V Harrachově k léčebné koupeli používají kvasnicové pivo. V Evropě ojedinělé pivní lázně dnes slavnostně otevřou v Harrachově ve Sklárně Novosad. Jako jediné v Evropě používají k léčebné koupeli kvasnicové pivo. Pivní lázně jsou ještě stále raritou. Na starém kontinentě budou teprve čtvrté, v České republice pak druhé.

Pivní lázeň omlazuje a prospívá srdci

„Pivní lázeň má podle našeho balneologa omlazovací účinky, napomáhá prokrvení pokožky a vůbec přispívá ke zlepšení krevního oběhu a srdeční kondice. Lázeň pomůže i lidem s kožním onemocněním a samozřejmě má příjemný relaxační účinek. Dá se říct, že účinkuje vlastně na všechno,“ říká majitel sklárny František Novosad.

Celá procedura se skládá ze tří částí. Z koupele, zábalu a masáže. „Není to tak, že by se člověk koupal přímo v čistém pivu, jak si mnozí myslí. Do každé vany přijde pět světlých a pět tmavých dvanáctek, takže vznikne zhruba desetiprocentní roztok, do kterého ještě přidáváme drcený chmel. Teplota lázně je doporučena na třicet šest stupňů,“ upřesnil Novosad.

Po 20 až 25 minutové koupeli přijde na řadu zábal a odpočinek na lůžku a pak ještě podle zájmu případná masáž. Lázně budou v provozu každý den od 10 do 18 hodin.

Kromě pivních lázní nabízí Sklárna Novosad turistům již pět let prohlídku dílen, brusírny a také vlastního pivovaru. Jen za loňský rok navštívilo areál 30 tisíc turistů. „Situace ve sklářství není zrovna růžová, a tak se stále více zaměřujeme na turistický ruch. V letošním roce ještě zpřístupníme vodní turbínu, která sloužila k pohonu brusů,“ dodal Novosad. Otevření lázní bude součástí čtvrtých pivních slavností v Harrachově. Kromě domácího pivovaru se představí ještě pivovary Svijany a Konrád. Největším kulturním tahákem bude asi vystoupení Ivana Mládka a Banjo Bandu, pány potěší ve 23 hodin striptýz a sobotu uzavře ohňostroj. Po celý den budou probíhat soutěže, například v jízdě na „opilém“ kole, házení sudem nebo držení tupláku na čas.

Milovníci piva si o víkendu přijdou na své nejen v Harrachově, ale i sousední Rokytnici nad Jizerou. Tady se již od pátku koná druhý Pivní rej. K dispozici je několik pivovarských stánků, u každého také něco k zakousnutí.

Dnešní dopoledne je po Krakonošově snídani věnováno hlavně dětským soutěžím, odpoledne se do klání zapojí i dospěláci, třeba v párovém lyžování na asfaltu nebo v soutěži Mistr pivní pupek.

„Vyvrcholením Pivního reje bude nedělní Power Mann, soutěž pro siláky o trofej Města Rokytnice. Letos v disciplínách sedlání a nošení sudů na čas a ve výstupu po pivních bednách,“ uvedl hlavní organizátor Daniel Janata. (MF Dnes)

COOL KEG byl oceněn v soutěži Obal roku 2007

Obal roku 2007 zná konečně své oceněné! Letošní ročník se zapsal do soutěžní historie hned několika prvenstvími - rekordním počtem exponátů a nejvyšším počtem ocenění. Odborná porota udělila v kategorii spotřebitelských obalů cenu i samochladicímu sudu Staropramen CoolKeg. Slavnostní vyhlášení vítězů, předání certifikátů a trofejí proběhne v pražském hotelu Olympik 15. listopadu jako součást mezinárodního Obalového kongresu.

Oceněný samochladicí sud CoolKeg uvedl na trh Staropramen. „Je to logický krok, když chceme dělat věci jinak, než je běžné. Ostatní musí mít zařízení na chlazení a u nás se sud chladí sám“, komentuje výrobek brand manažer značky Staropramen Daniel Musialek.

Princip samochlazení u Staropramen CoolKegu vychází z fyzikálních zákonů. Při chlazení sudu jsou využívány schopnosti přírodního kamene zeolitu, který absorbuje vodu. Proces samochlazení je zahájen jednoduchým odblokováním páčky na víku sudu, který propojí komory s vodou a drceným zeolitem. Ten začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvádí ven. Výsledkem je, že voda uvnitř stěn sudu zmrzne. Dvacet litrů piva Staropramen Světlý se tak během jedné hodiny vychladí na ideálních 5°C a takto vychlazené vydrží pivo minimálně dalších dvanáct hodin.

„Vzhledem k tomu, že Staropramen CoolKeg je jediný svého druhu na trhu, ani nás nepřekvapilo, že zájem spotřebitelů je tak velký“ dodává brand manažer značky Staropramen Daniel Musialek.

Do letošního ročníku národní soutěže Obal roku, který již tradičně organizuje obalová asociace SYBA, bylo přihlášeno celkem 89 exponátů. Byl tak překonán desetiletý rekord a letošní ročník se stal nejúspěšnějším v celé své třináctileté historii. Na vítěze prestižního ocenění čeká, kromě práva používat logo soutěže, trofej a certifikát pro účely propagace, také pozvánka na mezinárodní soutěž Worldstars for Packaging.

Staropramen CoolKeg

Obsluha CoolKegu je velmi snadná. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná. Díky jednoduchosti a nenáročnosti celého procesu lze Staropramen CoolKeg použít kdekoliv a kdykoliv. Ideální je pro zahradní party, víkendové akce s přáteli či narozeninové oslavy.

Samochladicí sud CoolKeg s pivem Staropramen Světlý je k dostání od 18. června ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a od července též na vybraných čerpacích stanicích. Doporučená cena je 790 Kč, za výčepní sadu 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. Schopnost samochlazení se obnovuje regeneračním procesem. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Svetová pivovarnícka štvorka, holandský Heineken bola jedným z najpríjemnejších prekvapení minulého na korporátne výsledky bohatého týždňa.

Firma totiž oznámila, že nárast zisku po zdanení sa bude v tomto roku pohybovať okolo 20 až 25 %, čo je dvakrát viac, ako pôvodne čakala.

To poslalo jej akcie bezmála o desatinu nahor, najviac za uplynulých deväť rokov (od začiatku roka o nárast o 27 %).

Stúpajúci predaj a klesajúce náklady posilňujú ziskovosť pivovarníkov rýchlejšie, ako analytici predpovedali, čo sa už aj prejavilo vo zvýšených cieľových ročných cenách.

ING zvýšila 12-mesačný cieľový kurz akcií o desatinu na 52,4 EUR a podobný názor potvrdila tiež Dresdner Kleinwort Wasserstein.

Silné dvojciferné rasty predaja hlási Heineken hlavne na ázijskom, africkom a na stredoeurópskom trhu. V ČR, kde mu patrí už Starobrno, by mal do značkového portfólia pribudnúť pivovar Krušovice. (Etrend)

O viac ako 10 % vzrástol odbyt piva spoločnosti Heineken Slovensko za 1. polrok 2007 oproti rovnakému obdobiu minulého roka.

Výroba prekročila hranicu 875 000 hektolitrov. Spoločnosť ku koncu polroka dosiahla 41,5-% podiel na slovenskom trhu.

Už niekoľko rokov slovenský pivovarnícky priemysel neprinášal pozitívne správy o vývoji na trhu s pivom. Napriek tomu už v 2. polroku 2006 vývoj na trhu naznačoval tendenciu k stabilizácii. Prvých 6 mesiacov roka 2007 potvrdzuje zlom negatívneho trendu z posledných rokov a celkový trh s pivom na Slovensku vzrástol o 6 %.

Dôležitými faktormi, ktoré prispeli k tomuto obratu, boli nárast trhových investícií vedúcej pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko a jej aktivita v oblasti uvádzania nových produktov a inovácií na trh. Čiastočne sa pod tento obrat podpísalo aj priaznivé počasie. (Bleskovky)

U Krakešů mají radost. Konečně se ze zapřísáhlých konkurentů, bydlících navíc v jednom domě, stanou i profesně spřízněné duše. Zatím totiž platilo, že otec František řídí jako generální ředitel pivovar Starobrno a syn Kamil export Královského pivovaru Krušovice. Nyní je spojí nizozemský kolos Heineken. Vlastník Starobrna příští rok získá i Krušovice.

"Před lety mi Nizozemci říkali: Pane Krakeš, jakmile přejdete práh domu, musíte zapomenout na to, že jste otec a syn. Samozřejmě jsem synovy exportní úspěchy sledoval, ale na trhu jsme byli konkurenty. To ani jinak nešlo," říká otec František, který je i šéfem Českého svazu pivovarů a sladoven.

Krušovice ovšem sledoval spíš zpovzdálí. Teď se to zřejmě změní a bude mít o sesterské firmě přece jen víc informací. Dá se totiž čekat, že Heineken zavelí a některé činnosti spojí, aby je zlevnil. Představit si to lze třeba při jednání s dodavateli nebo distributory.

"Zatím jsme spolu nepracovali. Uvidíme, co to udělá. Ale ten pocit je příjemný," říká otec. Zatímco on nejdřív vystudoval "pivo" v 50. letech na střední škole a až o pár let později k tomu přidal "plánování" na vysoké, syn Kamil se hned na VŠE zaměřil na zahraniční obchod.

Loni Krušovice vytáhl k rekordnímu exportu. Ten meziročně vzrostl o 36 procent a firma vyvezla přes půl milionu hektolitrů piva. "Pro úspěch za hranicemi dnes potřebuje české pivo silnou značku, založenou na kvalitním příběhu, dobrou prezentaci v turisticky atraktivních lokalitách Česka a vedení ochotné občas i trochu zariskovat," říká Krakeš junior. "My jsme začali exportovat v roce 1997, proto jsme se na většině trhů ocitli ve správný čas," dodává.

Dařilo se i otci. Jeho Starobrno loni vydělalo 107 milionů korun. To byl nejlepší výsledek v historii. I díky prolomení milionové hranice prodaných hektolitrů.

Ale jak říká Krakeš starší: Nebylo by dobré, kdybych byl jeho nadřízený. "Jsme stále dvě rozdílné firmy, byť v brzké budoucnosti s jedním vlastníkem. A tak nejspíš zůstaneme tam, kde jsme."

Syn si spolupráci představit umí. "Domnívám se, že díky jeho zkušenostem bychom byli docela dobrý tým," říká Kamil. "I když můj přímý nadřízený by asi zrovna být nemusel," dodává s nadsázkou. (iHNed)

Češi jsou národem pivařů. Alespoň si to myslí. Nejméně mužská část se považuje za pivní znalce. Myslí si, že pozná, jaké pivo pije a rozezná to dobré od špatného. Je to skutečně tak? O tom se mohli přesvědčit Ústečané. „Na čtvrtek 28. června jsme od 13 hodin v Interhotelu Bohemia připravili ojedinělou akci. Šlo o veřejnou degustaci piv pod dohledem odborníků z našich pivovarů,“ prozradil manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Zájemci i z řad veřejnosti si tak mohli v nefalšované odborné degustaci vyzkoušet, zda poznají své oblíbené pivo, jakou má chuť, barvu či pěnu. Pro ochutnávku bylo připraveno přibližně 20 vzorků různých druhů piv, které se na našem trhu prodávají. „Lidé se mohli přesvědčit, jak se piva chutnají například na soutěžích, kde se vyhodnocují nejlepší piva. Viděli, že opravdu vůbec nejde o jednoduchou záležitost,“ uvedl hlavní technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který degustaci řídil.

