Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Černokostelecké IIIIIIIII. Vykulení, tentokrát ve znamení humnových sladoven

Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...


verze pro tisk

Černokostelecké IIIIIIIII. Vykulení, tentokrát ve znamení humnových sladoven

Černokostelecké IIIIIIIII. Vykulení, tentokrát ve znamení humnových sladoven [p257]

Předem se P.T. čtenářstvu omlouvám, že můj report o letošním Vykulení nebude ani tak o zábavě, které tam bylo, jako obvykle, dost a dost: bednáři, kováři, keramici, košíkáři, potulný malíř, hudba, mažoretky, návštěva muzea, autoveteráni, dětské programy…. (určitě jsem ještě něco zapomněla) a samozřejmě dobré jídlo i pití. Letošní ročník Vykulení však, kromě zmiňované zábavy, přineslo i program odborný, za což organizátorům vyslovuji (a určitě nejen já) velký dík. Odborná prezentace pivovarských firem, jakož i přednášky na výše uvedené téma, skutečně obohatily tradiční program.

Dvůr pivováru
Dvůr pivováru

Z čeho se vyrábí pivo, to dnes snad každý (nejen) pivař zarecituje, jak z partesu. Ovšem u jednotlivých složek už možná bude tápat. Voda (pro některé možná jen k mytí) je jasná, chmel netřeba představovat, mnozí si ještě pamatují povinné chmelové brigády, nebo alespoň někde po cestě naší vlastí chmelnici zahlédli. Kvasnice – ty se přece používají (i když poněkud jiné, ale pro představu to stačí) v každé domácnosti. Slad – vyrábí se z ječmene, ale tam většinou další znalosti končí.

Pivovarské suroviny
Pivovarské suroviny

Ostatně jsem to zažila sama při jedné z návštěv ve sladovně, kdy většina účastníků exkurze, laiků, leč milovníků pěnivého moku, valila oči na spatřené. A byla to tradiční, humnová sladovna, taková, jakých máme v republice 18. A právě humnové sladovny byly mottem letošního Vykulení, které se konalo 8. září v areálu Černokosteleckého pivováru. A jak sami organizátoři předesílali, rozhodli se klasický program obohatit a věnovat jej právě humnovým sladovnám, ale i dalším pivovarským surovinám a službám.

Prezentace sladoven
Prezentace sladoven

Nejen pro odborníky, odbornou veřejnost, ale i pro „obyčejné“ návštěvníky akce připravili organizátoři představení všech humnových sladoven u nás, jejich sladů a samozřejmě piv z minipivovarů, z nich uvařených. Ta se také na stáncích netočila podle druhu, stupňovitosti či místa původu, ale podle sladoven, odkud se bral slad k jejich výrobě. Prý jich mělo být 80, nevím, nepočítala jsem.

Výčepní místa
Výčepní místa

Zájemci si mohli prohlédnout na „velkém humnu“ prezentaci těchto sladoven, ale i dalších pivovarských firem. Zastoupena tu byla chladící i výčepní technika (Lindr), sladovnické ječmeny a šlechtitelské stanice (Selgen) s možností ochutnávky piv z různých sladů, chmel i chmelové produkty (Bohemia Hop, Brelex) a samozřejmě poradenství všeho druhu (VÚ pivovarský a sladařský, Pivo Praha a další). Partnerem akce byl časopis PBA s heslem „České pivo pijeme čerstvé“. A komu bylo této osvěty málo, mohl navštívit velmi zajímavé přednášky na „malém humnu“.

Pro každého něco
Pro každého něco

Pan Aleš Přinosil ze sladovny v Záhlinicích svoji přednášku „O pozitivách humnového sladování“ vzal vskutku z gruntu, neboť již lidé volutové keramiky pěstovali ječmen a kvasili nápoje! Přes středověk, novověk až ke století devatenáctému, kdy v roce 1884 byla na Hané vyšlechtěna Proskowetz Hana pedigree, snad nejvýznamnější světová odrůda sladovnického ječmene, která se pěstovala prakticky až do roku 1958 a stala se také genetickým základem i pro mnoho dnešních odrůd, se dostal až k době současné, i k samotným Záhlinicím. Dnes je tam již jenom sladovna, ale ještě do roku 1925 se zde vařilo i pivo. Dále vysvětlil rozdíly mezi sladovnami humnovými a skříňovými, jakož i jejich výhodami, či nevýhodami. Souhrnem: humnové - lepší kvalita, menší kapacita.

