Dalším cílem našich letních toulek, při kterých objevujeme architektonicky zajímavé stavby, je areál plzeňských pivovarů. Jdeme na pivo!

Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

Zdroj: Tvůj dům.cz | Foto: Profimedia.cz

Novinka ušetří ročně až 4000 tun CO2 z fosilních zdrojů

Do pivovaru ve Velkých Popovicích dorazilo čtrnáct nových kvasných nádob (tzv. tanků) k výrobě piva, které umožní lepší mikrobiologickou čistotu

při hlavním kvašení mladiny. Dokvašování (ležení) piva bude nadále probíhat ve stávajících ležáckých sklepích.

Projekt bude dokončen v závěru roku 2009.

„Tradiční recepty a varní postupy nezměníme, jsou ověřeny desítkami let praxe a stojí na nich oblíbenost našich piv. Nejmodernější technika pomůže našim sládkům přísně zachovávat chuťové parametry Velkopopovického Kozla tak, jak jsou pivaři zvyklí.“ říká Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru ve Velkých Popovicích.

Na spilce zůstává v provozu jedno oddělení nerezových kádí na pivní speciály Master 13° a 18°, které bude také součástí návštěvnické trasy. Zároveň zde bude kvasit malý objem piva Velkopopovický Kozel, aby bylo možné kontrolovat, že pivo z tanků je senzoricky stejné. To se ověřuje desítkami senzorických degustací s trojúhelníkovými testy.

„Nespornou výhodou CK tanků je 100% udržitelnost mikrobiologického stavu čistoty kvasnic, což v klasických kádích byl, je a vždy bude problém. Kvašení samozřejmě bude i nadále probíhat odděleně od dokvašování, obojí za nízkých teplot. Doba hlavního kvašení zůstane zachována. Stejně tak nezměníme ani kvasný proces, držíme se historií osvědčené teploty zakvašování a rychlosti kvašení,“ vysvětluje Jiří Fusek, sládek pivovaru.

Nové CK tanky představují také ekologickou výhodu, neboť umožní jímání CO2, v jehož spotřebě se pivovar stane soběstačným. CO2 bude využíváno při stáčení piva a pivovar ušetří za jediný rok až 4 000 tun CO2. Jímání CO2 už funguje v pivovarech Plzeňského Prazdroje v Plzni a Nošovicích, pivovar v Popovicích však dostane v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu.

Technické zajímavosti:

* Nové kvasné nádoby mají průměr více než 5 m, jsou vysoké 18,5 m.

* Stavba je provedena v tzv. ementálové struktuře, tj. nejdříve se postavil sál se stropními otvory pro usazení tanků, pak se zbudovaly nosné piloty a nyní se začíná s instalací tanků shora.

* Ke zbudování tzv. ementálové plochy bylo zapotřebí 1000 t betonu.

* Na ocelovou výztuž tzv. ementálové plochy, pilot a sloupů se spotřebovalo přes 37 tun oceli.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nejlepší golfisté světa si svůj svátek zpestří ležákem z Plzně

Zítra začíná ve skotském Turnberry 138. ročník nejstaršího a nejprestižnějšího golfového turnaje na světě: The Open Championship. Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell, která se bude na všech akcích spojených s turnajem čepovat v následujících pěti letech. Za tu dobu nejlepší golfoví hráči světa a jejich příznivci vypijí až 1500 hl plzeňského ležáku.

První The Open se hrál ve skotském Prestwicku v roce 1860 a s výjimkou dvou období světových válek se tento nejprestižnější turnaj koná každoročně už téměř 150 let. V úvodním ročníku směli hrát jen profesionálové, v dalším roce už byli pozváni i amatérští hráči a turnaj „The Open“ se tak skutečně "otevřel". Dnes se The Open hraje střídavě na skotských a anglických hřištích. Letos bude golfová elita soupeřit na skotském pobřežním hřišti v Turnberry, především o prestiž a slávu. Vítěz získá navíc prémii 1,5 milionu dolarů.

Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell. Vyhlášené pivo z Plzně se čepuje ve všech veřejně přístupných i VIP zónách na turnajích, které jsou součástí The Open Championship. „Golf je jednou z klíčových aktivit značky Pilsner Urquell. Naše pivo můžete vychutnat na nejlepších hřištích v ČR, kde jsme partnery nejvýznamnější české golfové soutěže Pilsner Urquell Czech PGA Tour, a nyní se stáváme partnerem The British Open, nejslavnějšího turnaje světa. Jsem přesvědčen, že naše pivo bude chutnat tisícům návštěvníků a ve chvílích odpočinku i nejlepším hráčům světa, jako je třeba Tiger Woods,“ říká Karel Kraus, brand manager značky Pilsner Urquell.

Partnery The Open jsou výhradně prestižní značky, např. exkluzivní hodinky Rolex nebo výrobce luxusních automobilů Lexus, a této společenské úrovni odpovídá i cena 4 libry za pintu piva Pilsner Urquell (0,5683 litru).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Bernard Fest. Tak se jmenuje další ročník původních pivních slavností humpoleckého pivovaru.

Ve stručnosti o jeho historii a o složitosti organizace festivalu, který v minulém roce navštívilo na dvanáct tisíc lidí, pohovořil hlavní organizátor akce Zdeněk Mikulášek.

Letošní ročník festivalu pivovar Bernard je již v pořadí patnáctý. Kdybyste měl porovnávat úplně první ročník s tím letošním, jaké jsou zásadní rozdíly?

Na začátku to byly pivní slavnosti, kdy se na organizaci podílelo více pivovarů. To se však v roce 2000 změnilo, Bernard ze svazu vystoupil, tím se osamostatnila i samotná akce. Nejenže do Humpolce přestaly jezdit ostatní pivovary, ale zastavila se i finanční spolupráce.V současné době je festival plně ve finanční režii pivovaru.

Je organizace náročnější oproti předchozím ročníkům?

Nedokáži porovnat organizaci pivních slavností před rokem 2000, nedělal jsem ji. Ale organizovat podobnou akci je vždy náročné. Jenom ve stručnosti. Návštěvnost festivalu přesahuje 12 tis. lidí, o hladký chod se stará 40 až 50 zaměstnanců, dalších asi sto brigádníků. Těm všem je nutné stanovit přesně pracovní náplň. Program se nasmlouvává po celý rok a je nutné podepsat přibližně dvě stě smluv, realizovat reklamní plnění a propagaci.

Podle čeho vybíráte interprety?

Většinou do týdne po uplynulém ročníku si sedneme a vyhodnotíme co se líbilo a co se nám nepovedlo. Napíšeme si seznam 30 až 40 skupin, ze kterých začneme vybírat kapely pro příští ročník. Letošní ročník považuji za jeden z nejlépe obsazených festivalů v České republice vůbec.

Jaká z vystupujících kapel je podle vás hudebně nejlákavější?

Každý má jiný vkus. Nejvíce ohlasů jsem zaznamenal zatím z pátečního programu na Support Lesbiens, ze sobotního na Chinaski. Mnoho lidí se těší na Meky Žbirku, já jsem zvědavý na Gipsy.cz a na Nightwork.

Máte připravené pro návštěvníky nějaké překvapení?

Ano, ke každé vstupence u vchodu na festival obdrží každý návštěvník jeden žeton v hodnotě 15 korun na nealko nápoj Bernard s čistou hlavou. A kdo si koupí vstupenku v předprodeji na naší značkové prodejně v Humpolci, může si zakoupit deset piv na festival. Ušetří tím stovku.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek

Oblíbená herečka a módní ikona Eva Longoria Parker, kterou známe jako jednu ze „zoufalých manželek“ ze stejnojmenného seriálu, svou tvář propůjčila již mnoha světovým módním i kosmetickým značkám. Propaguje módu, jak se dá, ale nejen to! Eva Longoria Parker se totiž nyní stala tváří společnosti Heineken, kterou dobře známe jakožto výrobce piva. Proč také ne, vždyť ne nadarmo se říká, že pivo je na krásu. A Eva Longoria, pakliže si občas třetinku dá, je toho zářným příkladem.

Zdroj: Móda.cz

Jelikož tento způsob léta je, řečeno s klasikem, tak trochu nešťastný, mají zelenou jiné způsoby trávení volného času, než je pobyt na koupalištích a u řek. Jedním ze způsobů relaxace, který se u nás objevuje, jsou pivní lázně. Ozdravná koupel v tradičně mužském českém nápoji láká překvapivě více ženy, ačkoliv součástí kúry je i několik skleniček piva.

Pivní lázně bývají součástí menších či rodinných pivovarů, které tak doplňují své služby a propagují své pivo. V Česku je lze navštívit například v Chodově Plané nebo v Harrachově.

Horský pramen s pěti litry světlého piva

Pivní lázně jsou originální rekondiční lázeňská terapie. Do vany s vodou se přidává neupravované pivo. V krkonošském středisku Harrachov připravují koupel v neupravované vodě ze 150 let starého horského pramene s přísadou 5 litrů světlého a 5 litrů tmavého nefiltrovaného 12° piva a drceného chmele. Doporučená teplota vody je 36 °C, lze ale požádat o úpravu teploty dle individuálního zájmu. Voda spolu s látkami uvolňovanými z piva způsobí postupné mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu. Z podkoží se odplavují škodlivé látky, pivní kvasnice předávají pokožce řadu vitamínu B, proteiny a sacharidy. Zpomalují tak její stárnutí, zvláčňují, pomáhají při léčbě akné či celulitidy, zlepšuje se celková obranyschopnost organismu.

Pro doplnění léčebné kúry je podáváno standardně rovněž nefiltrované nepasterizované pivo ve sklenici, které obsahuje živé kultury kvasnic a působí příznivě v trávicím traktu. Je tak zajištěn léčebný účinek zevnitř i vně. Chuť piva se o něco liší od toho, které je běžně k dostání, je více hořké a výrazné; k celému obřadu se dobře hodí. Zatímco účinky pivní lázně zajímají spíše ženskou část populace, pití nedošetřeného extraktu zajímá i mužskou část lázeňských hostů.

Koupel za 600 korun

Procedura probíhá ve vyhřátých prostorách a trvá zhruba 20 minut. Koupel se odehrává v prostorné vaně, a stojí kolem 600 korun. Je také možné si ji dopřát ve velké vaně pro dva spolu s partnerem, nebo v oddělené soukromé místnosti, obojí samozřejmě za příplatek. Po koupeli následuje ještě relaxace a vstřebávání účinných látek, které trvá také 20 minut a je podpořeno solnými lampami. Povzbuzeno je i další sklenicí 12° piva.

Nabídku služeb je také možné doplnit masáží, ať už částečnou, vybrané části těla, nebo celkovou.

Majitelé pivovarů a zřizovatelé pivních lázní očekávali, že služba bude hojně navštěvována muži a také, že z ní vytvoří lákadlo pro zahraniční turisty, kteří si libují v lázeňských službách i v pití piva. „Oproti našim očekáváním je skutečnost taková, že 90 procent návštěvníků jsou Češi a převažují ženy," upřesňuje situaci majitel harrachovských lázní František Novosad. Návštěvnost prý postupně stoupá, cílem je zdvojnásobení současného stavu.

Obdobné novinky mají doplňovat tradiční regionální služby a lákat turisty, jejichž počet v současné době zejména v českých horských střediscích klesá.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Petra Miterová

Zasvěcení vědí, že na spřáteleném webu Beerborec pomáhám jako přidavač značek. Jeden z registrovaných borců mě požádal o přidání piva s názvem Çek Pilsener. Pil jej v Albánii a místní mu tam tvrdili,že je od nás z ČR. Pivní vyhledávače na internetu mě zradily, nenašel jsem jej ani v databázi albánských značek, ba dokonce ani na prodejních serverech se vším možným, kde se občas dají nalézt.

Bohužel mám jen foto etikety (onen borec je prostě nevyfotil ze zadní strany, kde jsou pro mě důležité identifikační údaje). Hrad vám bude zcela jistě povědomý a mohl by napovídat, že se teoreticky pivo vaří někde v naší republice.

Pomůžete mi?

Dvacetidílný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej slavného malíře Alfonse Muchy patří k české kultuře a historii stejně neodmyslitelně jako plzeňské pivo. I proto je hlavní postavou nejnovějšího reklamního spotu značky Pilsner Urquell právě Alfons Mucha. Kvůli autentičnosti této reklamy vznikly i přesné kopie pláten Muchovy Slovanské epopeje. Čtyři obrazy v reálné velikosti 5 x 5 metrů vystavuje od dnešního dne Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje.