„ Mimo náhodných návštěvníků se degustace zúčastnili také hospodští, štamgasti, ústecké osobnosti a novináři,“ doplnil Vejlupek. Akcí provázel jeden z předních znalců piva v zemi, technolog Drinks Union Ondřej Koucký. „Pomáhal mu výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša, který přidal také zajímavé historky ze svého působení v Rusku,“ doplnil Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union - upraveno)

Nealkoholické pivo si v restauracích na Olomoucku v současných tropických dnech dává stále více zákazníků. Prudký nárůst zájmu o pito potvrzují také hanácké pivovary.

Pivovary: obliba nealkoholického piva prudce roste

Se zvýšeným zájmem o nealkoholické pivo se setkávají například pracovníci motorestu Prachárna v Křelově na Olomoucku. „V létě je pito vždycky mnohem víc žádanější. Nejvíc jsme ho vytočili v posledních několika dnech, kdy teploty stoupaly ke čtyřicítce. Zákazníci si teď častěji objednávají také málo slazené nealkoholické nápoje a minerální vody,“ řekla vrchní číšnice Květa Chmelíčková.

V restauracích v centru Olomouce si nealkoholické pivo objednávají hlavně řidiči. „Pito jde na odbyt hlavně kolem oběda, kdy je největší horko. Nejvíc hostů k nám teď chodí až pozdě večer a to už si dávají klasickou desítku,“ řekl David Krmela z restaurace Caesar.

Rostoucí výstav piva bez alkoholu každoročně zaznamenává také Litovelský pivovar. „Za loňský červen jsme prodali 350 hektolitrů Free piva, letos to za stejný měsíc bylo už 560 hektolitrů. Nárůst prodeje je u pita mnohem vyšší než u klasického piva,“ sdělil Miroslav Slaný z Litovelského pivovaru.

Mnohem více nealkoholického a nízkostupňového piva v horkých dnech vypijí také zákazníci pivovarů Holba a Zubr. „Extrémní horko už totiž není to správné pivní počasí, lidé pijí hlavně nealkoholické nápoje. Prodej piva Holba Free teď ale výrazně roste,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

V přerovském pivovaru Zubr už letos prodali nealkoholického Zubra Free o 40 procent víc než loni. „Nealkoholické pivo je stále oblíbenější také u žen a sportovců, kteří ho ve velkých vedrech pijí místo iontových nápojů. Větší zájem je také o lahvové pivo, pivo v PET lahvích a o „desítku“, která se pije na žízeň,“ uvedla mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. (Olomoucký deník)

Hospodaření akciové společnosti PMS Přerov, která je majetkově propojená se středomoravskými pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli, se loni vrátilo do zisku.

Firma podle svého vedení vytvořila čistý zisk zhruba 100 milionů korun, v roce 2005 skončilo hospodaření společnosti ztrátou 152 tisíc korun. „Loňský výsledek hospodaření částečně ovlivnilo rozpuštění opravných položek a částečně jednorázové obchody, které se nám podařilo realizovat,“ řekl generální ředitel společnosti PMS Petr Fridrich. Valná hromada společnosti podle něj rozhodla, že část loňského zisku firma použije na úhradu ztrát z let minulých. Zbytek převede do svých statutárních fondů. (Web Zubr)

Investor s koreňmi na Malte plánuje v centre mesta pod Zoborom areál za tri miliardy korún. Bratislavská firma Real Estate Assets, s.r.o. (REA) zamýšľa prestavať areál bývalého nitrianskeho pivovaru Corgoň na polyfunkčné centrum Nová Nitra. Za tri miliardy korún by tu malo vzniknúť kongresové a hotelové centrum, bývanie a obchody, administratívne a zábavné priestory. Z budov z konca minulého storočia chce REA zachovať bývalú sladovňu, administratívnu budovu a kotolňu.

Päťhektárový areál v centre Nitry REA pred niekoľkými mesiacmi odkúpila od holandského pivovarníckeho koncernu Heineken. Ten skončil výrobu piva v krajskom meste koncom roku 2004 podobne, ako v ďalších svojich závodoch v Martine a Rimavskej Sobote. Všetky svoje značky vyrába už len v jedinom pivovare v Hurbanove. V Nitre mal pôvodne aj sídlo svojej slovenskej pobočky, od konca minulého roka ho však presťahoval do Hurbanova.

„Areál sa v súčasnosti takmer nevyužíva a naším cieľom je zmeniť ho na miesto vhodné na prácu, bývanie, oddych i zábavu.“, hovorí manažér projektu Daniel Gálik. „Sme v pamiatkovej zóne, takže rátame so zachovaním historicky a architektonicky zaujímavých objektov, ktoré tvoria prirodzené dominanty Nitry.“ Kontrastom historickej a modernej architektúry sa podľa neho vytvorí atraktívne prostredie, ktoré bude ľudí lákať. S architektonicko-urbanistickou štúdiou uspel ateliér GFI.

Nitriansky mestský pivovar vznikol v rokoch 1893 až 1895 a varil pivo do roku 1926. Výroba sa obnovila v roku 1950. V 90. rokoch ho sprivatizovala rodina Karšayovcov, ktorá ho neskôr predala Heinekenu. V blízkosti jeho areálu v centre Nitry už vzniká nákupné centrum Mlyny. Aj jeho developer – skupina INvest zo Šale sa chystala zachovať časť historických budov starého mlyna, nakoniec ich však napriek zákazu pamiatkarov zbúrala.

REA je dcérskou spoločnosťou firmy Tarrana Management House so sídlom na Malte, pričom je personálne prepojená so skupinou Pro Partners. Developerom projektu bude bratislavská firma WBA Property Development s podobným vlastníckym pozadím ako REA. Jej materská spoločnosť World Business Association, s.r.o. sa zaoberá službami pri optimalizácii daní, zakladaní offshore spoločností a zriaďovaní virtuálnych kancelárií. Jej spoluvlastníkom je Appold Investments and Financa S.A. s koreňmi na Britských Panenských ostrovoch. (Etrend)

V Topoľčanoch, hlavnom meste piva, ako hrdo hlása tabuľa pri vstupe do mesta, zúri vojna pivovarov o krčmy. Topvar, ktorý od vlaňajška vlastní gigant SABMiller, nalial pivo do novej fľaše, zmodernizoval etiketu. A v pivovare začal variť okrem Topvaru aj českého Kozla. Časť Topoľčancov a ľudí z okolia zmeny šokovali.

Topvar, ktorý roky bezpečne ovládal územie okolo svojho fabrického komína, odrazu odráža útoky konkurenta Heineken priamo v meste a najbližších dedinách. A na dôvažok rovno za jeho humnami v Nemčiciach mladý pivovarník Robert Ondrej začal variť Starotopoľčianske pivo. Darí sa mu, už ho predáva v 40 krčmách od Topoľčian až po Prievidzu.

Krčmári na zneistenie zákazníkov reagovali svojsky - začali prebiehať ku konkurentom. "Roky som čapoval Topvar, ale už to nie je to pivo, čo prv," hovorí krčmár Štefan Bartošek z Čeľadiniec. Topvar podľa neho nedrží penu, zmenila sa aj chuť. Teraz predáva Starotopoľčianske. "Moji zákazníci sú spokojní. Pivá sa na seba čoraz viac ponášajú a teraz si opäť našli to svoje," hovorí Bartošek.

"Samozrejme, že nie sme radi, ak tu a tam stratíme výčap piva, ale my ich aj získavame," reaguje hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Zdôrazňuje, že u časti zákazníkov zmena fľaše a etikety vyvolala dojem aj zmeny chuti. Nejde o nič viac, ako o sprievodný psychologický efekt.

"Receptúru sme nemenili, naopak, dbáme, aby sa dodržiavali najvyššie štandardy kvality a každá várka bola rovnako vyrovnaná," zdôrazňuje Mandíková. Priznáva však, že pivovar mal problémy s penivosťou piva. "Spôsobilo to minuloročné počasie, ktoré ovplyvnilo kvalitu sladovníckeho jačmeňa." Zádrh s penou sa už podľa hovorkyne podarilo odstrániť.

Hostinský Peter Filo z Dvorca pri Bánovciach nad Bebravou je tiež jeden z tých, čo prestal čapovať Topvar. "Viete, prečo čapujem Starotopoľčianske? Pretože ľuďom chutí a je lacnejšie. Beriem aj čierne pivo, ktoré sa výborne reže s horkejším svetlým. Okrem toho dostávam z Nemčíc aj bezplatný servis spojený s čistením rúrok, ktorý Topvar spoplatnil," zhŕňa dôvody Filo.

Ľudia z Topoľčian a ich okolia milujú dve veci - dobrý chlieb a pivo. Je tu najväčšia hustota a konkurencia pekární na Slovensku. A vždy sa tu varilo dobré pivo, ktorému miestni rozumeli.

Keď v Topvare uvarili licenčný Kozel, Topoľčanci povedali, že je dobrý, porovnateľný s Velkopopovickým. Miestni sú však hrdí najviac na svoje pivo. S tým sa nedá nič robiť.

Robert Ondrej vyšiel so Starotopoľčianskym na trh v pravej chvíli. Siahol po receptúre pôvodných topoľčianskych pív a jeho sládek Ernest Šimun, človek s 27-ročnou topvaráckou školou, sa trafil do miestnej chuti. Pivo je horkejšie, so zreteľnou chlebovinkou plnej chuti. "Nijaká riedka európska sódovka, ale také pivo, ako má byť, s iskrou a rezom ako britva," smeje sa spokojný majster.

Z Nemčíc sa teraz predáva denne dvesto súdkov piva. "Pre nijaký veľký pivovar nemôžeme byť s touto výrobou konkurenciou. Sme iba obohatením trhu. A ukážkou toho, že tradícia topoľčianskeho piva vyrábaného od trinásteho storočia stále žije," hovorí o poslaní malého pivovaru jeho majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)

Majstrovstvá Slovenska vo fľaškovom pive majú nového kráľa. Absolútnym víťazom sa stalo pivo Corgoň. Pivo spoločnosti Heineken Slovensko získalo zlatú Slovenskú pivnú korunku v súboji svetlých desiatok aj dvanástok a porazilo konkurentov aj v tmavých pivách.

Heineken Slovensko potvrdil postavenie lídra trhu, keď v anonymnej degustácii 33 pív získal sedem z deviatich medailových umiestení. V dvanástkach sa medzi zlatý Corgoň a bronzový Zlatý Bažant vklinil iba banskobystrický Urpiner. V tmavých pivách získal bronzovú korunku tmavý Šariš z Pivovarov Topvar, striebro má Zlatý Bažant.