Sladovna Záhlinice
Sladovna Záhlinice

Paní Dagmar Hrnečková velmi podrobně představila průmyslovou sladovnu Weyermann z Bambergu a speciální slady, na jejichž výrobu je sladovna s pětisetletou tradicí specializovaná. Tak alespoň ve stručnosti zajímavá fakta. Vyrábějí více než 80 druhů sladů, nejen pro pivovary, ale též pro pekárenský průmysl, úzce spolupracují s českými a moravskými sladovnami, jejichž humnové slady prodávají do světa, jakožto exkluzivní, drahé výrobky. Produkují též slady košer i v biokvalitě, výtažky ze sladu, vyvážejí do 118 zemí světa, mají nejvýkonnější baličku pytlů na světě, poskytují 18 měsíců záruky na slad. A mnoho dalšího se posluchači dozvěděli.

Sladovna Weyermann
Sladovna Weyermann

O marketingu pak promluvil pan Pavel Borowiec (časopis PBA), aneb „České pivo pijeme čerstvé“. Nejen vyrobit, ale i prodat finální výrobek, klamání v reklamách, ale zazněla třeba i kritika nedostatečných informací na etiketách pivních láhví. Jako (zatím) nedostižný cíl byla zmíněna britská CAMRA.

Pivní marketing
Pivní marketing

Inzerovanou poslední přednášku pana Jiřího Karlíka (Czech Brewmasters) „Výstavba minipivovarů“ jsem už neabsolvovala. Šla jsem „na plac“ ochutnávat a popovídat si s přáteli, kterých se tady vždy sejde větší počet a vcelku ve stabilním složení. Jak to komentoval jeden z nás: „Tak ještě chybí Henri a Pechi (oba pánové budiž omluveni, byli na dovolené) a jsme komplet“. A tak se povídalo, ochutnávalo a zmeškávalo jeden autobus za druhým. Doufám, že jeden zde známý, nejmenovaný jedinec stihl večer odjet na dovolenou do Itálie.

Na place
Na place

Piva byla, alespoň ta, co jsem ochutnala, vcelku pitelná, dobrá až výborná. Kromě známých z dřívějška mne nejvíc zaujaly oba nové druhy z přerovského Parníku (sladovna Záhlinice) - ležák s přídavkem praženého žita Bodňák a polotmavá pšenice Satlik, vařené specielně pro tuto příležitost, dále pak místní Jarin (10,6°), sladovna Kounice.

Plastová nabídka
Plastová nabídka

Seznam sladoven a piv zde zúčastněných, dle oficielního seznamu: Benešov (Ferdinand, Poutník, Zvíkov, Ústí n/L Rychta), Broumov (Opat), Bruntál, Březnice(Herold), České Budějovice (Samson), Dobruška (Rampušák, Rychnov n/Kn, Harrach VelMez, Car Běleč), Havlíčkův Brod (Rebel), Chodová Planá (Chodovar), Kolín (Dražíč), Kounice (Kácov, Polepy, Únětice, Žlebské Chvalovice), Náměšť (Trutnov), Nová Paka (Novopacké), Nymburk (Postřižinské), Castello Prostějov (Polička), Protivín (Platan), Rajhrad (Bernard), Suchomasty (Beroun), Záhlinice (Břevnov, Pivovarsky dům, Qásek, Dalešice, Parník Přerov, Olomouc oba, Malenovice).



[Jana Běhounková] [Zobrazeno 4779x] [19. září 2012]
[Pivní slavnosti] [no comments] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň