a zahraničními pivovarníky, předávají se zde zkušenosti z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko–technologické oblasti. Podobný význam má ale také neformální výměna názorů a zkušeností mezi všemi zúčastněnými,“ přiblížil atmosféru semináře starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Po zahájení, které obstaral starší obchodní sládek Václav Berka, se zástupci Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým zaměřili na odpovědnou konzumaci piva. Na semináři dále vystoupili výzkumní pracovníci, dodavatelé technického zařízení, odborníci zabývající se pivovarskými surovinami. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech, a poukázali na možné cesty, kam by se mělo české pivovarnictví ubírat, aby se dále rozvíjela dobrá pověst českého piva v Česku i ve světě.

Dalším tématem z oblasti zemědělství byla diskuse o současném stavu a vývoji nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo. Podobně shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období také pěstitelé chmele, kteří současně představili nové odrůdy, na kterých usilovně pracují. Dodavatelé pivovarské techniky firmy Krones přednesli zajímavý příspěvek zaměřený na řešení modernizace pivovarů všech velikostí.

Mezi účastníky mezinárodního setkání nechyběli sládkové českých pivovarů, ale organizátory potěšila také účast sládků a expertů, kteří se zasloužili o slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Kanadě, Německu i Velké Británii. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska.

Sládci jihlavského pivovaru připravili sváteční várku Svatomartinského speciálu - svrchně kvašeného 13° piva s přídavkem pšeničného sladu, obdobného, jaké se na Vysočině vařilo již v 16. století. Pivní labužníci jej budou moci ochutnat u příležitosti svátku sv. Martina, od pátku 9. listopadu 2012 jej bude až do vyprodání zásob čepovat na tisíc hospod v Čechách i na Moravě.

Kolem svatého Martina koluje mnoho legend, např. o tom, jak mečem napůl rozdělil svůj důstojnický plášť a rozdělil se o něj s polooděným žebrákem prosícím o almužnu, nebo jak se stal patronem hus. V našich zemích je ale sv. Martin spojen především s příjezdem na bílém koni ohlašující první sníh a také s posvícením, kdy se pekly husy a martinské rohlíky, podkovy nebo roháče a scházela se přitom celá rodina.

Ačkoliv se tohoto svátku v uplynulých letech chytili i vinaři, přeci jen jsme národ spíše pivní, a proto jihlavští sládci letos k tomuto svátku nachystali zajímavou pivní lahůdku – Svatomartinský speciál. „Lidé se mne často ptali, jak chutnalo pivo o několik století dříve. Tak jsme se s kolegy rozhodli takové pivo uvařit. Výsledkem je Alt Bier v podobě, v jaké se u nás na Vysočině v 16. století prokazatelně vařil pro měšťany a na export,“ uvedl sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.

Stejně jako v minulosti je Svatomartinský speciál svrchně kvašené pivo, vařené jen na jeden rmut v měděném kotli s přímým ohřevem. Vyrábí se nejen z ječného, ale také z pšeničného sladu, který pivu dodává lehce ovocnou a hřebíčkovou vůni. Použit byl výhradně chmel českých odrůd – hořký Premiant a aromatický Žatecký poloraný červeňák. Byl uvařen na stupňovitost 13,2 %, obsah alkoholu činí 4,7 %. Je charakteristický osvěžující chutí, střední plností a také tím, že se velmi dobře pije.

Svatomartinský speciál budou mimo jiné čepovat také hospody zapojené do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz.

Koncert proběhne ve čtvrtek 8. listopadu od 19 hodin na varně pivovaru Litovel. Zazní tady skladby Bacha, Martinů, Mozarta nebo Korsakova v podání Shadow Quartet u příležitosti založení pivovaru před 119 lety

Jedinečná formace mladých hudebníků vznikla na konci 90. let jako reakce na stávající tvář klasické hudby. Záměrem je interpretace hudební klasiky v netradičních úpravách. Kvarteto má za sebou řadu úspěchů, k těm významným patří například nejrychlejší provedení Letu čmeláka, který si zasloužil zápis do Guinessovy knihy rekordů. Kvarteto v čele s nadaným violoncelistou Štěpánem Švestkou vystoupí tentokrát v jedinečném prostředí pivovarské varny a posluchači se mají skutečně na co těšit. „Let čmeláka“ si budou moci tentokrát vychutnat mezi varnými káděmi.

Vstupné 120 kč/os.