Pivá hodnotili degustátori z každého z ôsmich slovenských pivovarov. V dvoch osemčlenných porotách ochutnávalo pivá osem žien, viedli ich odborníci z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity Daniela Šmogrovičová a Ernest Šturdík, predsedal štátny radca pre nápoje Eugen Miko.

Pivovarnícke majstrovstvá fľaškových pív sa nerobia náhodne. Zo všetkého predaného piva pripadá na fľaškové 48 percent, na sudové 43 percent, zvyšných 8 percent tvoria plechovky. V predaji jasne prevažuje desiatka so 65-percentným zastúpením, nasledovaná kedysi kráľom trhu dvanástkou - 26 percent. Tmavé pivo je iba doplnkom - tvorí len dve percentá z celkovej slovenskej výroby piva.

Čitatelia Pravdy si zvolili za kráľa Zlatý bažant

Nie je pivo ako pivo. Vie to nielen odborník, ale aj laik. Názor náročného znalca, špecialistu, sa môže líšiť od názoru bežného milovníka piva. A nie je na tom nič zlé. Napokon čitateľ-pivár môže byť aj fanúšik a lokálpatriot, ktorý je ochotný nejakú tú technologickú nedokonalosť obľúbenému nápoju prepáčiť. Na hlasovaní sa to prejavilo aj tak, že čitatelia volili najmä značky, stupňovitosť piva uviedol málokto. Výsledky oboch hlasovaní preto nemožno porovnávať. Čitateľskú sms súťaž Hľadáme najlepšie pivo Pravda vyhlásila minulý štvrtok v papierovom vydaní aj na www.pravda.sk. Skončila sa v utorok popoludní.

Poradie na prvých piatich miestach

1. Zlatý Bažant 63 hlasov

2. Šariš 43 hlasov

3. Topvar 41 hlasov

4. Budvar 30 hlasov

5. Corgoň 24 hlasov

(Ne)dozerné sú hranice piva

Pivo je na Slovensku najpredávanejší nápoj. S vyše 80 litrami priemernej ročnej spotreby na hlavu nemá konkurenciu. Sme pivu zasľúbená krajina, s bohatou tradíciou, kde ľudia vedia pivo variť, pivu rozumejú a radi ho pijú. V posledných rokoch síce klesla spotreba o vyše desať litrov priemerne na obyvateľa, ale má to prozaické vysvetlenie. Za prácou do zahraničia ročne odchádza okolo 300-tisíc prevažne mladých ľudí, ktorí našim pivovarom chýbajú.

Keby na Slovensku kvitol turistický ruch ako v Česku a keby Bratislava bola lákadlom pre cudzincov ako Praha, potom by sme pokles spotreby piva na Slovensku možno ani nezaznamenali. Do Čiech a do Prahy sa totiž nechodí len pre Hradčany, Karlov most a staromestský orloj, ale aj na pivo a na prehliadku chýrneho plzenského či budějovického pivovaru.

Aj Slovensko by v horúcom lete mohlo ponúknuť pivnú turistiku. Veď taký Steiger Vyhne je jeden z mála európskych pivovarov, kde sa varí pivo nepretržite 500 rokov. Atraktívny mohol byť aj Stein, ale na mieste historického pivovaru bude stáť hotel...

Aká je teda budúcnosť slovenského piva? Sotva možno rátať, že ľudia budú výrazne zvyšovať spotrebu. Nedovolí im to práca, nový striedmejší životný štýl. Napriek tomu pivo určite zostane veľkým priateľom Slovákov aj Sloveniek, tí však budú požadovať vysokú kvalitu a väčšiu pestrosť. A to je hodená rukavica nielen pre giganty, ktoré koncentrujú výrobu a sústreďujú sa na produkciu licenčných pív. Je to výzva aj pre malé pivovary - v Rožňave, Šuranoch či Nemčiciach pri Topoľčanoch. (Pravda)

Velmi dobře se v právě probíhající letní sezóně daří značce Radegast. Její prodej roste nepřetržitě od dubna letošního roku, který z hlediska objemu prodaného piva snesl srovnání s letními měsíci. Největší úspěch zaznamenal prodej tzv. multipacků, kterých si zákazníci odnesli domů o rovnou třetinu více než loni. Úspěch zaznamenává také pivovar Radegast, jehož roční výstav překročil hranici 2,2 milionu hektolitrů. Do modernizace provozů investoval pivovar Radegast v uplynulém finančním roce (od dubna 2006 do konce března 2007) částku 43 milionů Kč.

Léto a s tím spojené trávení času na dovolených se odráží mimo jiné v chování milovníků tradičního českého nápoje. Nárůst prodeje značky Radegast činí ve srovnání se zimními měsíci 80 – 100 %. O tom, že si lidé často berou své oblíbené pivo na letní cesty svědčí fakt, že prodej plechovkového piva roste v létě až o 200 %.

Úspěšné tři měsíce prožila značka Radegast od dubna do června tohoto roku. Vývoj popisuje regionální ředitel prodejní oblasti Morava Dušan Holý: „Za poslední tři měsíce, které podle počasí už můžeme považovat za letní, se nejvíce zvýšil prodej multipacků a piva v tancích či sudech. Roste také prodej stále oblíbenějších 15 litrových sudů.“

Radegast je druhou nejprodávanější značkou v České republice a dlouhodobě si udržuje stabilní vývoj. Tři ze čtyř vyrobených piv Radegast pak končí u příznivců značky na Moravě, zbytek putuje do ostatních regionů ČR. Více než polovina produkce míří ke spotřebitelům v sudech.

Přesně 2 206 464 hl piva vyrobil pivovar Radegast od dubna 2006 do března 2007. Na 43 milionů korun se vyšplhaly investice do modernizace pivovaru, které blíže popisuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Kromě modernizace sladovny a systému řízení na úseku kvašení jsme přistoupili také k zavedení nové láhve typu Gold. V této souvislosti bylo instalováno zařízení pro prevenci odběru lahví při stáčení.“ V dalším finanční roce hodlá pivovar Radegast investovat částku 50 milionů Kč. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Chystáte-li se o víkendu na festival Colours of Ostrava, vyplatí se nechat auto v garáži. Ostravu bude křižovat speciální Radegast festivalová tramvaj, která kromě volného jízdného nabídne i chlazené občerstvení v podobě plechovky s pivem Radegast zdarma. Hlavním cílem mimořádné linky bude dovézt pasažéry k místu konání festivalu, tedy na zastávky Výstaviště nebo Elektra a Stodolní.

Značka Radegast je tradičním produktovým partnerem Colours of Ostrava. Kromě rekordního počtu 29 výčepních míst letos nabízí také možnost stylové dopravy k areálu festivalu. Speciální Radegast festivalová tramvaj bude projíždět Ostravou v pátek a sobotu od 9 do 22 hod. a průjezdovou stanicí na všech trasách budou zastávky Výstaviště nebo Elektra a Stodolní.

V čem tkví specialita tramvaje sdělil manažer značky Radegast Milan Gába: „Radegast festivalová tramvaj je určena pro všechny pasažéry a cesta s ní je bez poplatku. Starší 18 let navíc zdarma dostanou plechovku vychlazeného Radegasta na cestu. Trasa tramvaje je speciální a nekopíruje žádnou z obvyklých linek. Můžete tak de facto projet celou Ostravou, několikrát se přitom přiblížíte areálu Colours of Ostrava.“

Tramvaj bude dle platných předpisů označena jako „vsuvka“ s uvedením trasy a konkrétního směru. Přesný jízdní řád je také k dispozici na www.dpo.cz a www.radegast.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nadcházející letní měsíce jsou pro cykloturisty ideální dobou pro návštěvu některé ze čtyř cyklotras ve znamení nealkoholického piva Radegast Birell. Ke spokojenosti návštěvníků byly cyklotrasy opraveny a přibylo na nich také více než dvacet nových občerstvovacích zařízení, kde nejen cyklisté najdou ideální osvěžení - Radegast Birell.

Projekt cyklotras Radegast Birell je mezi provozovateli gastronomických zařízení značně oblíben, o čemž svědčí stále narůstající počet „osvěžoven“ rozmístěných přesně na trasách. Ve všech těchto zařízeních jsou k dispozici mapy, stojany na kola a samozřejmě také ideální osvěžení pro každou chvilku – nealkoholické pivo Radegast Birell.

Před nadcházející letní sezónou byly všechny čtyři moravskoslezské trasy zkontrolovány, jejich značení opraveno a doplněno.

Fakta o cyklotrasách Radegast Birell v moravskoslezském regionu:

dohromady měří všechny trasy 306 km

je na nich celkem 1023 žlutých cykloturistických značek s názvem trasy

7 zastřešených odpočívadel

30 velkých map s vyznačenými trasami

a především 190 restaurací a hospůdek.

„Jsme rádi, že je Radegast Birell na cyklostezkách tak oblíbený. Obsahuje mnoho prospěšných látek, které tělo při velké námaze potřebuje, také proto o něm lékaři hovoří jako o přírodním iontovém nápoji. Zároveň jsme jako zodpovědní výrobci piva velmi rádi, že cyklisté nepijí během jízdy alkohol,“ říká manažer značky Karel Kraus.

Značka Radegast Birell zvolila jako jeden ze svých reklamních předmětů cyklistickou výbavu, která může přispět k bezpečnosti silničního provozu. Spotřebitelé ji budou moci vyhrát v soutěži, která se bude konat přímo na cyklotrasách od 15. července 2007.

Nejnovější zprávy o všech akcích značky a více informací o soutěži na cyklotrasách najdete na webových stránkách www.birell.cz.

Informace o jednotlivých trasách:

Beskydy Radegast CykloTrack – nejstarší z tras funguje od roku 2002. Začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Těšínskou pahorkatinou. Ve čtyřiceti hospůdkách na 53 kilometrech této trasy najdete vhodná místa k odpočinku a osvěžení.

Slezsko Radegast CykloTrack – měří 88 kilometrů a narazíte na ní na 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu – své návštěvníky provede mírně zvlněným terénem Moravské brány a Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy.

Trojmezí Radegast CykloTrack – jak již název napovídá, vede až na Trojmezí, nejvýchodnější místo České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států - Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů.

Opava Radegast CykloTrack – nejmladší z tras spojuje řeky Moravici a Opavu a vede cyklisty krásnou krajinou plnou romantických zámků a přírodním parkem Moravice. Měří 90 km a najdete na ní 47 hospod a hospůdek. I když je nejdelší, lze ji, stejně jako ostatní trasy, krátit. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Zaměřit se při vývoji nové pivní přepravky na spotřebitele a jeho komfort se vyplatilo pivní značce Radegast. Za inovativní řešení získala přepravka prestižní ocenění Obal roku 2007 v kategorii skupinové obaly a displeje. Výhoda přepravky na pivo Radegast spočívá zejména ve výrazném designu, nízké hmotnosti a příjemném způsobu uchycení.

