Během jedné směny vypije v průměru dva decilitry piva. Za týden je to litr, za rok něco kolem pětačtyřiceti. Za celou pracovní kariéru už to může být dobře tisíc litrů piva. Oznamte to zarytému pivaři, a pukne závistí. Laborantka Pivovaru Janáček v Uherském Brodě Vlasta Omelková jen pokrčí rameny. Pije, protože jí to přikazují pracovní povinnosti. "Nepiju, degustuju," opravuje sice s úsměvem, ale o to důrazněji. Ochutnat musí z každého tanku, který míří na filtraci. Je to trochu rituál. Nebo ještě přesněji obřad, laik mu příliš nerozumí. Třeba jenom pěna: jak nemá přesně čtyři centimetry, cosi je špatně. Stejně, když pěna brzy spadne. Dobrá je hustá, co ve sklenici nějakou chvíli vydrží. Vůně musí být čistá, mírně chmelová. Hořkost jemná, střední je prý nejlepší. A pivo musí mít říz. Co to je? "No když správně prlí na jazyku, to přece pozná každý," tvrdí Vlasta Omelková. Bodejť by mluvila jinak, v pivovarech pracuje 27 let. Nejdřív v Jarošově, teď je už pět roků věrná brodskému Janáčkovi. "Za tu dobu má neocenitelné zkušenosti. Jiný by na jejím místě vyhořel. Neměl by prostě šanci všechno zvládnout," chválí laborantku vrchní sládek brodského pivovaru Jaroslav Horehleď. Je to laciné klišé, když o Vlastě Omelkové řeknete, že má brodské pivo v krvi? Možná, ale nazvěte jinak moment, kdy laborantka mezi sedmi pivními vzorky neomylně pozná pivo vyrobené v Uherském Brodě. Podobný kousek přitom už několikrát zopakovala na odborných degustacích, tím se jiní degustátoři chlubit nemohou. "Ze sedmi vzorků jsem tři vyřadila hned. To určitě není naše pivo, řekla jsem si," vzpomíná degustátorka třeba na nedávnou soutěž v jihočeském Táboře. U zbývajících čtyř pak zkoumala chuť, vůni, pomohla jí i barva. "Nikdo si to své pivo se stoprocentní jistotou nepozná," tvrdila přitom Jana Rostová, sládková pivovaru Velké Březno v Ústí nad Labem. Vlasta Omelková ji opakovaně vyvedla z omylu. "Vždycky se to ale opravdu povést nemusí," říká skromně. Je to docela rarita: žena určuje kvalitu moku, jemuž holdují převážně muži. A při degustacích, pochopitelně, postupuje stejně jako oni. Zakusuje chléb a sýr, aby přehlušila chuť předchozího vzorku. Přičichne ke sklenici, pozvedne pohárek proti světlu a krátce se napije. Ještě před tím ale každý vzorek zamíchá krouživým pohybem ruky. "To aby vůně vylezla nahoru," objasňuje uznávaná degustátorka. Když si pivo dopřeje třeba na výletě s rodinou, nepostupuje stejně jako při soutěžích. Jistou profesionální deformací ale přece jen trpí. "Okamžitě zkoumám pěnu, k pivu hned přičichnu. Že by ale nějaké bylo tak špatné, abych ho musela jít vrátit, to se mně ještě nestalo. Nepitelné totiž není žádné pivo," tvrdí Vlasta Omelková. (Mladá fronta Dnes)

Dvě stě kaprů vysadili do jednoho z rybníků v areálu pivovaru v Hanušovicích na Šumpersku jeho pracovníci. Zůstanou zde až do podzimního výlovu. Areál hanušovického pivovaru je v ČR svým způsobem unikátní, protože si zachovává svůj ojedinělý přírodní kolorit. Pivovar přitom své výjimečné polohy v horách nejen využívá, ale sám se aktivně podílí na zachování ekologické rovnováhy krajiny. Ke speciálním projektům patří i revitalizace rybníků, v nichž mimo různých druhů chráněných obojživelníků žijí nyní také rak říční a užovka obojková. "Projekt se uskutečnil za spolupráce vodohospodářů a ekologů, kteří rozhodli o konečné podobě rybníků tak, aby pozitivně ovlivnily ekologii krajiny. Cílem byla především ochrana volně žijících chráněných živočichů," uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Pivovar, který vyrábí více než 400 000 hl piva ročně, nemá na svých pozemcích pouze rybníky, ale také vlastní zdroje pramenité vody, jejíž kvalita je srovnatelná s vodou kojeneckou. (Právo)