Čtyři plátna vystavená v plzeňském pivovaru mají název Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace, Mont Athos (Svatá Hora), Jiří z Poděbrad, král obojího lidu a Apoteóza z dějin Slovanstva. Pocházejí z cyklu dvaceti obrazů, které Mucha vytvořil v letech 1910–1928 na zámku Zbiroh v západních Čechách. Tam se také natáčela reklama, pro kterou připravil tým zkušených filmových malířů pod vedením filmového architekta Martina Vačkáře věrné kopie pláten ve skutečných velikostech. „Kopie vznikly unikátní metodou používanou v případě, že je nutné vytvořit velmi autentickou kopii, která i zblízka vypadá věrohodně. Původní obraz se vyfotografuje a vytiskne na plátno. Pak je nutné ho pečlivě domalovat ručně. Na čtyřech plátnech o rozměrech 5 × 5 metrů dva malíři pracovali intenzivně dva týdny,“ říká Martin Vačkář.

Plátna vznikla pro účely natáčení reklamního spotu pro značku Pilsner Urquell. Alfons Mucha v něm, inspirován pivem Pilsner Urquell, vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus nazvaný Slovanská epopej. Krátký příběh připravil renomovaný režisér Vladimír Michálek, který ho režíroval a byl zároveň autorem scénáře. Příprava reklamy byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

„Kopie obrazů, které mohou vidět lidé v televizní reklamě, jsou velmi zdařilé a jsme pyšní na to, že návštěvníkům Plzně a našeho pivovaru můžeme přiblížit slavná Muchova plátna. Návštěvníci pivovaru si mohou udělat představu o tom, jak monumentální dílo Mucha namaloval, i prostřednictvím našich věrných kopií. Celá Slovanská epopej je vystavena na zámku v Moravském Krumlově, čtyři autentické kopie jsou k vidění také blíže k místu svého vzniku, zámku Zbirohu,“ říká Brand PR manažer Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

O cyklu Slovanská epopej:

* Dvacetidílný cyklus Slovanská epopej vytvořil Alfons Mucha vletech 1910–1928 na zámku Zbiroh, kde srodinou žil.

* Cyklus shrnuje dějiny českého národa a obsahuje 20 rozměrných pláten (největší znich dosahují rozměrů 8,1 × 6,1 metru).

* Po dokončení Mucha cyklus věnoval českému národu.

* Originály děl jsou od roku 1963 umístěny na zámku v Moravském Krumlově.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Kozel 11

Je možné, aby se i v zakouřeném čtyřkovém lokálu čepovalo dobré pivo? Čtěte dál a dozvíte se to!

Dnešní hodnocení přináší změnu - testovaný vzorek poprvé pochází ze sudu. Je tedy vhodné připomenout známé pivovarské úsloví: pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Takže pivo, načepované v restauraci, v sobě nese nejenom podobu dodanou pivovarem, nýbrž i druh hnacího plynu, kterým se dostane ze sudu do půllitru, způsob uchovávání sudu v hospodě, hygienu restaurace, čistotu vedení, chladícího agregátu, nastavení teploty, dokonalost mytí pivního skla a způsob natočení. V neposlední řadě pivo dělá i atmosféra hospody.

Dnes vás chci seznámit s mými dojmy z konzumace Kozlu 11 (přesněji řečeno, jde o Velkopopovický Kozel Medium) v třeboňské restauraci U Báby, což je klasický zakouřený čtyřkový výčep. Testované pivo stálo 20 Kč, natočeno bylo na jeden zátah, míra po opadnutí maličko nižší. Vzhledem k tomu, že původní pěna byla mohutná po okraj sklenice, tak to nepovažuji za závadu (ale jde o můj osobní způsob hodnocení, nespojuje se se žádnými platnými předpisy ani nařízeními). Pěna byla kompaktního charakteru. Pivko na pohled jiskrné, barva zlatavá, v šeru hospody těžko rozpoznatelná.

Vůně však byla bohužel naprosto neutrální, říz slabší. I chuť se zpočátku zdála úplně prázdná, bližší analýzou lze najít trochu sladkosti, která však přechází v hořkost. V průběhu pití sklenice se hořkost ztrácí do podtónu spektra chutí a začíná opět převažovat sladkost. To je pravděpodobně dáno otupením chuťových pohárků, což jen potvrzuje myšlenku, že tato hořkost není agresivní. Mohlo by jí však být více. Kozla si z před pár let pamatuji jako hutné, řízné pivo, na které jsem si rád udělal chvilku. Jeho dnešní podoba (jistě ovlivněna jihoafrickými majiteli) není zlá, ale přeci jen je zcela jiná. Bohužel, nebo bohudík?

Bernard OX 14%

Náš spolupracovník je zde s další pivní recenzí. Dnes nás čeká produkt populárního tuzemského pivovaru!

Světlý speciál Bernard OX 14% se prodává ve třetinkových lahvích, obsah alkoholu je 5,8%. Jak název napovídá i pomalejším konzumentům, OX je z pivovaru Bernard, který sice funguje v Česku, ale dnes už bohužel jeho část česká není.

Po otevření: Při nalití vznikla slabě šedohnědá kompaktní, bohatá pěna. Z ní, a i vlastně z původního pohledu přes stěnu lahve, se dalo usuzovat, že pivo bude mít o něco výraznější barvu, což se po nalití potvrdilo. Popsal bych ji jako přechod z klasické zlatavé k jantarové.

Vůně a chuť: Vůně je zprvu sladová, posléze přichází intenzivní přechod ke karamelové až k připálenému podtónu. Pravděpodobně se k výrobě užívá i speciálních sladů. Ty by měly být poznatelné i v chuti. Já je sice nenašel, ale možná jsem tyto chutě prostě nedokázal nalézt pod hořkou skořápkou. Prvopočátek chuti je intenzivně hořký, s rychlým přechodem k sladké až ovocné a při polknutí přichází až nepříjemná ulpívající hořkost.

Láhev má tři etikety: přední, zadní s identifikačními údaji a konečně černý staniol pod zátku, což je lepší řešení než přes. Přední je nejdůležitější, i když dost neobvyklá: Značka je dobře viditelná jak v hlavním motivu, tak i v pozadí. Vlastně je optimálně čitelný celý název piva, kde bych vyzdvihnul barevné zpracování slova ox. Vtipný je i slogan “S těžkou hlavou,” který je parodií bernarďáckého nealka “S lehkou hlavou.” Na druhou stranu, byť je etiketa originální, k pivu podle mě moc nepasuje. Živě si dokážu představit, že některé tradičně zaměřené konzumenty by mohla přímo odradit.

Popper 10%

O slovenských pivech se říká, že jsou dobrá tak maximálně k čištění zubní protézy…Dnes se přesvědčíme, co je na tom pravdy.

V této rubrice vám budeme pravidelně přinášet hodnocení českých i zahraničních piv. Hrdiny prvního dílu jsou slovenská tmavá desítka Popper a sládek ing. Jaromír Čeleda - nechme ho promluvit!

První hodnocené pivo není kupodivu tuzemského původu, nýbrž jedná se o produkt našich východních sousedů. Přivedl mě k němu úspěch slovenských pivovarů na XIX. Representačních slavnostech v Táboře, kde se piva našich někdejších bratrů umístila 3x na stupních vítězů. Tmavé pivo Popper svou kategorii tmavých výčepních piv dokonce vyhrálo! Jeho lahvový vzorek jsem se tedy rozhodl blíže prozkoumat…

První dojem: vzhled lahve, tedy přesněji etikety. Na dnešní dobu se mi zdají velmi strohé, až dokonce zastaralé. Takže první a asi vlastně největší mínus. Další (podle mě) nevýhodou je použití náhradního sladidla sacharinu. Na etiketě je uvedeno 10 %, takže by pivko mělo obsahovat přes deset procent extraktu. Alkohol je uveden 3,8 % obj.

Po nalití: Pěna vyrovnaná, konsistentní a poměrně stabilní s hnědavým nádechem. Jedno velké plus: Barva intenzivně černá, přesto proti světlu karmínová. Nejdřív přichází první na řadu vůně, protože ta jako první odezní. Vnímal jsem jí velmi příjemně po karamelu, podloženou nasládlým kontextem. Chuť skoro přesně taková, jakou jsem od vítězného piva očekával. První dojem mírně po nakuřovaných sladech s brzkým přechodem do intenzivní sladké, která trvala až do koncovky a dlouho po napití.

Takovéto černá piva osobně moc nemusím, jenomže jsou dost oblíbená, a jelikož je většina výrobců preferuje, tak i v soutěžích vyhrávají. Prostě těm, kterým nevadí pivo, chutnající převážně jako rozpuštěný cukr, můžu doporučit. Rozhodně není špatné, nezaznamenal jsem v něm žádnou vadnou chuť ani vůni, jen mně osobně prostě moc nevyhovuje.

Kdo pro vás hodnotil?

Ing. Jaromír Čeleda (nar. 1979) je jedním z nejmladších a zároveň nejúspěšnějších tuzemských sládků. S červeným diplomem absolvoval VŠCHT, obor pivovarství a sladařství. V posledních letech pracuje v třeboňském pivovaru Bohemia Regent; je autorem receptur několika nových piv a jím vařená piva získala řadu medailí a dalších ocenění na prestižních soutěžích - naposledy uspěl letos v Táboře, kdy získal stříbrnou pivní pečeť v kategorii polotmavých piv za pivo Petra Voka.

Zdroj: 4 Men.cz

V sobotu 18. července pořádá Sklárna a minipivovar Novosad&Syn 6. ročník Harrachovských pivních slavností. Letos je novinkou sklářský jarmark. Na návštěvníky jako vždy čeká spousta soutěží a živá muzika.

Slavnosti začnou od 10 hodin v areálu sklárny. Zahraje Krkonošská dechovka, připravena je historická jízda Aero Car Clubu Praha a vystoupení Yo Yo Bandu.

Po patnácté hodině přijede Krakonoš se svou cháskou a pivní slavnosti budou oficiálně zahájeny. Poté návštěvníky potěší Vltavín, Fate Magazine, U2 Desire Band a Kabát Revival. O půlnoci rozzáří nebe ohňostroj.

Po celou dobu slavností bude tombola. Na zájemce čekají prohlídky muzea (do 17 hodin) a sklárny s možností vyzkoušet si foukání skla.

Odhalena bude replika historické vázy vysoké 165 centimetrů, která byla rozbita v roce 2001. Bohaté občerstvení se bude nabízet formou stánkového prodeje.

Soutěže o ceny: hod sudem do dálky, pití piva na čas, jízda na opilém kole, držení tupláku na čas.

Více informací: www.sklarnaharrachov.cz

Zdroj: Hradecký deník.cz

Evropský pivovarnický průmysl cválá nezdolně kupředu! Pivovary po celé Evropě vyprodukují obrovské množství organického odpadu a odpadní vody. Vědci se nyní pustili do řešení tohoto problému a vypadá to, že přišli s řešením. Odpadní produkty z výroby piva jsou využity k získání energie opět pro samotný proces výroby piva. Co to znamená? Ekologičtější pivo, přeci!

Farmáři zbytky odjakživa využívají jako krmení pro své chovy. Například kolem roku 2000 ale musely pivovary za zpracování a odvoz tohoto odpadu firmám platit. Teď se to podle Wolfganga Bengela změní. “Výroba piva je energeticky náročný proces - vaříte přísady, používáte horkou vodu a páru a pak elektřinou výsledný produkt chladíte. Takže pokud se podaří ušetřit alespoň 50% energie za pomoci vašeho vlastního odpadu, je to hodně,” komentuje svůj nejnovější projekt pro magazín GreenBiz.

Bengel se dlouhodobě zabývá biomasou, ziskával zkušenosti získáváním energie z rýžového a třtinového odpadu v Číně a Thajsku. Dnes je technickým ředitelem společnosti BMP Biomasse Projekt, která spolupracuje například také s INNOVAS (bioplynové elektrárny), BISANZ či slovenskou Adato (kogenerace). Tyto partnerské společnosti nyní hledají pivovary, které by měly zájem nový systém vyzkoušet.

