Hlavní zimní atrakcí horského střediska Harrachov je lyžařský areál na Čertově hoře. Pro turisty jsou však připraveny i další možnosti, jak si odpočinout a přitom atraktivně prožít chvíle mimo sjezdovku. Jednou z nejvyhledávanějších je návštěva sklárny Novosad a syn.

V rámci prohlídky si turisté osobně a z blízka prohlédnou skláře při ruční výrobě skla, brusiče v unikátní brusírně poháněné vodním pohonem, navštíví sklářské muzeum a ochutnají kvasnicové pivo z pivovaru, postaveného přímo vedle hutní haly s pecemi.

Stoupající zájem je o ubytování ve zdejším hotelu. Patří totiž k nejlevnějším v Harrachově. Díky slevě zaplatí tuzemský turista pouze 190 korun za noc, mimo zimní sezónu (od 21. března do 19. prosince) dokonce pouze 140 korun. Třiapadesát lůžek se nabízí ve dvou až čtyřlůžkových pokojích, k dispozici je i kuchyňka.

Vstupné na prohlídku sklárny a muzea činí 160 korun. V ceně je zahrnuta i ochutnávka místního piva. Plné vstupné pouze do provozu sklárny je 130 korun, pouze do muzea 60 korun. (Právo)

Šéf Heineken Slovensko Dimitar Alexiev pre Pravdu: Rozvojom hurbanovského pivovaru zachováme pivovarnícku tradíciu na Slovensku.

Pred jedenástimi rokmi vstúpil do hurbanovského Zlatého Bažanta holandský Heineken. Na jeho konte je 6 miliárd korún investícií, ale aj tri zatvorené pivovary a ešte vlani stratové hospodárenie. Heineken Slovensko má nového generálneho riaditeľa Dimitara Alexieva, ktorý sľubuje zachovanie pivovarníckej tradície na Slovensku.

Prečo si Heineken vybral práve Dimitara Alexieva? Bulhar a pivo, to akosi nejde dovedna, skôr dobré víno a pliska.

Všetci na Slovensku majú takú predstavu, pritom pivovarníctvo má v Bulharsku storočnú tradíciu. Jeden z dvoch pivovarov, ktorý som viedol, má vyše sto rokov. Spotreba piva na hlavu je síce v Bulharsku 65 až 68 litrov a na Slovensku 80 litrov, ale zásadný rozdiel je v inom. Kým v Bulharsku spotreba rastie, na Slovensku klesá.

Heineken začal podnikať v Bulharsku takmer v tom istom čase ako na Slovensku. S akým výsledkom?

Ešte v roku 2002, keď Heineken vlastnil dva bulharské pivovary Zagorku a Arianu, mal 21-percentný podiel na trhu. Hlavný konkurent, spoločnosť Inbev, ovládal 42 percent. Keď som minulý rok odchádzal na Slovensko, podiel Heinekenu dosiahol 34 percent, kým Inbev klesol na 29 percent.

Zdá sa, že centrála v Amsterdame vo vás vidí muža, ktorý má vo výrobe piva na Slovensku dosiahnuť obrat. Je to tak?

Rozdiel medzi Heinekenom na Slovensku a v Bulharsku je ten, že Heineken v Bulharsku prinášal zisk o niekoľko rokov skôr ako na Slovensku. Preto som tu. Dosiahnuť zisk nebude ľahké. Nemyslel som si, že môže byť na svete ešte jedna krajina, kde je lacnejšie pivo ako v Bulharsku.

Je normálne, aby Heinekenu niekoľko rokov neprekážala strata?

Veľké spoločnosti ako Heineken si môžu dovoliť investovať do trhov. Rátajú s tým, že niekoľko rokov po sebe nebudú mať zisk. Na Slovensku sme investovali s úmyslom rozvíjať trh, aby naše značky boli silné. A ony silné sú. Vybudovanie značky však trvá veľa rokov a stojí veľa peňazí.

Prečo Heineken zatvoril tri zo štyroch pivovarov?

Myslíte si, že by sme investovali také veľké peniaze do všetkých troch pivovarov, aby sme ich len tak zo dňa na deň zatvorili? Naše očakávania v predaji piva sa nesplnili. Od roku 2002 každoročne klesá predaj piva. Museli sme reagovať. Vlády na Slovensku nevyvinuli nijakú snahu, aby prišlo k pozitívnej zmene.

Zatvoriť pivovary je najjednoduchšie.

Heineken reagoval veľmi profesionálnym spôsobom. Keby šlo o nadnárodnú spoločnosť, ktorá nehľadí na národné tradície, zatvorila by všetky tri pivovary naraz. Fakt, že sa to urobilo postupne, svedčí o očakávaní, že sa po každom našom rozhodnutí situácia zmení, či už na trhu, alebo v samotnom prostredí.

Ale tri mestá - Martin, Nitru a Rimavskú Sobotu ste obrali o pivovarnícku tradíciu aj pracovné miesta.

Vyvstáva tu otázka - či chceme zachovávať tradíciu pivovarníctva v jednom meste, alebo chceme zachovať pivnú tradíciu na Slovensku? Investovaním do pivovaru v Hurbanove s ročnou výrobou piva dva milióny hektolitrov dávame najavo, že zachovávame pivovarnícku tradíciu na Slovensku. Tradičné slovenské značky sa tak nebudú vyrábať v inej krajine a dovážať z inej krajiny. Upevnenie, ktoré sme dosiahli, umožní investovať viac do rozvoja značiek. Nie sú to peniaze, ktoré pôjdu do Amsterdamu pre akcionárov, ale peniaze zostávajú na Slovensku. Nedovolím si pre média povedať niečo, čomu naozaj neverím.

Rátali ste pred rokom, že budete musieť v septembri zatvoriť pivovar Gemer v Rimavskej Sobote?

Áno. Nevedel som kedy, ale vedel som, že také rozhodnutie príde. Bol to potrebný krok, aby spoločnosť posilnila svoju konkurencieschopnosť a vedúce postavenie na trhu.

Pivovarníkov v Gemeri prekvapilo zatvorenie ako náhla smrť.

Nemyslím si to. Ľudia v pivovare to už tušili. Vedeli ako ja, že to musí prísť, len nevedeli kedy.

Ako dlho sa rodí rozhodnutie zatvoriť pivovar?

Niekoľko mesiacov. Je to proces, ktorý musí prebehnúť cez niekoľko úrovní v rámci nadnárodnej spoločnosti. Zároveň treba investovať do pivovaru, ktorý prevezme výrobu zo zatvoreného závodu.

Skúmali ste, čo je za zníženým predajom piva? Vyššia spotrebná daň, konkurencia vína či nealkonápojov, zmena životného štýlu?

Je to kombinácia väčšiny spomenutých faktorov, ale aj niektoré ďalšie. Zlom nastal po zvýšení spotrebnej dane. Slovensko má v súčasnosti jednu z najvyšších spotrebných daní na pivo. V absolútnom čísle to síce nie je najvyššia spotrebná daň, ale vo vzťahu k cene piva na pulte či vo výčape je jedna z najvyšších. To bol faktor, ktorý odštartoval pokles.

Na dane si však nesťažujú malé pivovary. Prečo?

Rozhodnutie zabezpečiť prežitie piatich malých slovenských pivovarov nižšími spotrebnými daňami nebolo zlé. Ale keď sme sa stali súčasťou Európskej únie, táto výnimka, začala platiť pre všetky ostatné krajiny EÚ. V tejto chvíli je fakt, že 45 malých českých pivovarov zarába na tejto slovenskej daňovej výhode. Celých desať percent predaného piva na Slovensku tvoria neznačkové pivá, lebo sú lacné. Ich výrobcovia neinvestujú do rozvoja značiek, pivnej kultúry, predávajú pivo ako tovar, ale nie značku. Pre všetky výrobky platí, že keď sa predávajú ako tovar, je to katastrofa.

Na Slovensku dnes letia spotrebné úvery. Nezadlžujú sa ľudia natoľko, že potom doslova aj obrazne povedané, nemajú na pivo?

Spotrebiteľ dostane ľahko prístupnú pôžičku na hocijaký tovar - mobilný telefón, počítač, módny odev, dovolenku či auto. Dražie nájomné aj poplatok za jasle či škôlku. Keď sa začína nový mesiac, odrazu zistí, že už nemá polovicu svojho platu. A vtedy sa prejaví konkurencia medzi pivom a ostatnými výrobkami či službami.

Výrobu piva ste sústredili do Hurbanova. Bude to stačiť na konkurenčný SABMiller, ktorý má Šariš na východnom a Topvar na západnom Slovensku? Nestratíte pri presunoch piva?

V tejto chvíli máme najväčší pivovar na Slovensku, ktorý je najväčší aj v porovnaní s okolitými krajinami. Máme najnižšie náklady na výrobu, a keďže máme jednu z najväčších distribučných spoločností, nestratíme výhodu ani pri rozvoze pive. Čas ukáže, že budeme poskytovať najlepší servis.

Povedzme.

V roku 2006 budeme najziskovejšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku.

Napriek tomu, že predáte menej piva ako vlani?

Ale zarobíme viac peňazí a investujeme viac peňazí do našich značiek a do rozvoja pivného trhu na Slovensku.

Takže konečne bude Heineken Slovensko ziskový?

Bude.

V Hurbanove varíte okrem Zlatého Bažanta a Keltu odrazu aj Corgoň, Martiner i Gemer. Hoci pri každom pive dodržíte receptúru, je to ešte stále ten istý Martiner, Corgoň či Gemer?

Ľudia odpovedajú na túto otázku tým, že stále kupujú viac a viac našich značiek, čo sa týka najmä nie lacného Corgoňa a Zlatého Bažanta. Pivovar v Hurbanove je schopný vyrábať všetky tieto značky s dodržiavaním jemných rozdielov, ktoré medzi nimi sú.

Lacné alebo drahé pivo? Ktoré má väčšiu budúcnosť?

Straty v predaji spoločnosti Heineken Slovensko nespôsobili značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, čo dokazuje, že spotrebitelia sú ochotní zaplatiť aj viac peňazí za hodnotu, ktorú im tieto značky prinášajú. Nie je tajomstvom, že strácame objem predaja v najlacnejších pivách, kde nám konkurujú neznačkové pivá. Nemyslím si, že budeme konkurovať v tejto skupine pív. Nie je to budúcnosť. Opýtajte sa ma okolo roku 2016, koľko pivovarov, ktoré sa zamerali na túto skupinu, ešte existuje. (tvojePeniaze)

Krajský živnostenský úřad v Ústí nad Labem zamítl stížnost na ústeckou společnost Drinks Union, kterou podal Milan Berka z kulturního sdružení Kontext kvůli Pivovarským slavnostem Zlatopramen.. Společnost, která například vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny či Dačický, tak podle úřadu na svých zářijových Pivovarských slavnostech v Ústí nad Labem neporušila zákon.

„Podle vyjádření úřadu naše společnost při upoutávkách na akci žádným způsobem nenabádala k nestřídmému pití alkoholických nápojů, ani propagaci nezaměřila na osoby mladší 18 let,“ řekl mluvčí Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovar na slavnostech pořádal několik pivních soutěží včetně hromadného přípitku třetinkou piva, kterého se zúčastnilo na 3000 lidí. Také na to si sdružení Kontext stěžovalo. Podle úřadu šlo ale o „dobrovolný společný přípitek, což dle zjištění kontrolního orgánu není nabádání k nestřídmému užívání alkoholických nápojů“. „Ani další soutěže s nabádáním k pití piva neměly nic společného, ať již šlo o pojídání utopenců, rekord o největší pivní preclík či pojídání pivního sýra. Degustace sládků naopak ukázala divákům jak se má pivo vychutnávat a ne nestřídmě pít,“ doplnil Vejlupek.

Společnost Drinks Union bude nadále pokračovat v pořádání pivních soutěží na svých slavnostech. „Sdružení Kontext se podle nás snaží neoprávněně zasahovat do tradiční české zábavy, jakou slavnosti pořádané pivovary jsou. Rozhodli jsme se proto, stejně jako některé další domácí pivovary, pokračovat v organizování soutěží na našich pivních slavnostech,“ řekl mluvčí.

Různé pivní soutěže podle něj k takovýmto akcím neodmyslitelně patří. „Češi jsou soutěživý národ. Omezovat tuto zálibu považuji za bezprecedentní vměšování do svobodného rozhodnutí lidí,“ řekl mluvčí. Dodal, že se podobné akce pořádají na celém světě. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecký Drinks Union si pěstuje pro své pivo Zlatopramen vlastní chmel. Mluvčí firmy Martin Jonáš řekl, že žatecký poloraný červeňák se právě v těchto dnech připravuje na zpracování.