119 let pivovaru

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je stále terčem obdivu.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc, ani jednou v amatérském ringu neprohrál.

Na Kolštejně vznikne pivovar a pivní lázně

Vaření piva je tak trochu alchymie, říká majitel minipivovaru Maxmilián

Do Broumova láká nová část muzea na korbele i ohříváčky na pivo

Místo likéru tam vaří pivo. To je karlovarský Becherplatz

V Krušovicích přivítali jubilejního návštěvníka

Náchodské pivo je bohatší o další dvě ocenění

Pivaři dávají přednost malým značkám! Jaká piva máte rádi vy?

V Litoměřicích udělili cenu sládkovi roku

Speciál Holba Šerák, tentokrát polotmavý, uvařili v hanušovickém pivovaru speciálně u příležitosti Vánoc. Celkem 1200 hl tohoto jedinečného piva obohatí vánoční nabídku značky. První sudy do restaurací dorazí už zítra, v obchodech bude k dispozici ve vánočním multipacku s 8 půllitry.

U speciálu Šerák se stupňovitost 13,51 počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Polotmavý speciál je charakteristický nejen svou jantarovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodně doznívajícím aroma. O jeho chuti i dalších vlastnostech rozhoduje především vyšší podíl chmele, používá se především žatecký poloraný červeňák a ječné slady. Sladů se přidává hned několik - barevný, karamelový a mnichovský; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti.

„Vycházíme z původní receptury. Abychom získali požadovanou charakteristiku, je třeba správně volit suroviny a jejich poměr, hlídat kvašení a dopřát pivu čas na dozrání. Speciální je i chmelení v několika fázích, kdy poslední dávku chmele přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné aroma a přitom se nezvyšuje nadměrně jeho hořkost, která, i když je vyšší, zůstává lahodná,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády si jim připíjejí i ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí minimálně deset dní a tři měsíce pak dozrává v ležáckých sklepích. To je třikrát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka nejde o pivo pro zahnání žízně, ale o nápoj spojený s výjimečným zážitkem, proto se ideální hodí na slavnostní stůl.

Holba chce vyjít vstříc konzumentům a nabídku speciálních piv dále rozšiřuje. Spolu s pivovary Zubr a Litovel letos uvádí Kalendář speciálů, ve kterém představuje 7 různých speciálních piv a termíny, kdy se objeví v restauracích.

Teprve v loňském roce znovuotevřený pivovar v Úněticích se letos stal držitelem hned tří prestižních ocenění, která každoročně uděluje Sdružení přátel piva. Únětická 10° se stala vítězem mezi desetistupňovými pivy, Únětická 12°je ve své kategorii druhá a Únětický pivovar si odnesl také 2. místo jako Minipivovar roku.

Únětický pivovar obnovil vaření piva v malé vesničce kousek za Prahou vloni v červnu a to po více než 60 letech. Ocenění, které se mu letos dostalo hned ve třech kategoriích je určitě zasloužené, ale především zavazující. „Od té doby, co jsme v Úněticích opět začali vařit pivo je naším cílem navázat na historickou tradici a oblibu místního piva. Stále pracujeme na tom, abychom byli malým, ale silným pivovarem, který bude stále vařit poctivé a kvalitní pivo“, říká ředitel pivovaru Štěpán Tkadlec.

Sdružení přátel piva své ceny za letošní rok rozdalo 1.listopadu v Litoměřicích. Konkurence mezi desetistupňovými pivy byla letos veliká – dobrá desítka je základ každého pivovaru. Letos se v této kategorii dle tiskového prohlášení SPP odehrála úplná pivní revoluce - pivo z malého pivovaru se stalo vítězem v této kategorii vůbec poprvé. Cituji z prohlášení: „Únětická desítka je více než poctivá se skutečnou stupňovitostí 10,5 a vyšším řízem…“.

Únětická 12° byla loni vyhlášena Skokanem roku a zároveň se umístila na třetím místě – letos si o jedno místo polepšila. Únětický pivovar se za rok 2012 umístil jako druhý v kategorii Minipivovar roku. Únětické pivo je nyní na čepu ve více než 70 podnicích v okolí Únětic a také v Praze.