Zdroj: Eko bydlení.eu

Pivní speciály malých výrobců mají v metropoli stále více příznivců

Pivařům v Praze a okolí dlouho nebylo lépe. Přestávají totiž být odkázáni na nabídku velkých pivovarských společností, z jejichž kádí putuje do hostinců a restaurací pár standardních značek. Trendem poslední doby jsou malé pivovary, které pivní labužníky lákají na svá speciální piva.

V hlavním městě a nejbližším okolí je v současnosti deset malých pivovarů s vlastní restaurací. Jejich boom dobře ilustruje Sousedský pivovar u Bansethů v Nuslích, jeden z nejmladších. Ten si majitel založil předloni, protože ho neuspokojovala nabídka velkých pivovarů. „Za tu dobu se k nám naučila chodit spousta lidí, spotřeba nám roste každý měsíc,“ řekl sládek pivovaru Jan Kroužek. Lidé chtějí pestrost a malé pivní domy jsou na ní založeny. Každý rok produkují velké množství speciálních značek. Někde pět, jinde klidně třikrát tolik. „Snažím se dělat každých pár týdnů nějaké nové pivo, za rok jich vyrobíme asi 16 druhů,“ vyčíslil sládek Pivovarského dvora v Chýni u Prahy Tomáš Mikulica. Ani na jeho rostoucí spotřebě se ekonomická krize vůbec neprojevila. Momentálně malým producentům piva trubkami protékají letní speciály. Sládci se shodují na jednom: k období prázdnin patří pšenice. „Pšeničné pivo se k létu hodí, v teplém počasí je osvěžující díky své nakyslé ovocné chuti,“ popsal důvod obliby pšeničných piv Kroužek. Sezonní pšeničná piva můžete ochutnat jak u Bansethů a v Chýni, tak například v restauracích Klášterního pivovaru Strahov či v Pivovaru u Bulovky.

Pět kopřivových? Sotva

Jiným směrem zaměřili svoje snažení v Pivovarském domě v centru Prahy. Tady nabízejí hostům kromě pšeničného piva a dalších speciálů také velké množství piv s ovocnou příchutí, od banánového přes višňové až po borůvkové pivo.

„Přivedli jsme tahle piva na náš trh, lidé je rádi ochutnávají, denně jich však od každého druhu vytočíme jen několik litrů,“ řekl spolumajitel pivovaru Václav Potěšil. „Že někdo vypije třeba pět kopřivových piv, to je velká výjimka,“ dodal.

Ochucená piva se však ve většině malých pivovarů nechytla. Někteří sládci je považují pouze za lákadlo na zahraniční turisty, lokálním pivařům by je nenabízeli. „Když je pivovar směřován na zahraniční klientelu, tak prosím, ale já taková piva nedělám, většinu našich zákazníků tvoří lidi z Prahy a okolí. Ochucené pivo je tak na jedno ochutnání,“ tvrdil sládek Mikulica z Chýně.

Dodávají i na Žižkov

Zatímco některé z pražských minipivovarů fungují tradičně pouze jako dodavatelé piv do své přilehlé restaurace, jiné zásobují svými speciály i některé z podniků mimo svou lokalitu. Postupný nárůst těchto hostinců svědčí o tom, že netradiční piva opravdu táhnou. „Nejdřív jsme vyráběli jen pro sebe, teď již dodáváme do restaurací v Nuslích a na Žižkově, tam lidi chodí na piva z malých pivovarů čím dál víc,“ řekl Mikulica. A kdo by chtěl všechny malé pivovary navštívit a ochutnat rozdíly jejich piv, může si koupit speciální pivní mapu.

***

* Malé pivovary: Klášterní pivovar Strahov, Novoměstský pivovar, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pražský most U Valšů, Sousedský pivovar u Bansethů, U Bezoušků Průhonice, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec

Obří Slavnosti svijanského piva se letos konaly už podvacáté. V sobotu přilákaly do Svijanského Újezdu 14 tisíc lidí

Jubilejní dvacátý ročník nejstarších a patrně i největších pivních slavností opět přilákal davy návštěvníků.

„Přišlo čtrnáct tisíc lidí. Vypili 700 sudů piva,“ informuje Blahoslav Kratochvíl, starosta Svijanského Újezdu. „Jsme spokojení, návštěvníků bylo hodně, ohňostroj nádherný, perfektní program, Uhlíř výborný,“ pochvaluje si. „Škoda Marie Rottrové, že onemocněla. Tak snad přijede příště,“ konstatuje.

V neděli po čtrnácté hodině už byl areál, kde se akce uskutečnila, perfektně uklizený. „Není vůbec vidět, že se tu včera něco konalo,“ myslí si. „Padesát, šedesát lidí naběhlo s hráběmi a za dvě hodiny bylo všechno uklizené, naložené do kontejnerů,“ dodává starosta.

Zázrak s počasím

Tradiční slavnosti ani letos téměř nezmokly, přestože krajem vytrvale kličkoval déšť. „To je takový zázrak,“ říká starosta. „Všude to bylo špatný, u nás to také nebylo optimální, odpoledne trošku sprchlo. Ale to máme objednané, aby se neprášilo,“ sděluje. „Pak večer po 11 hodině pršelo, ale to už lidé zůstali.“

„Přijel jsem s kamarádem z Jablonce, tam pršelo. Tady je hezké počasí a o několik stupňů tepleji,“ podivoval se Jan Kroupa.

Šest druhů svijanského piva teklo z rekordních 160 píp, loni jich bylo 140. Přitom na pivo nebyly u stánků příliš dlouhé fronty. „Je to paráda, žádné fronty na pivo, je tu dost stánků,“ říkal Jan Turek z Prahy. „Mám rád tvrdou muziku, těším se na Aleše Brichtu. Jenom doufám, že se v té době ještě udržím na nohou,“ smál se.

Slavnosti připomínají lidovou veselici, Matějskou pouť a rockový koncert v jednom. Na dvou pódiích čekaly na návštěvníky kapely s různými hudebními žánry. Dechovka i rock, dixieland nebo country. Hlavními trháky v sobotu byly koncerty Jaroslava Uhlíře, Miroslava Žbirky a Aleše Brichty.

„Připadám si trochu jako v Mexiku, poslouchal jsem Tres Udos, kteří hráli zrockované mexické skladby. Pak jsem přešel k druhému pódiu, a tam zrovna country kapela hrála známou píseň Všichni už jsou v Mexiku,“ vysvětloval v sobotu odpoledne Jan Slavík z Liberce. „Ale pivo je český. A dobrý,“ dodal.

Další účastník akce Vladimír Kubín si přijel hlavně poslechnout Miroslava Žbirku. „Byl jsem tu před dvěma lety na Neckářovi, to bylo příšerné vedro. Letos je to lepší,“ mínil. Hitem byly letos pestrobarevné paruky, v nichž se po areálu promenovalo mnoho lidí. „Ani mi nepovídejte. Jsem tu se dvěma dětmi, samozřejmě musely paruky mít. Jedna stojí dvě stovky,“ lamentoval Karel Coufal z Liberce. „Navíc se děti vrhly na kolotočové atrakce, kterých je tu několik, takže se mi kapsa poněkud vyprázdnila,“ povzdechl si.

Pivní slavnosti se ve Svijanském Újezdě poprvé uskutečnily už v roce 1990. Jsou nejstarší v republice. Začínaly se čtyřmi pípami a šestnácti sty návštěvníky. Nyní jsou největší akcí v regionu. „Od pondělka chystáme další ročník,“ upozorňuje starosta Kratochvíl.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Oldřich Szaban

Najpredávanejšie nealkoholické pivo na Slovensku - Zlatý Bažant Nealko – už dlhodobo získava ocenenia od pivných odborníkov aj v Českej republike. Posledné takéto ocenenie získal Zlatý Bažant Nealko počas prvého júnového týždňa na súťaži Pivo Českej republiky v Českých Budějoviciach, kde sa umiestnil na 2. mieste.

Súťaž sa uskutočnila počas výstavy Slávnosti piva a českí pivní experti na nej degustovali až 209 vzoriek piva zo 44 pivovarov. Zlatý Bažant Nealko si tak vylepšil svoje umiestnenie na tejto súťaži z minulého roka, kedy v náročnej konkurencii skončil na 3. mieste.

Dlhodobé úspechy v Čechách

Podobnou prestížnou súťažou u našich českých susedov je cena Česká pivní pečeť. Na tejto súťaži Zlatý Bažant Nealko bodoval už dvakrát – v roku 2006 a 2007. Vo februári tohto roku 2. miesto na tejto súťaži získal Zlatý Bažant tmavý.

Kvalitu značky Zlatý Bažant však oceňujú nielen odborníci, ale aj samotní českí spotrebitelia. V roku 2008 bol Zlatý Bažant najpredávanejšou zahraničnou značkou piva v Českej republike.

Úspechy aj na Slovensku

Zlatý Bažant Nealko už roky získava ocenenia kvality aj na Slovensku, ako napr. cenu Slovenská pivná korunka. Predáva sa vo fľašiach s objemom 0,5 a 0.33 l a od júla 2008 aj v plechovkách. Je známe svojou intenzívnou, čistou sladovou arómou s adekvátne nízkou horkosťou a preto je nielen v lete príjemným osviežením pre motoristov, športovcov a rekonvalescentov.

Nealko je stále populárnejšie

Na slovenskom trhu je značka Zlatý Bažant v segmente nealkoholických pív priekopníkom. Svoje Nealko uviedla v roku 1997, kedy sa trh s nealkoholickým pivom u nás iba rozvíjal. Vďaka inováciám, akou bolo napr. uvedenie twist-off fľaše v roku 2001, a marketingovej podpore značky Zlatý Bažant však začal tento trh rásť. Zlatý Bažant Nealko tak úspešne reagoval na nové životné trendy konzumentov piva a vďaka svojej kvalite je v segmente nealkoholických pív na Slovensku jednoznačným lídrom.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

„Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

„Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková

Pivovar Belvedér v Železné Rudě, který za dva roky provozu získal řadu ocenění českých i mezinárodních, zahájil provoz v červenci 2007.

„V historických pramenech jsme dopátrali, že v Železné Rudě byl pivovar už o 55 let dříve, než byl založen pivovar Prazdroj. Později jsem se náhodou potkal s ředitelem pivovaru v Chodové Plané Jiřím Plevkou, který byl posledním sládkem železnorudského pivovaru a ten mi vnukl myšlenku na obnovu tradice pivovaru v Železné Rudě,“ vysvětlil zrod myšlenky na obnovení železnorudského pivovaru jeho majitel František Strnad.

Pivovar měl fungovat v hotelu Gradl, kde byl i ten původní. „Nechali jsme si poradit a začali jsme od vody, která pivo dělá. Okresní hygienická stanice v Klatovech nám udělala rozbory vzorků vody z Gradlu a z Belvederu a belvederská voda z porovnání vyšla jednoznačně lépe. Je to téměř kojenecká voda, má pouze větší obsah železa, koneckonců jsme v Železné Rudě. Další štěstí jsme měli, že jsme narazili na vynikajícího odborníka a propagátora malých pivovarů Josefa Krýsla, který nám dodal pivovar a mého syna naučil vařit pivo. Naučil ho to skutečně perfektně, myslím, že dnes náš pivovar patří v kvalitě piva mezi špičky v České republice,“ popsal vznik pivovaru Strnad.

Že železnorudské pivo, které je vařeno ze šumavské vody, chutná, nám potvrdili i návštěvníci oslav druhého výročí pivovaru. „Pivo je výborné. Kvasnicové pivo je sice změna oproti pivu z velkého pivovaru, které u nás běžně pijeme, ale řekl bych, že železnorudské je lepší,“ pochválil belvedérské pivo Václav Janouch z Mělníka, který s přáteli na železnorudský pivovar narazil při dovolené na Šumavě.

O zájmu o železnorudské pivo svědčí i to, že už od loňského léta se plánuje zvýšení kapacity pivovaru z 2 hl na 5,5 hl. „V současnosti nestačíme vařit ani pro naši potřebu, po zvýšení kapacity budeme moci dodávat naše pivo i do několika dalších vybraných restaurací. Čekáme pouze, až se nám podaří prodat současné zařízení,“ nastínil plány Strnad.