Téměř sedm tun chmele z desetihektarové chmelnice je již sklizeno a poputuje do žateckého Chmelařství, kde jej zbaví příměsí, dosuší, rozemelou a zgranulují. Chmel se do Zlatopramene přidává celkem třikrát a pro závěrečnou fázi společnost využívá pouze tento svůj. "Díky tomu má tato značka neopakovatelnou lahodnou a nahořklou chuť, kterou se odlišuje od všech ostatních," uvedl Petr Kozák, chmelmistr a technolog společnosti. (Ústecký deník)

Pivovarnická skupina, jejíž součástí jsou pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, získala majetkový podíl ve slovenském pivovaru Steiger. Výstav piv Zubr, Holba a Litovel loni dosáhl téměř jeden milion hektolitrů. Slovenský pivovar, který se stal částečně jejich majetkem, sídlí v obci Vyhne, nedaleko Bánské Štiavnice a patří k nejstarším pivovarům na Slovensku. " Jedná se o rozšíření podnikatelských aktivit a zúročení dlouholetých zkušeností s pivovarnickým průmyslem," komentovala tento záměr tisková mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová. Steiger prodává na Slovensku svou produkci prostřednictvím sítě maloobchodů, velkoobchodů a ve vlastních odbytových skladech rozmístěných po celé republice. Pivovar nedávno prorazil na trh do Itálie, své pivo exportuje také do Anglie, Ukrajiny, Ruska a České republiky. (Přerovský deník)

Skúsili ste už niekedy okoštovať pravé Dubovské pivo? Že ešte nie? Ani sa nečudujeme... Za dva roky, ako je na svete, ho vyrobili asi tak 125 litrov, čo popri produkcii pivovarov možno nazvať sotva kvapkou. Ale tí, ktorí ho ochutnali, si ho vraj nevedeli vynachváliť!

Pivo vyrába jeden z nadšencov, člen klubu zberateľov pivovarských suvenírov z Banskej Bystrice Jaroslav Štofko. Zberateľská vášeň ho chytila hneď po vojenčine, ešte v roku 1982, keď sa mu do rúk dostala fľaša piva z pivovaru Nová Paka. Tak sa mu zapáčila, že sa rozhodol pozháňať si aj iné, a v súčasnosti patrí medzi najznámejších zberateľov pivných suvenírov v Bystrici. Nezostal však len pri etiketách.

„Pred dvoma rokmi som bol u kamaráta, tiež zberateľa, na Morave“ – hovorí Jaroslav - „a ponúkol ma pivom, aké som ešte v živote nepil. Volalo sa Karol. Až potom sa mi priznal, že si pivo vyrába sám! Chcel som si to vyskúšať aj ja a on mi prezradil recept.“ Keďže pivo vyrába v pivnici rodičovského domu v Dubovej, nazval ho Dubovské pivo.

Vraj to až taká veda nie je. Stačí na to špeciálny pivný extrakt (Jaro si ho dáva posielať od kamaráta z Moravy), pivné kvasnice, cukor a voda. Na tajomstvo výroby sme sa boli pozrieť priamo na mieste činu v Dubovej. Ukázalo sa, že Jaro si dokonca dal vytlačiť v tlačiarni vlastné etikety, ktoré, ako s hrdosťou poznamenal, mu navrhol krstný syn Marek z Martina. Má i vlastné zariadenie na korunkové uzávery, no používa aj fľaše s patentným uzáverom, aké poznáme z piva Kelt. Ba pochválil sa nám aj „firemným“ zapaľovačom s nálepkou Dubovského piva.

„Z jednej várky, z kila extraktu, vyrobím tak dvadsať až dvadsaťpäť pív“ – prezrádza Jaroslav. „Záleží od toho, koľko dám vody. Svoje pivo som si dal na rozbor do pivovaru Urpín a zistili, že mi vychádza asi taká jedenástka, dvanástka. No už mi namerali aj 5,8 stupňa alkoholu, čo znamená, že som vyrobil pätnásťstupňové pivo.“

Pivo Jaroslava Štofeka je nepredajné. Má ho len pre seba, prípadne s ním ponúkne kamarátov. Iba raz sa s ním predstavil na burze v Martine, kde zožalo úspech – ale ako rarita. Zopár fliaš bolo aj jednou z cien v tombole.

Pivo vo fľašiach sa kvasí podľa vonkajšej teploty niekoľko dní až týždeň. Jaro ho potom odkladá na dozretie. Várka, ktorú práve dorobil, vraj bude najlepšia okolo Vianoc. „Prinesiem vám do redakcie na ochutnanie“ – sľúbil na záver Jaro. Nuž uvidíme... (MY)

Přípravy na vánoční svátky jsou v severomoravských pivovarech Radegast a Ostravar v plném proudu.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi dopřávají více piva. Oba pivovary, jak nošovický Radegast, tak ostravský Ostravar, už pracují na vánoční várce a také letos očekávají vysoké prodeje.

„Závěr roku znamená předzásobení domácností pivem a objem prodeje tak roste o 150 až 200 procent. Radegast očekává, že v druhé polovině prosince si spotřebitelé odnesou domů asi 8000 hektolitrů piva denně,“ sdělil pivovar.

Radegast se na pokrytí očekávaného nárůstu prodeje začal připravovat od začátku listopadu, od poloviny měsíce uvaří o 15 000 hektolitrů piva více.

„Posílena bude zejména stáčírna, které se nárůst produkce dotýká nejvíce,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Sládek ostravského pivovaru Ostravar Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě.

„Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky,“ řekl Kužela. Pracuje se také delší dobu než standardně.

Podle Dušana Holého, regionálního manažera Plzeňského Prazdroje, jehož je Radegast součástí, nechávají v posledních letech spotřebitelé nákup piva na poslední chvíli.

„Pár dnů před Vánocemi činí nárůst prodeje piva Radegast až 200 procent,“ uvedl Holý.

Firemní večírky a společné oslavy závěru roku pak podle něj nahradí pivovaru pravidelné hosty, kteří dávají ve větší míře přednost nakupování dárků či uklízení před návštěvou restaurací.

Pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970, v současnosti je součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj, který vyrobí osm milionů hektolitrů piva. Zhruba čtvrtina z toho připadá na nošovický Radegast.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Je to severomoravská značka, která ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů piva. Je součástí domácí dvojky ve výrobě piva, společnosti Pivovary Staropramen.

Ta loni prodala bez započtení zahraniční licenční výroby 2,88 milionu hektolitrů piva. (MF Dnes)

Do role rabína se stylizoval Michal Giacintov, když v sobotu 10. listopadu v Olomouci se svými společníky otevíral nekuřácký hostinský pivovar Moritz a ochutnával stejnojmenné košer pivo.

Soukromý pivovar byl vybudován v centru Olomouce v nejtěsnější blízkosti místa, kde stávala židovská synagoga.

Nachází se v objektu postaveném na přelomu 19. a 20. století stavitelem Moritzem Fischerem, jehož křestní jméno nový pivovar nese.

Spolumajitelé pivovaru chtějí malým dílem přispět k oživení ducha židovských tradic, proto je zdejší pivo košer a restaurace vedle základní nabídky staročeských jídel nabídne i speciality haličské kuchyně, která je jakousi kombinací kuchyně ruské a židovské. (Lidovky)

Milovníci čepovaného piva si mohou dopřát další specialitu, kterou pro ně připravil hanušovický pivovar Holba. Jedná se o kvasnicový Šerák, což je nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty způsobují, že kvasnicové pivo je mírně zakalené.

Lahodnou plnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasničák poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě. "Minimální doba zrání je čtyřicet dní," sdělil výkonný ředitel hanušovické Holby Vladimír Zíka. V Hanušovicích letos uvaří dvě stě hektolitrů nepasterizovaného piva. Konzumenti si jej zatím mohou poručit jen v několika hospodách na Šumpersku. "Díky rostoucí poptávce plánujeme rozšíření počtu hospod, kde se kvasničák. Snažíme se tak vyjít vstříc konzumentům," řekl Zíka.

Nefiltrované pivo je však náročné na skladování i jeho další ošetření. Proto ho nemůže čepovat každá restaurace. Kvasnicovému pivu se někdy také říká živé, a to díky zvýšenému obsahu živé kultury kvasinek. Jejich optimální hladinu pomáhá udržovat stálá nízká teplota. Tu mohou zajistit chladné sklepy nebo velkoobjemové chladicí boxy.

Právě vysoké nároky na skladování a ošetřování způsobily, že toto pivo z výčepů téměř zmizelo, přestože je o něj velký zájem. Kdysi se přitom pilo pouze pivo nefiltrované. "K filtraci se přešlo až později. Pivo díky ní sice získá čirost, ale současně ztratí mnoho zdraví prospěšných látek. Kvasnicové pivo totiž podporuje dobré trávení a je bohatým zdrojem vitamínů B, které blahodárně působí na buňky nervové soustavy a pleť," vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Šumperský a Jesenický deník)

Krajský živnostenský úřad v Olomouci zamítl stížnost na pivovar Holba Hanušovice, kterou podal Milan Berka ze sdružení Kontext.

Holba, podobně jako mnohé jiné pivovary, podle Berky porušuje zákon o regulaci reklamy. Ta nesmí být zaměřena na osoby mladší osmnácti let. Berkovi mimo jiné vadí i to, že součástí pivních slavností byly na začátku září dětské atrakce a soutěže.

„My můžeme posuzovat jen plakát na akci. Podle našeho názoru to nebyla reklama na alkohol, ale na společenskou akci. Potvrzeno to máme i od Rady pro reklamu,“ řekl vedoucí živnostenského úřadu František Pivoda. Dodal, že jeho úřad nemůže kontrolovat průběh akce. „To by měla být záležitost policie, aby kontrolovala například nalévání alkoholu mladistvým,“ uvedl Pivoda.

„Tvrzení úředníků, že mohou posuzovat jen plakát, není seriózní. Úřad se vlastním průběhem akce zabývat může, přesněji řečeno musí. Jestliže akci pivovaru nedozoroval, potvrzuje to můj názor, že úředníci od začátku věděli, že stížnost zamítnou, a nechtělo se jim nikam zbytečně trmácet,“ řekl Berka.

Kontext je neformální sdružení několika bývalých kolegů z dob studií na právech. Ti působí v rámci celé republiky a sledují reklamní aktivity výrobců alkoholu. Stížností a podnětů podali od roku 2000 už desítky, letos na příklad na Beerfest Olomouc, Léto s Kozlem nebo na Pivní slavnosti Chromeč. Všechny jmenované stížnosti byly zamítnuty.

„Pokutu zatím dostaly jen pivovary v Protivíně, Havlíčkově Brodě a Strakonicích, ten poslední právě za zaměřování pivní reklamy na děti,“ řekl Berka. (Šumperský deník)

Originální mobilní zátka Holba získala v soutěži P.O.P. AWARDS ZLATÁ KORUNA 2006 ocenění Vítěz kategorie. Stala se tak nejlepším POP materiálem v kategorii nápojů. Exponát Magnetický terč – zátku Holba přihlásila do soutěže společnost TARGO PROMOTION PRAHA s.r.o., zadavatelem je Pivovar Holba,a.s. ..

Jde o neotřelý nápad, jak podpořit vztah spotřebitele ke značce a v tomto případě konzumenta současně pobavit. Pivovaru Holba se podařilo přijít s něčím novým díky spolupráci s Targo Promotion Praha.Vítězný magnetický terč v podobě pivní zátky zaujme nejen svým nápaditým řešením, ale i výraznou grafikou z dílny agentury Fabrika.

„Je to trefa do černého a těší nás, že terč nezaujal jen porotu, ale má výbornou odezvu u spotřebitelů. Ukazuje se, že úspěšně podpoří prodej lahvového piva a zpestří konzumaci piva v gastro sektoru,“ hodnotí Alena Chylová, vedoucí marketingu v Holbě.

Magnetický terč Holba lze jednoduše instalovat bez zvláštních nároků na prostor a jednoduchý je i princip hry. Stačí hodit skutečnou zátku od piva Holba na magnetický terč a zasáhnout některé z vyznačených políček. Pozice políčka pak rozhoduje o odměně pro hráče. Tu aktér dostává přímo na místě, ať je to obchod či restaurace. Při hře je důležitá správná trefa a ta je spojená s přiměřenou konzumací pěnivého moku. „ Nejde o vysoký počet čárek na účtě jednoho hosta. Naopak, jde o více hostů, kteří přijdou do restaurací a hospůdek posedět a pobavit se,“ dodává Alena Chylová.

K samotné výrobě vítězné zátky se vyjádřil Richard Mareš, project manager z Targo Promotion Praha.

Ač se jedná na první pohled o jednoduchou záležitost, která zákazníka zaujme, výroba nebyla zcela bez překážek. Průběžné makety se neustále upravovaly tak, aby vyhovovaly všem náročným požadavkům – především se muselo dbát na snadnou přepravu i manipulaci, s kterou souvisel např. problém přiměřené váhy. Důležitá byla samozřejmě i vysoká odolnost při používání.