Oceněná přepravka na pivo Radegast byla společně s novou lahví a etiketou uvedena na trh v dubnu tohoto roku. Přepravka společně s lahvemi přinesla pro spotřebitele značné zvýšení pohodlí při nakupování piva. Hlavní výhody popisuje marketingový manažer značky Radegast, Milan Gába: "Přepravka naplněná 20 pivními lahvemi je asi o jeden kilogram lehčí než její předchůdkyně. Uchycení nové přepravky je pak díky změně tvaru podstatně příjemnější pro lidskou ruku. Věříme, že inovativní design a užitné vlastnosti přepravky pomohou Radegastu upevnit jeho postavení jako nejoblíbenější pivní značky na Moravě."

Přepravku vyrobila pro značku Radegast společnost Alfa Plastik, a.s. z Bruntálu. Ocenění Obal roku 2007 udělil potřinácté obalový institut SYBA. Do letošního ročníku sesbíral pořadatel 89 přihlášek, což je nejvíce v historii soutěže. (Morava24)

Nejprodávanější české nealkoholické pivo Radegast Birell zaznamenalo na jaře a začátkem léta zvýšenou oblibu. V uplynulém finančním roce (03/2006 – 04/2007) jeho prodej vzrostl o 48 procent.

Radegast Birell je jediným českým nealkoholickým pivem, které se vyrábí unikátní metodou za použití speciálních kvasinek. Díky tomu může být zachován klasický postup výroby a uchovává si „pivní“ chuť.

Čím dál významněji se na oblibě podílí prodej čepovaného Radegastu Birell, který nabízí již několik stovek restaurací. Velká poptávka po „točeném“ Birellu je v motorestech, neboť řidiči si už zvykli, že nejvhodnějším letním osvěžením na cesty je právě toto pivo, které odborníci označují za přírodní iontový nápoj, který na rozdíl od ostatních iontových nápojů vzniká přirozenou cestou bez chemie. Nealkoholické pivo zároveň poskytuje „rychlé kalorie“ vhodné pro sportovce a při zvýšené tělesné námaze. Pivo umožňuje účinnou látkovou přeměnu a je důležitým zdrojem vitamínů.

Při zvýšené námaze a především v létě je nutné dodržovat pitný režim, na což řidiči během dlouhých cest často zapomínají. Denně bychom měli vypít 2 – 3 litry tekutin, v létě a při zvýšené námaze až 4 litry. Jako nejvhodnější osvěžení se jeví tekutiny obsahující dostatečné množství iontů, minerálních látek a vitaminů. Přesně takové je nealkoholické pivo, které obsahuje sacharidy, bílkoviny, vitaminy (především skupiny B) a další minerální látky jako draslík, sodík, vápník, hořčík atd.

Mezi oblíbená nealkoholická piva v ČR patří Radegast Birell. Jak prokázala studie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ani po čtyřech vypitých třetinkových lahvích v rozmezí 15 – 20 minut nebyl při následné kontrole zaznamenán krevní ani dechovou zkouškou žádný alkohol. Radegast Birell opravdu obsahuje minimální množství alkoholu (ma. 0,49 %). Toto množství je ale tak malé, že na lidský organismus nemá takřka žádný vliv. Proto je nejen v ČR za nealkoholické pivo považováno každé, které má méně než 0,5 % alkoholu.

Radegast Birell se svým konzumentům snaží maximálně vyjít vstříc, proto připravuje multibalení s osmi půllitrovými lahvemi. Zároveň probíhala osvětová kampaň, při níž Radegast Birell varoval řidiče v programech 17 regionálních rádií, aby nepili za volantem. Na kampaň navazují „Birell hlídky“, které budou do 18. července v ulicích mnoha českých měst rozdávat chlazené plechovky a upozorňovat řidiče, že alkohol za volant nepatří. Stejné nebezpečí hrozí také cyklistům. (Autokaleidoskop)

Zájemci o výrobu (a případně konzumaci) piva se mohou během letních prázdnin zúčastnit pravidelných prohlídek pivovaru. Volně příchozím návštěvníkům bude návštěva v doprovodu průvodce umožněna první čtvrtek v měsíci (tj. 5. července a 2. srpna) v 15.30 hod., organizovaným skupinám (od deseti lidí výše) pak na základě předchozí telefonické dohody vždy od pondělí do čtvrtku mezi 9.00 a 15.00 hod.

Za odborného výkladu se zde můžete seznámit s jednotlivými procesy vaření piva.. Prohlídka začíná na varně, poté se podíváte na spilku, kde pivo kvasí, a do ležáckých tanků, kde zraje. Poté vaše kroky povedou do filtrárny, stáčírny sudů a stáčírny lahví. Prohlídka je zakončena na staré varně, v níž je umístěna zajímavá expozice pivovarského muzea. Zde si můžete prohlédnout vystavené exponáty tohoto tradičního českého odvětví. Celá exkurze pivovaru je zakončena ochutnávkou. Cena pro dospělé návštěvníky je 60 Kč, pro děti, studenty a důchodce 30 Kč. (Morava24)

Výrazný růst zájmu o pivo zaznamenává letos hanušovický pivovar Holba. V prvních pěti měsících vzrostl jeho prodej v porovnání se stejným obdobím loni o více než šest procent. Odbyt dosáhl výše 176 tisíc hektolitrů. Jen v květnu prodal pivovar přes 45 tisíc hektolitrů, a odbyt tak proti loňsku narostl o tři tisíce hektolitrů.

„Zatímco sudové pivo se prodává přibližně stejně, výrazně posiluje poptávka po pivu v lahvích. Letos se lahvové Holby prodalo do konce května 106 tisíc hektolitrů, což jsou necelé dvě třetiny produkce,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Právo)

Jen tři dny neodváděl tržby za prodané pivo zaměstnanec pivovaru Holba Hanušovice. Poté zaměstnavatel jeho machinace odhalil. Peníze místo uložení do firemní pokladny použil pro svou potřebu. Pivovaru způsobil škodu za dvaadevadesát tisíc korun. Teď je stíhán pro trestný čin zpronevěry. (MF Dnes)

Exkluzivní speciální pivo s lavinovým efektem Maestro je nyní zbrusu nové. Originální receptura se zvláštním poměrem chmelu, sladu a vody, díky které má Maestro velmi jemnou magickou chuť, kompaktní bělostnou pěnu a jantarovou barvu, zůstává stejná. Změnila se ale tvář Maestra. Nový atraktivní vzhled na první pohled naznačuje, že jde o čertovsky dobré pivo, které probouzí pekelně svůdné pokušení.

Vyžádejte si u našich obchodních zástupců nové sklenice a kompletní sadu reklamních materiálů, které vám přivedou nové spokojené zákazníky! Nová reklamní sada odhalí vašim zákazníkům legendu o vzniku Maestra a představí jeho samotnou výrobu, díky které má Maestro svou magickou chuť.

Přichystali jsme pro vás a vaše zákazníky také žhavou letní soutěž s Maestrem. Za každá dvě půllitrová piva Maestro získává váš zákazník originální hříšný dárek v podobě kondomu a navíc šanci zapojit se do hry o 3 romantické víkendy. Ke každému sudu piva Maestro (od 22.6. do 22.7. nebo do vydání zásob kondomů) dostanete od našeho obchodního zástupce tolik kondomů, kolik je v sudu litrů piva. Upozorněte, prosím, vaše zákazníky, že uvnitř balíčku s kondomem najdou hrací kód. Odesláním tohoto kódu prostřednictvím SMS se mohou zapojit do hry o 3 víkendy pro dvě osoby v penzionu V koutě v nádherném prostředí chřibských vrchů v srdci slováckého regionu ve Zlechově. (Web Litovel)

Příjemné místo pro posezení u sklenice piva, restauraci, hotel i sály pro kongresovou turistiku má do budoucna vzniknout v areálu znojemského hradu. Důvodem je touha radních oživit atraktivní lokalitu historického centra, která však bývá turisty často opomíjena.

K uskutečnění záměru znojemské radnici a Starobrnu - majiteli tamního pivovaru Hostan, který se v areálu hradu nachází, chybí jediné: domluvit se na detailech a sehnat potřebné finance. „Již je hotový projekt, který se týká obnovy horní části znojemského pivovaru. Bývala tam stáčírna lahví a to jsou provozy, které pivovar už nepoužívá. Máme tedy připraven projekt na restauraci, pivnici a malý hotel,“ nastínil Tomáš Pluháček ze Starobrna. Podle něj má projekt odstartovat příští rok.

Znojemská radnice chce zase v prostorách hradu kongresový sál a zázemí pro kongresovou turistiku. K tomu ale potřebuje sehnat 120 milionů korun. Radní proto původně chtěli vytvořit se Starobrnem obecně prospěšnou společnost ke získání evropských dotací.

Nyní však zjistili, že by tato společnost musela nejprve dva roky fungovat, aby měla na dotace právo. A to je moc dlouhá doba. „Žádost o dotace tedy zřejmě podáme za samotné město a vytvoříme se Starobrnem určitou formu partnerství,“ popsal místostarosta Marian Keremidský (ČSSD).

Pomohou odborníci

Znojemská radnice už sestavila skupinu tvořenou památkáři a dalšími odborníky, kteří nastíní, co by bylo pro historický komplex i pro město nejvhodnějším řešením.

„Chceme vytvořit studii atraktivity znojemského hradu, kde by bylo přímo řečeno, co by v kterém poschodí bylo nejideálnější,“ podotkl místostarosta.

Znojemský hrad láká dosud návštěvníky zejména na nejvýznamnější památku města, která v jeho areálu sídlí. Tou je světoznámá románská rotunda svaté Kateřiny. Budova z 11. století v sobě ukrývá cenné nástěnné malby.

Hrad samotný pak tvoří hlavně barokní zámek, na který byl někdejší hrad přestavěn. V zámku jsou k vidění historické muzejní předměty. (MF Dnes)

Chcete poznat tajemství výroby piva a přitom třeba překvapit přátele něčím opravdu výjimečným? Jedinečnou příležitost k takovému kousku budete mít v pivovaru v Černé Hoře, kde si můžete uvařit pivo podle vlastní chuti. Stačí poslat mail nebo zavolat do pivovaru a dohodnout si termín.

"V našemu šenku si může každý člověk uvařit pivo podle vlastní receptury přímo pod dohledem podsládka. Určit si přitom lze nejen sílu piva a množství alkoholu, který bude obsahovat, ale i druh přidávaného koření a celkovou příchuť piva," láká Hubert Adámek z černohorského pivovaru.

Jedna várka obsahuje třicet litrů piva, domů si ji ale návštěvníci-pivovarníci hned neodnesou. "Pivo po uvaření musí projít spilkou a ležáckým sklepem, výrobci jej dodáváme zapečetěné až po dokončení všech potřebných technologických procedur na jím udanou adresu," vysvětluje Hubert Adámek s tím, že doba dodání je přímo úměrná tomu, jak silné pivo si amatérští pivovarníci vyrobí.

Pronájem minipivovaru, v němž je započítaná i cena za dodaný mok, přijde na tři a půl tisíce korun a zájemci se mohou objednat emailem na adrese sladovna@pivovarch.cz nebo na telefonu 516 482 470.