Na tuzemský pivní trh vstupuje další velký světový hráč. Nizozemský Heineken totiž v pátek oznámil koupi většinového podílu v rakouské společnosti BBAG, která je vlastníkem brněnského pivovaru Starobrno. Ten je nyní pátým největším pivovarem v Česku s asi pětiprocentním podílem na trhu. Heineken po dokončení transakce v červenci příštího roku, kterou musí schválit antimonopolní úřad, vytvoří spolu s BBAG novou společnost Brau Union AG. Pokud ovládne celou BBAG, zaplatí za to Heineken necelé dvě miliardy eur. Brau Union se stane středoevropským pivovarnickým lídrem, v tuzemsku ale skupina příliš expandovat nechce. "V Česku už zbývá jen málo cílů," uvedl šéf BBAG a budoucí předseda představenstva Brau Union Karl Büche. Asi dvě třetiny českého pivního trhu ovládají prostřednictvím Plzeňského Prazdroje a Pražských pivovarů dvě další obří firmy, jihoafrická SABMiller a belgická Interbrew. Zahraniční značky ale tvoří jen asi jedno procento celkové tuzemské spotřeby.

Podle Bücheho chce nová společnost posílit pozici pivovaru Starobrno především na jihu Moravy. V regionu má Starobrno zhruba čtvrtinový podíl, v samotném Brně pak asi padesátiprocentní. "Na tuto oblast budeme i nadále zaměřeni," dodal Büche. Mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin odhaduje, že konkurence hlavně na jižní Moravě se ještě přiostří. "Heineken je náš největší soupeř na Slovensku, máme zkušenosti," řekl Bechtin. Pivovarnická skupina Starobrno zvýšila za loňský rok výrobu na 780 tisíc hektolitrů piva a zažila nejúspěšnější rok ve své historii. Třicet šest tisíc hektolitrů pak společnost vyvezla. Jen v Rakousku se brněnské pivo čepuje zhruba na pěti stech výčepních místech. Export směřoval převážně do zemí Evropské unie, ale i do Spojených států. Heineken už vlastní na Slovensku čtyři pivovary a proto se na tuzemský trh snažil dostat prostřednictvím své vlajkové slovenské značky, piva Zlatý Bažant. Za poslední rok se Nizozemcům díky nabídce levného piva a vybavení pro restaurace podařilo získat část restaurací především v příhraničí, čepuje se také v Brně. Firma Heineken, která o rakouskou společnost bojovala se společnostmi Scottish & Newcastle, SABMiller a Carlsberg, rozšíří po transakci kromě Česka zastoupení také v ostatních zemích střední Evropy. Jedničkou na trhu se tak stane nejen v Rakousku a na Slovensku, ale i v Polsku a Maďarsku. Svoji pozici posílí také v Albánii, Rumunsku, Bulharsku či Makedonii. "Koupě BBAG perfektně zapadá do naší strategie," říká šéf představenstva Heinekenu Anthony Ruys. (iHNed)

Necelých osm stovek lidí se v uplynulých čtrnácti dnech zúčastnilo soutěže, z níž původně měl vzejít nový název pelhřimovského zlatavého moku a koneckonců i celého pivovaru. To se sice nakonec nestalo a hlavní cena nemohla být předána, přesto zbylé pořadí zůstává zachováno. Po zdlouhavém a složitém výběru se tedy mohou na odměnu těšit druhý Jan Chvátal za navrhovaný Patriot, třetí Radek Hůlka (Péčko) a čtvrtý Petr Žižák (Křemešník). Ten však může poděkovat nakloněné štěstěně při losování, neboť na vrch tyčící se nad městem si vzpomnělo hned několik soutěžících. Kromě jiných se vyskytly i názory podporující zachování stávajícího názvu pivovaru. Mimořádnou cenu za grafické ztvárnění nového loga si vysloužil Jaroslav Morava. Všichni zúčastnění během nejbližší doby obdrží drobné dárky od pelhřimovského pivovaru. ( Listy Pelhřimovska – Vysočina)

Středověká knajpa je součástí nově otevřeného zámeckého pivovaru a muzea pivovarnictví v Dětenicích na Jičínsku. Stejně jako zámek koupili i tento objekt manželé Ondráčkovi, nechali jej zrenovovat a obnovit tradiční výrobu zlatavého moku. Hosté se po prohlídce mohou usadit u dřevěných stolů na lavicích pokrytých kožešinami a čerpat ryze středověkou atmosféru. Šenkýřka vás obslouží dobovou břitkou mluvou, pečínky se jedí samozřejmě rukama, jenom kosti házet pod stůl je zakázáno. V klecích a ohrádce se usídlí zvířectvo, o almužnu bude žádat žebrák. V létě přijedou rytíři a kejklíři. Pivo je vařeno středověkou technologií podle původní receptury a v minulosti dávalo sílu nadlidské chuti na sex.