Oslavy druhého výročí založení pivovaru pokračují i v sobotu 11. července od 13 do 24 hodin u hotelu Belvedér.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan

Letošní povodně poznamenají také sklizeň. Deště ničí především úrodu ozimého ječmene, který by se měl sklízet právě teď. Podmáčená půda ale nedovoluje zemědělcům vyjet do polí. Nedostatek ječmene by se mohl promítnout i do ceny piva. Zdražit by však mohlo kvůli nízké sklizni obilí i pečivo.

Podle viceprezidenta Agrární komory Jindřicha Šnejdrly kvalitu obilí ohrožují také plísně: "Počasí, které v tuto chvíli panuje, je škodlivé právě v nebezpečí plísní, které určitě sníží kvalitu sklizeného obilí. My bychom teď měli už sklízet ozimé ječmeny, ale současné počasí nám kvůli rozmoklé půdě nedovoluje vyjet do polí. Ozimé ječmeny se tak zalamují a zvyšují se sklizňové ztráty."

"Dál bychom měli už sklízet ozimou řepku, ale to také nemůžeme, řepky nakličují a také se snižuje kvalita, bude se muset dosušovat. Co se týče kvality sklízené pšenice a jarních ječmenů, tam škody pravděpodobně ještě nebudou tak vysoké," uvedl Šnejdrla.

Agrární komora proto nevylučuje, že vinou velké vody se sklidí méně obilí a jeho cena proto vzroste. Vzrůst by mohla ale také cena piva. "Už dnes je jasné, že ječmene sklidí farmáři letos asi o desetinu míň, a proto i podraží. To samozřejmě může částečně vést i k možnému mírnému zvýšení cen piva," vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

Vytrvalé deště a v důsledku toho panující vysoká vlhkost vzduchu, vytvářející ideální podmínky pro růst plísní, poznamenají i úrodu dalších plodin. "Plísně a choroby se týkají nejen obilnin, ale i rajčat, okurek nebo brambor," vysvětlil Roman Beneš, ředitel Krajské agrární komory Olomouckého kraje.

Problémem pro zemědělce nejsou jen téměř každodenní deště, ale i vysoká vlhkost vzduchu v době, kdy zrovna neprší. Ta podle údajů meteorologů totiž často celý den neklesne pod devadesát procent, přitom obvykle se na začátku července pohybuje kolem šedesáti.

Takové podmínky jsou pro šíření chorob a plísní ideální, takže zemědělci musí častěji provádět postřiky. "Náklady na ně se nám zvýšily asi o třetinu," uvedl například Zdeněk Bureš, předseda družstva Agroben sídlícího ve Střelicích na Uničovsku.

Farmáři přesto stále doufají, že počasí se umoudří a oni zachrání, co se dá. Podle předpovědi by mohli vyjet do polí už po neděli, to má přijít slunečné počasí s teplotami okolo třicítky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Alena Adámková a David Šťáhlavský

Hned dvoje pivní slavnosti se chystají dnes na Hlučínsku. Slavit se bude od 14 hodin na zámku v Kravařích, a to s dechovou kapelou Kobeřanka a následně s country kapelou Karavana. V 18 hodin se lidé mohou těšit na prohlídku zámeckého muzea s Bílou paní. Vstup na akci je zdarma. Další pivní slavnosti se uskuteční v Šilheřovicích od 15 hodin za místním kostelem. Zítra mohou lidé zavítat pro změnu do Hlučína, kde se na tamním náměstí od 14 hodin koná Festival kultury Hlučínska. Vystoupí na něm lidové soubory, orchestry a zájmové skupiny z Hlučínska.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Jeden z největších pivních festivalů v Česku startuje již dnes ve Svijanském Újezdě.

Dvacátý ročník obřích Slavností svijanského piva vypukne na tamním koupališti ve 13 hodin. Nabídne ochutnávku nového alkoholického nápoje, více možností, kde se skrýt před deštěm či sluncem a spoustu muziky. A nebude chybět ani překvapení.

Pivo poteče tento rok ze sto šedesáti píp. Opět je to o něco víc než minule; loni jich bylo sto čtyřicet, předloni sto dvacet. „Musíme uspokojit všechny návštěvníky,“ prohlašuje ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík. „Jen loni jich do areálu zavítalo sedmnáct tisíc.“ Pro ilustraci -minulý rok se vytočilo šest set padesát padesátilitrových sudů.

K ochutnání budou všechny druhy svijanského piva s výjimkou patnáctistupňového speciálu Baron. „Svijanská Desítka, Máz, Rytíř, Kníže a Kněžna,“ vypočítává Havlík. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

Novinkou bude ochutnávka nového druhu piva, které chtějí ve Svijanech začít vařit a dodávat do vybraných restaurací. Nese název Kvasničák. „Je to svrchně kvašené pšeničné pivo, které pochází z Německa. Fajnšmekři jej budou možná znát z tamních restaurací,“ prozradil Havlík.

Vyhrávat budou regionální i známé kapely K popíjení bude znít country, dixieland, dechovka i rock. Návštěvníkům budou vyhrávatmuzikanti z regionálních i věhlasných kapel: od Nonstop a Tres Udos přes Rangers až po Dědu Mládka Illegal Band. Nebudou chybět zpěváci Miroslav Žbirka, David Koller, Jaroslav Uhlíř a Aleš Brichta. „Kvůli onemocnění nepřijede původně ohlášená Marie Rottrová,“ zmínil spolupořadatel programu Pavel Mikez.

Diváci se dočkají i jednoho překvapení. „Podařilo se nám dojednat účast jisté netradiční a pozoruhodné moderátorské osobnosti. Lidé se mají na co těšit. Host dorazí odpoledne, nejpozději navečer,“ naznačuje Roman Havlík.

Prostor, v němž se slavnosti konají, se o něco zvětšil. „Přibude velký stan, kam se mohou lidé schovat když bude pršet nebo když bude pálit slunce,“ doplnil Havlík. Dosud měli pořadatelé na počasí celkem štěstí. „Za to, aby bylo i letos hezky, se teď doslova modlíme.“

Příznivci piva se již na letošní ročník těší. „Tyto slavnosti jsou jedny z nejlepších, co znám. Jezdím tam už patnáct let, v poslední době i s rodinou. Akce je skvěle zorganizovaná. Pivu zdar a pivařům zvlášť,“ zdraví v diskusi na webu www.svetpiva.cz Luboš Bakovský z Jičína.

Železniční společnost Tanvald vypraví, stejně jako v uplynulých letech, na slavnosti zvláštní vlak. Pojede z Tanvaldu přes Železný Brod do Turnova a Příšovic.

Půjde o historický motorový vůz M240.057, řečený Singrovka. „Z turnovského nádraží bude na slavnosti zajištěna kyvadlová doprava,“ píší pořadatelé na internetové adrese www.zubacka.cz. Autobus bude jezdit mezi Turnovem a Újezdem od 13 do 24 hodin každou půlhodinu. Záchytná parkoviště budou na okrajích obce. „Jedno velké ve směru od Svijan pojme pět set aut, na tři menší při cestě od Pěnčína se vejde dohromady zhruba tisíc vozů,“ oznámil starosta Svijanského Újezda Blahoslav Kratochvíl.

***

* Pivní festival

Slavnosti svijanského piva, Koupaliště Svijanský Újezd, 11. července 13.00, Vstup: 150 korun

Co se bude pít? Svijanská Desítka 10%, Svijanský Máz 11%, Svijanský Rytíř, Kvasničák, Svijanský Kníže 13% a Svijanská Kněžna 13%. Cena všech druhů: 15 korun

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Sedmadvacetiletý David Hron z Prahy se stal 2009. návštěvníkem pivovaru Holba v Hanušovicích. Upomínkové dary mu předal ředitel pivovaru Vladimír Zíka a finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová.

„Jsem v Hanušovicích poprvé, jsme tu s kamarády na dovolené, chceme sjíždět řeku Moravu,“ řekl jubilejní návštěvník, který pochází z Prahy a jak uvedl, je farářem Československé strany husitské.

Pivovar Holba ho na dovolenou vybavil dárkovým košem, pivem, upomínkovými předměty a sadou na grilování. Dary mu předala finalistka Miss Zlatého moku Monika Kobzová a ředitel pivovaru Vladimír Zíka. „Jubilejní návštěvníky vítáme již pátým rokem. Vždy to vyjde na dobu prázdnin, protože za rok tu přivítáme přibližně pět tisíc lidí,“ upřesnil ředitel.

V pivovaru Holba pořádají hlavně v době turistické sezony pro návštěvníky exkurze. V Hanušovicích mají lidé možnost vidět výrobu piva tradičním způsobem. „Nejatraktivnějším prostorem je varna, kde máme původní měděné kádě z třicátých let minulého století,“ řekl Zíka. Podle něj je zajímavá právě tradiční technologie, kdy pivo v otevřených spilkách kvasí několik týdnů.

Na exkurzi by se turisté měli předem objednat, jinak jim vedení pivovaru nemůže zaručit, že se do pivovaru dostanou. Cena exkurze je 30 a s ochutnávkou 60 korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Zdroj: Mediafax

Nový český rekord: Osmdesát piv padlo za necelých dvanáct minut.

V roce 1992 parta kamarádů z Pěčic založila klub Vyspělých alkoholiků a pokusila se překonat v té době Československý rekord ve štafetovém pití piva. A povedlo se! Od té doby uplynulo sedmnáct let a v Pěčicích padnul nový rekord.

Ctirad Šíma, jeden z organizátorů řekl: „V roce 1992 jsme rekord udělali ve sto lidech, tentokrát nás bylo osmdesát.“

Osmdesátičlenný tým, z něhož bylo patnáct žen vypil osmdesát piv, ve štafetě 80 + 1, za neuvěřitelných 11:53:09 minut. Rekordu se zúčastnila i držitelka českého rekordu v pití piva Olga Čunátová, která půllitr piva vypila za 4,04 vteřiny. Její osobní rekord je však 3,08 vteřiny. Nejrychlejším pijanem byl Miron Bano, do něhož půllitru zlatavého moku „spadnul“ za 2,89 vteřiny.

„Pivní štafety se zúčastnili lidé z Palačova, Prahy, Tanvaldu či Radešova. Nejvíc jich však bylo z okolí Pěčic. Všem zúčastněným i sponzorům moc děkuji za podporu. Jsem rád, že všichni vydrželi i v lijáku, který nás potkal,“ uzavřel Šíma.

Nad regulérností štafety dohlížela notářka Eva Vágnerová.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Lucie Kučerová

Obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka prezentuje unikátní chuť piva Pilsner Urquell současně ve 12 hypermarketech Globus. Netradiční forma podpory prodeje a značky, při které je promítána postava na speciální fólii, je v Česku takto použita poprvé. Nakupující mají pocit, jakoby známá tvář pivovaru byla právě v jejich obchodě a hovořila s nimi.

Projekce na speciální fólii Vikuity společnosti 3M je relativní novinka a vůbec poprvé je v Česku použita pro prezentaci značky formou promítání postavy, která s okolím komunikuje. Z úhlu 180˚ to vypadá, jako by obchodní sládek Václav Berka stál přímo v obchodě a mluvil ke kolemjdoucím. „Přemýšleli jsme, jak lidem znovu připomenout náš hlavní komunikační koncept, že pravé bohatství se skrývá uvnitř. Tentokrát jsme zvolili technologii tzv. 2D postavy, díky které to vypadá, jako by náš sládek stál přímo v obchodě a mluvil o svém skvělém pivu rovnou k zákazníkům,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Speciální technologie umožňuje zpětnou projekci pohyblivého obrazu na speciální fólii obsahující skleněné kuličky, takže lidé mají pocit, jakoby před nimi stál živý člověk. Obraz musí být promítán ve výseči pouhých 20˚, takže i za velkého světla není obraz rušen. „Je to prémiová prezentace piva Pilsner Urquell. Chceme zdůraznit unikátnost naší značky na českém trhu prostřednictvím ojedinělého POSM, které nebylo v ČR takto ještě nikdy použito. Věříme, že se lidem bude líbit nejen způsob prezentace, který je zatím v Česku ojedinělý, ale i obsah krátkého videoklipu, protože Václav Berka umí o pivu mluvit opravdu poutavě,“ dodává Vladimír Jurina, manažer značek Plzeňského Prazdroj. Kampaň bude probíhat ve dvou etapách, každá v jednom z prázdninových měsíců. Pro každou část je připravena cca minutová smyčka.