Zkrátka nepřijdou milovníci piva, ale ani ti, kteří třeba při cyklovýletech volí raději nealkoholické nápoje. Pivovar totiž nově nabízí i na našem trhu vůbec první nealkoholické pivo s nulovým obsahem alkoholu. "Jen v prvním měsíci výroby piva Forman jsme prodali 100 hektolitrů," chlubí se Adámek.

Novinka čeká i na ty, kteří zvolí přece jen raději alkohol, prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkou anebo večer v místních hospůdkách, jenž se ale protáhne více, než původně plánovali. Pivovar totiž v červenci otevře vlastní ubytovnu s kapacitou 34 lůžek. Právě z ní pak lze podnikat výlety do okolí. Jednoduše zařízené pokoje s umyvadlem a společným sociálním zařízením doplní i úschovna kol. (iDnes)

Postřižinské slavnosti, které se uskutečnily v Pivovaru Dalešice na Třebíčsku od čtvrtka 28. června do neděle 1. července, jsou minulostí. Zakončil je recitál herce Jiřího Schmitzera, který si ve filmu Postřižiny natáčeném v místě zahrál roli pana správce. Jako hosty si pozval kolegu Jaromíra Hanzlíka, nezapomenutelného upovídaného strýce Pepina. Dalším byl režisér kultovního snímku, Jiří Menzel.

Oba hosté už odpoledne pokřtili na Dalešické přehradě loď Vysočina. Celou akci v pivovaru zhodnotila Jitka Tichá, spolupořadatelka kulturních akcí v pivovaru.

"Máme velikou radost, že se slavnosti vydařily. Všichni umělci, kteří u nás vystupovali, byli jedineční. Přálo nám počasí, což je pro akce pod širým nebem to nejdůležitější," shrnula to nejpodstatnější. Pochválila Jaromíru Hanáčkovou, která do pivovaru nastoupila letos a podařilo se jí celou akci úspěšně dotáhnout ku zdárnému konci.

Co plánuje Tichá do budoucna? "V pořádání víkendových akcích hodláme pokračovat. Jejich rozšíření na celý týden by ale pro nás bylo neúnosné," přemítala.

Kdo projížděl v neděli v podvečer Dalešice a byl neznalý věci, určitě ho překvapila hudba a stovky lidí sedících a postávajících na návsi. V Dalešicích nejen vrcholily Postřižinské slavnosti, ale také pouť svatého Petra a Pavla.

Na závěr perlička, v pivovaru se v neděli večer po promítnutí filmu Postřižiny udělovaly ceny podobné americkým Oscarům. Hodnotily se všechny filmy, které během čtyř dnů mohli diváci zhlédnout - Rozmarné léto, Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále a "domácí" Postřižiny. Ceny v pivovaru se jmenovaly Pivovarské komíny. Pořadatelé Postřižinských slavností nic neponechali náhodě a všechny ceny zůstaly "doma". Získal je totiž ve všech kategoriích film Postřižiny. (Jihlavské listy)

S historií pivovaru v Dalešicích, který proslul natáčením filmu Postřižiny, jsou úzce spjaty osudy celých rodin v regionu. Svůj život spojil s pivovarem i pamětník Bohumil Krejča.

Seděl s hůlkou v ruce na lavičce uprostřed plného parkoviště. Před dalešickým pivovarem s potěšením pozoroval, jak moc lidí přijíždělo na sobotní část Postřižinských slavností. Bezmála osmdesátiletý Bohumil Krejča je chodící kronikou slavného pivovaru i filmu Postřižiny. Narodil se v místní hospodě a v obci žije celý život. Do pivovaru nastoupil po pádu Hitlera.

A teď má velkou radost, že dalešické puzzle do sebe začíná hezky zapadat. V pivovaru se o víkendu otevřel hotel a hladinu blízké přehrady brázdí výletní loď. Takovou kombinaci by ještě před deseti lety považoval za čiré fantazírování.

Tři generace v pivovaru

„V pivovaru jsem dělal třicet let jako zástupce třetí generace naší rodiny. Můj táta v něm pracoval 42 let a můj děda třicet let. A při natáčení Postřižin jsem byl u každého záběru,“ začal s vyprávěním Krejča.

V pivovaru, jenž byl založen koncem šestnáctého století, zažil pěkné časy. Hlavně tenkrát, když v něm byl sládkem František Nikodém. Za jeho působení se místní branou odváželo zákazníkům skvělé pivo. Nikodém ale odešel začátkem sedmdesátých let do důchodu a jeho nástupce neudržel nastavenou laťku.

„Už za rok po odchodu Nikodéma stálo pivo za pendrek. Hostinští si to řekli a přestali objednávat,“ říká pamětník. Pak už to šlo s pivovarem dolů jako na tobogánu. Pád do studené vody přišel v roce 1977. Přestalo se vyrábět.„Já tam vydržel ještě o rok déle do roku 78, protože jela sladovna. Pak se zavřelo načisto,“ popisuje černý rok.

Frajery na blátě zrušil prach

To už se ale kdesi v Praze rodil v hlavě režiséra Jiřího Menzela film Postřižiny. Jak se později ukázalo - klíčový moment pro pivovar zarůstající plevelem. „Pan Menzel už tady začátkem sedmdesátých let točil na stavbě přehrady film Kdo hledá zlaté dno - v hlavní roli s Janem Hrušínským. Původně se to mělo jmenovat Frajeři na blátě, jenže bylo sucho, prášilo se, tak to přejmenovali,“ pokračuje muž s kronikou pod čepcem.

Dnes už zapomenutý snímek Kdo hledá zlaté dno mělo premiéru v roce 1974. Nesmrtelné Postřižiny přišly do kin v roce 1981. Krejča byl i u natáčení scény s Magdou Vášáryovou, když se koupala v pivu. Tehdy bylo okolí hermeticky uzavřeno a ke kameře mohli jen vyvolení. Koupel se točila do čtyř hodin ráno.

Sklenice pro režiséra Menzela

Krejča dal po letech Menzelovi jeden ze dvou vzácných pohárků s nápisem Dalešické pivo, které zdědil po tátovi. Rodina pivovarníků uchovávala cenné sklínky od roku 1925. „Menzel mi říkal a co dám já vám? Řekl jsem mu, že už nám dal - Postřižiny.“

A Krejča stočil své vyprávění zpátky ke sládkovi Nikodémovi a svému tátovi, kteří pro pivovar dýchali. „Táta dělal mistra a přišel kolikrát až večer, musel tam být. Maminka mu mnohokrát nadávala. Já to pak přebral po něm.“ Když sládek Nikodém přebíral pivovar po válce, vařilo se v něm 6 tisíc hektolitrů piva ročně. A když šel do důchodu, bylo to 32 tisíc za rok.

„Za Nikodéma se dělaly opravy budovy každý rok. Na půdách byl všude slad, tak střechy musely být v naprostém pořádku,“ uzavírá Krejča.

A velmi jej těší, že se podařilo na přelomu století zažehnat smrt pivovaru a vrátit ho do plných sil. „Lidi, co tady kdysi dělávali a už nežijí, by jen zírali,“ nepochybuje pamětník. (MF Dnes)

Prázdniny odstartovaly v Havlíčkově Brodě další Pivní slavnosti Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. S jejich průběhem je ředitel Jiří Hušek spokojený, ale už nyní přemýšlí, jak ty příští udělat lépe.

„Letošní slavnosti piva REBEL přilákaly opět více návštěvníků. Výtoč byla o více než třicet sudů vyšší v porovnání s loňským rokem. Pivovar navštívilo více než 2000 lidí a počet návštěvníků slavností překročil 5000 lidí. Největším překvapením byla scéna v parku Budoucnost, kde bylo po většinu dne zcela plno. Velmi dobrým rozhodnutím byla instalace profesionálního podia do dolní části náměstí, neboť bylo možné, aby se na havlíčkobrodské náměstí vtěsnalo o mnoho více diváků. Velký úspěch měly tradičně exkurze pivovarem.“

Co se Vám během slavností nejvíc líbilo, co Vás zaujalo?

„Michal Pavlíček se skupinou, který rozehřál svou hudbou i přes teplé počasí celé Havlíčkovo náměstí. Příjemná byla nálada na nádvoří pivovaru, kde se lidé začali shromažďovat už dopoledne, aby tu strávili, věřím, že příjemně, část dne.“

Už nyní přemýšlíte nad půběhem slavností v příštím roce, co uděláte příště jinak?

„Změníme rozvržení jízdního řádu, neboť na některé směry se museli autobusy otáčet i třikrát, takže návštěvníci dorazili až po půl třetí odpoledne. Letos se nám nepodařilo dodržet časový harmonogram programu, musí být lepší komunikace s kapelami. Pro příští rok zvažujeme, zda den otevřených dveří nebude už od pátku, tedy po oba dva dny, aby se dostalo skutečně na každého, případně i na ty, kterým v sobotu čas na exkurzi nevyjde.“ (Web Rebel)

Ve Svijanském Újezdu vyvrcholí 14. července přípravy na jednu z největších letních akcí v Libereckém kraji. Slavnosti svijanského piva tradičně přilákají do areálu tamního koupaliště na 15.000 návštěvníků nejen z Libereckého kraje, ale z celé republiky i ze zahraničí.

Akce se letos uskuteční už poosmnácté, a je tak nejstarší svého druhu v České republice. "Po zkušenostech z minulých let, kdy se nedostávalo míst k sezení, jsme letos podstatně rozšířili část k sezení," řekl František Horák, ředitel Pivovaru Svijany, jenž je spoluorganizátorem akce. V areálu tak podle něj bude k dispozici dalších 3000 míst pro sedící diváky, takže se celková kapacita zhruba zdvojnásobí.

Slavnosti se uskuteční 14. července a pro vesnici s 370 obyvateli jsou slavnosti největší akcí, na jejíž přípravě se podílí prakticky všichni její obyvatelé. "Pivo se bude letos čepovat ze 120 píp, loni jich bylo 80. Točit budou nejen naši smluvní partneři, ale také místní fotbalový klub, hasiči nebo myslivci," řekl Horák. Pivovar se podle něj na akci připravuje dlouho dopředu a připraveny má stovky sudů.

Spotřebou piva i vysokou návštěvností se svijanské slavnosti řadí k největším svého druhu v České republice. Milovníky piva na ně tradičně láká nejen dobré pivo, ale i bohatý kulturní program. Letos se ve Svijanském Újezdu představí kapela Žlutý pes, Anna K nebo Děda Mládek ilegal band a další dvě desítky kapel včetně country skupin nebo dechovek.

Už druhý rok se musí akce obejít bez tradičních pivních soutěží v rychlosti pití piva a podobně. Organizátoři je zrušili už loni kvůli obavám z možných pokut za porušení zákona. Navíc podle Horáka zájem o soutěže v posledních letech klesal a rok od roku měli organizátoři větší problémy sehnat pro ně dostatek soutěžících.