Pivovar který patří k zámku Dětenice bude v zprovozněn v polovině dubna 2003. Kvasnicové pivo v něm bude vyráběno středověkou metodou (ležácké sudy, scezování přes slámu). V budově pivovaru je i muzeum pivovarnictví. Součástí prohlídky pivovaru je samozřejmě také ochutnávka piva. (Hradecké noviny)

Pivovarské muzeum v Plzni připravuje nové expozice. Na návštěvníky čeká dokonalejší laboratoř, nová místnost věnovaná Měšťanskému pivovaru a rozšířená replika hospody z počátku 20. století. Opravované prostory budou zpřístupňovány postupně. "Novinkou bude především místnost věnovaná Měšťanskému pivovaru, předchůdci Plzeňského Prazdroje. Budou zde vystaveny zakládací listiny, medaile, které získal za svoje pivo, historické reklamní tabule a další exponáty," uvedla vedoucí muzea Markéta Formanová (Pivní kurýr)

Budějovický Budvar si dalších sto let zachová svoji chuť. Pivovar tento týden zprovoznil nový hlubinný vrt, z něhož, jak věří, bude brát nejméně do konce století vodu na vaření piva. Tři stovky metrů hluboká studna sahající až do třetihorního podloží nahradí jeden ze dvou současných vrtů. Budvar považuje vodu z podzemí Českých Budějovic za jednu z nejdůležitějších surovin, která dává pivu konečnou chuť a kvalitu. Vedení pivovaru mluví o čisté a měkké vodě vhodné pro vaření světlého piva. "Má optimální složení a nevyžaduje žádnou chemickou úpravu," řekl sládek Josef Tolar. Ve třetihorním podloží českobudějovické pánve se na ploše o velikosti 300 kilometrů čtverečních nacházejí zásoby vody v řádu miliard kubíků. Ačkoliv jde o vodu kojeneckou, vaří se z ní pivo. Budvar se snaží otevření nového vrtu prezentovat i v souvislosti se spory s americkým pivním gigantem Anheuser-Buschem o označení Budweiser. Zatímco totiž Američané považují slovo Budweiser za fantazijní a vaří proto pivo po celém světě, Budvar ho odvozuje do německého názvu města Budweis. A takové pivo se podle něho může vařit na jediném místě na světě - v Českých Budějovicích, kde jsou k tomu přírodní podmínky. Neboli tvrdí, že budějovické pivo se musí dělat jedině z budějovické vody. Stejnou argumentaci jako Budvar uznává i Evropská unie, která zavedla speciální ochranu označení původu. Zeměpisná označení vztahuje na zemědělské výrobky a potraviny, které pocházejí z regionu či určitého místa a jehož vlastnosti jsou dány místním prostředím. Brusel tak chrání například italský parmazán nebo parmskou šunku. (iDnes)

Pivovar Budějovický Budvar nesmí ve Španělsku používat značku Budweiser. Svá práva obhájila americká společnost Anheuser Busch, která vede s českým pivovarem o tuto značku řadu sporů v celém světě. O zákazu rozhodl odvolací soud ve Španělsku. Španělský soud rozhodl, že Budvar musí na španělském území zastavit prodej piva pod značkou Budweiser Budvar. Anheuser Busch je také podle soudu oprávněn požadovat náhradu za vzniklou škodu, která mu vznikla tím, že Budvar v rozporu se zákonem používal ochrannou známku americké firmy. "Toto rozhodnutí potvrzuje naše právo k názvu Budweiser, jak už to rozhodlo mnoho jiných soudů. Zároveň se tím potvrzuje náš názor, že Budvar nemá právo značku Budweiser používat," prohlásil šéf amerického pivovaru Stephen J. Burrows. Si asi upad?, (pozn.Chody). Budějovický Budvar vyváží pivo asi do 60 zemí a má přes 380 ochranných známek. Ty má registrovány takřka ve 100 zemích světa. S americkou firmou vede asi 40 soudních sporů a zhruba stejný počet správních řízení před patentovými úřady. Naposledy byl úspěšný ve Švýcarsku, kde Anheuser Busch nesmí užívat známku Bud. (Právo)

Čeští pivaři mají pověst nejkonzervativnějších vyznavačů zlatavého moku v Evropě. O jeho podobě má každý z nich zcela jasnou představu. S despektem až odporem proto pohlížejí na národy, jež si oblíbily pivo ochucené, ba co hůř - míchané s limonádou. Přesto se odvážnější výrobci i u nás občas pokusí uvést ovocná piva na trh a již dopředu raději spoléhají na mladší generaci, která bývá ke zkoušení nových chutí tradičně ochotnější. V obchodech je možné objevit některé zahraniční značky ovocných piv, například jablečný Dry Blackthorn nebo višňové pivo Bellevue. Z českých výrobců se k nim připojují Krušovice se svým citrónově laděným výrobkem Radler.cz, který představuje klasický míchaný na bázi piva. "Když jsme o tomto nápoji uvažovali, zkoušeli jsme různé ingredience - od višňové limonády až po colu. Dávali jsme jednotlivé vzorky degustovat našim zaměstnancům a nakonec jsme se rozhodli pro citrónovou limonádu s přírodním aromatem. O dalších variantách zatím neuvažujeme, spíše kromě půllitrové plechovky časem nabídneme i lahvové balení," říká František Šmíd, vedoucí výroby Královského pivovaru Krušovice. Základem jejich produktu je výčepní světlé pivo smíchané v poměru 1:1 s citrónovou limonádou. "Od našeho dodavatele získáváme citrónový sirup, sodovou vodu si vyrábíme sami. Kvůli snížení obsahu využitelné energie používáme umělá sladidla, což činí tento nápoj zajímavý pro ženy dbající na štíhlou linii," dodává František Šmíd. Pohnutkou pro vytvoření míchaného nápoje na bázi piva v českém prostředí byl především zájem, který o tento druh nápoje projevili turisté a Češi, kteří si na něj zvykli během svého pobytu v zahraničí.

Obsah alkoholu v radleru činí 2 % celkového objemu, což znamená, že jej nelze považovat za nealkoholický nápoj, pro něž je limitní hranice 0,5 %. Po vypití jednoho půllitru není proto možné usednout ihned za volant, je třeba určitou dobu vyčkat. Zajímavým se takový nápoj může stát například pro sportovce. Samotné pivo představuje vynikající iontově vyvážený nápoj aovocná limonáda jej činí příjemně osvěžujícím. Jejím přimícháním se nejen umocňuje sladká chuť, ale zároveň se i potlačuje charakteristická chmelová vůně piva. Přesto po napití zůstává na jazyku nahořklá příchuť. Tyto aspekty mohou zaujmout mnoho žen, které si jinak jen tu a tam dají skleničku tmavého piva po jídle. Hlavní úspěch se však očekává od prodeje na diskotékách a koupalištích, tedy tam, kde si budou novinku kupovat převážně mladí konzumenti, samozřejmě starší 18 let.

Improvizace z nouze

U nás se první ovocné pivo určitou dobu vyrábělo již na počátku 80. let, vzhledem k mizivému zájmu však brzy tato výroba ustala. V Evropě se údajně ovocné pivo mělo poprvé objevit již okolo roku 1922 v Německu, kdesi v okolí Mnichova, když na jedné horské chatě zůstalo nečekaně mnoho návštěvníků azásoby klasického piva se začaly povážlivě tenčit. Podnikavý majitel chaty se rozhodl smíchat zbývající pivo s limonádou akupodivu sklidil s touto improvizací u hostů úspěch. Od té doby se ovocná piva pijí nejen v Německu, ale také v Belgii a Nizozemsku. Není neobvyklé, že se v těchto zemích některé pivovary dokonce specializují pouze na výrobu ovocných piv. K nejčastějším příchutím patří višeň, malina, citrón, pomeranč, cola, zázvor, máta a bylinky vůbec. Kromě ovocných sirupů a limonád se pro ochucení používají i alkoholické tresti, vznikají tak piva s příchutí tequily, nebo u nás například fernetové pivo. (Právo)

Korbele, holby, džbánky, prostě nádoby, do nichž se od nepaměti stáčelo pivo, nechybějí na výstavě "Skvěle věru pivo chutná, které vaří Hora Kutná... Začala začátkem dubna v kutnohorském Kamenném domě. Připomíná, že ve zdejší tvrzi Lorec se pivo začalo vařit právě před 430 roky. Výstava představuje také suroviny, z nichž se pivo vyrábí, řekl autor scénáře Josef Kremla. Nezapomněl ani na ukázky cechů, které se pivovarnictvím zabývaly, ať už to byli sládci či bednáři. Výstava bude otevřena do konce listopadu. (Pivní kurýr)