V současné době v Únětickém pivovaru dozrává v ležáckého sklepě letošní Vánoční speciál – polotmavá 13°, která bude slavnostně naražena 17.listopadu v Restauraci Únětického pivovaru. Kmotrem bude vydavatel časopisu „Pivo,Bier and Ale“ Pavel Borowiec. O víkendu 8.a 9.prosince se v objektu pivovaru uskuteční Adventní trhy. Restaurace v Únětickém pivovaru s jedinečnou atmosférou nabízí kvalitní pokrmy speciálně vhodné ke konzumaci piva a Únětické pivo přímo z tanku. Každý víkend se zde konají tematicky zaměřené gasto akce a ve všední dny podáváme výhodné polední menu.

Po loňské úspěšné premiéře se letos 11. listopadu opět roztočí pípy se Svatomartinským pivem. Třináctistupňový světlý speciál k uctění svátku světce na bílém koni stejně jako vloni uvařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. Celkem 445 hektolitrů svátečního piva se bude prodávat v téměř sedmi stech restauracích v Čechách i na Moravě. Svatomartinské pivo tak už druhým rokem představuje alternativu pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, s nímž byl svátek svatého Martina dosud spojován.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili nejjakostnější tuzemské ingredience – ječný slad, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých studní. Pivo kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách, a nakonec dokvašovalo v ležáckých tancích při nízkých teplotách a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket a skvělý říz. Za jedinečnou výraznou chuť, podbarvenou extra hořkým podtónem, vděčí sváteční speciál vyšší dávce chmelení.

Stejně jako všechna ostatní speciální piva se „výjimečně hořké a výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo vařilo ke konkrétní události v roce. „Závěrem podzimu se dokončilo zpracování hospodářských plodin a lidé po tvrdé celoroční práci zaslouženě odpočívali. Na svatého Martina tak už byla úroda pod střechou, blížil se předvánoční půst a poklidný adventní čas. Doba kolem svátku svatého Martina proto byla jako stvořená pro bohaté hodování, spojované nejčastěji s posvícenskou husou nebo kachnou, nejlépe z domácího chovu. Na žádném stole by neměla chybět ani dnes. A sváteční oběd si zapijte vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká všechny milovníky speciálů na pivo Petr Hauskrecht. Svatomartinskou husu je podle něj potřeba pořádně podlít.

Všechny restaurace, kde se bude Svatomartinské pivo čepovat, poznají štamgasti snadno – podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Veškeré informace o Svatomartinském pivu včetně úplného seznamu restauračních zařízení, kde bude k dispozici, najdou zájemci na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz .

Po loňské úspěšné premiéře se letos 11. listopadu opět roztočí pípy se Svatomartinským pivem. Třináctistupňový světlý speciál k uctění svátku světce na bílém koni stejně jako vloni uvařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. Celkem 445 hektolitrů svátečního piva se bude prodávat v téměř sedmi stech restauracích v Čechách i na Moravě. Svatomartinské pivo tak už druhým rokem představuje alternativu pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, s nímž byl svátek svatého Martina dosud spojován.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili nejjakostnější tuzemské ingredience – ječný slad, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých studní. Pivo kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách, a nakonec dokvašovalo v ležáckých tancích při nízkých teplotách a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket a skvělý říz. Za jedinečnou výraznou chuť, podbarvenou extra hořkým podtónem, vděčí sváteční speciál vyšší dávce chmelení.

Stejně jako všechna ostatní speciální piva se „výjimečně hořké a výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo vařilo ke konkrétní události v roce. „Závěrem podzimu se dokončilo zpracování hospodářských plodin a lidé po tvrdé celoroční práci zaslouženě odpočívali. Na svatého Martina tak už byla úroda pod střechou, blížil se předvánoční půst a poklidný adventní čas. Doba kolem svátku svatého Martina proto byla jako stvořená pro bohaté hodování, spojované nejčastěji s posvícenskou husou nebo kachnou, nejlépe z domácího chovu. Na žádném stole by neměla chybět ani dnes. A sváteční oběd si zapijte vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká všechny milovníky speciálů na pivo Petr Hauskrecht. Svatomartinskou husu je podle něj potřeba pořádně podlít.

Všechny restaurace, kde se bude Svatomartinské pivo čepovat, poznají štamgasti snadno – podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Veškeré informace o Svatomartinském pivu včetně úplného seznamu restauračních zařízení, kde bude k dispozici, najdou zájemci na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz .

Dobrý den všem,

Jsem absolvent SPŠPT a VŠCHT. Oboru, který jsem vystudoval, bych se velice rád i nadále věnoval a proto hledám zaměstnání v pivovaru nebo minipivovaru. Předem děkuji za případné nabídky či tipy na zaměstnání.