Hlavním organizátorem slavností je soukromý Pivovar Svijany. Podnik, ve kterém se vaří pivo od roku 1564, se svým výstavem loni zařadil mezi deset největších pivovarů v zemi. Firma s 80 zaměstnanci dodala na trh 227.000 hektolitrů piva a letos počítá s dalším růstem výroby na 250.000 až 260.000 hektolitrů. Firma kvůli tomu opět zvýšila kapacitu svých ležáckých tanků. (i-noviny)

Rekordní množství piva se vytočilo na sobotních Slavnostech svijanského piva ve Svijanském Újezdu. Návštěvníci tu během tropického dne a teplé noci vypili celkem šedesát devět tisíc půllitrových piv a dvanáct sudů nealkoholického piva.

"Je to rekordní množství," řekl ředitel Pivovaru Svijany František Horák. Na slavnostech se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva. "A navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče," uvedl Horák.

Největší zájem měli návštěvníci akce o jedenáctistupňové pivo a pak o desetistupňové.

"Dvanáctek a třináctek se vypilo méně," upřesnil ředitel. Rekordnímu odbytu možná pomohlo i to, že lidé na pivo nemuseli čekat. Stánků bylo hodně a fronty se stály nejčastěji před toaletami.

Podle jednoho z prodavačů se limonády prodávaly mnohem méně. "Dnes točím teprve druhou. Lidé kupují spíše džusy," řekl jeden z nich tři hodiny po zahájení slavností.

Akci si vedle milovníků piva užívaly i děti. Atrakce, stánky se sladkostmi a hračkami, kolotoče a houpačky. To vše byla lákadla, kterým ti nejmenší nedokázali odolávat. Mezi hity patřila bobová dráha nebo jakási modernější, divočejší a rychlejší verze centrifugy.

Na akci vyrazily tisíce lidí z širokého okolí. Organizátoři napočítali čtrnáct tisíc platících diváků, takže slavnosti navštívilo celkem patnáct tisíc turistů. Už v sobotu ve čtyři hodiny odpoledne bylo parkoviště z velké části zaplněné, a to ještě v tu dobu sem najížděly desítky dalších aut, takže se na silnicích tvořily kolony.

Odpoledne hrála v areálu kromě moderních kapel i dechovka. Večer svijanských slavností pak patřil hlavně posluchačům rockových kapel. "Vyšlo nám výborně počasí. Lidem se líbily nejvíce koncerty skupin Děda Mládek Illegal Band, Žlutého psa a také Kabát revival," zmínil Horák.

Podle Horáka hosté ocenili také rozšíření areálu. Na slavnostech tak nebyla hlava na hlavě a každý mohl najít místo k sezení. "Letos jsme přidali asi tři tisíce míst k sezení. Posunuli jsme o kus dál lunapark a zvětšili jsme prostor pro slavnosti," upřesnil starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl. "Také máme nový zrekonstruovaný bazén v areálu," upozornil starosta.

Letos se konal již osmnáctý ročník Slavností svijanského piva. Postupem času se staly jednou z největších letních akcí regionu. (iDnes)

Tisíce rozbitých lahví od piva včera zablokovaly jednu z hlavních dopravních tepen v Ústí nad Labem. Na sjezdu z Mariánského mostu ve směru na Krásné Březno se vysypaly z plně naloženého návěsu kamionu přepravky s lahvovým pivem značky Březňák. „Byla to hloupá náhoda a únava materiálu.

V zatáčce prostě nevydržela bočnice a velká část nákladu se vysypala. Je to velká škoda,“ řekl závozník Petr Bečka. Zástupce firmy Drinks Union, jíž pivo patří, Josef Vejlupek, uvedl, že definitivní výši škody ještě nebylo možno spočítat. „Předběžně však odhadujeme, že jsme přišli zhruba o 4 tisíce piv za přibližně 70 tisíc korun.“ Podle Vejlupka pivo přepravovala firma Četrans. Ta se ale k nehodě nevyjádřila. (Ústecký deník)

Ve 26. čísle odborného časopisu Modern Brewery Age Weekly ze dne 25. června 2007 vycházejícího ve Spojených státech bylo kromě jiného podrobeno testování pivo Žatec, které do Spojených států dováží společnost Merchant du Vin ze Seattlu. Degustační komise složená ze šesti členů, převážně novinářů má možnost ohodnotit každý výrobek body od 1 do 5, přičemž obdrží-li pivo všech pět bodů, znamená to: „Skvělé v každém ohledu. Má opravdu styl, oceněno každým členem komise.“ A právě to se povedlo pivu Žatec. V degustaci dne 25. 6. 2007 obdrželo všech 5 bodů a zařadilo se mezi nejlépe hodnocená piva ve Spojených státech. Článek s tímto hodnocením obsahuje mimo jiné fotku láhve piva Žatec s následujícím popisem: „Žatec je pikantní český ležák nově importovaný společností Merchant du Vin ze Seattlu, WA. Myslíme si, že je to jedno z nejlepších piv ve své kategorii.“ (Web Žatecký pivovar)

Kdo přijede do Lokte, měl by ochutnat pivo z tamního rodinného pivovaru Svatý Florian. A k tomu si objednat nějakou specialitu, připravenou jak jinak, na pivě.

„Je to rubínové, poločerné jedenáctistupňové pivo. Ani sladké, ani hořké, vhodné pro pány i dámy,“ říká manžel provozovatelky pivovaru, Václav Lojín.

Vaří podle klasické české receptury

Dodává, že pivo se vyrábí výhradně z přírodních surovin. „Je to klasická česká receptura, žádná cizina,“ dodává.

Při zvláštních příležitostech je možné uvařit i speciální várku. „Například o Vánocích,“ poznamenal Lojín. Velké pivo stojí 45 korun, malé 35 korun.

Návštěvníci pivovaru, který zároveň funguje jako restaurace, si mohou k jídlu vybrat prakticky cokoliv - od ryb až po klobásu. Ta je ale samozřejmě v pivním těstíčku.

„Lidé si často dávají naši specialitu, a tou je bůček plněný kyselým zelím,“ prozradila výčepní. Podle ní jdou na odbyt ale i další jídla vhodná k pivu. Kachna, žebírka a vepřová kolena.

Zlatá pivovice

Kromě piva se v pivovaru vyrábí i Zlatá pivovice. „Je to destilát zlatavé barvy chuťově podobný slivovici,“ vysvětlila výčepní.

Malý pivovar je umístěn v hotelu Císař Ferdinand.

„Navázali jsme na projekt Antona Thuna, který zde chtěl už v roce 1910 udělat zájezdní hostinec. Vlastně jsme to dokončili po sto letech,“ připomněl historii Lojín.

Pivovar s nádherným klenbovým stropem se nachází v místech, kde kdysi byla sladovna. Při jejím čištění a vyklízení odkryli dělníci i několik metrů hlubokou kamennou nádrž, takzvanou cisternu. Ta je z části vytesaná ve skále a podle pivovarníků zřejmě sloužila k namáčení ječmene.

V pivovaru je i kopie udělení pivovárečného práva, které Lokti udělil Karel IV. v roce 1352. Právo městu udělil poté, co původní listinu, udělenou městu jeho otcem, zničil požár. (Právo)

Nový minipivovar v Železné Rudě už uvařil svá první piva. Hosté ležák prvně ochutnají na konci pracovního týdne. V pátek v 17 hodin a 17 minut majitelé pivovar v hotelu Belveder slavnostně otevřou. V regionu se originálním pivům daří, je to už šestý minipivovar.

Tři druhy železnorudských piv už samozřejmě mají svá jména. Jedenáctistupňové světlé je Belveder, třináctistupňové tmavé Grádl a dvanáctistupňové polotmavé Belgrad.

"Dlouho jsme vymýšleli, jak tohle pivo pojmenovat, až kamarád přišel s nápadem dát dohromady názvy našich hotelů Belveder a Grádl," říká hoteliér František Strnad.

Pivo uvařil někdejší sládek Plzeňského Prazdroje Josef Krýsl, který ve vaření zaučuje syna Františka Strnada. Železnorudský ležák už ochutnali první lidé. To aby majitelé minipivovaru nenabízeli hostům zajíce v pytli.

"Včera ho ochutnali echt pivaři. Prohlásili, že takhle dobré pivo nepili. Je mi jasné, že nás chtěli pochválit, ale když by pivo nestálo za nic, tak by pochvalné řeči na něj nebyly takové," míní hoteliér.

Pivo ze Šumavy bude jiné než to od velkých výrobců. "Specializujeme se jen na ležák, minimálně tři týdny musí ležet. Nebude pasterizované a v první fázi zvažujeme, že bude i nefiltrované. Veškeré živiny, včetně kvasnic, budou tedy v pivu," vysvětluje František Strnad. Lidé ležák zatím dostanou v železnorudských hotelích Belveder a Grádl.

V Železné Rudě kdysi pivovar byl. Pivo se tam začalo vařit v r. 1787, tedy o 55 let dříve než v Plzni. "Nejdříve jsme chtěli mít pivovar v hotelu Grádl, kde se dříve pivo také vařilo. Ale rozbor vody ze studny ukázal, že je lepší na Belvederu. A protože pivo mimo jiné dělá voda, tak jsme založili pivovar právě tam," vysvětluje Strnad. (iDnes)

Podporovat rozvoj města a propagovat ho jako významný turistický cíl, a to titulem Plzeň–hlavní město piva se dnes dohodli představitelé Plzeňského Prazdroje a vedení města Plzně. Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short podepsal společně s primátorem Pavlem Rödlem prohlášení o spolupráci.

Dokument a jeho přílohy se věnují takovým tématům, jako je rozvoj turistického ruchu a prezentace města, pořádání významných kulturních a společenských akcí nadregionálního významu, výměna informací v oblastech společného zájmu, ochrana životního prostředí a také řešení mimořádných situací. V rámci dohody o spolupráci byly rovněž ustaveny pracovní orgány, které se budou konkrétně zabývat realizací projektů uvedených v textu prohlášení.

Příkladem počínající spolupráce byla například výstava fotografií na téma trvale udržitelného rozvoje „Země krásná neznámá“, která je k vidění v Křižíkových sadech v Plzni.

"Náš historický pivovar v Plzni se stal jedním z nejvýznamnějších symbolů města i regionu, patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR a je také živým kulturním a společenským centrem. Plzeňský Prazdroj proto zcela přirozeně sdílí společné cíle, zájmy a potřeby Plzeňanů", zdůraznil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. "Věříme, že se nám společným úsilím podaří vytvořit a upevnit v české i světové veřejnosti povědomí o Plzni jako skutečném hlavním městě piva."