Trvání kampaně: 7. 7.–31. 8. ve 12 hypermarketech Globus

Návrh kampaně: Motýl Media

Realizace kampaně: 4P&P

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Karlštejn, Karlův most a Plzeňský pivovar – místa, na něž Česká republika láká turisty. Zatímco na prvních dvou se setkáme jen s prodavači suvenýrů, šermíři či s pouličními umělci, na tom třetím si lidé vydělávají úplně obyčejně – vaří pivo.

Vjíždíme do Plzně. „Vítejte ve městě, kde pramení Pilsner Urquell.“ Billboard u cesty se stará o to, aby nikdo, kdo město navštíví, nezapomněl, že je blízko slavného pivovaru. Mnoho návštěvníků města to ale ví moc dobře. Do Plzně totiž jezdí právě kvůli pivovaru. Stejně jako se do Prahy sjíždějí turisti z celého světa proto, aby se prošli po Karlově mostě, do Plzně míří, aby se podívali, jak se tam vaří pivo. A není jich málo. Zatímco nikoho nepřekvapí, že třeba na Karlštejn dorazí každý rok přes 330 tisíc návštěvníků, to, že místní pivovar loni navštívilo celkem 188 609 lidí, se už tak samozřejmé nezdá.

Plzeňský Prazdroj se postaral nejen o to, aby místní pivo znali lidé po celém světě. Dokázal je zároveň přesvědčit, že varní proces a pivovarská tradice jsou natolik atraktivní, že stojí za to je vidět na vlastní oči. Jinými slovy – nejen, že plzeňští umějí pivo prodávat, umějí prodat i samotnou jeho výrobu.

Plzeň je mezinárodní metropole

Je dopoledne, všední červnový den. Na nádvoří pivovaru se setkáváme s naší průvodkyní Janou Kodešovou. Mladá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze tady jenom brigádničí. Svou brigádu si vybrala dobře, studuje totiž cestovní ruch.

A v pivovaru je skutečně rušno. Češi přitom tvoří jen pětatřicetiprocentní podíl návštěvníků pivovaru. Drtivá většina příchozích jsou zahraniční turisté. Do Plzně se sjíždějí ze všech koutů světa. „Jezdí sem Britové, Američani, Francouzi. Nejpočetnější zastoupení mají ale mezi zahraničními návštěvníky Němci, Rusové a Tchajwanci,“ vyjmenovává naše průvodkyně.

Cizinci přijíždějí nejčastěji v rámci organizovaných skupin. „Velké rozdíly mezi nimi nejsou. Španělé a Italové jsou hlasitější a hůř se hlídají. Asiaté zase spěchají. Chtějí toho vidět co nejvíc za co nejkratší dobu a všechno fotí,“ popisuje průvodkyně a odvádí nás do zrekonstruované budovy historické varny.

Ještě před tím, než si prohlédneme samotnou varnu, nás čeká teoretická část exkurze. Výtahem vyjedeme do zvláštního kina s otočným hledištěm. Obyčejný není ani výtah. Je největší ve střední Evropě. Vejde se do něj 72 lidí. V kině shlédneme, stejně jako ostatní návštěvníci, asi pětiminutový film, který nám stručně vysvětlí, z čeho pivo je a jak se dělá. Do smyslové expozice, která následuje, tak vstupujeme již poučeni. Víme, že „Plzeň“ se dělá z ječmene, měkké plzeňské vody, žateckého chmele a kvasinek.

Pivo vnímané pěti smysly

Smyslové expozici se říká smyslová proto, že při její prohlídce mohou návštěvníci zapojit všechny své smysly. Tedy i chuť a hmat – ty, jejichž užití je v klasických muzeích či na výstavách přísně zakázáno. Ochutnáváme příjemně sladký naklíčený a usušený ječmen – tedy slad. A vzápětí si zkazíme chuť ostře hořkým na jemno rozdrceným chmelem. „Sladový šrot se rozmíchá ve vodě, směsi se říká rmut. Ten se pak vaří až z něj vznikne mladina. Prazdroj používá na rozdíl od ostatních pivovarů trojí rmutovací postup. Také díky tomu je chuť „Plzně“ nezaměnitelná…“ V průběhu prohlídky nám průvodkyně detailněji popisuje proces výroby a další zvláštnosti piva Pilsner Urquell.

Ocitáme se v bývalé varně. Je z počátku 20. století a dnes už jen odpočívá. Její měděné kotle si mohou návštěvníci prohlédnout zblízka. Do současné varny nás ale nepustí. Nebylo by to ani bezpečné, ani hygienické. Na tu se mohou návštěvníci jen podívat. Kromě nich kotle sledují i zaměstnanci Prazdroje. Sedí u počítačů a hlídají, zda vše probíhá tak, jak má. Počítače ale práci lidí nenahrazují. „Umění vařit pivo vychází ze zkušeností, které se předávají z generace na generaci,“ upozorňuje nás průvodkyně. Je pravděpodobné, že tihle lidé od počítačů jsou na více fotkách než leckterá hollywoodská celebrita. Asijští turisté si je fotí nesmírně rádi.

Před polednem přerušujeme prohlídku a vydáváme se do kanceláře staršího obchodního sládka Václava Berky. Zaměstnancem pivovaru byl už jeho otec, on sám pracoval v pivovaru už jako patnáctiletý – jako student samozřejmě jen jako brigádník, o letních prázdninách. A v čem jeho práce spočívá? „Zatímco víno stárnutím získává na kvalitě, pivo je nejlepší v momentu, kdy opouští pivovar. Pak už se jenom kazí. Naším úkolem je postarat se o to, aby pivo lidé, kteří ho dopravují ke spotřebiteli, pokazili co nejmíň,“ vysvětluje s trochou nadsázky Berka a napije se přitom piva. Je to zdravé.

„Pivo obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné prvky. Jeho přiměřenou konzumaci proto doporučují i lékaři. Rozumné pití piva snižuje stres, prospívá krevnímu oběhu, srdci i trávení,“ upozorňuje Berkův kolega Pavel Průcha. Pivo je navíc relativně dietní. Jeden jeho litr má jen 400 až 500 kilokalorií – a to je méně než obsahuje stejné množství vína nebo limonády.

Dozvěděli jsme se, proč je dobré pít pivo. Proč ale pít to plzeňské, v čem je vlastně jiné? „Zatímco ostatní české dvanáctistupňové ležáky obsahují okolo pěti procent alkoholu, Plzeň má jen 4,4 procenta. Zůstává v něm více nezkvašeného extraktu ze sladu, z něhož se pivo vyrábí. To mu dává jeho plnost, chlebnatost, jak říkají pivaři. Plzeňský Prazdroj má téměř 40 jednotek hořkosti, což je nejvíc mezi českými pivy,“ popisuje hlavní rozdíly Berka.

Asijská spilka

Je čas na oběd. Přejdeme nádvoří a sestoupíme do bývalého kvasného sklepa. Dnes je z něj restaurace, pivo už totiž nekvasí v sudech a kádích, které byly ve sklepě uloženy, ale v tancích. Ze spilky (což je výraz označující kvasný sklep) se stala restaurace Na Spilce. S kapacitou 550 míst je největší v republice.

Obědváme s vedoucím oddělení rozvoje cestovního ruchu Prazdroje Tomášem Rabochem. „Ve světě je normální, že se pivovary snaží být přístupné veřejnosti. My nemáme co tajit – naopak, chceme se pochlubit,“ shrnuje Raboch důvod existence svého oddělení. S plzeňskou tradicí vaření piva doplněnou o expozice a rekonstruovanou varnu se pivovarští rozhodně chlubit mohou. Jenže vytvoření dnešní podoby prohlídkové trasy si vyžádalo nemalé investice. Jedna osoba přitom za prohlídku pivovaru zaplatí 120 korun. S ohledem na to se prý o otevření pivovaru veřejnosti nedá hovořit jako o ziskovém projektu. „Našim cílem není na návštěvnících pivovaru vydělávat. Prohlídky jsou pro nás především marketingovým nástrojem. Je to způsob, jak Plzeňský Prazdroj a pivo Pilsner Urquell propagovat. Lidé se tady mohou osobně seznámit s procesem jeho výroby, získat k němu bližší vztah,“ vysvětluje Raboch.

Poučeni rozhovorem s odborníky si v místní restauraci objednáváme kromě jídla i pivo. A nejsme jediní. V obrovské pivnici jím klasická česká jídla zapíjejí skoro všichni. Panuje zde přítmí a tak se zdá, že jsme uprostřed úplně obyčejné české hospody. Když si naše oči zvyknou na šero, všimneme si jednoho drobného rozdílu. Hosté, kteří u stolů jedí knedlíky, vepřové a zelí, se do obrázku tradiční české hospody jaksi nehodí. Jsou to turisté z východu – konkrétně Tchajwanci.

Vypadají vesele a uvolněně. Kousek od nich sedí dva muži, kouří a tváří se zodpovědně. Jsou to jejich průvodci. „Lidi od nás z Tchajwanu po Evropě doprovázím již deset let,“ říká první z nich David Wang. „V místním pivovaru jsem byl již mnohokrát a rád se sem vracím. Plzeňský Prazdroj vytvořil skutečně kvalitní a zajímavou prohlídkovou trasu. Lidé u nás doma pijí pivo velmi rádi, ale nevědí, jak se dělá. Tady dostanou příležitost to zjistit.“ Všech jednasedmdesát účastníků zájezdu je z petrolejářské společnosti CPC. Ta poslala některé ze svých zaměstnanců za odměnu na výlet do Evropy. „V rámci dvanáctidenního zájezdu jsme už navštívili Rakousko a chystáme se ještě do Maďarska a Německa. V České republice ale strávíme nejvíc času. Tchajwanští turisté považují Česko za nejzajímavější,“ usmívá se jeho kolega Clint Chiu.

Tak trochu jiné pivo

Náhle se opět zjevuje naše stará známá průvodkyně Jana Kodešová. Přišla si pro nás, aby nám předvedla zlatý hřeb celé prohlídkové trasy – sklepy. To samo o sobě možná nezní jako dobrý důvod k opuštění restaurace, ale nesmíme zapomínat, že prohlídka sklepů je spojena s ochutnávkou piva, které se tam dělá. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat Plzeň, která zraje v dubových kádích a sudech. V pivovarských sklepích se totiž Pilsner Urquell dodnes vyrábí klasickým způsobem. „To znamená kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. K ochutnání pivo nabízíme přímo ze sudu, nefiltrované a nepasterizované. A návštěvníci si ho pochvalují,“ láká nás průvodkyně. Vedle ochutnávek slouží sklepní výroba piva i k pravidelnému srovnávání s pivem vyráběným nahoře v moderních zařízeních, které musí chutnat úplně stejně.

Cestou za pivem potkáváme další výpravy turistů – Francouze a Angličany. Plzeňský pivovar se zdá být stejně multikulturní jako Václavské náměstí. Narazíme i na mladou česko-slovenskou dvojici. „Tohle není naše první návštěva pivovaru, já už viděl Heineken v Holandsku,“ říká Evžen Šmídl z Karlových Varů. „A já byla v irském Guinessu,“ doplňuje jeho slovenská společnice Anna Liptáková. Expozici Plzeňského Prazdroje oba hodnotí jako o něco zajímavější a lépe propracovanou. A jak je napadlo sem přijít? „Máme rádi pivo,“ odpovídá Šmídl za oba.

Chodby sklepa měří celkem devět kilometrů. Je v nich šero, vlhko a taková zima, že jdou lidem od úst obláčky páry. Jedna z chodeb vede k místnosti, která vypadá jako kombinace románské kaple a nějaké podivné jeskynní svatyně. Otvorem v jejím stropě proniká světlo. „Tohle je lednice. Tou dírou sem házeli led a ten tady pak vydržel celý rok,“ objasňuje průvodkyně. Trochu strašidelná a rozhodně studená cesta přinesla své ovoce. Na konci další z chodeb jsou řady sudů a kádí, dnes už, až na pár výjimek, prázdných. Díky těm výjimkám dostaneme ochutnat první české spodně kvašené pivo, první pivo plzeňského typu na světě. Skutečně je jiné. Zda je lepší nebo horší než filtrované a pasterované tankové, ať soudí znalci.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petra Sýkorová

Je to jen pár dní, co pivovarníci ve znojemském pivovaru Hostan naplnili definitivně poslední sud s pivem. Avšak na Hostan, který se bude dál vařit již jen v Brně, by znojemští neměli zapomenout. Přeje si to vedení Heinekenu, kterému znojemský pivovar coby součást brněnského Starobrna patří. A tak v rámci kampaně „Všichni na jedno, Hostan za všechny“ má Starobrno finančně pomoci Znojmu opravit některou z jeho památek.