Opravdovým oříškem bylo použití samotných magnetů, vhodných pro tento účel. Musely mít totiž poměrně velkou sílu, aby házenou zátku zachytili. Byla zapotřebí i konzultace s odborníky, kteří doporučili nejsilnější a přitom velmi tenké magnety, a právě to jsme potřebovali. Na každý terč bylo nutné vyrobit čtvercovou matrici s otvory o velikosti magnetů, do nichž se magnety zafixovaly tak, aby nemohlo dojít k jejich spojení. Na matrici se pak následně připevnila deska z nemagnetického kovu s reklamní tapetou a ochrannou laminací. Těší nás, že se dílo zdařilo a udělalo radost nejen nám, ale především klientovi a konzumentům piva Holba.

Pozn. Oficiální název pro pivní zátku je korunkový uzávěr. (Web Holba)

V hanušovické Holbě ctí tradice a k jedné z nich patří také slavnostní Holba Šerák Speciál. Pivovarníci ho vaří vždy na Vánoce, jako vzpomínku na založení pivovaru v prosinci 1874 a jeho první várku. Hanušovický speciál má stupňovitost 13,51 a vyniká jedinečnými chuťovými vlastnostmi. Vyrábí se klasickou technologií a vyžaduje nejen zkušenosti a um sládka, ale také prvotřídní suroviny. Výsledkem je pak jeho lahodná chuť s vyváženým poměrem sladu a chmele a dokonalý říz.

Speciál se vaří v omezeném množství, letos je to tisíc hektolitrů medově zlatého, světlého piva. Je to o jednu várku, to znamená 200 hl více ve srovnání s loňskem. „Loni byl o speciál v hospodách velký zájem a hospodští už nyní posílají objednávky, aby si svého vánočního favorita zajistili včas a v dostatečném množství,“ říká výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V hospůdkách a restauracích by měl být speciál na čepu od začátku prosince. Je to vánoční dárek všem milovníkům dobrého piva, proto si s ním v Holbě pěkně vyhrají. „ Dáváme mu ty nejlepší suroviny a hlavně čas dozrát. A on nám to potom vrátí v podobě svých kvalit a spokojených konzumentů. Je to pivo s jemnou aromatickou hořkostí, kterou ovlivňuje zvláštní receptura chmelení. Aby získal svoji plnou chlebnatou chuť i říz, dozrává 2 měsíce ležáckých sklepích,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Dodává, že je to pivo, které se pije především pro chuť. Ideální je vypít jedno až dvě, abyste jeho výjimečnost cítili v každém doušku. V Hanušovicích svůj speciál vaří z nejkvalitnějšího chmele, žateckého poloraného červeňáku a sladu z moravských ječmenů. Nejde o sériovou výrobu, a proto je jeho množství omezené.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, zatím jde o sezónní zpestření nabídky. Jedná o velmi oblíbený produkt, a proto se předpokládá, že jeho zásoby letos vydrží nejdéle do začátku nového roku. Pivo Holba se dlouhodobě těší narůstající přízni konzumentů. Nejvíce oblíbená je Holba Šerák světlé výčepní, která získala řadu medailí, tou poslední je bronz v soutěži České pivo. Letos se jí prodalo 150.700 hl, což je o 8.500 hl více než loni. Celkový odbyt za devět měsíců letošního roku překročil 336 tisíc hl piva , což představuje mírný meziroční nárůst.Většinu produkce prodá Holba na domácím trhu, především na Moravě a ve východních Čechách. (Tisková zpráva pivovaru Holba)

Vedení Pivovaru Litovel letos očekává nárůst výstavu své produkce na více než 200 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Loni závod z Olomoucka vyrobil zhruba 196 tisíc hektolitrů. Litovelské firmě se letos daří mimo jiné prodávat nealkoholické pivo, řekl včera ředitel Miroslav Koutek. Litovelský pivovar letos podle jeho odhadů vystaví až 15 tisíc hektolitrů nealkoholické produkce. Loni uvařil 10 500 hektolitrů. Asi 11 procent z celkového objemu nealkoholického piva závod stáčí do sudů. " Poptávka po sudovém nealkoholickém pivu roste zejména v restauracích. Letos bychom ho měli uvařit 322 tisíc půllitrů, o 40 procent více než loni," upřesnil Koutek. Nealkoholické pivo je podle něj na trhu sice doplňkovým, ale stále více žádaným produktem. Zvýšená poptávka souvisí mimo jiné s tím, že lidé jezdí stále častěji auty. " Oceňují ho zejména řidiči. Běžně ho ale může konzumovat každý člověk, který z nejrůznějších důvodů nemůže, nebo nechce pít alkoholické pivo," uvedl Koutek. (Olomoucký deník)

Litovelský pivovar jej letos vystaví zhruba o polovinu více než loni. Až šestnáct tisíc hektolitrů nealkoholického piva vystaví letos pivovar v Litovli. Loni jej uvařil přes 10 500 hektolitrů.

„Vzhledem k poptávce v prvních deseti měsících letošního roku očekává vedení pivovaru zvýšení celkového výstavu na 150 procent loňské skutečnosti,“ uvedl mluvčí pivovaru Miroslav Slaný.

Roste podle něj i poptávka po sudovém nealkoholickém pivu, kterého by měl letos pivovar uvařit 1610 hektolitrů. Loni to bylo 1150 hektolitrů. Nealkoholické pivo v sudech přitom zatím není zcela obvyklé a většina pivovarů ho nedodává. „Sudové nealko pivo tvoří asi 11 procent z celkového množství nealko piva, které se v Litovli vystaví,“ konstatoval mluvčí.

„Dodávání nealkoholického piva v sudech je v našem pivovaru již řadu let běžnou záležitostí,“ řekl ředitel pivovaru Miroslav Koutek s tím, že technologický postup, který Litovelští aplikují, je náročný. „Zatímco někteří jiní výrobci používají zahraniční licenční postupy, výroba litovelského nealkoholického piva je založena na klasických technologických principech. Pivo se vaří ze stejných surovin jako všechna ostatní piva a při výrobě se musí více hlídat,“ vysvětlil ředitel.

Historie vaření nealkoholického piva v litovelském pivovaru sahá až do roku 1991. Od roku 1999 se také stáčí do sudů. „Sudové nealkoholické pivo v minulosti nejvíce odebírala sportovní zařízení spolu se subjekty provozujícími závodní stravování a také některé restaurace. A právě tam po něm nyní nejvíce roste poptávka,“ dodal Slaný.

Nealkoholické pivo z Litovle bylo oceněno na celostátních anonymních degustacích. Naposledy letos v Českých Budějovicích, kde získalo titul pivo České republiky 2006. (Právo)

Generálním partnerem Mezinárodního mistrovství ČR v tenisu žen se již podruhé stal pivovar Zubr. Turnaj ITF s dotací 25.000 USD bude probíhat v hale TK Precolor Přerov od 13.listopadu a zakončí ho finále 19.listopadu.

Díky finanční spoluúčasti pivovaru letos přivítá nejen domácí, ale i zahraniční špičky tenisového sportu. Jestliže o Přerovu hovoříme jako o tradiční pivovarnické baště, lze bezesporu totéž konstatovat i o tenisu. Již v roce 1899 v Přerově vznikla první tenisová společnost, která pak pod různými názvy vždy patřila k nejsilnějším nejen na Moravě. V průběhu více než 100 let existence prošla přerovskou tenisovou líhní řada hráčů a trenérů, jejichž jména patří k tenisové elitě. Skutečnost, že Zubr myslí na sportovce, dokládá i jeden z jeho produktů, nealkoholické pivo Zubr Free. Jeho síla chuti vítězí u všech příznivců aktivního životního stylu.

Vztah přerovských pivovarníků k bílému sportu potvrzuje i počet vlastních hráčů, nasazených do VIP turnaje, který proběhne v neděli 12.listopadu. Se soupeři se v něm utká 8 pivovarnických dvojic. Mezi nimi bude např. generální ředitel přerovské pivovarnické skupiny Petr Fridrich, obchodní ředitel Antonín Chytil, ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda a další.

Všem hráčům a hráčkám přejeme dobrou kondici a příjemný pobyt na Hané. (Web Zubr)

Ve stejných prostorách se kdysi skutečně vařilo pivo. Tu dobu už ale pamatují jen vzorně opravené kovové konstrukce a drobné výtvarné detaily - dnes funkční spilku nahradily židle a stolky Pivovarské restaurace.

Rozhodně to není místo pro tiché romantické schůzky. Pivovarská restaurace na Mendlově náměstí spíše nabízí prostor pro ty, kteří si chtějí spíše „pokecat“, pobavit se a seznámit se s jinými lidmi. Letní terasa už sice tolik neláká, o to více ale může zaujmout opravená hala.

Rozumný kompromis mezi restaurantem a hospodou však nenabízí jen zlatý mok a jiný alkohol. na jídelníčku lze najít především nápaditou kuchyni - od bezmasých jídel (jakými jsou pečené brambory se špenátem, sýrem a smetanou) až po tradiční pivovarské guláše, speciality s plísňovými a pivními sýry. K mání je i Malý a Velký pivovarský žebřiňák, který zahrnuje zabíjačkové a sýrové speciality na jednom talíři (či spíše podnose). (Lidovky.cz)

Palety s kartony piva na export, prázdné balící kartony na lahvové pivo a část elektroinstalace skladu dnes v noci zničil požár v pivovaru Starobrno v ulici Hlinky v Brně.

Požár v provozu lahvovny a exportního skladu kartonů s pivem byl operačnímu středisku HZS ohlášen 20.11.2006 v 02.22 hodin jako hořící sklad papíru, k jeho likvidaci vyjely dvě jednotky profesionálních hasičů. Při průzkumu na místě vyšlo najevo, že oheň zasáhl exportní sklad u plnící a balící linky v prostoru, kde byly uloženy palety s prázdnými balícími kartony i s kartony piva připravenými k expedici. Oheň se rozšířil na plochu zhruba 12x6 metrů a zasáhl desítky palet. Hasiči, kteří v silně zakouřené hale zasahovali v dýchací technice, proti plamenům nasadili dva vodní proudy se smáčecí pěnou. Požár lokalizovali v 02.51 hodin. Protože palety s prohořívajícími a doutnajícími kartony bylo nutné pomocí vysokozdvižného vozíku postupně vyvážet před objekt a dohašovat venku, likvidace požáru byla ukončena v 05.13 hodin. K odvětrání zakouřené haly hasiči nasadili přetlakovou ventilaci. Při zásahu se na nohou lehce zranil jeden z hasičů a byl ošetřen v nemocnici. Příčinou vzniku požáru byla s velkou pravděpodobností technická závada na osvětlení objektu. Oheň podle předběžného odhadu způsobil škodu v hodnotě tří milionů korun. Přesná výše škod zatím nebyla vyčíslena. (Požáry.cz)

V závěru letošního roku obdržel Rodinný pivovar Bernard další významné ocenění kvality svého nepasterizovaného piva, tentokrát od Sdružení přátel piva. Sdružení udělilo při slavnostním vyhlášení cen za rok 2006 1. místo Světlému pivu Bernard v kategorii Desítka roku a 3. místo Speciálnímu černému pivu Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek v kategorii Tmavé pivo roku.

"Hlasování se letos zúčastnilo 804 členů, což je cca 60 procent členské základny Sdružení přátel piva," konstatuje Tomáš Erlich, člen předsednictva SPP a dodává: "Piva jsou hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality, systém je rozdělen na dvě části, tedy hlasování a odbornou degustaci."

"Na českém pivním trhu působíme 15 roků, získali jsme desítky různých ocenění. Tentokrát v hodnocení uspěla světlá ´desítka´ a Speciální černé pivo s přísadou jemných kulturních kvasinek," doplňuje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a připomíná: "Speciální černé pivo nedávno uspělo také v zahraničí, když ve Velké Británii v soutěži International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’ získalo první místo v nejprestižnější kategorii ´Strong Lager´. Bylo to dokonce poprvé v historii soutěže, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo černé pivo.” (Protext)

Novinku na český pivní trh v těchto dnech uvádí Pivovar Náchod. Jedná se o svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu, které bude nabízeno pod značkou Primátor English Pale Ale. Tento druh piva se od většiny českých značek liší především technologií výroby.

Toto svrchně prokvašené pivo je vyrobeno z ječných sladů s malým podílem barevných sladů, nasladované pšenice a navíc z nesladovaného ovsa, ze kterého se příliš často nevaří ani v Anglii. Výrobci uvádějí, že pro pivo je charakteristická tmavá jantarová barva, bohaté chmelové aroma a specifická hořká chuť po originálních anglických chmelech, které zanechávají v ústech na patře jemnou hořkou chuť.

Pivo se vyznačuje lehkostí, svěžestí a pro tento druh piva typickou pěnou. "Nový druh piva je jen pokračováním naší snahy nabízet jiná, zajímavá piva, která u nás nejsou zastoupena, a snažíme se tak reagovat na rostoucí poptávku po pivních speciálech," uvedl Josef Hlavatý, generální ředitel a místopředseda představenstva Pivovaru Náchod.

"Domníváme se, že by si tento druh piva mohl najít své zákazníky a ctitele mezi těmi, kteří hledají nové, zajímavé chutě piva nebo kteří je v zahraničí ochutnali a jejich nabídka jim na českém trhu chybí," dodal Hlavatý.