Plzeňský primátor Pavel Rödl při podpisu deklarace uvedl: „Plzeňský Prazdroj je jednou z nejvýznamnějších společností, se kterou město spolupracuje. Nyní to bude na základě deklarace dlouhodobějšího charakteru se zaměřením na spolupráci v oblasti cestovního ruchu a vzájemnou podporu významných akcí. Věřím, že se plán společně podporovaných aktivit podaří naplnit ke spokojenosti obou subjektů, ale především ke spokojenosti občanů města Plzně i jeho návštěvníků.“

Některé společné projekty uvedené v příloze Prohlášení o spolupráci:

• Zpracování společné strategie a plánů pro rozvoj turistiky

• Součinnost při tvorbě prezentačních materiálů a vzájemná přiměřená propagace v prezentačních materiálech obou subjektů

• Spolufinancování vybraných prezentací pro české i zahraniční novináře a odborníky v oblasti cestovního ruchu; společná propagace turistických cílů v českých i zahraničních médiích

• Společná účast na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR a zahraničí

• Příprava záměru k propojení prohlídek Pivovarského muzea s prohlídkovou trasou plzeňského historického podzemí

• Koordinovaný postup Plzně a Plzeňského Prazdroje při rozvoji okolí pivovaru a průmyslově nevyužívaných historických částí areálu

• Rozvoj odpočinkové zóny ve Štruncových sadech

• Přítomnost Plzeňského Prazdroje na důležitých turistických akcích města a přítomnost Plzně na důležitých turistických akcích pivovaru

• Využití areálu Plzeňského Prazdroje pro významné akce Plzně – např. Slavnosti svobody

• Možnost slavnostního zakončení významných akcí v prostorách Pivovarského muzea a pivovaru

• Propojení obou internetových prezentací – Plzeňského Prazdroje a města Plzně

• Zajištění volného přístupu k informacím o Plzni v areálu pivovaru a v Pivovarském muzeu (např. letákový servis na propagačních stojanech Plzně, vysílání spotů o Plzni v návštěvnickém centru – Plzeňský Prazdroj začlení informace o Plzni na počátek svých prohlídkových tras)

• Společné oficiální zahájení Pilsner Festu

• Usilování o zařazení historických objektů - symbolů Plzeňského Prazdroje na seznam kulturních památek

• Součinnost při řešení silničních a drážních projektů, které mohou ovlivnit chod pivovaru a města.

• Spolupráce při rozvoji dopravy a logistiky na území Plzně včetně řešení přístupu do pivovaru (křižovatka - přechody).

• Vzájemné doplňování informací v legislativním monitoringu EU, ČR a Plzeňského kraje, především v oblasti nových možností získávání finančních zdrojů, a zprostředkování kontaktů k tomu potřebných. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Do Plzeňského historického podzemí se možná už nebude vstupovat Perlovou ulicí jako dosud, ale přímo z Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Plzeňský Prazdroj totiž požádal město o převod provozu podzemí na svou společnost s tím, že prohlídkový okruh by začínal právě v Pivovarském muzeu a navazoval by na jeho činnost. O možnosti tohoto záměru bude ve čtvrtek rozhodovat městská rada.

„Zatím budeme jednat o prověření této možnosti. Osobně se domnívám, že je to dobrý nápad. Vstup do podzemí je totiž nyní z domu v Perlové ulici, který není ve vlastnictví města, a platíme tu nájem,“ uvedla náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). Pokud se město s pivovarem domluví, proboural by se nyní zazděný vchod do historických podzemních chodeb z muzea a současný by se naopak zazdil. Celá akce je předem spočítána na zhruba 800 tisíc korun. „Kdo by ji zaplatil, je otázkou dalších jednání,“ dodala Krejsová.

Manažerka Prazdroje Jindřiška Eliášková uvedla, že rozšíření pivní expozice by mělo v podzemí svoje opodstatnění. „Pivovarské muzeum sídlí ve středověkém domě a má omezenou kapacitu. Přesunutím části expozice do okolních sklepů není od věci, souvisí s várečným právem,“ vysvětlila Eliášková.

Odbor kultury plzeňského magistrátu však se změnou provozovatele nesouhlasí a doporučuje zachovat současný stav, kdy podzemí provozuje městská příspěvková organizace Esprit. „Vlastně by se sloučily dvě turistické atrakce pod jednu adresu a to není pro podporu cestovního ruchu příliš dobré,“ míní vedoucí odboru kultury Roman Černík. Krejsová to však nepovažuje za argument. „Nezměnil by se vlastník, tím by dál bylo město. Expozici podzemí by to naopak zatraktivnilo,“ dodala. (Plzeňský deník)

Až o čtyřicet procent vyšší prodej zaznamenal o letošním létě také pivovar Platan. „Turistická sezona začala opravdu hodně brzy proti jiným rokům. To má samozřejmě vliv i na konzumaci nápojů. Prodej piva v těchto měsících od května do září tvoří rozhodující podíl celoročního prodeje,“ řekla obchodní ředitelka Městského pivovaru Platan Helena Vlachová.

I rekreanti si už zvykli, že podniková prodejna hned vedle pivovaru je otevřena také o víkendech. Výrobce nezapomíná ani na motoristy, kteří se nechtějí spoléhat jen na minerálky a limonády. Pro ně je v sortimentu připraveno i pivo Platan Alcohol Free, balené do lahví o obsahu 0,5 a 0,3 litru, o které je v těchto parnech opravdu velký zájem.

Lékaři v takových dnech, kdy teplota vystoupá ke třiceti stupňům nebo ještě výš, radí vypít denně nejméně tři litry tekutin. Pití kávy prý ale jejich množství v organismu snižuje. “Samozřejmě se piva rád napiju. Jenže ve svém zaměstnání jezdím často autem, takže ponejvíce piju obyčejnou vodu v pet lahvi, kteroumámv chladničce v autě. Občas si také dopřeju pivo bez alkoholu, ale to musí být správně vychlazené,“ říká Karel Sedlický z Písku. (Písecký deník)

V zahraničí roste zájem o pivo z Budějovického Budvaru. Za první pololetí letošního roku pivovar vyvezl téměř 292 tisíc hektolitrů piva, tedy o jednáct procent více než loni.

„Na pozitivních výsledcích se podílí hlavně nárůst prodeje na našich top trzích v Rusku, Německu, Rakousku a Slovensku,“ uvedl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. V zahraničí jde nejvíce na odbyt světlý a tmavý ležák. Výjimku tvoří pouze Slovensko, kde lidé hodně pijí i výčepní a nealkoholické pivo.

Stoupl prodej v US

Celkem pivovar vyvezl 48 procent z 611 tisíc hektolitrů vyrobeného piva. Prodává ho ve více než padesáti zemích světa.

Kromě evropských států pijí Budějovický Budvar například na Novém Zélandu, v Austrálii, Afgánistánu nebo Mongolsku. Letos v květnu poprvé ochutnali světlý ležák také v Jižní Koreji.

Budvaru se začalo dařit i ve Spojených státech, kde distribuci piva převzal konkureční pivovarnický koncer Anheuser-Busch. Prodej ležáku, který Budvar do Států dodává pod značkou Czechvar, zde oproti loňskému roku vzrostl o 58 procent. „O prodeji ve druhém pololetí letošního roku budeme jednat s naším americkým partnerem v srpnu. Očekáváme, že se jeho nárůst bude pohybovat kolem padesáti procent,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Spojené státy se tak pravděpodobně dostanou mezi deset nejvýznamnějších exportních trhů Budvaru, kde ještě loni chyběly.

Budějovický pivovar začal pivo vyvážet už od svého založení v roce 1895. (MF Dnes)

Budějovický Budvar prodal v prvním poletí tohoto roku na domácím trhu o 10,85 procenta piva více než ve stejném období roku 2006. Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven přitom český trh s pivem ve sledovaném období vzrostl jen o 3 procenta. Celkem vystavil Budějovický Budvar pro tuzemský trh 319 737 hektolitrů piva.

Obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt ve zprávě zaslané serveru iHNed.cz celkový nárůst prodeje přičetl lepší marketingové a obchodní politice společnosti "Projevily se výsledky naší aktivní obchodní a marketingové politiky, zlepšila se práce obchodního týmu a efekt začaly přinášet další projekty, které jsme připravili v minulých letech," řekl. "Nejlepších výsledků jsme dosáhli v prodeji nealkoholického piva. Tam bylo meziroční zvýšení o 55 procent" dodal Chrt. Nealkoholické pivo však stále zůstává spíše "popelkou", tvoří totiž jen zhruba dvě procenta produkce budějovického pivovaru. (iHNed)

Zahájení spolupráce Budějovického Budvaru s americkou společností Anheuser-Busch se projevilo výrazným zvýšením prodeje piva, které se v zahraničí prodává pod názvem Czechvar. I když je zatím předčasné hodnotit celkovou ekonomickou bilanci pro rok 2007, během prvního pololetí zaznamenal pivovar zvýšení exportu svého piva do USA o téměř šedesát procent.

„Jsme velice spokojeni, že se podařilo dosáhnout tak pozitivních výsledků, které předčily naše očekávání,“ komentuje výsledky obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt a dodává: „Naši partneři dále usilovně pracují na propagaci a dalším zvýšení prodejů Czechvaru.“

Czechvar se v USA nejvíce prodává ve třetinkových láhvích balených po šesti kusech. Nyní se začal zvyšovat počet restaurací, které nabízejí točený Czechvar a prodej sudového Czechvaru tak za první pololetí stoupl o 32 procent, je tedy vyšší než jeho prodej za celý minulý rok 2006.

Pivo značky Czechvar bylo také v březnu vybráno jako jeden z nových klíčových produktů, které společnost Anheuser-Busch propagovala na své výroční obchodní konferenci v New Orleans, které se účastnilo přes šest tisíc velkoobchodníků. „Podle ohlasů, které jsem slyšel, je naše pivo přijímáno velmi příznivě díky jeho jemné chuti,“ sděluje dojmy z konference Robert Chrt.

Spekulace některých médií, která uzavření importní smlouvy mezi pivovary Budějovický Budvar a Anheuser-Busch zpochybňovaly, se ukázaly jako neopodstatněné. „Rozhodně se nejedná o dohody, které by ohrožovaly hodnotu známky nebo předurčovaly cestu privatizace. Já osobně považuji za úspěch, že se nám podařilo využít distribučních kanálů firmy Anheuser-Busch,” konstatoval ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Podle analýzy ministerstva zemědělství je smlouva standardní obchodní smlouvou a nelze z ní vyvozovat jakékoliv jiné nároky AB vůči Budvaru nebo České republice. Uzavření smlouvy nemůže mít za následek jakékoliv spojení obou podniků. (Euro)

Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní přepravy lahvového a sudového piva. V těchto dnech byly do provozu nasazeny tři nové tahače pro velkokapacitní kamionové návěsy, tzv. Budvar Expresy. Flotila Budvar Expresů se v současné době skládá ze 14 návěsů, každý s kapacitou 33 paletových míst a nosností 26 tun. Úkolem Budvar Expresů je zajištění základní přepravy piva z pivovaru do jednoho z osmi obchodních středisek rozmístěných po celé České republice, nebo přímo k významným odběratelům. Budvar Expresy převážejí mimo jiné i speciální kontejnery s nepasterovaným pivem. Budvar Expresy jsou celoročně vybavené „termoplachtami“, které v létě chrání pivo před přehřátím a v zimě před mrazem. Lokální dopravu piva z obchodních středisek k zákazníkům zajišťují menší skříňové automobily.

„Nové tahače značky Scania nahradily opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2000 a 2001. Každý z tahačů za tu dobu najezdil kolem 1 350 000 km. Náklady na jejich provoz již však byly nepřiměřeně vysoké a hlavně se začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí dopravy Budějovického Budvaru.