Honza

kontakt: jan.posta86@gmail.com

728 887 585

Kompletní oficiální výsledky v jednotlivých kategoriích

Přímo u Prazdroje. Donátoři si převzali a naplnili vyhrané pivní lahve Zdroj: http://plzen.idnes.cz/predani-lahvi-prazdroj-donatorum-aukce-idnes-cz-paraple-pjy-

Holbě patří další ocenění, tentokrát za webový portál www.holba.cz. Získal druhé nejvyšší hodnocení odborníků v soutěži WebTop100 za design, strukturu , řešení a uživatelský komfort. Před Holbou se v sekci potravinářství a gastronomie umístil pouze MC Donalds, další velikáni zůstali se svými website až za pivovarem.

Odborníci hodnotili celkem 200 webů ve 24 kategoriích. O výsledku rozhodovala přísná kriteria, v neposlední řadě také přínos pro uživatele. A to je určitě dobrá zpráva především pro všechny příznivce značky i návštěvníky stránek.

Jejich autorem je firma Fastest, která tvořila stránky pod vedením marketingu pivovaru. Cílem bylo podpořit pozici značky jako ryzí pivo z hor a dosáhnout co nejlepší přehlednosti a uživatelského komfortu. Použitá flash technologie navíc přinesla webovým stránkám Holby vyšší dynamiku i vizuální atraktivitu. Zajímavý obsah a přehledná struktura webu Holba provede návštěvníky pivovarem, představí sortiment nebo svět Holba. Nechybí ani zábava, soutěže nebo přehled, co se právě děje ve vybraných hospůdkách a restauracích s Holbou na čepu.

Nejstarší porevoluční soutěž o nejlepší pivo roku v České republice, kterou každoročně pořádá Sdružení přátel piva, již zná své letošní vítěze. Titul Nealkoholické pivo roku získal lídr trhu, pivo Birell. Významné ocenění přišlo v roce, kdy značka slaví své již 20. narozeniny.

Sdružení přátel piva vzniklo v roce 1990 a od roku 2005 je členem Evropského sdružení pivních spotřebitelů. Spolek každoročně volí nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti České republiky. Letošní vyhlášení proběhlo v kongresovém sále Litoměřického pivovárku Koliba. O vítězích rozhodovali nejen odborníci, ale i spotřebitelé a členové Sdružení. Ocenili mimo jiné značku Birell, která si od porotců vysloužila nejvyšší známku a do své sbírky si tak přidala další triumf. Konkrétně od Sdružení se jedná o třetí ocenění. První místo Birell obsadil v této soutěži již v letech 2000 a 2004. „Úspěch Birellu nás nemírně těší. Spojení názoru odborné poroty a spotřebitelů nám říká, že mají Češi Birell opravdu rádi,“ komentuje úspěch Luděk Baumruk, marketingový manažer Plzeňského Prazdroje.

Úspěch na tuzemském trhu doplňuje letošní významné jubileum značky – 20 let Birellu na českém trhu. Kromě oceněného Birellu Světlého uvedla značka během své existence na trh v roce 2010 oblíbenou variantu Birell Polotmavý. Letos v létě bylo portfolio značky doplněno o Birell Limetka & Malina ze segmentu stále populárnějších ovocných piv. Značka Birell má své počátky v roce 1991, kdy byly do pivovaru v Nošovicích dovezeny unikátní kvasinky, vyšlechtěné v 60. letech ve Švýcarsku. S jejich použitím může pivo při vaření projít klasickým varným procesem a může tak vzniknout nealkoholický nápoj věrný chuti piva. První várka Birellu byla následně uvařena v Nošovicích v dubnu 1992.

Nejoblíbenější nealkoholické pivo oceněním od Sdružení přátel piva rozšířil svou sbírku vítězství z prestižních českých soutěží Zlatý pohár PIVEX 2010 či České pivo 2010 a 2011.

Hned tři pivovary skupiny Pivovary Lobkowicz – Jihlava, Protivín a Vysoký Chlumec – se těšily z úspěchu při vyhlašování cen Sdružení přátel piva, které dnes proběhlo v Litoměřickém pivovárku Koliba. Odvezly si totiž ocenění za 1., 2. i 3. místo.

Nejlepší jedenáctkou se stal stejně jako loni jihlavský Ježek 11. Prácheňská Perla, 14% speciální pivo z jihočeského Pivovaru Protivín, obsadila 2. příčku. Démon, 13% polotmavý speciál z Pivovaru Vysoký Chlumec na Sedlčansku, získal ocenění za 3. místo.