Pivovar plánuje, že vyrobí přibližně dva tisíce hektolitrů tohoto speciálního druhu piva. Bude dodáváno v nevratných lahvích typu Ale o objemu 0,33 l. a bude možné si jej kooupit v běžné prodejní síti. Speciální design mají i sklenice, do kterých bude pivo čepováno a v gastronomických zařízeních servírováno. (iDnes)

Součástí Pivovarských slavností (Brau Beviale) v Norimberku je udělování Evropské pivní hvězdy. Na základě degustačních zkoušek pivovarskými profesionály z celého světa jsou ohodnoceny nejchutnější piva. Soutěž pořádá Společnost soukromých pivovarů Německa (Verband Private Brauereien Deutschland)se Spolkem bavorských pivovarů (Private Brauereien Bayern). Soutěž dávno překročila hranice Německa a letošního ročníku se zúčastnilo 440 piv a 25% vzorků je z 23 zemí i mimo Evropu (Japonsko, Mongolsko, Tanzanie, Namibie, atd.). Mezinárodní statut soutěže je zajištěna účastí degustátorů z celého světa. Oceněné vzorky bylo možno ochutnat první den výstavy Brau Beviale 15. listopadu. Náš pivovar Konrad Vratislavice si v letošním roce odnáší v kategorii plzeňské (Pilsner) zlatou Evropskou pivní hvězdu za KONRAD 12% světlý ležák a v kategorii tmavých piv (schwarzbier) stříbrnou pivní hvězdu za KONRAD 11% tmavý ležák. Díky přírodě našeho kraje a umu našich lidí je naše údolí pod Ještědem zase známější. (Web Konrad)

Vratislavický pivovar Hols získal za své pivo značky Konrad dvě významná ocenění. Pro letošní rok dostal Konrad 12 ř světlý ležák v kategorii plzeňské zlatou Evropskou pivní hvězdu. V kategorii tmavých piv si Konrad 11ř tmavý ležák odnesl stříbrnou Evropskou pivní hvězdu.

"Díky přírodě našeho kraje a umu našich lidí, je naše údolí pod Ještědem zase o něco víc známější," uvedl obchodní ředitel pivovaru Jaroslav Toman. Ceny se udělovaly na Pivovarských slavnostech (Brau Beviale) v německém Norimberku. Nejchutnější piva hodnotili pivovarští profesionálové z celého světa.

V letošním ročníku soutěžilo 440 piv, přičemž 25% vzorků pochází z 23 zemí mimo Evropu. (Liberecký deník)

Piva vyrobená v kraji chutnají lidem čím dál více. Svědčí o tom čísla o letošním odbytu pivovarů působících v kraji.

Největší nárůst výroby letos zaznamenává Pivovar Hols ve Vratislavicích. Výrobce Konrada už téměř polovinu vyváží a po letech, kdy se roční produkce pohybovala kolem 50 tisíc hektolitrů, letos prodá asi 75 tisíc hektolitrů. „Chceme ale zůstat mezi menšími pivovary,“ dodal ředitel Petr Hostaš.

Mezi menší pivovary už nepatří Pivovar Svijany. Loni poprvé překročil hranici 200 tisíc hektolitrů a daří se mu i letos. Výroba stoupla o více než desetinu a znovu se přiblížila navýšené kapacitě. „Chystáme na příští rok další investici do sklepů a spilky, abychom mohli vyrábět více,“ podotkl ředitel František Horák. Pak se kapacita pivovaru dostane až na 270 tisíc hektolitrů. Ještě v devadesátých letech přitom pivovar vyráběl pár desítek tisíc hektolitrů piva a hrozil mu konec. Od nadnárodní skupiny Bass tehdy koupili pivovar místní podnikatelé a dosavadní ředitel František Horák. Daří se i Pivovaru Rohozec, který Svijanští před dvěma lety koupili. Letošní výstav podle ředitele Františka Jungmanna stoupne zhruba o desetinu na 32 tisíc hektolitrů. Příští rok chtějí v Rohozci, kde vzkřísili značku Skalák, dát peníze hlavně do generální opravy linky na plnění KEG sudů. Sudové pivo se na odbytu rohozeckého pivovaru podílí necelou polovinou. Zhruba o pětinu vyšší prodeje má i minipivovar v harrachovské sklárně. Podle majitele Františka Novosada se letošní výroba dostane na hranici sta tisíc litrů. Na stejné úrovni jako loni zůstane minipivovar Vendelín v Liberci - Harcově. (MF Dnes)

Pivo Zlatopramen dál rozšiřuje teritorium, ve kterém si jej lidé mohou vychutnat. Tentokrát putoval do izraelského přístavního města Haifa.

"Jde vůbec o první vývoz pivovarů ze skupiny Drinks Union do Izraele," řekl Adrian Šaroch, manažer exportu. První dodávka světlého výčepního piva Zlatopramen v plechovkách odešla z ústeckého pivovaru v září. Podle Šarocha nepůjde o dodávku ojedinělou. "Ještě do konce roku očekáváme další vývozy a jednáme i o dodávkách lahvového piva." První zásilka je v objemu několika stovek hektolitrů. Zajímavostí je, že text na plechovkách se Zlatopramenem je pro izraelský trh natištěn v hebrejštině. (Ústecký deník)

Kdo dnes bude Zlatopramen pít, na Boleslav může jít! Tento transparent vyvěsili fanoušci ústeckých hokejistů při zápase s Brnem. Dnes bojkot piva Zlatopramen, stálo níže.

O co tady jde? Boleslavský zimní stadion se od středy jmenuje Zlatopramen Arena. Přitom pivo Zlatopramen je produktem společnosti Drinks Union, která sídlí v Ústí. A právě Mladá Boleslav je úhlavním konkurentem Ústeckých Lvů v honbě za luxusní extraligou.

„Strašně mě to překvapilo. Měl jsem za to, že tenhle region chce bojovat o nejvyšší příčky, a najednou nám podporují rivala. Spíše by nám pomohlo, kdyby se naše hala jmenovala Zlatopramen,“ kroutil hlavou ústecký kapitán Milan Antoš. „Je to stejné, jako kdyby Skanska zaplatila halu v Třinci. To je nesmysl.“

Když běžel při komerčních přestávkách na velkoplošné obrazovce reklamní spot na Zlatopramen, provázel ho ohlušující pískot. „Tak nám ten Zlaťák nějak zhořknul,“ zaznělo o pauze i ve VIP salónku. „Myslím, že firmy v regionu by měly dávat peníze do regionu a ne největšímu konkurentovi. Dnes je demokracie, oni si můžou dělat, co chtějí, ale moc čestné to není,“ pronesl útočník Pavel Janků.

Oba soky tak spojuje partner, který jim významně finančně přispívá. „Zlatopramen mám spojený s Ústím a po zápase ho dokonce i piju. Jsem zklamaný,” hlesl Antoš. (MF Dnes)

Velmi těžce nesli hokejoví příznivci HC Slovan Ústí nad Labem při sobotním utkáním s Kometou Brno na ústeckém Zimním stadionu, že jeden z největších konkurentů Lvů Mladá Boleslav má od 22. listopadu Zlatopramen Arenu. Firma Drinks Union, a. s., která má sídlo v Ústí nad Labem a vyrábí nejprodávanější jedenáctistupňové pivo v České republice Zlatopramen, nechce soustředit své obchodní aktivity jen do ústeckého hokeje.

"Především nás mrzí negativní reakce některých ústeckých fanoušků, protože HC Slovan Ústí nad Labem je pro nás stále největším marketingovým partnerem. Pro letošní sezonu jsme navýšili finance, kterými přispíváme Slovanu. Loni jsme byli významným partnerem a letos jsme postoupili do kategorie hlavní partner," řekl prokurista UTP firmy Drinks Union Josef Vejlupek.

Aktivity firmy v Mladé Boleslavi vysvětlil: "V případě hokeje se jedná o obchodně marketingovou záležitost, která sleduje jediný cíl, udržet a získat naše další spotřebitele na Mladoboleslavsku a Mělnicku. Naše značka Zlatopramen je značkou celostátní a je nutné, aby se v celé republice prodávala. Abychom se udrželi na trhu a neztratili krok s našimi konkurenty, musíme ji prodávat a podporovat i jinde. Prodejem piva v Mladé Boleslavi získáváme finance, které můžeme investovat do sportovního, kulturního a společenského života v Ústí nad Labem."

Název Zlatopramen Arena nese mladoboleslavská hala od 22. listopadu, Drinks s klubem ale spolupracuje už déle.

"Podpora v Mladé Boleslavi je však několikanásobně nižší než v HC Slovan a je spojena s našimi aktivitami v gastronomii přímo na zimním stadionu, ve městě i v jeho okolí. Název Zlatopramen Arena nám byl nabídnut od vedení klubu za velice výhodných podmínek. Smlouva o spolupráci s hokejem v Mladé Boleslavi byla podepsána na tři roky," vysvětlil situaci marketingový manažer Zlatopramenu Boris Rajdl.

Cílem firmy je, aby název Zlatopramen Arena nesla i zimní hala v Ústí nad Labem.

"Naším zájmem to bylo a je. Nyní se zimní stadion v Ústí nad Labem jmenuje Lví aréna, ale jednání nejsou nikdy uzavřena, protože jsme průběžně s vedením klubu ve styku a projednáváme aktuální spolupráci," dodal Rajdl.

Drinks podporuje Slovan v řádech miliónů. "Letos jsme na požádání významně finančně přispěli na hostování brankáře Romana Málka a nešlo o bezvýznamnou částku, přestože to bylo v té chvíli nad výši plnění smlouvy.

Ústeckým fanouškům jsme v minulé sezoně pak ještě zaplatili autobus do Olomouce. S ohledem na naše zájmy jsme podporovali různé sporty mimo město, ať to byl fotbal v Blšanech, v Liberci. Podporujeme kluby na nižší úrovní jako například hokej v Děčíně, fotbal v Kutné Hoře, v Lounech," říká Vejlupek. Připouští, že Drinks podcenil komunikaci o vstupu firmy do hokeje v Mladé Boleslavi a předem vše nevysvětlil.

"Ve světě ani u nás to není nic neobvyklého, když má firma svoji reklamu i v jiných městech. Do ústeckého hokeje dáváme v současné době nejvíce finančních prostředků a všem dalším klubům dohromady poskytujeme podstatně menší částku," uzavřel Vejlupek. (Ústecký deník)

Pivovar Velké Březno s pivem Březňák opět bodoval. Tentokrát na 15. předávání výročních cen Sdružení přátel piva v Humpolci. Hlasování se zúčastnilo 804 členů sdružení. Hlas dostalo 143 piv napříč kategoriemi.

"Náš 14-stupňový speciál Březňák získal stříbrnou medaili, světlé výčepní pivo skončilo 3. ve své kategorii. Pivovar se pak v soutěži Pivovar roku umístil na 3. místě," řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek.

Březňák patří mezi nejvíce oceňovaná piva Drinks Unionu. "Úspěchu v tak prestižní soutěži si ceníme. Potvrzuje, že Březňák vaříme poctivě z těch nejlepších ingrediencí," řekl ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn.

Nejde podle něj o náhodu. Březňák v posledních deseti letech přivezl ze soutěží po celé ČR na 100 ocenění. Důležitější než ceny ale pro ředitele je, aby lidem pivo chutnalo.

Zájem o Březňáka roste. "Ačkoli významná část jeho produkce směřuje na náročný trh v Německu, zaznamenáváme stále větší spotřebu i na domácím trhu," dodal ředitel třetího nejlepšího pivovaru v zemi. (Ústecký deník)

Správné české pivo musí mít pěnu, říz, lahodnou hořkost a zlatavou barvu. Na kvalitu všech těchto atributů má vliv téměř nekonečné množství okolností.

Ohlídat to, aby lidé dostali správně vychlazenou sklenici piva načepovanou v oblíbené hospůdce nebo si doma otevřeli vždy dobré lahvové pivo, stojí mnoho úsilí.

Pivovary zřizují speciální týmy

Některé pivovary, mezi něž patří i pivovar Louny, v poslední době zřizují speciální pracoviště, která sledují a zlepšují kvalitu piva v restauracích a obchodech.

Roli hraje mnoho faktorů

"Každá sklenice i láhev piva musí především chutnat těm, kteří jej pijí. To, jak se pivo čepuje, v jakých obalech a na jakém místě se skladuje, má na konečnou chuť obrovský vliv. Se svými kolegy se proto snažíme tyto věci neustále zlepšovat," řekl nový ředitel kvality pro pivovar Louny Jiří Janák.

Kontrola směřuje tam, kde se pivo Louny skladuje, ale především do míst prodeje, tedy na lahve s pivem přímo v regálech prodejen a točené pivo ve sklenici v restauracích. " Lahve nebo i sudy prodělávají někdy poměrně komplikovanou cestu, než se dostanou k zákazníkovi. Právě na mapování a zlepšování podmínek, jež mohou na kvalitu našeho piva působit, se zaměřujeme," vysvětluje Jiří Janák.