Nové tahače jsou technicky dokonalejší, splňují emisní limity EURO 5 a mají úspornější provoz. Spotřeba motorové nafty se u těchto tahačů při plném vytížení a jízdách po České republice pohybuje okolo 33 litrů/100 km. Tahače jsou vybaveny klimatizací i nezávislým topením pro ulehčení náročné práce řidičů. Hodnota investice je přes 6 mil. Kč. Zvláště ve vrcholící letní sezóně budou nové tahače zárukou plynulých dodávek piva do distribučních středisek Budějovického Budvaru v celé České republice. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

"V nadcházejících letech by mělo být na různých místech v České republice každý rok otevřeno přibližně pět nových Kozloven," uvedli zástupci Velkopopovického pivovaru v tiskové zprávě.

Pivovar Topvar je v Česku v rámci skupiny SABMiller nejbližším partnerem společnosti Plzeňský Prazdroj s jeho pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích. (Aktuálně)

Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončil zavedení systému na jímání kvasného CO2 z výroby, který bude zpětně použit při jiných fázích výroby piva. Tento systém je tedy šetrný k životnímu prostředí hned dvakrát.

Zavádění jímání kvasného CO2 z výroby bylo ve Velkých Popovicích dokončeno začátkem léta a investováno do něj bylo 13,3 milionu korun. Princip je jednoduchý: oxid uhličitý vzniká kvasným procesem při výrobě piva a do této doby byl vypouštěn do ovzduší. Zároveň bylo nutné nakupovat jiný oxid uhličitý, vyrobený z fosilních zdrojů, který byl potřeba při dalším stupni výroby piva. Je tedy ideální použít kvasný CO2 a šetřit fosilní zdroje. Tento systém už funguje v pivovarech v Plzni a Nošovicích, v Popovicích však byl zprovozněn v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu. Nyní je tedy i velkopopovický pivovar schopen jímat kvasný CO2 a používat ho zpětně pro svou potřebu na stáčírnách a při výrobě piva.

„Šetříme tím životní prostředí hned nadvakrát – jen za první rok provozu zařízení nebude nutné vyrobit z fosilních zdrojů asi 2000 tun oxidu uhličitého, a navíc pak toto množství nebude končit v atmosféře jako odpadní produkt pivovaru,“ říká manažer pivovaru Velké Popovice Pavel Šemík.

V období let 2005 - 2007 snížil Plzeňský Prazdroj objem skutečných emisí CO2 o 55 tisíc tun. Zároveň preferuje jako topné médium zemní plyn, který uvolňuje nejnižší množství CO2 ze všech paliv, a kromě něho ještě ve svých provozech spaluje ekologické biopalivo. Výsledkem je, že na jednu tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého připadá v pivovarech Plzeňského Prazdroje 25,5 tisíce piv, což je nejlepší výsledek ze všech evropských pivovarů skupiny SABMiller.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a úsporami energie je minimalizace emisí CO2 v Plzeňském Prazdroji nedílnou součástí projektů společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Od začátku června se v českých obchodech začíná objevovat zcela nová a unikátní přepravka na pivo Velkopopovický Kozel, která má netradiční dřevěný vzhled. Tato přepravka je zcela ojedinělá i ve světovém měřítku a již získala ocenění Obal roku, udělované českou obalovou asociací SYBA. Během následujících měsíců (1 rok) bude vyměněno celkem 650 000 kusů. Změna přepravky je součástí celkové změny obalů, v dubnu přešel Velkopopovický Kozel na moderní lahve typu Gold, které jsou například o 20 % lehčí oproti předchozím lahvím.

Světově unikátní přepravky byly během posledních 8 měsíců vyvinuty ve spolupráci se specializovanou anglickou designérskou firmou Radius Desing a belgickým výrobcem přepravek DW Plastics. Tato nová přepravka kopíruje dřevěný grafický styl značky, používaný v posledních letech. Jako první se s ní setkáte v celé obchodní síti u výrobků Velkopopovický Kozel 11° Medium a Černý.

„Právě dřevo charakterizuje tradiční hodnoty a tradiční recepturu tohoto tradičního českého piva. Nová přepravka má povrchovou strukturu jako dřevěný masiv, potisk loga připomíná tisk na dřevo, který zdůrazňuje jeho strukturu. Právě toto byl největší oříšek pro výrobce, který nakonec vyrobil přepravku, která je skutečně originální a specifická,“ uvádí Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

„Dřevěná“ přepravka byla oceněna označením „Obal roku“ obalovou asociací SYBA, která hodnotí obaly výrobků. Nový design přepravek a lahví Velkopopovického Kozla je součástí projektu zlepšení obalů všech značek Plzeňského Prazdroje. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Slováci pravděpodobně ještě letos budou chodit na pivo značky Kozel do nových restaurací. Pivovar Topvar, který na tamním trhu Kozla zastupuje, už vypsal výběrové řízení na podobu nových restaurací.

Aktuálně.cz má k dispozici vizualizace od firmy, která je zatím favoritem na nový design. "Zadávali jsme výběrové řízení. První fázi vyhrála společnost Moravia Propag. Nové restaurace plánujeme. Zatím ale nemáme stanovený pevný termín pro jejich otevření. Je možné, že se ještě pozmění i design hospod," říká mluvčí Topvaru Drahomíra Mandíková. Hospody, které by měly na Kozla přilákat nové zákazníky a posílit image značky na Slovensku, se liší od českého konceptu.

Přibude i českých Kozloven

"Zadání bylo udělat hospodu pro sportovce ve věku 25-40 let. Má oslovit hlavně lidi, kteří rádi jezdí na kole, jezdí na raftu nebo létají na paraglidingu. Všechny tyto prvky jsme do interiéru vsadili," říká Zdeněk Krajina z Moravia Propag.

Slovenská Kozlovna má mít podobně jako česká uprostřed dřevěné lavice. Rozdíl je ale ve výzdobě prostoru a ve speciálních prvcích. Na Slovensku by kvůli zaměření na sportovce mělo být například osvětlení ve tvaru padáku nebo barové stoličky připomínající cyklistické sedlo. V rozích hospody se počítá se speciálními pohodlnějšími a luxusně působícími kouty pro menší skupinky lidí.

V Česku už Kozel jednu pilotní Kozlovnu otevřel. Na rozdíl od plánovaných slovenských hospod je ale určena pro trochu jinou cílovou skupinu. Sice také míří na mladé lidi a má moderní design, ale měla by oslovit i starší zákazníky.

Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union, je po rozsáhlé rekonstrukci již opět plně v provozu. „Po více než půl roce náročné rekonstrukce můžeme naši pivovarskou bránu opět plně využívat,“ řekl ředitel pivovaru Zdeněk Siblík.

Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, byla za dlouhé roky používání již velmi opotřebovaná. Drinks Union, jehož je Pivovar v Kutné Hoře součástí, se proto po dohodě s památkáři a vedením města rozhodl tuto část stavby zrekonstruovat. Práce na opravě brány začaly v listopadu loňského roku. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru stála více než jeden a čtvrt milionu korun.

Jedním z důvodů rekonstrukce brány bylo podle Zdeňka Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána byla staticky narušena, proto jsme ji museli opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázích stavebních prací nejprve specializovaná firma sundala původní historickou klenbu brány tak, aby mohly být opraveny nosné pilíře. V další fázi pak stavební firma zrekonstruovala klenbu v původní podobě. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovary Staropramen prodaly areál pivovaru Braník v Praze společnosti ING Real Estate Development, která v objektu plánuje výstavbu bytů. Sdělila to mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová s tím, že ING Real Estate Development zvítězila ve výběrovém řízení. Cenu transakce neuvedla.

"S ohledem na nutnou změnu územního plánu a celý schvalovací a povolovací proces předpokládáme, že s novou výstavbou v areálu bývalého pivovaru Braník začneme pravděpodobně do tří let, a to s investicí zhruba dvou miliard korun," uvedla mluvčí ING Real Estate Development Renáta Kodadová.

O finální podobě projektu podle ní zatím není rozhodnuto. ING Real Estate ale předpokládá výstavbu bytů, doplněnou o občanskou vybavenost, maloobchod a další služby.

Výběrové řízení na prodej areálu vyhlásily Pivovary Staropramen v březnu letošního roku. Pozemek má rozlohu zhruba 52.000 metrů čtverečních. V areálu se nachází 13 budov s celkovou zastavěnou plochou všech podlaží 33.500 metrů čtverečních.

"V rámci jednání s budoucím investorem nás samozřejmě zajímal také záměr investora, který s areálem má. Těší nás, že v objektu bývalého pivovaru vzniknou nové byty, je to důstojné pokračování využití tohoto místa," uvedl Zdeněk Lux, dřívější vrchní sládek pivovaru Braník, nyní vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Podle výrobního a technického ředitele Pivovarů Staropramen Františka Šámala se výstav pivovaru Braník neustále zvyšoval a v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva. Rostoucí výstav ale vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Pivovary Staropramen jsou s 15procentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Nyní mají v Česku dva výrobní provozy - Staropramen a Ostravar. Společnost je součástí skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa.

ING Real Estate je mezinárodní realitní společností s celkovým portfoliem více než 91 miliard eur. Je součástí ING Group Foto zde .. . (České noviny)

Jsme pravděpodobně jediní v Čechách, kteří točí pivo z dřevěného, vysmoleného sudu. Sudy jsou vyrobeny na zakázku z dubového dřeva, které je nařezáno kolmo nebo lehce s odchylkou k letokruhům aby později po zatažení pórů neunikal ze sudu tlak. Po nařezání se dřevo nechává vyschnout na vzduchu - 1 cm dřeva ročně z každé strany. Dřevo na pivní sudy je mnohem silnější (od 40 – 50 mm) nežli dřevo na sudy vinné nebo na destiláty, protože musí udržet i tlak CO2, který při dozrávání vína a co.není potřeba.

Z tohoto důvodu se také sudy smolí smolou, která je přírodním produktem a získává se pomocí destilace z pryskyřic stromů. Smolení pak pozitivně ovlivňuje chuť piva a musí se nejpozději jednou za rok obnovovat.

Pivní sudy se narážejí palicí přes mosazný kohout a čepují se samospádem. Existuje mnoho druhů napodobenin dřevěných sudů s nerezovou nebo durolitovou plastovou vložkou, ale uznejte sami, to není to pravé dubové nebo snad ořechové??

Tuto raritu si nenechte ujít každý čtvrtek od 17 hod. Na co se můžete těšit? Máme skladem sudy od 10 do 400 litrů nevysmolené z různých druhů dřev a krajin, ve kterých budou piva dozrávat až několik let než je ručně nalahvujeme a necháme ještě trochu uležet, pak teprve je budete moci ochutnat.

Já osobně se těším na naše piva z Francouzského (Barrique) sudu čepované z Bavorského vysmoleného sudu samospádem mosazným kohoutem !!!

Myslím, že pro pivo a jeho chuť děláme hodně a že u nás jsou a budou piva, která jsou ORIGINÁLEM! Ti co přijdou bez nápadu po nás, budou jen kopií originálu a každá i ta sebelepší kopie je a zůstane jen pouhou kopií. (F. Richter - Web Pivovar U Bulovky)