Město dalo na výběr ze tří. Pivovar pak podpoří jednu z nich, konkrétně tu, která získá nejvíc bodů v hlasování znojemských pivařů. Za každé načepované pivo Hostan tedy dostane host od výčepního žeton, který může vhodit do některé ze tří přítomných hlasovacích schránek. „Veřejné ,referendum‘ potrvá do konce července,“ vzkázala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Prvním projektem, který by mohlo Starobrno finančně podpořit, je Hillizerův altán. V jeho případě jde o výstavbu dřevěné vyhlídky pod svatováclavskou kaplí, která má skýtat pohled na údolí Dyje, Podyjí i na znojemskou přehradu. „Město plánuje obnovit altánek podle dobových obrázků z devatenáctého století,“ přiblížila mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Druhým projektem je rekonstrukce znojemského hradu, v jehož předhradí se až donedávna vařilo pivo.

Třetí nominovanou akcí je pak revitalizace hradebního pásu poblíž ulice Dolní Česká. Tamní areál hradeb se má proměnit v jakousi relaxační zónu.

„Z hradebního příkopu vznikne vlastně amfiteátr, kde bude možné posedět a mohou se tam konat třeba i rytířské turnaje,“ dodala mluvčí znojemské radnice.

Projekt navazuje na loňskou akci, díky níž brněnský pivovar přispěl na vybudování stylového středověkého mázhauzu v centru města.

Značka Hostan patří již několik let do portfolia pivovaru Starobrno, který je od roku 2003 součástí skupiny Heineken. Letos se veškerá výroba znojemského piva přesunula do Brna a pivovarníci mají znojemské prostory definitivně opustit na podzim.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

Příznivci tmavého pivního speciálu Kelt, který vyráběly Pivovary Staropramen, si musí nechat zajít chuť. Firma se rozhodla jeho výrobu po deseti letech ukončit.

„Vidíme větší potenciál v jiných našich značkách,“ vysvětluje Alena Váchová z tiskového oddělení pivovaru. Podle ní si sice kelt svou specifickou chutí získal řadu příznivců, na druhou stranu ho však odlišnost limitovala v dlouhodobém růstu. „Největších prodejních úspěchů kelt dosáhl v roce 2004,“ doplňuje Váchová. Výroba skončila už letos na jaře.

„Dával jsem si ho namísto dražšího guinnesse, kterému byl hodně podobný (byl však vyráběn jinou technologií, pozn. red.),“ srovnává Kelta se známým irským pivem Jaroslav z Prahy. „Když jsem si ho chtěl naposled objednat v Litomyšli, nabídl mi hospodský jako náhradu belgické leffe,“ dodává Jaroslav.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého však patří takoví pivaři k menšině. „Běžný Čech pivní speciál spíše jen ochutná a při nejbližší příležitosti se vrátí ke klasickému ležáku,“ popisuje Veselý. Netradiční piva si prý dopřávají spíše mladší konzumenti z větších měst.

Před několika lety se přitom zdálo, že Češi se z národa pivních tradicionalistů přeorientují na experimentátory. Výroba speciálů rostla, v roce 2005 se jich v Česku uvařilo přes dvě stě tisíc hektolitrů. O rok později však jejich výroba spadla na polovinu a v dalších letech zůstala na této úrovni.

Propad podle odborníků nezavinila jen změna chutí českých pivařů, ale také utlumení reklamních akcí pivovarů, které na začátku tisíciletí speciály mohutně podporovaly. „Aby speciál uspěl, musí se o něm vytvořit silné povědomí, což se vzhledem k prodanému množství nemusí vyplácet,“ upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. To potvrzuje i zástupkyně Staropramenu. „V roce 2001 jsme vytvořili speciální prodejní tým pečující o tyto značky,“ říká Váchová.

Speciální piva umějí na rozdíl od velkých výrobců prodávat ti nejmenší. „Pomalu se blížíme ke stovce minipivovarů v Česku a prakticky všechny nabízejí netradiční piva. Jejich tržní podíl je však zatím jen okolo jednoho procenta,“ uvedl Veselý.

Řada minipivovarů vaří také pivo typu stout, ke kterému patří právě irský guinness. Z větších pivovarů pak vyrábí pivo stout náchodský Primátor.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Pivovarské muzeum patří k místům, která by měl navštívit každý správný Plzeňan. Původní právovárečný dům, ve kterém muzeum sídlí, vyzařuje atmosféru starých dob a odhaluje tajemství výroby a způsobu podávání a pití piva.

Myšlenka na založení Pivovarského muzea pochází již z roku 1929, avšak otevření muzea přišlo až o třicet let později. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 8. května 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky „Plzeňské pivo“.

Návštěvníci během prohlídky nahlédnou do původní sladovny, kde se máčelo a kde klíčilo obilí, či do valečky, původně sloužící k uložení a předsoušení zeleného sladu, takzvanému válení. Další zajímavou expozici tvoří interiér hospody z přelomu 19. a 20. století s využitím původního zařízení. Umístěna je v autentickém prostředí Tázlerovy pivnice z počátku dvacátého století. Lidé uvidí také dvoupatrové středověké sklepy - vysekané v kamenném a pískovcovém podloží - či exponáty, vztahující se k exportu piva.

Všechny, koho zajímá, z čeho se v historii pilo pivo, jak se měřily míry a jak se připíjelo na zdraví, zaručeně zaujme další část muzea věnující se právě těmto otázkám. Nalézt lze i rozsáhlý soubor pivních korbelů ze skla, keramiky a cínu a část věnovanou sběratelství a kuriozitám, které se vztahují k pivu. K vidění je například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři. Součástí expozice je také kolekce pivních lahví pocházejících z různých českých pivovarů z období konce 19. a první třetiny 20. století nebo různé sladovnické náčiní spolu se znakem sladovnického cechu.

Muzeum je otevřeno denně od 10 do 16 hodin a prohlídka s průvodcem trvá přibližně 70 minut.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Vloni běželo v Prazdroji 120 lidí, vybralo se celkem 38.000 Kč

Ve čtvrtek 9. 7. v 17:30 hodin se na nádvoří pivovaru Plzeňského Prazdroje koná druhý ročník Běhu pro Paraple v Plzni - benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely. V loňském úvodním ročníku se pro konto Centra Paraple podařilo získat přes 38.000 Kč. Zároveň oslaví své první narozeniny nová, plně bezbariérová prohlídková trasa, která před rokem otevřela pivovar i všem handicapovaným návštěvníkům.

Na nádvoří Plzeňského Prazdroje v Plzni se Běh pro Paraple koná již podruhé, tentokrát v rámci prvního koncertu Léta v Prazdroji. Hlavním bodem programu jsou závody dvojic v běhu na krátkou vzdálenost, přičemž se závodí o symbolicky vsazenou finanční částku. Tu věnuje poražený na místě na konto Centra Paraple. Benefiční závod odstartuje symbolicky zpěvák a skladatel Jaroslav Uhlíř, který poté vystoupí na prvním koncertu cyklu Léto v Prazdroji.

„Jsme velmi rádi, že běh se k nám po roce vrací. Před rokem závodilo 120 běžců. Konto Paraple jsme podpořili více než 38.000 Kč, přičemž přibližně třetina peněz šla ze sázek soutěžících, zbývající dvě třetiny pak zajistil Prazdroj nákupem triček Centra Paraple,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Plzeňský pivovar si také připomíná rok od chvíle, kdy se plně otevřel i pro návštěvníky s nejrůznějšími handicapy. Přispěla k tomu řada technických opatření a stavebních úprav, zároveň jsou průvodci vyškoleni a vybaveni tak, aby si hluboký zážitek z pivovaru mohli odnést i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodnění zájemci o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

„Od loňského června, kdy jsme novu trasu slavnostně otevřeli, k nám přijelo téměř 350 handicapovaných návštěvníků, kteří jsou většinou nadšeni kvalitní a zajímavou expozicí a velmi oceňují samotnou existenci bezbariérové trasy i přístup pracovníků Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje,“ doplňuje Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Opravdu zajímavý úkol dostali britští sládkové. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku. "Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní čtyřiačtyřicetiletá učitelka Paula Watersová.

"Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila slečna Watersová, která byla předsedkyní Kampaně za opravdové pivo zvolena v dubnu tohoto roku.

Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování "pivo" nemusejí stydět.

Zdroj: Top žena.cz

Na Opavsku to je rarita. Malý pivovar v Hlučíně jménem Avar, kde pivo vyrábí pouhých pět lidí. Jak to v takovém prostředí chodí?

Přicházíme do místnosti, kde se pivo vaří. Sládek David Mičaník nám přiznává, že je abstinent. „Pivo ani jiný alkohol nepiji,“ podotkl. Jeho slova potvrzuje i Leonard Plaček s tím, že všichni zaměstnanci mají kromě nutné degustace přísný zákaz pití.

„Týdně vyrobíme sto dvacet až sto čtyřicet hektolitrů piva. Na domácí trh ale lahve nevyrábíme. Naše pivo si můžete dát buď v naší hospodě, nebo u odběratelů. Nebo v Polsku a Německu,“ řekl Plaček a prozradil, že týden po uvaření pivo intenzivně kvasí.

„Tanky se musí zchladit na požadovanou teplotu, vzniká největší procento budoucího obsahu alkoholu. Dále pivo čtyři týdny leží a dozrává, proto je to ležák,“ pokračoval.

Pivo se v tomto pivovaru vyrábí světlé a tmavé. Na své si pak přijdou i milovníci kvasnicového piva. Kvasnicové je světlé pivo, není ošetřeno filtrací, je zdravější. Někteří lidé chodí pro kvasinky a dělají si obličejové zábaly,“ dodal.

Díváme se z okna, kde stojí odpadní nádoba. „Když se zbytky mláta odvážejí pro potřeby hospodářských zvířat, tak to je v pořádku. Ale kdyby to kvasilo, tak to nakvašené mláto jako odpadní produkt nevoní,“ řekl Plaček.

„Když nevaříme pivo, tak krávy nedojí. Mláto je totiž návyková látka, takže stačí slámu polít mlátem a krávy to žerou. Když pivo nevaříme, odmítají žrát něco jiného a zkrátka nedojí,“ dodal ředitel.

Pivovarník: Dám si třetinku obden

Všechno, co jsem v životě dělal, jsem dělal rád. Takto odpověděl ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček na otázku, zda ho jeho práce baví, nebo by ji raději vyměnil.

Jak přiznává, pije všemožné druhy piva, nejraději však svoje světlé pivo. „Dám si tak třetinku obden,“ podotkl s úsměvem. A jak se k této profesi dostal? „Nejsem původně pivovarník, jsem mikroelektronik. Kolega z práce navrhl, že bychom měli něco vymyslet a začít podnikat.

Třeba že bychom si postavili pivovar. Město v té době dávalo nabídku na využití tohoto prostoru, byla to ruina, a nápad s pivovarem se jim líbil,“ zavzpomínal na své začátky Plaček. Zmínil také, že umí v případě potřeby zastoupit kteréhokoli ze svých zaměstnanců.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Opavský deník.cz

Evropský soud zamítl žalobu bavorských pivovarů na nizozemskou firmu kvůli zneužití územního označení. Druhý největší nizozemský pivovar Bavaria BK může i nadále používat své jméno jako obchodní značku.

Rozhodl o tom Největší evropský soud v Lucemburku. O výsledku soudní pře včera informoval list Financial Times. Spor mezi pivovarem, který sídlí u vesnice Liesbout v zemědělské krajině na jihu Nizozemska, a federací reprezentující 650 bavorských pivovarů se táhl osm let.

Federace se snažila přinutit nizozemskou společnost opustit svou obchodní značku nejprve u soudů v Německu, Itálii a Španělsku. Argumentovala přitom pravidly na ochranu zeměpisného označení, která Evropská unie přijala v roce 1992.

Ta chrání jako regionální speciality, které se smí vyrábět pouze na přesně vymezeném území, například Parmskou šunku nebo z českých výrobků Hořické trubičky nebo Žatecký chmel.

„Bojujeme proti obchodním značkám Bavarie, protože víme, že si mnoho lidí, když pijí Bavarii, myslí, že jde o bavorské pivo,“ řekl Lothar Ebbertz, výkonný manažer Bavorské pivovarské federace.

Německé dědictví

Bavorské pivovary získaly regionální ochranu Evropské unie pro značky „Bayerisches Bier“ nebo „Bavarian Beer“ v roce 2001, ačkoli registrační proces odstartovaly už v roce 1992. Bavaria BK uvedla, že se o probíhajícím registračním procesu poprvé dozvěděla až v roce 1997.

Nizozemský pivovar argumentoval tím, že jeho případ je odlišný a nevztahují se na něj pravidla o regionální ochraně. „Bavaria je a byla pouze odkaz na pivovarskou technologii,“ řekl Peer Swinkels, pravnuk Johannese Swinkelse, který pivovaru dal současný název už v roce 1928.

Je ironií, že to byl německý vrchní sládek Georg Kraus, kdo přesvědčil Johannese a jeho tři syny změnit název pivovaru na Bavaria. Název měl zdůraznit, že nový pivovar přešel od tradičních holandských světlých piv ke spodně kvašenému ležáku bavorského typu, který si získal velkou popularitu ve dvacátých letech minulého století.

S Budvarem na jedné lodi

Podobný spor řeší také českobudějovický Budvar. S nadnárodní pivovarnickou skupinou AnheuserBusch Inbev se soudí o značky Budweiser a Bud. Letos v březnu potvrdil Soud první instance - druhý nejvyšší soud EU - své dřívější rozhodnutí, které brání firmě AnheuserBusch Inbev zaregistrovat si obchodní značku „Budweiser“ pro svá piva a další alkoholické i nealkoholické nápoje v Evropské unii.

V současnosti vedou oba pivovary o značku Budweiser nebo Bud desítky soudních pří ve třicítce zemí světa.

Zdroj. Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek

Na léto jsme pro čtenáře připravili s královédvorským výrobcem zlatavého moku každý týden souboj o sud piva.

Léto už snad konečně hlásí příchod. Vysoké teploty a s nimi žízeň. Proto pro své čtenáře připravil Krkonošský deník s královédvorským pivovarem Tambor prázdninovou soutěž. Každý týden bude možné vyhrát padesátilitrový sud piva z nabídky pivovaru Tambor.

A jak se bude soutěžit? Každou středu, od 15. července do 26. srpna najdou čtenáři Krkonošského deníku na stránkách speciální kupon. Ten vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý od 21. července, mezi 8. až 12. hodinou, potom buď hostinský nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Podvádět s kopiemi se tudíž nevyplácí. Soutěžní podmínky budou zveřejněny na internetových stránkách www.pivotambor.cz a www. krkonossky.denik.cz.

Jsme národem pivařů. Návštěva restaurace je proto i společensko kulturní událostí. V hospodách se lidé potkávají, diskutují, baví se. Jak říká jedno z pořekadel: Když ve vesnici zavřou hospodu, jako by umřela.

„Vycházeli jsme právě z toho. Soutěž má ukázat, kde se lidé rádi scházejí, jsou schopni se domluvit a společně si zasoutěžit. Odměnou jim bude to nejlepší, co je do oblíbené restaurace táhne, tedy pivo. V tomto případě naše nové pivo Tambor. Navíc dostanou možnost si v případě výhry vybrat, který druh chtějí. Spolupráci s Krkonošským deníkem jsme zvolili proto, že to jsou regionální noviny, kde se stejně jako v hospodě řeší místní problémy,“ řekl majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. „Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský.

Tambor se objevil na trhu poprvé v květnu letošního roku. Setkat se s ním mohou návštěvníci nejen ve Dvoře Králové, ale také v Bílé Třemešné, Olomouci, Hradci Králové či v Praze.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Každý dokáže perfektne načapovať pivo, tvrdí holandský majster v čapovaní Franck Evers, ktorý pricestoval na Slovensko trénovať barmanov. Svoje turné po slovenských puboch odštartoval v prvý júlový víkend a počas troch týždňov navštívi spolu 18 vybraných prevádzok po celom Slovensku.

O svoje skúsenosti z čapovania a podávania piva sa so zamestnancami prevádzok podelí vždy od štvrtka do nedele. Svojím umením bude zabávať aj návštevníkov pubov v Bratislave, Košiciach, Žiline, Banskej Bystrici, Trenčíne a ďalších piatich mestách.

Čapovanie je podľa jeho slov jednoduché, ale návštevníci a návštevníčky barov sa napriek tomu pri objednaní piva často stretávajú s rušivými momentmi, ako teplé pivo, veľa alebo málo peny, či rýchlo padajúca pena. Dôležité je pritom i použitie správneho podpivníka a pohára rovnakej značky ako je čapované pivo. Servírovať by sa malo otočené logom k zákazníkovi. „Môžete byť najlepší barman na svete, mať najlepšie vychladené pivo na svete a najlepšie pivo na svete, ale ak nemáte studený a čistý pohár, pena vám rýchlo padne,“ skonštatoval Evers. Práve pena je však dôležitá, pretože pivo chráni - drží oxid uhličitý vnútri a kyslík vonku. Holandský rituál perfektného čapovania je podľa jeho slov jednoduchý. „Zoberiete si studený a čistý pohár, jedným plynulým pohybom otvoríte kohútik, necháte pivo špirálovito stekať do nakloneného pohára, keď je pohár takmer plný, narovnáte ho, a keď je plný, kohútik zatvoríte, vezmete stierku a odstránite prebytočnú penu,“ predviedol Evers novinárom perfektne načapované pivo. Pena má byť pritom podľa neho taká pevná, aby v pive stála stierka. Ako hovorí, každé pivo má vlastný spôsob čapovania, no v prípade ležiakov je tento rituál približne rovnaký.

Počas svojej desaťročnej kariéry Franck Evers vyškolil viac ako 25-tisíc barmanov na celom svete. Ako sám hovorí, všetky jeho predchádzajúce povolania, či už ošetrovateľa na psychiatrii, tenisového trénera alebo majiteľa viacerých barov v Holandsku mu umožnili robiť jeho súčasnú prácu s plným nasadením.

K minipivovaru v Broumech, kde vaří pivo vyhlášený sládek Martin Matuška, by měl časem přibýt i pivovar ve Všeradicích. Zrušen byl v obci v roce 1850, ta se nyní podílí na jeho obnově.

„Věříme, že sem přetáhneme nějaké turisty z Karlštejna. Pomáhá nám i příznivá vzdálenost od Prahy. Když se udělá dobrá propagace, mohly by to být zase další taháky,“ řekl starosta obce Bohumil Stibal.

* Velké pivovary nyní zavírají malé pobočky, na druhou stranu vznikají nové minipivovary. I vy máte otevření jednoho v plánu. Jak si to vysvětlujete?

Podle mě velké pivovary zavírají malé pobočky kvůli snížení nákladů a unifikaci produkce. Minipivovary vznikají z důvodu poptávky po pivních speciálech a také v rámci rozvoje pivní turistiky jako doplněk turisticky zajímavých míst, případně jako obnovení zašlé slávy zaniklé místní značky.

* Vás krize od zprovoznění neodradila?

Ne, může jen výstavbu oddálit. Naopak je potřeba zareagovat a propagovat značku, aby po ukončení krize a návratu do normálu měla již svoje jméno a byli jsme připraveni okamžitě nabídnout svoje služby.

* Neobáváte se konkurence malých pivovarů v okolí: jen na Berounsku je berounský Medvěd, Broumy mají svůj pivovar a jeden se staví i v nedalekých Letech...

Současné malé pivovary si podle mého nekonkurují díky svým specifickým druhům piva, naopak v případě spolupráce se jim podaří lépe propagovat danou oblast, a tím přilákat turistu, potažmo konzumenta. Například pivo z Broum se točí v Broumech a je dodáváno do pražských restaurací.

* Kdy chcete pivovar otevřít, co se v něm bude vařit a pro koho? Budete rovněž rozvážet pivo do okolních restaurací?

O otevření pivovaru je uvažováno na přelomu roku 2010 a 2011. Základem bude polotmavá 13 a další čtyři speciály ročně. Pivo budeme prodávat pouze ve vlastní restauraci, prozatím neuvažujeme o dodávkách do okolních restaurací.

* Jak se bude pivovar jmenovat?

Pivovar ještě v současné době nemá definitivní název, stejně jako není název pro druhy piva. V současnosti pracujeme na logotipech, které chceme představit na kuchařské soutěži v září letošního roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová

Nad najnovším počinom komunistickej Severnej Kórey určite niekto vypení. Ide totiž o miestne pivo, ktoré podľa výrobcov sľubuje zmiernenie stresu u konzumentov.

KĽDR tento týždeň spustila v štátnej televízii reklamnú kampaň na pivo Tädonggang. Pivovar krajina kúpila od Británie a celú prevádzku presunula na svoje územie.

Severokórejská štátna televízia nevysiela takmer žiadne reklamy, hoci programy o miestnych továrňach sú bežné, takže reklama na pivo je zriedkavým posunom ku komercializmu.

Spot, charakterizovaný nekvalitnou grafikou, sprevádza veselá hudba. Záber pohára, ktorý sa plní čapovaným pivom, dopĺňa slogan "Pýcha Pchjongjangu".

V reklame, odvysielanej vo štvrtok, pivo pije baník, z ktorého kvapká pot a mladé atraktívne ženy v tradičných kórejských odevoch ho servírujú dobre oblečeným mestským obyvateľom.

"Predstavuje nový imidž Pchjongjangu," uvádza sa v reklame, ktorú dnes zhliadli aj v Soule. "Stane sa dôverne známou súčasťou našich životov," presviedča reklama.

Pivo je možné kúpiť aj v Južnej Kórei. V hlavnom meste KĽDR ho predávajú v hoteloch pre cudzincov a fľaša stojí približne 1,5 dolára (1,07 eur).

Zdroj: Orange portal.sk | Autor: Reuters, TASR

V Holbě uvařili polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šerák. Jedná se o sezónní pivo vyrobené při příležitosti pivovarských slavností a jeho množství je limitováno jednou várkou, tedy 200 hl piva. Na trhu bude k dispozici jako točené a od září z pestří nabídku v restauracích.

Šerák Speciál je polotmavé pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Je výjimečný svými chuťovými vlastnostmi i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám. Při jeho výrobě se používá speciální druh karamelového a barevného sladu, který ovlivňuje nejen barvu, ale dává pivu jemnou chuť s mírně karamelovým, pro tmavá piva typickým, nádechem. Výjimečné je i chmelení piva, které je zapotřebí přesně načasovat. Chmel se přidává pozvolna ve třech dávkách, z toho dvě těsně před ukončením chmelovaru. Tím pivo získává jemnější hořkost a současně do něj přecházejí aromatické látky důležité pro jeho vůni.

Hlavní kvašení probíhá na otevřené spilce a trvá asi 12 dní a pivo pak 2 měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě a tak se přirozeně sytí oxidem uhličitým, důležitým pro výborný říz. Na jeho výrobu pečlivě dohlíží sládek pivovaru Holba, Luděk Reichl. „Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze Žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat. Má vysokou pitelnost tzn. že každý doušek vzbuzuje chuť k dalšímu napití,“ upřesňuje sládek. Jedná se o skutečnou lahůdku mezi pivy, kterou pivovar zpestří svoji nabídku v gastro sektoru. V Holbě sází na jeho exklusivitu a o celoroční produkci zatím neuvažují.

Zdroj: Holba.cz

Čerstvé předsedkyni Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Kateřině Kalistové a radnímu Ivanu Krejčímu vadí, že rada jako celek odmítla potrestat Pivovary Staropramen za jejich reklamní spot vysílaný loni v létě na Nově a ČT1.

Došlo ke "snižování lidské důstojnosti žen", míní Kateřina Kalistová a Ivan Krejčí. Oba byli do rady nominování sociálními demokraty Kalistová působila jako šéfka kulturní komise ČSSD, Krejčí byl mimo jiné asistentem místopředsedy sněmovny a ČSSD Lubomíra Zaorálka.

Oba se teď ohradili proti rozhodnutí svých většiny kolegů zastavit správní řízení s pivovarnickou společností. Podle RRTV spot neporušil zákon. "V reklamě běžně užívaná nadsázka v daném případě překročila hranice vkusu a slušnosti," argumentují ale radní za ČSSD.