Vzorky pocházejí přímo z prodejen

Aby se nový tým skutečně přesvědčil o kvalitě piva přímo v prodejnách, odebírá například vzorky z obchodů a následně u nich sleduje různé parametry, na něž může mít vliv skladování či doprava.

Pod drobnohledem jsou restaurátoři

V restauracích se zase zaměřuje hlavně na poradenství ohledně čistoty pivního vedení a na způsob ošetřování piva. "Dnes již lze velmi snadno zjistit, zda hostinský řádně vyčistil potrubí a zda dodržuje zásady správného ošetřování piva, které získává při dlouhodobém a opakovaném školení," doplnil Janák.

Dodal, že v poslední době se díky pravidelným školením starost hostinských o kvalitu piva výrazně zlepšila. (Žatecký a Lounský deník)

Speciální adventní program letos poprvé připravují na zámku v Chyši. "Bude to něco nového, chceme totiž, aby lidé viděli historické památky i z jiné perspektivy," říká majitel zámku Vladimír Lažanský. "Součástí akce bude kromě jiného prohlídka vánočně upravených prostor zámku," pokračuje zámecký pán.

Vánoční výzdoba nebude ledajaká. Půjde o originální historické artefakty či aranžmá podle historických pramenů. "Měli jsme štěstí, že výzdobu zámku bude mít na starost skutečná odbornice, Mirka Vaněčková. Je to rodačka z Chyše a mimochodem i mezinárodně uznávaná aranžérka, která sbírá ve světě nejvyšší ocenění," říká Lažanský.

Další součástí adventního zámeckého programu budou i posezení u krbu, spojená s povídáním o historii zámku či vánočních zvycích šlechty. Lažanský sdělil, že průvodcem bude návštěvníkům on sám. Lákadly se zřejmě stanou i hudební programy. Během tří adventních víkendů bude provedena například Rybova Mše vánoční a podobně.

Protože dnes už je součástí zámku i opravený zámecký pivovar, bude se tam během adventu vařit speciální vánoční pivo. (Chebský deník)

Na místě bývalého domažlického pivovaru bude hotel. Zašlou slávu tohoto místa připomene a oživí minipivovar, který je součástí plánovaného záměru. Projekt připravuje firma Bohdalecká obchodní, s. r. o. Hotel vznikne rekonstrukcí bývalého pivovarského objektu při Komenského ulici. U projektu dochází ke kumulaci s připravovaným hypermarketem Kaufland, plánovaným v další části tohoto areálu. Spolumajitel investorské firmy Jiří Kappel počítá, že hotel bude připraven pro návštěvníky do jara přespříštího roku. „Bohužel máme zpoždění. V tomto období jsme počítali už se stavebním povolením, ale jsme na úrovni stavebního řízení. Máme připraven projekt a smlouvu s městem,“ uvedl. Stavba sama podle něj zabere zhruba devět měsíců. „Chtěli bychom vše stihnout do zahájení sezóny 2008,“ upřesnil.

Standardní zařízení na úrovni tří hvězd bude mít pět podlaží a 1150 metrů plochy. Osmačtyřicet dvoulůžkových pokojů a 11 apartmánů doplní restaurace. Chybět nebude ani sportovní vyžití a trochu tradice. Investor plánuje bowlingový areál s šesti dráhami a především minipivovar, kde bude vařit pivo pro vlastní potřebu. Roční kapacita vlastního pivovárku bude činit maximálně 3000 hektolitrů zlatavého moku. Domažličtí se tak mohou dočkat obnovení starých dobrých pivních značek Purkmistr či Písař. (Právo)

Pivovarské muzeum se rozhodlo nespat. Až se v pátek 3. listopadu a v sobotu 4. listopadu ponoří ulice města do tmy, muzeum otevře své dveře pro veřejnost. Návštěvníky přivítají průvodci v dobových kostýmech a provedou je expozicí. Běžný výklad zpestří několik divadelních scének. To vše od 19 do 23 hodin, vždy po patnácti až dvaceti minutách.

„Historický právovárečný dům, v němž se muzeum nachází, bude při této mimořádné příležitosti osvětlen hořícími loučemi, aby středověká atmosféra byla co nejautentičtější. Prohlídka muzea bude trvat přibližně hodinu a čtvrt. Během ní zhlédnou návštěvníci oproti běžné denní exkurzi také čtyři historické scénky - v šenku, na sladovně, na valečce a v ležáckém sklepě. Celé muzeum a jeho interiéry budou po oba večery netradičně nasvíceny. Ceny vstupného na večerní prohlídku jsou oproti běžným cenám zvýhodněné,“ říká Daniela Vítová z tiskového servisu muzea.

„Již několikrát jsme noční prohlídky uspořádali a mezi návštěvníky a obyvateli Plzně vždy sklidily pozitivní ohlas,“ dodává k pozvání na noční prohlídku Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Stejně jako při denních prohlídkách mohou návštěvníci starší osmnácti let zdarma ochutnat pivo Pilsner Urquell. Kromě toho každý z příchozích obdrží pivní známku, kterou si může ponechat jako suvenýr. Starší osmnácti let ji mohousměnit v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce za třetinku ležáku Pilsner Urquell.

Pořadatelé doporučují rezervaci vstupenek na telefonním čísle 377 235 574 denně od 10 do 18 hodin. Noční zvýhodněné vstupné stojí 50 korun pro dospělé a 30 korun pro děti. Cena rodinného vstupného je 120 korun. (MF Dnes)

Prezident Václav Klaus je ve střihání pásek vybíravý. Při nedávném otevírání dálničního obchvatu Plzně, který spolykal miliardy ze státního rozpočtu, chyběl, zato čtvrteční slavnostní zprovoznění nové stáčírny v Plzeňském Prazdroji, do níž nasypala peníze nadnárodní společnost SAB Miller, si ujít nenechal. A typicky česky si to zdůvodnil.

„Dostávám nekonečné množství pozvánek, abych někde přestřihával pásku. Drtivou většinou se omlouvám, že nemám čas. Žádný Čech ale nemůže odmítnout pozvání do plzeňského pivovaru, to je pro nás klíčová věc,“ prohlásil při slavnosti Klaus a zdejší ležák označil za našeho vynikajícího reprezentanta. „Je příjemné, když třeba při státní návštěvě Mongolska objevíte, že tam mají Pilsner Urquell,“ poznamenal prezident.

Plzeňskému pivovaru popřál, aby se mu dařilo. „A abychom mu to my politici nekomplikovali,“ doplnil Klaus. Pak se zarazil a opravil: „Aby to oni politici nekomplikovali.“ Později pro novináře upřesnil: „Pořád ještě doufám, že česká reprezentace v Bruselu vyjádří zásadní nesouhlas s touto věcí (s růstem spotřební daně na pivo -pozn. red.).“

Prezident Klaus označil pivo za základní nápoj každého Čecha

Prezident se nijak nezdráhal vyjádřit svou náklonnost k pěnivému moku, dvě třetinky si ostatně vychutnal přímo na místě. „Mám pivo rád. Je to základní nápoj každého, kdo žije v této zemi,“ poznamenal Klaus a zavzpomínal na svoje basketbalová léta. „Mít trénink nebo zápas a nejít potom na pivo, to by nebylo vůbec možné,“ zdůraznila hlava státu.

Klaus připustil, že ho převzetí Plzeňského Prazdroje jihoafrickou společností SAB v roce 1999 překvapilo. „Ten krok se mi tehdy zdál velmi náhlý, velmi rychlý, trochu jsem nad ním vrtěl hlavou,“ podotkl. Toho, že by legendární plzeňské pivo přišlo o svou identitu se ale nyní neobává. „Doposud se tak nestalo a věřím tomu, že tomu tak nebude ani v budoucnu,“ uzavřel prezident. (Právo)

Nová stáčírna Plzeňského Prazdroje je v provozu

Slavnostním přestřižením zlaté pásky dnes prezident ČR Václav Klaus zahájil plný provoz nové stáčírny v Plzeňském Prazdroji. Tato historicky největší investice v pivovaru Plzeň v celkové výši zhruba 1 mld. Kč je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity

k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí a na zajištění optimální kvality pro zákazníky v zámoří. Jde o další přiblížení k cíli vytvořit z legendárního ležáku Pilsner Urquell - vlajkové lodi Plzeňského Prazdroje a jeho mateřské společnosti SABMiller - přední světovou značku.

Projekt zahrnuje rozšíření výrobní i stáčecí kapacity a zavedení nových obalů, které budou poprvé použity právě v nové stáčírně. Špičkové technologie filtrace i pasterizace, výkonné stáčecí linky a ihned navazující distribuční prostory – to vše má za cíl zachování nejvyšší kvality a dokonalého složení piva z plzeňské varny prostřednictvím precizních stáčecích procesů, v nichž pivo začíná své putování ke svým zákazníkům doma i v zahraničí.

V nové budově, ke které patří také sklad distribuce, se nacházejí dvě stáčecí linky:

na lahve (vratné i nevratné, v několika typech balení) a na dva typy plechovek (0,5l, 0,33l). Investiční akce zahrnovala i dvě nové filtrační linky a přetlačné tanky. Nová stáčírna bude sloužit nejen Pilsner Urquell, ale také pivu Gambrinus, popřípadě dalším značkám vyráběným v Plzeňském Prazdroji. Ve srovnání s ostatními evropskými pivovary je tato investice svým rozsahem ojedinělá.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: "České pivo, vysoká pivní kultura a tradice patří k nejznámějším a nejobdivovanějším atributům České republiky. Na vrcholu fenoménu "české pivo" stojí plzeňská značka Pilsner Urquell. Právě pro jeho výjimečnou chuť, kvalitu a historii, společnost SABMiller zvolila Pilsner Urquell za svoji vlajkovou loď. Díky masivní podpoře roste export značky do světa a plzeňské pivo dobývá nové trhy. Rostoucí zájem o Pilsner Urquell vyvolal potřebu posílit výrobu

a vybudovat novou plnící linku, nejmodernější ve střední Evropě. Plzeňský Prazdroj tak vstupuje do nové éry své historie, v níž je Pilsner Urquell obdivován jako světově proslulý nápoj reprezentující nádhernou zemi uprostřed Evropy a šikovnost lidí, kteří v ní pracují."

Vlastník Plzeňského Prazdroje, mezinárodní společnost SABMiller, si Pilsner Urquell vybral jako vlajkovou loď svých tří klíčových mezinárodních značek a vynakládá značné prostředky a úsilí na rozsáhlou marketingovou podporu, rozvoj výroby a distribuce. Např. ve Velké Británii investuje SABMiller v příštích 18 měsících do podpory Pilsner Urquell přes 2 milióny liber (84 mil. Kč). Historický pivovar v Plzni je originálním zdrojem piva Pilsner Urquell a proto je zcela logické, že právě on bude schopen pokrývat stále se zvyšující poptávku z celého světa. Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje SABMiller již investoval do rozvoje společnosti a jejích značek 11,4 mld Kč.

Od 20.11.2006 si budou moci novou stáčírnu prohlédnout i návštěvníci pivovaru Plzeňského Prazdroje v rámci nabídky prohlídkových tras.

Milníky projektu „Stáčírna“

- Schválení projektu – říjen 2005

- Zahájení stavební části – březen 2006

- Zabetonování poslední piloty pro nosnou konstrukci – duben 2006

- Zahájení instalace technologie – srpen 2006

- Zkušební provoz – říjen 2006

- Slavnostní oficiální zahájení výroby – 16. listopadu 2006

Fakta o nové stáčírně a filtraci v pivovaru Plzeň:

• Rozloha objektu včetně skladu – 20 000 m2 (tj. téměř 5 fotbalových hřišť)

• Skladové hospodářství - sklad surovin 2800 m2, sklad hotového piva 6500 m2

• Výkon linky na stáčení vratných a nevratných lahví pro 5 druhů lahví a několik druhů balení - 60 000 lahví za hodinu

o 103 km dlouhou řadu láhví od pivovaru v Plzni až k soše sv. Václava na pražském Václavském náměstí by linka vyrobila za 26 hodin

• Výkon nové plechovkové linky na 0,5l a 0,33l plechovky – 26 000 plechovek 0,5 l za hodinu (resp. 38 000 plechovek 0,33 l)

o Během necelých devíti dnů by třetinkové plechovky z linky zaplnily celou plochu plzeňského Náměstí Republiky, které bylo v době svého vzniku největším gotickým náměstím v Čechách (8,1 mil. plech., cca 27 tis. m2)

• Celková kapacita přetlačných tanků – 14 000 hl (8 tanků, 2x 1 000 hl, 2x 2 000 hl, 4x 2 000 hl) + 2 000 hl tank na odplyněnou vodu.

o Letošní vítěz české části mezinárodní soutěže výčepních „Master Bartender – Pilsner Urquell výčepní 2006“, pan Lukáš Svoboda z pražské restaurace U Pinkasů, by pivo z těchto pivních tanků čepoval do půllitrů nepřetržitě 227 dní (1 pivo za 7 vteřin)

• 2 průtokové pastery s kapacitou 350 a 300 hl/h

• Kapacita filtrace – 1 200 hl za hodinu na dvou filtračních linkách

• Vedení energie (nový parovod z Plzeňské Teplárenské, centrální potrubní most a systém chlazení glykolem) je zabezpečeno pomocí šesti kilometrů potrubí

• Celá stavba v hodnotě cca 1 mld. Kč byla realizována v nejvyšší kvalitě

za pouhých 7 měsíců

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Delší hrdlo, plasticky vyobrazený emblém historické brány pivovaru a menší hmotnost - podle toho se poznají lahve, do nichž se nově stáčí Pilsner Urquell. Nový tvar lahví zavedl plzeňský pivovar v minulém týdnu při zprovoznění nové stáčírny. Mimo lahví mají nový design i přepravky a plechovky. Podle manažera značky Vladimíra Juriny se nový tvar obalů zavádí kvůli lepší identifikaci nápoje v obchodech.