„Podle mě je Ježek jedno z nejlepších piv u nás. Konečně je to znát i ve výsledcích degustačních soutěží, letos bodoval například také na Žatecké dočesné. Nejdůležitější ale je, že chutná pivařům. Nejen těm na Vysočině, kteří Ježka již znají, ale také těm, kteří jej po letech znovu ochutnávají a zjišťují, že návratem k původní receptuře v roce 2008 se kvalita tohoto piva zcela posunula a předsudky, které kolem něj panují, jsou neopodstatněné,“ uvedl potěšeně Jaromír Kalina, sládek jihlavského pivovaru, který v Litoměřicích ocenění osobně přebral.

Sdružení přátel piva udílí své ceny pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti bez přestávky již od roku 1990, a tak se jedná o nejstarší novodobou soutěž u nás. Degustace probíhá ve dvou kolech, kdy nejprve jednotlivá piva do klání nominují členové Sdružení přátel piva a následně tři nejoblíbenější piva v každé kategorii formou anonymní ochutnávky, na jejíž průběh dohlíží nezávislí pivovarští odborníci, hodnotí Pivní sněm a předsednictvo Sdružení přátel piva. Vítězná piva se vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality.

Značky z portfolia skupiny Pivovary Lobkowicz v letošním roce sbíraly ocenění také v následujících degustačních soutěžích:

Zlatá pivní pečeť 2012 – 22. Pivní slavnosti Tábor

• Klášter Premium (Pivovar Klášter) – 1. místo

• Klášter Světlé výčepní (Pivovar Klášter) – 2. místo

• Merlin (Pivovar Protivín) – 2. místo

Zlatý pohár Pivex

• Klášter Ležák 11° (Pivovar Klášter) - nejlepší jedenáctka mezi ležáky

• Lobkowicz Premium Nealko (Pivovar Protivín) – 3. místo

• Páter (Pivovar Černá Hora) – certifikát kvality

Auto TIP

• Lobkowicz Premium Nealko (Pivovar Protivín) – vítěz testu nealkoholických piv

Pivo České republiky 2012

• Klášter Kvasnicový (Pivovar Klášter) - 1. místo

• Lobkowicz Premium Nealko (Pivovar Protivín) – 3. místo

• Lobkowicz Premium (Pivovar Protivín) – 3. místo

Pivní slavnosti Nitra

• Granát (Pivovar Černá Hora) – 1. místo

• Kvasar (Pivovar Černá Hora) – 1. místo

Žatecká dočesná 2012

• Klášter Světlé (Pivovar Klášter) – 2. místo

• Rychtář Standard (Pivovar Rychtář) – 2. místo

• Rychtář Klasik (Pivovar Rychtář) – 3. místo

• Ježek 11 (Pivovar Jihlava) – 3. místo

• Klášter Premium (Pivovar Klášter) – 3. místo

Pivovar Chotěboř je v provozu teprve tři roky, přesto už stihl posbírat řadu významných ocenění a zastínit tradiční české pivovary. Nejnověji získal prestižní spotřebitelskou cenu pro Pivovar roku 2012 od Sdružení přátel piva. Vedle toho pivaři v nezávislé soutěži ocenili rovněž pivo Prémium jako nejlepší českou dvanáctku roku.

Cena pro nejlepší pivovar putuje do Chotěboře podruhé v rozmezí dvou let, čímž Pivovar Chotěboř přepsal historii. Žádnému jinému pivovaru se to dosud nepodařilo. Před dvěma lety získali Chotěbořští ještě cenu pro Sládka roku, dvanáctka Prémium pak skončila na třetím místě.

„Nejnovějších ocenění od Sdružení přátel piva si velmi vážíme, protože je to soutěž čistě spotřebitelská, v níž hodnotí piva a pivovary koncoví zákazníci, na rozdíl od soutěží, kde se navzájem hodnotí sami výrobci, což nemusí být objektivní,“ uvedl ředitel chotěbořského pivovaru Richard Moravec.

Ocenění převzal Moravec spolu se sládkem Oldřichem Zárubou v Pivovaru a hotelu Koliba v Litoměřicích 1. listopadu přesně v 11:11 hod. „Jsme na cenu pyšní, děkujeme všem fanouškům a příznivcům a zveme je 10. listopadu do Pivovaru Chotěboř na zabíjačkové hody a den otevřených dveří, kde vše oslavíme,“ usmál se Záruba. Doplnil, že brány pivovaru budou návštěvníkům otevřené od 11 do 18 hodin a těšit se mohou na ochutnávku všech chotěbořských piv i bohatý doprovodný program.