"Reklamní příběh vycházel z premisy, že ženy zklamané z rozchodů se svými mužskými partnery jsou ochotny se snížit k fyzickému násilí proti svým sokyním, přičemž jsou schopny své emoce transformovat do sexuální přitažlivosti vůči osobě stejného pohlaví. Taková role, která v reklamě byla předurčena ženám, je ponižující a ženu znevažující," míní dva radní.

"Naopak muži jsou zde v roli pozorovatelů, kteří si pozvou bývalé partnerky, aby se mohli pobavit na jejich účet. Tuto 'pěknou chvilku' si pak vychutnávají s půllitrem piva Staropramen. Jsme přesvědčeni, že tím jednoznačně dochází ke snižování lidské důstojnosti žen," vysvětlují svůj pohled.

"Reklama nesmí obsahovat jakoukoli diskriminaci z důvodů pohlaví a nesmí snižovat lidskou důstojnost," prohlásili Kalistová s Krejčím.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Aust

Ve dnech 10. a 11. července 2009 proběhne oslava 2. výročí otevření pivovaru Belveder v Železné Rudě v místě samém. Začátek po oba dny ve 13,30 s ukončením o půlnoci.

Tentokráte pozvali oba Strnadi své kamarády a přátele k prezentaci špičkových piv regionu i pivovary ,které získaly nejedno ocenění nejen na soutěžních prezentacích, ale především u lidí milující klasický český tradiční nápoj - PIVO.

Hosté by na Belvedéru měli ochutnat nejen 5 místních piv, ale i piva z Modré hvězdy v Dobřanech, z Koutu na Šumavě, z Purkmistra z Plzně, dále pak i z Pivovaru Lažanských z Chyše, Pivovaru Permon ze Sokolova a od Rybiček ze Stříbra.

A jelikož uznáváme hlas lidu - hlas boží, měli by návštěvníci ochutnat i pivo ze středního pivovaru - Strakonického Dudáka - a z tzv. gigantu - Velkopopovického Kozla. Václav Fiala a PIVNÍ CESTY přivezou k degustaci i piva lahvová včetně piv z jiných zemí EU.

Po oba dny budou vystupovat živé hudby dále zpestřením budou soutěže, degustace a tomboly. V sobotu paní senátorka JUDr. Jiřina Rippelová pokřtí nové pivo a to světlou devítku KOJENCE.

Toto pivo s EPM 9,6% a obsahem alkoholu 3,8% by se mělo stát pivem k zahnání žízně v letních horkých dnech, pokud nějaké budou...

Parkování i vstupné po oba dva dny je zdarma. Bližší informace na mailové adrese: hotelgradl@email.cz a nebo mobilu 602 406 136.

Bude-li Bůh milostivý jako na mladého Strnada a všechny ostatní v Dýšině, tak jsme přesvědčeni, že i hosté oslav železnorudského pivovaru budou odjíždět do svých domovů v absolutní pohodě.

Srdečně zvou pan starý (sládek) mladý Strnad a věčně mladý de facto starý Strnad...

Městečko Štramberk, které je z mnoha důvodů považováno za významné středisko turismu a cestovního ruchu, se nachází v Moravskoslezskémkraji. Tatoměstská památková rezervace je dobře známá předevšímvěží Štramberské trúby, která se tyčí na kopci nad historickým náměstím a tvoří tak dominantu města.

Malebné městečko se v posledním desetiletí výrazně proměnilo, historická zástavba, zdevastovaná minulým režimem, znovu nabyla původního vzezření a do jednotlivých objektů se pomalu navrací život. Vzniklo zde mnoho kaváren, hospůdek, domácí pekárny, ale ani muzea a galerie uvnitř opravených domů nejsou výjimkou.

Mezi čerstvě zrekonstruovanými stavbami, které jsou součástí historické řadové zástavby na náměstí, je Městský pivovar s restaurací. Dům číslo 5 byl v minulých dobách jedním z dvaadvaceti šenkovních domů ve Štramberku a v minulém režimu byl necitlivými zásahy a nevhodným užíváním značně poškozen. Původní pivovar se nacházel na štramberském náměstí, ale dochovala se z něj pouze hluboká studna, budova byla pro svůj špatný stav zbourána v roce 1868.

Podnikatel Ing. Pavel Šmíra se rozhodl, že tradici vaření piva ve Štramberku obnoví. Proto v úzké spolupráci s Památkovým ústavem v Ostravě našel způsob, jak měšťanský dům opravit a přizpůsobit podnikatelskému záměru.

Komplexní architektonický projekt by neřešil postupně vyvstávající stavební situace v nezmapované budově, proto majitel spolu se stavbyvedoucím Milanem Zečevičem, který na celou rekonstrukci dohlížel, hledali konečná řešení v průběhu probíhajících prací. Dnes je interiér domu zásadně proměněn, v přízemí se nachází stylová Pivovarská restaurace a výčep s měděnými varnami, v gotických sklepeních je Kamenný šenk a v patře moderní sport&dance bar Apollo Burn Club s velkoplošnou projekcí. Interiéry jsou dispozičně upraveny. Vybouráním některých příček se prostor pod původními klenbami více otevřel.

Opravy provázelo mnoho překvapení. Například po dokonalém vyčištění sutí zanesených sklepů se objevila kamenná gotická klenba a drobné niky ve zdech. Součástí sklepení jsou dvě studny s pramenem, vytesané ve skále. Ve sklepě je umístěno technologické zázemí pivovaru a Kamenný šenk se může pyšnit funkčním výčepním pultem z třicátých let minulého století a starožitnými sbírkami předmětů a nádob souvisejících s pivovarnictvím, které jsou instalovány v zasklených nikách. Prostor je vybaven stoly a lavicemi, nově zhotovenými ze starého dřeva. Vytápěná podlaha je vysypána štěrkem, odizolována a vylita. Povrch tvoří staré půdovky, ošetřené speciálním voskem.

Studna v rohu jedné místnosti je opravena, překryta kovovou mříží a v nutnosti je do ní odváděna přepadem přebytečná podzemní voda.Osvětlení v Kamenném šenku je řešeno pomocí tradičních svíček, výklenky se sbírkami cínových a porcelánových nádob k pití piva mají bodová osvětlení.

Rovněž Pivovarská restaurace v přízemí budovy je vybavená dřevěnými lavicemi a stoly, restaurovaným starým selským nábytkem a předměty ze sbírky starožitností majitele. Stěny jsou dekorovány obrázky s reklamami a předměty z období od první republiky až do poválečných let minulého století. Dochované klenby a zdi mají novou nehlazenou omítku, na podlahách a schodištích je historizující dlažba.

Dům stojí na kamenných základech, proto je zdivo v dobrém stavu, nezvlhlé. Původní dělená okna jsou po odstranění starých nátěrů namořena olejem a mezi vnější a vnitřní okenní tabuli je umístěno vnitřní sklo, kvůli neprůhlednosti a stylu. Krovy a střecha byly vyměněny již dříve, za předešlého režimu. Dům má nyní novou fasádu, kde jsou podle dochovaných zbytků štuků a říms dotvořeny přesné repliky.

Náměstí ve Štramberku se v posledních letech proměnilo a zaznamenalo výrazný obrat k lepšímu. Měšťanské domy s historickými průčelími opět září čerstvým nátěrem a do domů se vrátil život.

Zdroj: EArch.cz

Muzeum středního Pootaví Strakonice připravilo společně s akciovou společností Měšťanský pivovar Strakonice a soukromými sběrateli speciální výstavu nazvanou Historie strakonického pivovaru aneb 360 let vaříme pivo.

V hlavní sezoně se na výstavě, která mapuje celých 360 let existence měšťanského pivovaru ve Strakonicích, návštěvníkovi přiblíží vývoj pivovarnické živnosti ve městě a blízkém okolí včetně historie dnes již zaniklých pivovarů v okrese Strakonice.

Kromě mnoha cenných sběratelských kousků z okruhu pivovarnictví (pivních tácků, korunek, etiket, lahví) si budou moci návštěvníci prohlédnout, jak vypadal výčep na počátku minulého století. Zajímavým doplňkem jsou i mnohé dobové fotografie a dokumenty a ukázky literatury a časopisů.

Vernisáž výstavy se bude konat ve výstavních prostorách muzea ve čtvrtek 2. července od 15 hodin a výstava potrvá do 31. srpna 2009.

Otevřeno je kromě pondělí denně od 9 do 17 hodin.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko | Foto: Slávka Petráková

Hlavními hvězdami jedenáctého ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se letos netradičně uskuteční až na konci prázdnin, budou Divokej Bill a Horkýže Slíže.

Nabitý program letošních Slavností zahájí v sobotu 29.srpna ve 13.00 odpoledne skupina Divokej Bill, pak budou následovat formace Sto zvířat, Polemic, Mňága a Ždorp, Vypsaná Fixa a vrcholem letošních oslav bude vystoupení Horkýže Slíže.

„Horkýže Slíže jsme si letos vybrali proto, že jsou na současné hudební scéně zcela nenapodobitelní,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. „My to samé můžeme říct i o našem pivu, takže to bude na Slavnostech zcela ideální spojení.“

Hudební kritici si už 16 let lámou hlavu, kam vlastně mají oblíbenou slovenskou skupinu zařadit. „Podle mě lze zařadit Horkýže Slíže jedině do kategorie Horkýže Slíže,“ myslí si Útlý.

Podíváme-li se do historie této čtyřčlenné formace, zjistíme, že skupina vznikla před 16 lety ve slovenské Nitře. Jejím zakladatelem a dodnes i frontmanem je Peter Kuko Hrivňák. Na česko-slovenské hudební scéně kapela vyniká ojedinělým hudebním pojetím, odvážnými texty a smyslem pro humor. Nejznámějšími skladbami kapely Horkýže Slíže jsou písně jako L.A. Song, A ja sprostá, Maštal nebo Emanuel Bacigala. Skupina je také držitelem dosud posledního slovenského Aurela za videoklip roku k hitu R´n´B Soul, o jehož popularitě svědčí i údaj z YouTube, který do dnešního dne eviduje již 1 870 000 zhlédnutí.

Skupinu Divokej Bill není návštěvníkům ostravských pivních Slavností třeba blíže představovat. Devítičlenná hudební formace má na svém kontě řadu festivalových hitů jako Malování, Pocit, Znamení, či Čmelák a na hlavním pódiu pivovaru Ostravar vystoupí už počtvrté, čímž vyrovná rekord kapely Marcela Woodmanna. Nejzajímavějším počinem skupiny v letošním roce je píseň „Ve dvou to jde líp“, kterou Divokej Bill nazpíval společně s Čechomorem.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Já si myslím, že naše Sněmovna rozhodla dobře, když nezakázala kouřit v restauracích. Nemusíme být přece jako všichni. My lidé žijící v České kotlině jako všichni ani být nemůžeme! To dá rozum. A moc se mi líbí, když to občas dáme najevo.

Už nekouřím. Ale vůbec si nedovedu představit, že bych šel posedět s kamarády a kamarádkami, kteří kouří, a oni si nemohli zapálit. Mám rád kouř jejich cigaret a doutníků.

Mám rád odér restaurací a výčepů, protože ten tam patří, a byl tam, už když jsem chodil dědovi pro pivo. Kdo nám chce vzít i tuhle životodárnou kontinuitu? Nějaký prudérní pokrytec, který se zhlédl v ještě prudérnějších vzorech odkudsi z poza Atlantiku?

Militantní nekuřáci mluví o zdraví, které jim údajně kouř z cigaret ničí. Nevěřím jim. Tak hloupí nejsou. Ono jim to jenom nevoní. Jsou to týpci, kterým chybí špetka tolerance a soudnosti. Já například v zoo taky nelezu do pavilónu plazů. Co nesnáším, vynechám. Nekřičím po zákazu. Nemusím mít všude navrch. Každý přece ví, že jinak to voní v cukrárně, jinak v truhlárně, rybárně, pekárně, ve stáji i v kostele. A jinak holt tam, kde vám nalijí sklenici piva, nebo čeho, kde se vedou řeči, ke stropu stoupá dým a život jde moudře dál.

Aby ale bylo jasno – se zákazem kouření všude jinde souhlasím. A nekuřáckým restauracím přeji prosperitu!

Zdroj: Právo.cz - Z redakční pošty | Autor: Milan Jůzl