"Na nové stáčírně se už plní jen nové lahve a plechovky. Staré lahve se přestanou používat společně s dosavadní plnicí linkou do konce roku," uvedl manažer stáčíren plzeňského pivovaru Josef Procházka s tím, že v obchodech se nové obaly objeví v řádech dnů.

I když se přestanou používat současné lahve a přepravky, pivovar je bude dále vykupovat v souladu se zákonem. Ten nařizuje výkup lahví nejméně rok po jejich stažení z oběhu.

Pivovar bude nově používat pro světoznámý ležák pět druhů lahví. Například pro americký trh se už léta používají odlehčené lahve o objemu 0,35 litru. "Z portfolia úplně vypadnou lahve 0,66 litru, které se zavedly před 20 lety a vyvážely se hlavně do Skandinávie," uvedl Procházka. Ten odmítl myšlenku, že by se někdy plzeňské stáčelo do PET lahví. (Plzeňský deník)

Poslat do světa vzkaz o hrdosti na pivo, které proslavilo Plzeň, může každý, kdo přijde dnes a zítra na náměstí Republiky. Tam se totiž bude konat netradiční podpisová akce, kdy se Plzeňané zvěční na sudy piva Pilsner Urquell. Ty pak Plzeňský Prazdroj předá ministrovi zahraničních věcí Alexandru Vondrovi, aby jejich obsah použil při návštěvách zahraničních diplomatů. Ministerstvo dostane tolik sudů, kolik jich Plzeňané popíší. Společně s pivem poputuje do světa i provolání, v němž Plzeňané zdraví příslušníky všech národů světa a zdůrazňují jim, že Pilsner Urquell je z Plzně. (Plzeňský deník)

Spor českobudějovických pivovarů kolem označení jejich produktů pokračuje dalším kolem. A zdá se být nekonečným . . .

Připomeňme si, že začal v roce 1992. Tehdy se Budějovický Budvar dožadoval, aby Pivovary České Budějovice upustily od označení Budějovický nebo Českobudějovický, a to i v cizojazyčných mutacích. Tím, že žalovaný začal koncem roku 1991 distribuovat pivo s označením Budějovické pivo Samson, prý parazituje na dlouhodobě vytvořené dobré pověsti Budvaru. Krajský soud žalobě nevyhověl s tím, že žalobce neprokázal, že by onen goodwill českobudějovického piva vytvářel sám.

V opačném gardu

Pak iniciativu ve sporech převzal nástupce Jihočeských pivovarů, Budějovický měšťanský pivovar (BMP). V roce 2001 se dožadoval výmazu práva ochranné známky Budweiser, zapsané Budějovickému Budvaru. Argumentoval tím, že toto označení začala používat firma Budějovičtí právovárečníci - Měšťanský pivovar České Budějovice, za jejíhož nástupce se Jihočeské pivovary, resp. Budějovický měšťanský pivovar, považují.

V roce 2003 podal BMP návrh na výmaz Budějovického Budvaru, n. p., z obchodního rejstříku - podle Obchodního zákoníku jej prý nelze považovat za právnickou osobu. Soud návrh zamítl.

Bürgerbräu na scéně

Mezitím zčeřilo hladinu objevení se nápisu Budweiser Bürgerbräu na výrobcích a reklamních předmětech někdejšího Samsonu v průběhu roku 2001. Budějovický Budvar požádal soud o vydání předběžného opatření, kterým by byla konkurentovi z jižního předměstí uložena povinnost zdržet se distribuce takto označených výrobků. Podle Budvaru je to nekalosoutěžní jednání.

Než soud "předběžko" vydal, doplnil BMP etikety písmeny B. B.

Ve věci samé jednal krajský soud v únoru 2004. Rozhodl, že BMP je povinen zdržet se distribuce a prodeje piva pod značkou Budweiser Bürgerbräu uváděné na hlavní břišní a krčkové etiketě. Musí se zdržet užívání této značky v reklamě a marketingu.

Soud ale zamítl žalobu na to, aby se BMP zdržel užívání této značky na jiných místech výrobků, aby zničil produkty, etikety, účtenky, vývěsní štíty s touto značkou a aby zaplatil Budějovickému Budvaru zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun. Soud konstatoval, že přes přidaná písmena B. B. jsou slova Budweiser Bürgerbräu, umístěná ve středu etikety a tedy nahrazující značku - název piva, schopna vyvolat záměnu s výrobkem žalobce. Takovéto užití označení není v souladu s dobrými mravy hospodářské soutěže.

Vrchní soud v Praze rozsudek první instance letos v květnu, tedy po dvou letech, potvrdil až na rozhodnutí o zamítnutí poskytnutí milionového zadostiučinění.

Ještě jednou

Zákaz užívat pojem Budweiser Bürgerbräu jako název piva, tedy zjednodušeně řečeno s nejvýraznějším provedením písma na etiketě, nabyl rozhodnutím Vrchního soudu v Praze právní moci a do Českých Budějovic se vrátil požadavek Budějovického Budvaru na zadostiučinění ve výši jednoho milionu.

Zástupce žalobce na návrhu trval. K dotazům, proč zrovna milion, řekl, že Budějovický Budvar pokládá takové zadostiučinění za přiměřené "i vzhledem k ekonomické situaci žalovaného". Znalecký posudek hodnoty ochranných známek náležejících žalobci, do jehož práva k nim žalovaný půldruhého či dva roky zasahoval, aktuálně vypracován není, ale právní zástupce podpůrně zmínil nový zákon o právech k duševnímu vlastnictví č. 221/2006 Sb. Ten stanovuje náhradu škody a újmy v minimální výši rovné dvojnásobku poplatku, který by žalovaný při vědomí nedovoleného zásahu platil jako řádný uživatel licence na dotčenou známku; pokud pak nemohl o poškozování práv jiného vědět, pak nejméně ve výši onoho licenčního poplatku.

Právní zástupce BMP rozporoval v žalobě uváděnou dobu napadeného užívání známky Budweiser - resp. žalobce podle něho neprokázal, že žalovaný tak činil již v prvním čtvrtletí 2001. Poukazoval na to, že žaloba včetně návrhu na odškodnění mířila na údajně neoprávněné užívání pojmu Budweiser žalovaným absolutně, ale pavomocná soudní rozhodnutí mezitím potvrdila, že jako užívání místa původu, tedy nikoliv jako značka výrobku, je v případě BMP zcela přípustné. Kromě toho prý byla výše zadostiučinění odvozena od jednoho procenta obratu žalobce v dané době; ten prý byl ale vzat v úvahu včetně exportu, zatím co konkurenční boj obou pivovarů se odehrával jen v ČR, prakticky pak převážně na Českobudějovicku.

Jak vyčíslit škodu?

Na dotaz soudu, jaká konkrétní nemajetková újma vznikla Budějovickému Budvaru počínáním žalovaného, zástupce žalobce uvedl, že tím, že BMP začal užívat známky Budweiser Bürgerbräu, začali spotřebitelé jeho produkt asociovat jako výrobek žalobce a po určitou dobu je zaměňovali. "Protože nešlo o pivo stejné kvality, ve vnímání spotřebitelů to snižovalo dobrou pověst žalobce," dodal.

Otázku soudu, o jaký kus trhu tedy Budějovický Budvar přišel, jeho zástupce řekl, že je to složité, odbyt piva v oněch letech všeobecně stoupal, nadto Plzeňský Prazdroj rozjel masivní reklamní kampaň, ale že Budvar stejně nežádá náhradu způsobené škody, ale nemajetkové újmy.

K odročenému jednání měl žalobce dodat důkazy mj. o procentu domácího trhu na celkovém obratu a o tom, že BMP expedoval Budweiser Bürgerbräu i jinam než po Českobudějovicku. Byla snaha dokazovat "neškodu" i optimistickými články vedení Budvaru v tisku v dané době apod., ale k tomu už krajský soud nepřihlížel.

Rozhodl, že podle již pravomocných rozsudků se BMP dopustil nekalosoutěžního jednání tím, že od prvního čtvrtletí 2001 do vydání předběžného opatření 6. června 2002 uváděl na trh pivo s označením Budweiser Bürgerbräu. Budějovický měšťanský pivovar přitom prokazoval, že vyexpedoval jen kolem 2000 hektolitrů takto označeného produktu. Soud uzavřel, že tím způsobil Budějovickému Budvaru nemajetkovou újmu.

Její výši určil v relaci s požadavkem na milion korun tak nízkou proto, že přihlédl k tomu, že BMP měl u Úřadu průmyslového vlastnictví zapsané označení místa původu "Budweiser" od 21. dubna 1992; není proto vyloučeno, že se domníval, že je v později napadené formě může použít.

V českém právu není vztah těchto dvou zákonů - o ochranných známkách a o označení místa původu - dosud projudikován. Krajský soud proto ve volné úvaze rozhodl, že oba subjekty mohou pojmu Budweiser (s navazujícími Budbräu, Budbräu, či na druhé straně Bürger Bräu či Bürgerbräu) na svých produktech užívat, ale ne tak, aby vyvolávaly záměnu těchto výrobků.

Budějovický měšťanský pivovar se zkrátka při užívání napadeného označení mohl domnívat, že prostě "jede" podle svého práva. Proto mu krajský soud stanovil povinnost náhrady způsobené nemajetkové újmy jen ve výši, která by pro něj měla toliko "výchovný" efekt.

Rozsudek není v právní moci.

Z Úřadu průmyslového vlastnictví:

Budějovický Budvar získal jako první 10. dubna 1934 právo přednosti pro známku Budweiser Bier Bräu, později si nechal chránit značky Budweiser Beer a Budweiser Budbräu, od 31. března 1960 slovní podobu Budweiser, v roce 1970 Budweiser Budvar.

Jihočeské pivovary, resp. BMP, mají od roku 1992 zapsánu ochrannou známku Budweiser Bürger Bräu administr. insigl. 1795, od prosince 1993 známku Samson Budweiser Bürgerbräu. V lednu 2002 požádal BMP o ochranu známky Budweiser Bürgerbräu, v červnu téhož roku o ochranu B. B. originál světlý ležák Budweiser Bürgerbräu (a obdoby se třemi a čtyřmi "B".)

Úřad průmyslového vlastnictví tyto známky BMP zaregistroval. Podle zpráv v tisku chce Budějovický Budvar rozhodnutí úřadu napadnout správní žalobou. (Českobudějovický deník)

Polský patentový a známkový úřad uznal právo Budějovického měšťanského pivovaru (BMP) k prodeji piva s označením Budweiser Bier a Budweiser Bürgerbräu na polském trhu. Soud zohlednil to, že BMP použil v roce 1802 jako vůbec první na světě označení Budweiser pro pivo z Budějovic. (MF Dnes)

Budějovický Budvar po ročním provozu vyhodnotil fungování nového informačního systému. Informační systém zlepšil řízení, přispěl k zefektivnění všech procesů a také zvýšil celkovou konkurenceschopnost pivovaru.

Po ročním fungování v ostrém provozu bylo provedeno vyhodnocení nového informačního systému v pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Informační systém za 34 mil. Kč splnil očekávání. Zásadním přínosem je rychlejší přístup k informacím potřebným pro měření, vyhodnocování a kontrolu všech procesů ve firmě. Data jsou k dispozici v takové struktuře, která umožňuje rychlé a kvalifikované rozhodování. To ve svém důsledku vede k efektivnímu využívání zdrojů a úsporám nákladů. Podstatná je kvalitativní změna systému prodeje a distribuce zboží. Nyní je pivovar systematicky orientován na uspokojování potřeb zákazníků, což podstatně zvyšuje jeho konkurenceschopnost. Významným přínosem je také sjednocení informačních systémů ve všech zahraničních dceřiných společnostech, které mimo jiné umožní průběžnou kontrolu jejich obchodních a finančních dat.

„Můžeme říci, že to byla nezbytná investice. Nyní můžeme rychleji a efektivněji kontrolovat a řídit všechny procesy ve firmě. Je to nástroj, který nám pomáhá pružněji reagovat na potřeby zákazníků a také přispívá k celkovému snižování nákladů,“ říká Ing. Petr Žáček, ekonomický ředitel Budějovického Budvaru. „Systém dále rozšíříme implementací manažerské nadstavby, kterou zahájíme ve druhé polovině ledna 2007,“ dodává Žáček. Tento tzv. „Manažerský informační systém“ (MIS) umožní například plánování ve více variantách a tím výrazně usnadní hledání optimálních řešení při rozhodování o strategii dalšího rozvoje pivovaru. Budějovický Budvar tak získá další účinný nástroj, kterým v příštím roce podpoří letošní růstové trendy.