Sdružení přátel piva vyhodnocuje nejlepší piva, pivovary, minipivovary a sládka roku už od roku 1990, jedná se tedy o nejstarší takovou soutěž v Česku, navíc jedinou spotřebitelskou. Sdružení uděluje ceny v deseti různých kategoriích, nejprestižnější je přitom titul Pivovar roku.

Připravili jsme k nadcházejícím Svatomartinským hodům naše první československé pivo, pivo, které společně uvařil náš sládek se svým slovenským kolegou, který tento typ piva dříve vařil. Jde o historicky první spolupráci našich sládků po rozdělení Československa.

Sv.Martinský PORTER – tmavé silné pivo 20

Výsledné pivo je skutečně exklusivní záležitost s několikaměsíčním zráním v historickém sklepě pivovaru. Má vysoký podíl karamelového a bavorského sladu a je jemně chmelené žateckým chmelem. Pamětníci mohou zavzpomínat, jak toto pivo chutnalo tenkrát a mladší si připomenou chuť piva svých otců.

Jedná se opět o jednorázovou jedinečnou várku speciálu pod značkou CROSS THE WORLD

Pokračujeme v nyní již populární a očekávané tradici výroby piv ze světové studnice pivních stylů, kterou jsme zavedli v loňském roce a v občasných várkách představujeme na české poměry méně obvyklá piva.

Úspěch těchto piv je velký a do podvědomí tak vstupuje vedle tradiční řady Vyškovských piv i značka CROSS, kterou už znáte ve dvou variantách míchaných limonád s pivem s naším originálním názvem BEERMIX.

Značka CROSS THE WORLD Pod touto značkou se objevují piva, která, tak jak český překlad „křížem světem“ naznačuje, postupně vybíráme z klenotnice piv z celého světa a v občasných várkách nabízíme.

Slavnostní křest se uskuteční dne 8. 11. 2012 v 9.00 hodin v pivnici Vyškovského pivovaru.

Dovolím si ctěným čtenářům předhodit téma, které se tu tuším ještě (na rozdíl od spousty nepivních témat - zejména poslední dobou) neřešilo a mě by vcelku zajímaly názory čtenářstva na níže popisovanou událost...

Včera jsme po předchozí návštěvě jednoho mini navštívili Krkonošskou hospůdku. Jednomu z mých kolegů se při konzumaci jednoho z piv udělalo nevolno (už s ním měl problémy dřív,ale my jsme ho neuváženě popichovali, ať ho ještě jednou zkusí. Jenom podotýkám, že nešlo o chybu piva - ani z hlediska jeho výroby, ani z hlediska čepování - to pivo mu prostě chuťově nesedí. Nemá cenu uvádět jeho název, nechci nikomu, navíc nezaslouženě, dělat negativní reklamu)a na záchodku si dvakrát ulevil.

K mému překvapení se okamžitě přihnal pan majitel s tím, že ho viděl(?) a s nekompromisní větou, že pokud to neuklidí, tak to má za 200 Kč ... tzv. "pokutu" pak zřejmě uhradil (u jeho placení jsem nebyl), ale mě by spíše zajímalo na základě čeho si to provozovatel může dovolit? Na základě své drzosti a ziskuchtivosti? De jure v tom žádnou oporu myslím nemá a ani nikde v hospodě ani v ceníku (což by asi působilo dost zajímavě a zřejmě i protiprávně) tato taxa nikde uváděna není.

S podobnou věcí jsem se za léta návštěv různých restauračních zařízení nesetkal až na vyjímku v roce 1996, kdy po nás chtěli v restauraci U nádraží v Horních Počernicích zaplatit za vylité pivo nebo lépe za znečištěný ubrus. Mám zato, že podobné události patří k riziku provozování restauračního zařízení a tak nějak nepsaně se s nimi počítá. V mé srdeční hospodě se tyto události také občas stanou, často je znám i pachatel(ka), ale vše se bere s nadhledem i s počítanou nutností úklidu, prostě to k "tomu" patří...

Takže co vy na to???

Autor: kozel14

Ve Varech se roztočil Karel

Buď Hrad, nebo pivovar. Prezidentská kandidatura Ladislava Jakla prý není žádná recese

Pití piva ještě nikdy nebylo víc sexy