Manažerský tým Lobkowiczkého pivovaru, který dosud tvořil William Lobkowicz a ředitel Petr Peniaštek, doplnil Libor Witassek. "Posledních šest let jsem pracoval v oblasti konzultingu v holandsko-české společnosti. Působil jsem i v Belgii a Holandsku," představil se stručně. Upozornil na svoje přátelské vazby k majiteli pivovaru v Humpolci Stanislavu Bernardovi, který doporučil W. Lobkowiczovi jeho služby. Novou strategii Witassek vidí ve zlepšení organizace práce, v novém pojetí marketingu a ve způsobu plánování. Prosazuje názor, že zvýšení kvality piva záleží na zajištění sanitačních služeb pro restaurace. Připouští však, že systém "uplácení hostinských" a vytváření exkluzivních kontraktů, které nastartovaly velké pivovary, je ubíjející. Obává se, že ani začlenění do EU nepřinese v tomto ohledu pozitivní změny. "Každou korunu musíme dvakrát obrátit, než ji investujeme, o to musíme být chytřejší," tvrdí. (Příbramský deník)

Zvýšit vývoz do Evropy. To je cíl Pivovaru Nymburk, který se v příštích letech chystá zdvojnásobit export. V současné době dodává spisovatelem Bohumilem Hrabalem proslavené Postřižinské pivo šesti stálým zákazníkům v Německu, Itálii, Španělsku a Švédsku. V budoucnu chce najít nové zákazníky a zvýšit vývoz z nynějších pěti alespoň na deset procent. Management nyní jedná s významným zákazníkem, který by pivovaru mohl pomoci těchto čísel dosáhnout. "Bude to nové teritorium. Ale jaké, to zatím držíme v tajnosti, protože zatím nic není jisté," řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Do zahraničí vozí pivovar v posledních letech hlavně oblíbené ležáky v sudech, lahvích i plechovkách. Ve Švédsku ale pivařům chutná také nízkostupňová světlá "osmička". Najít v cizině obchodního partnera je podle Benáka pro malý český pivovar, za nímž nestojí zázemí nadnárodního koncernu, velmi těžké. Pivovar by se nebránil ani vývozu do Ruska, kde je trh velký, ovšem tam komplikují vývoz cla na ochranu tamějších pivovarů. "Nevyplácí se to nejen nám, ale obecně většině českých pivovarů," vysvětluje ředitel. Brány nymburského pivovaru v současné době opouští 7 druhů piv: tři výčepní, tři ležáky včetně jednoho tmavého a speciální třináctistupňové pivo Bogan. Loni pivovar vyrobil 149 000 hl a se stejnou produkcí počítá i v letošním roce. Ve srovnání všech českých výrobců tak zřejmě stejně jako loni zůstane ze 49 pivovarů na velmi dobrém 18. místě. Postřižinské pivo se pije nejvíc na Nymbursku, Kolínsku, Praze-východ a Mladoboleslavsku. Točí ho ale hospodští i na Jičínsku a v severních Čechách v okolí Lovosic. Pivo z Nymburka nabízí i několik restaurací v Praze na Smíchově, Spořilově, Braníku a Holešovicích. Obecně ale točeného piva prodá stále méně, stejně jako lahvového v malých obchodech. "Naopak v supermarketech jde lahvové pivo lépe na odbyt," srovnává Benák. Nymburský pivovar nyní dodává do čtyř velkých řetězců zásobujících velké prodejny. Na 21. června připravuje pivovar pro své příznivce nejen tradiční slavnosti, ale také zatím utajený nový druh piva, který budou moci lidé ochutnat právě na oslavách. O jaké pivo půjde, to zatím pivovar tají. "Prozradím jen to, že půjde o pivo s ovocnou příchutí," říká Benák. Ten si zatím netroufá odhadnout, jak na speciální mok lidé zareagují. O českých pivařích je totiž podle ředitele známo, že jsou velmi konzervativní. "Uvidíme, jak zareagují," dodává. Na programu letošních slavností, které mají každý rok osm až deset tisíc návštěvníků, je vystoupení kapel Maxim Turbulenc, Ready Kirken, Karla Zich a možná i Petra Muka. Součástí budou také vyjížďky parním vlakem. (MF Dnes)