Potřeba modernizovat informační systém byla vyvolána především zvyšujícími se požadavky, které zákazníci kladou na logistiku, distribuci zboží a úroveň všech služeb. Zvláště v případě rychloobrátkového zboží je dnes naprosto nezbytné rychlé zpracování dat a flexibilní rozhodování. Dalším cílem projektu bylo zlepšení řízení všech procesů a zvýšení ekonomické efektivity celé firmy. Výběrového řízení se zúčastnilo šest softwarových společností. Implementace informačního systému byla ukončena v září 2005 spuštěním do ostrého provozu. V první etapě byly zavedeny moduly „obchod-distribuce“ a „finance“. Investice činila 34 mil. Kč, což bylo asi 13% z celkové sumy 260 mil. Kč, kterou Budějovický Budvar v roce 2005 vložil do svého rozvoje. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar zvýšil od loňského listopadu do letošního října prodej lahvového piva v tuzemsku o 28 procent. Včera to řekl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. Nárůst podnik přičítá zejména přechodu na nové půllitrové lahve, které nahradily původní hnědé obaly používané od počátku 90. let. Budvar do nich začal pivo stáčet právě před rokem. Investice do výměny činila téměř 50 milionů korun.

"Zvýšení prodeje bylo dosaženo i v zahraničí, a to o 4,4 procenta," řekl mluvčí. Dodal, že celkový prodej lahvového piva z Budvaru včetně exportu se tak za uvedené období meziročně zvýšil o více než 12 procent.

Lahve pivovar vyměnil u všech svých značek. Stáčí do nich jak světlý ležák a světlé výčepní pivo, tak i nealkoholické pivo. Budvar nezměnil jen obal, ale i vzhled a design etiket a hliníkové fólie na hrdle. Zároveň vzhled sjednotil s třetinkovými obaly. Hlavním cílem úprav bylo zvýšení konkurenceschopnosti a lepší odlišení od ostatních značek. Díky menší hmotnosti nových lahví, a tedy i nižší spotřebě pohonných hmot, Budvar ušetřil na distribuci zboží 1,5 milionu korun. (Českobudějovický deník)

Vrchní lidový soud v Pekingu zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch, Inc. a potvrdil v plném rozsahu rozhodnutí soudu první instance, vydané letos v červenci, které Budvaru umožnilo registraci ochranných známek Budějovický Budvar v Číně.

Rozhodnutí je konečné a Budějovickému Budvaru se tak po devítiletém úsilí konečně otevřela cesta na atraktivní čínský trh. „Kupní síla obyvatelstva se v této zemi postupně zvyšuje a roste i poptávka po autentickém a kvalitním značkovém zboží z dovozu. Z dlouhodobého pohledu považujeme čínský trh za dobrou obchodní příležitost,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Dosud Budějovický Budvar do Číny pivo nevyvážel právě z důvodů neukončené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě.

Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká, zhruba 20 litrů, je do roku 2010 očekáván nárůst konzumace piva až o 30 procent. To vzhledem k počtu obyvatel představuje objem nejméně 60 miliónů hektolitrů. (Právo)

Budějovický Budvar dosáhl v letošním roce výrazného nárůstu prodeje na stagnujícím a náročném rakouském trhu. Za prvních deset měsíců roku 2006 bylo dosaženo meziročního zvýšení o 13%. Na zvýšeném prodeji mají hlavní podíl změny v systému distribuce nastartované v roce 2005 a proto bude od ledna 2007 tento model rozšířen na celé Rakousko.

Budějovický Budvar, n.p. zaznamenal v průběhu prvních deseti měsíců letošního roku výrazné zvýšení prodeje piva v Rakousku. Meziroční nárůst v období leden až říjen činí 13%. To je vynikající výsledek vzhledem k tomu, že rakouský pivní trh je velmi náročný a v současné době stagnuje. Ležák Budweiser Budvar je nejprodávanějším importovaným prémiovým ležákem v Rakousku a tuto pozici chce udržet i v příštích letech. Úspěšné letošní výsledky mají základ ve změnách systému distribuce, které nastaly v roce 2005. Díky majetkovému propojení dosavadního klíčového importéra – firmy Kolarik & Buben GmbH - s pivovarem Ottakringer Brauerei je nyní možné k prodeji využívat rozsáhlou distribuční síť rakouského pivovaru.

„Tato forma spolupráce zatím fungovala pouze ve východní části Rakouska. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům ale rozšíříme v roce 2007 nový model na celé Rakousko. Firma Kolarik & Buben tam nahradí našeho dosavadního importéra,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Očekáváme, že naše prodeje v Rakousku se budou díky naplánované optimalizaci distribuční sítě i v příštích letech zvyšovat, do roku 2010 chceme naše prodeje navýšit o 18% v porovnání s rokem 2006,“ dodává Samec. Rakousko patří mezi 5 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2005 tam Budějovický Budvar prodal 39 000 hl světlého prémiového ležáku.

Firma Kolarik & Buben patří mezi tradiční dovozce Budvaru do Rakouska – spolupráce trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patří vyhlášená vídeňská restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je známá a oblíbená právě díky dokonale ošetřenému a načepovanému Budvaru. Schweizerhaus je zároveň vůbec největší restaurací na světě, která točí Budweiser Budvar. V letošním roce tam hosté vypili téměř 6 000 hl světlého ležáku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar dostal dnes oficiální informaci o tom, že jeho ochranná známka „Budweiser Budvar“ byla platně registrována na území Portugalska. Proces registrace ochranné známky byl zahájen již v roce 1999. Nyní byla známka s konečnou platností zaregistrována.

“Po sedmi letech jsme dosáhli dalšího konečného vítězství, které nám poskytuje známkoprávní jistotu a umožňuje nám bez rizika investovat do rozvoje našich obchodních aktivit na portugalském trhu,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Registrace ochranné známky je obecně faktorem, který podporuje rozvoj obchodu a umožňuje bez rizik využívat potenciál konkrétního trhu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Značka „Budweiser Budvar“ byla letos jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu „CoolBrands“. Světlý ležák z produkce pivovaru Budějovický Budvar má v Británii velmi dobré renomé, zejména mezi mladou generací. Důkazem mohou být i letošní předběžné výsledky prodeje, které vykazují významný meziroční nárůst o 12%. Letos se výrazně posiluje pozice Budvaru zejména mezi točenými pivy, kde zvýšení dosáhlo 15%. Točený Budvar si tak můžete objednat již v 1200 britských restauracích. Dosažené výsledky jsou o to cennější, že britský trh s pivem podle průzkumů letos poklesne až o 3%. V segmentu importovaných prémiových ležáků patří ležáku Budweiser Budvar 5. místo mezi 10 nejprodávanějšími značkami v Británii.

Světlý ležák Budweiser Budvar patří ve Velké Británii mezi moderní a módní značky. Jako jediný český výrobek byl letos zařazen do prestižního seznamu „CoolBrands“, který sestavila organizace nezávislých odborníků Superbrands. Jedním z kritérií pro zařazení do seznamu byl i nezávislý průzkum mezi spotřebiteli. V aktuálním přehledu figuruje pouze 94 světových značek ze všech oborů. Budweiser Budvar má v Británii vynikající renomé a jeho popularita zejména mezi mladými lidmi se stále zvyšuje. Svědčí o tom mimo jiné i letošní nárůsty prodeje. Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl export Budějovického Budvaru do Spojeného království meziročně o 12%. Britský trh s pivem přitom dlouhodobě stagnuje a letos podle průzkumů zřejmě poklesne asi o 3%. Pivu Budweiser Budvar patří 5. místo mezi deseti nejprodávanějšími importovanými prémiovými ležáky v Británii.

„Jsme hrdí na to, že naše pivo je jediným zástupcem České republiky v seznamu „Coolbrands“. Aktuálně tedy patříme mezi značky, které jsou v Británii nejvíce „IN“. Dobré jméno se zvláště ve Spojeném království nedá vybudovat přes noc,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Rostoucí popularita se odráží i v našich letošních prodejních výsledcích. Zejména nás těší nárůst v sudovém pivu, kde došlo ke zvýšení dokonce o 15%. Dnes si můžete točený Budweiser Budvar objednat již v 1200 britských hospodách. Zaměřujeme se hlavně na kvalitní podniky pro mladší generaci, jejichž počet chceme dále zvyšovat,“ dodává Petr Samec. Průměrná cena točeného Budvaru v Londýně se pohybuje mezi 3-3,5 GBP (123,8-144,4 Kč) za pintu (0,562 l). Spojené království je pro Budějovický Budvar druhým nejdůležitějším exportním trhem, na který směřuje téměř 20% z celkového vývozu pivovaru (asi 100 000 hl ročně). Budvar vyváží do Spojeného království především světlý ležák. Na celkových prodejích se z 30% podílí sudové pivo. V roce 2005 začal Budějovický Budvar v Británii prodávat i tmavý ležák v sudech a od ledna 2006 i v lahvích.

Britský trh patří mezi nejnáročnější na světě a místní konzumenti dávají přednost zejména vysoké kvalitě, kterou dokáží nejen poznat, ale i ocenit. Přednost přitom dávají pivu vyrobenému přímo v Británii. U importovaných piv, která tvoří 15% celkové spotřeby piva v Británii, preferují zákazníci především vysokou kvalitu, jedinečnou chuť a také originální původ. Samozřejmostí je vynikající image a pověst značky. O to dbá od roku 2001 dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Limited, která má 16 britských zaměstnanců a sídlí v Londýně.

Do seznamu „CoolBrands“ byl Budwesier Budvar zařazen již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2004. Více informací o „CoolBrands“ najdete na www.superbrands.com/uk. (Web Budvar)

Vrchní sládek Budějovického Budvaru vzpomíná na své začátky v pivovaru a říká, že Češi umějí pít pivo

Nejraději pije pivo, které je dobře upravené a vychlazené. Nejlépe si odpočine na zahradě. Už více než čtyřicet let pracuje v pivovaru Budějovický Budvar. V pozici hlavního sládka pivovaru v devadesátých letech spolurozhodoval o modernizaci podniku.

„Byla to doba, která přinesla velké pracovní vypětí, ale když vidíte, že to, co děláte, má úspěch, je to obrovská motivace, která vás žene do další práce,“ říká Josef Tolar.

* Kde a s kým pivo nejraději pijete?

Pivo není nápoj k tomu, aby ho člověk konzumoval sám. Nejlépe se pije s lidmi, se kterými je člověku dobře. Já nejsem množstevním konzumentem piva. Je to i tím, že v práci pořád něco ochutnávám. Plné sklenice se napiji v létě po sportu nebo v zimě na lyžích.

* Proč jste se vlastně rozhodl pracovat v pivovarnictví?

Vždycky mě bavila chemie, proto jsem si vybral studium potravinářské chemie na vysoké škole chemicko technologické. Protože moji rodiče bydleli u Budějovic, myslel jsem na to, že bych se sem rád vrátil. Z podniků, které tady byly, jsem si vybral Budvar, který byl tehdy zařazen do skupiny Jihočeské pivovary.

* V pivovaru jste prošel několika profesemi. Pomáhají vám tyto zkušenosti při řízení lidí?

Když jsem nastoupil, fungovala zásada, že každý nováček musel projít celou řadou pracovních skupin. Teď jsem v pivovaru jediný, kdo ví, jak se pracovalo s dřevenými sudy. Vyzkoušel jsem si, jak se vymývají. Tenkrát si k tomu řemeslníci svítili svíčkou. Dnes už je to pasé, ale když máte někomu něco nařizovat, je dobré vědět, jak se to dělá.

* Jak vypadá běžný den sládka budějovického pivovaru?

Dříve byl sládek předákem skupiny, pracoval s ostatními. Dnes přibyly manažerské funkce, zastupování pivovaru navenek, jednání s dodavateli.

* V čem spočívá řemeslná část vaší práce?

Je to inspekce po celém pivovaru. Hlásí se, co je nového, jaké pivo půjde na sudování. Ochutnává se, zda je pivo v pořádku.

* Zdá se, že vše, na co jste sáhl, se vám dařilo. Nechtěl jste někdy z pivovarnictví odejít?

V roce 1968 to za mě udělali jiní. Tehdy jsem byl chvíli ze školy, účastnil jsem se studentského hnutí. Při kádrování mi to spočítali, z vedoucího laboratoře jsem se stal technikem. Uvažoval jsem, že si najdu práci jinde, ale všude mi řekli, že o takového člověka nemají zájem.

* Jaké období kariéry bylo nejlepší?

Nejmilejší bylo pro mne období mezi roky 1990 a 2000, kdy jsme museli naráz vše předělávat, zvyšovat produkci pivovaru a rozhodovat o nové technologii. Bylo to období velkého nasazení a velkých úspěchů.

* Najdete si chvíli na odpočinek, jak trávíte volný čas?

Máme tu klub vysokohorských turistů. Když jsme někde řekli, že jsme klub vysokohorských turistů z Budvaru, tak se nám smáli, že chodíme jen od hospody k hospodě, ale my jsme třeba vylezli na Gerlachovský štít. Teď už se to změnilo, zdědil jsem po rodičích včelín a obrovskou zahradu. To jsou takové dědkovské zábavy, na které si zvykám.

* Máte rád zimní sporty?

Na lyže jsem jezdil na Šumavu. Tenkrát se ještě jezdilo okolo hraničního přechodu Dvořiště. Vždycky jsme mezi sebou vtipkovali, jestli jet rovně, nebo doprava. Rovně byla hraniční závora z tankového kanonu. Pokaždé jsme odbočili na Šumavu.

* V posledních letech jsou v módě piva s ovocnou příchutí. Chutnají vám?

Pil jsem ho už za minulého režimu na zahraniční výstavě. S kolegou jsme k němu přistupovali s despektem. Pivo má být pivo, kdepak třešňové nebo citronové. Pak jsem se napil a musel jsem s překvapením říci, že je to pivní nápoj a že ta ovocná složka je velmi zajímavá.

* Mají takové produkty šanci uplatnit se na českém pivovarském trhu?

Český konzument je silně tradiční, málokdo aktivně hledá nové chutě. Klientela je u těchto produktů omezená, ale může to být zajímavé oživení například pro ženy.

* Vždy, když se Češi vracejí z dovolené v cizině, vyprávějí si mezi sebou, jak drahé tam měli pivo. Kde jste si dal nejdražší české pivo.

Bylo to naše budvarské pivo. Před deseti lety mi v moskevském klubu řekli, že sklenice stojí čtyři a půl dolaru, což je nesmyslná cena i na Spojené státy. Podle sklenic na stolech to ale Rusům nevadilo.

* Umí Češi pít pivo?

Určitě umí. Nechci to soudit, ale například v Brazílii je největším lákadlem pivo vychlazené na jeden stupeň Celsia. To už se nedá poznat, jakou má to pivo chuť. Chuťově nejvýhodnější je náš způsob, kdy má pivo teplotu mezi šesti a osmi stupni.

* České pivovary skupují zahraniční firmy. Může se stát, že výroba tradičního českého piva zanikne?

Každý zahraniční vlastník přináší své postupy pro výrobu, které se dříve nepoužívaly. Tím se chuťový profil piva mění. Zatím ale pořád platí, že skupina českého piva je, i když s některými odchylkami, vymezená. (MF Dnes)

Včera vydal Budějovický měšťanský pivovar a.s. (dále jen BMP) tiskové prohlášení o tom, že jejich ochranná známka „Budweiser Bürgerbräu“ byla registrována v Polsku. Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na správnou míru.

Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejedná o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam funguje jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budějovický Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. V minulých dnech tedy začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které potrvá asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení vydá patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bude možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentuje tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale není univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdí, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ nenáleží. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budějovického Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V Polsku platí při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budějovického Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplňuje Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budějovický Budvar, který má v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce BUDWEISER, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budějovický Budvar má v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýká.

BMP rozpoutal proti Budějovickému Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opírá o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistují. BMP vznikl až v roce 1992. Letos v červnu Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru. (Web Budvar)

Jen málokterý z menších producentů piva se může pochlubit takovou sbírkou ocenění, jakou získal v posledních letech benešovský Pivovar Ferdinand. Spanilá jízda začíná v roce 1996, kdy Tmavý ležák Ferdinand 11% získává bronzový Táborský palcát a pokračuje v roce 1999 získáním Zlaté pivní pečetě opět v Táboře. Stejná značka, stejné pivo pokračuje ve vítězném tažení v roce 2005 na celostátní soutěži Pivo České republiky, kde získává první místo a tím i zlatou medaili. Aby toho nebylo málo - v roce 2006 pokračuje Tmavý ležák 11% Ferdinand ve vítězném tažení, a to prvním místem a Zlatou pivní pečetí na Slavnostech piva v Táboře. Desetistupňové výčepní pivo světlé získává od Sdružení přátel piva ocenění v roce 2001 a v roce 2002 získává ocenění od stejného sdružení speciál Sedm kulí. Špatně se nevede ani dvanáctistupňovému Světlému ležáku Ferdinand, který v roce 2004 získal v Táboře Stříbrnou pivní pečeť a pokračoval ve stejném roce vítězstvím na trutnovském Pivtestu, ve kterém si o rok později zopakoval úspěch třetím místem. V roce 2006 získal Světlý ležák Premium Ferdinand třetí místo, neboli bronzovou Pivní pečeť, opět u příležitosti táborských Pivních slavností a stejný ležák pokračuje v úspěších v roce 2006 na Žatecké dočesné, kde získává druhé místo, neboli stříbrnou medaili. Výborné umístění zde dosahuje i světlé desetistupňové pivo Ferdinand, které získává první místo a tím i zlatou medaili. V Žatci soutěžilo úctyhodných 35 pivovarů a kvalitu piva hodnotilo 25 profesionálních degustátorů a také laická veřejnost. Otom, že tato soutěž získává rok od roku na významu, svědčí nejen počet přihlášených soutěžících, ale i garant soutěže, kterým je Chmelařský institut Žatec, tedy společnost zaručující kvalitu. O to víc mohou být Benešovští na své pivo hrdí. "Značka Ferdinand do našeho regionu neodmyslitelně patří," říká Milan Bílek, který je od roku 2001 sládkem pivovaru. Od roku 1897, který je spjat s nesmazatelnou značkou Ferdinanda d ď Este, je Milan Bílek šestnáctým sládkem. "Stejně jako dříve i dnes platí, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá," poukazuje na nutnou symbiózu mezi pivovarem a personálem, který pivo zákazníkovi podává. U malých pivovarů to platí dvojnásobně, aby měly šanci získat nové konzumenty. "Dodržovat zásady kvality piva, to je předpoklad pro spokojenost zákazníka," dodává Milan Bílek. Postupnými kroky Pivovar Ferdinand zvyšuje svůj podíl na "domácím", regionálním poli. "Chceme se ještě více prezentovat v gastronomii i maloobchodě. Půjdeme cestou vlastních hospod, kde budeme moci prezentovat své výrobky a kde naše pivo bude možné kvalitně ošetřit," přibližuje plány společnosti Milan Bílek. A co může spotřebitel od piva s etiketou Františka Ferdinanda d ď Este očekávat? "Ferdinand je klasický typ piva vyráběný klasickou českou technologií hlavního kvašení v otevřených kádích a dozrávání piva v ležáckých sklepích," vysvětluje sládek a dodává, že od roku 1897 se tato technologie v zásadě nijak nezměnila. "Je náročná na lidský potenciál a energetické zdroje, nicméně přináší skutečnou kvalitu. Naše pivo, které má na etiketě sousloví skutečné pivo, je klasika, která přetrvává po celá staletí. Přenáší se z generace na generaci benešovských sládků," říká Milan Bílek. Dodejme, že v benešovském pivovaru se pivo vyrábí 60 až 70 dní, zatímco v tzv. intenzifikačním procesu velkých pivovarů trvá výroba pouhých 14 dní, ovšem s použitím jiných postupů. S pivem značky Ferdinand se vedle Benešovska můžeme setkat především v Praze, například ve známé stylové restauraci Ferdinanda, na východě Čech třeba v Hradci Králové, dále v jižních nebo západních Čechách a samozřejmě také ve středočeském regionu. Nastartováno má pivovar i na solidní exportní úspěchy, a to nejen v Evropě, ale i v Zámoří. "Značka Ferdinand a Old Bohemia Beer, "staré české pivo", jsou naše registrované značky a v zahraničí při prezentacích mají velmi dobrý ohlas," komentuje exportní vyhlídky Milan Bílek. Pivovar Ferdinand zaměstnává cca 85 lidí z Benešova a okolí a je pevně zakotven jako důležitá součást regionu Benešovska. Hrdost a sounáležitost k regionu by proto Benešovským měla velet, že "Ferdinand je moje pivo". (Benešovský deník)

Klášterské pivo je v našem regionu velice oblíbené. Právě na regionální trh klade vedení pivovaru velký důraz. Na jedné straně tu je snaha proniknout do celé republiky, ale i na zahraniční trhy - třeba do Skandinávie, Německa i Číny. Na straně druhé si ale vedení pivovaru velice váží zákazníka z regionu. I proto tu je další soutěž, kterou Pivovar Klášter připravil spolu s Boleslavským deníkem. A tradičně ji připravuje každým rokem. Dlouhohodobá čtenářská soutěž Pivo na rok se tak uskuteční i letos. Již od příštího týdne budou mít čtenáři možnost si ověřit své znalosti z pivovarnictví. A ceny, které v pivovaru s Deníku připravují, jsou určitě velice zajímavé Od 10. listopadu 2006 každý pátek až do 12. ledna 2007 bude na stránkách Boleslavského deníku otištěn soutěžní kupon, na kterém mimo soutěžní otázky bude pro milovníky klášterského piva připraven i vtipný slogan. Soutěžící musí vždy zaškrtnout správnou odpověď a soutěžní kupon doručit do redakce Boleslavského deníku. Z každého kola bude vylosováno vždy deset výherců, kteří obdrží pozvánku pro dvě osoby na slavnostní vyhodnocení (včetně pohoštění). Na slavnostním večeru se uskuteční i slosování o tři hlavní ceny: pivo na rok (365 lahví klášterského piva), pivo na půl roku a pivo na čtvrt roku. Pro všechny zúčastněné zde bude dále připravena celá řada zábavných soutěží a bohatá tombola. Jména výherců jednotlivých kol budou průběžně zveřejňována na stránkách Boleslavského deníku a pozvánky rozešle Pivovar Klášter až po ukončení celé soutěže, tzn. v polovině ledna 2007. Šance na výhru jsou opravdu velké. Může se totiž stát, že budete vylosování i vícekrát. Obdržíte tedy i více pozvánek a můžete s sebou na slavnostní večer vzít i své rodinné příslušníky či přátelé. Nezapomeňte si tedy příští pátek koupit Boleslavský deník! (Boleslavský deník)

Už na přelomu 13. a 14. století se v premonstrátském klášteře v Praze na Strahově vařilo pivo. Pivovar tam sice na začátku minulého století zanikl, ale téměř sto let poté se jej podařilo znovu obnovit. A už po pěti letech provozu se minulý týden dostalo té nejdůležitější osobě v pivovaru titulu sládek roku.

„Je to veliký závazek, musím se teď snažit dělat co nejlépe svoje řemeslo, protože lidé budou zvědaví na pivo od sládka roku,“ usmívá se hrdě Martin Matuška, jehož jméno zmíněným titulem ověnčilo Sdružení přátel piva. Hrdě předvádí pivovarskou technologii od varny až po ležácké tanky a se zápalem vypráví o polotmavém a černém pivu sv. Norbert, které vaří. „Žádné filtrování, pasterizace, ani konzervace. Je to čistý přírodní produkt, opravdový tekutý chléb,“ vysvětluje sládek.

Pivovar je v klášteře v dlouhodobém pronájmu a sídlí na jiném místě než ten historický. „Objekty jsou hezky zrekonstruované a i vztahy mezi komunitou a pivovarem jsou skvělé. Jsou tu velmi vstřícní, rádi nás vidí a my sem rádi zajdeme, zvlášť s návštěvami,“ říká bratr Gilbert, který si pochvaluje mok z dílny místního sládka: „Pořád říkám, že se černé pivo mělo jmenovat po mém patronovi, svatém Gilbertovi,“ podotýká s šibalským úsměvem. Největším znalcem piva v komunitě strahovských premonstrátů je prý bratr Václav. „On o pivo doslova pečuje. Když ho máme, stará se, aby bylo správně vychlazené, a při větších oslavách, když pozveme hosty, opatříme sud a on dělá hlavního výčepního,“ říká bratr Gilbert.

U piva se na Strahově schází státníci, jejich manželky, ale s návštěvou sem prý z nedalekého arcibiskupství čas od času přijde i pan kardinál. „Pije-li se pivo v přiměřené míře, tak lidi spojuje. I dva cizinci, když sedí vedle sebe, si o něm povídají. U láhve vodky se takové řeči nevedou,“ připomíná sládek roku známý fakt, že pěnivý nápoj lidi spojuje.

Jak jsme zjistili, žehná se nejen víno na Moravě, ale i pivo na Strahově. „Místní duchovní správce P. Hugo Zikmund OPraem. požehná speciální vánoční várku devatenáctistupňového piva při slavnosti 5. prosince. Vystoupí tu i místní chrámový sbor s pivní adaptací Rybovy vánoční mše,“ chlubí se Martin Matuška a spěchá zpět k práci. „Dej Bůh štěstí, říkáme my pivovarníci,“ loučí se ve spěchu, aby včas navařil další várku piva pro své zákazníky. (Katolický týdeník)