Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Jára Cimrman stojící, pivní

Pivní cesty


verze pro tisk

Jára Cimrman stojící, pivní

Jára Cimrman stojící, pivní

Dnes si uděláme výlet do světa Járy Cimrmana, jehož výstava se právě koná v suterénu petřínské rozhledny. Co říká prezentace rozhledny o výstavě?

Jára Cimrman, génius, který se neproslavil

Výstava v suterénu rozhledny je věnována českému vynálezci, dramatikovi, skladateli, filosofu a gynekologovi v jedné osobě, Járovi Cimrmanovi. Představuje mistra nejen jako brilantního tvůrce, který významně zasáhl snad do všech uměleckých i vědeckých oborů své doby, ale zároveň se pokouší postihnout i intimnější stránky jeho nekonečně rozsáhlé osobnosti. Na výstavě např. můžete obdivovat dětský proutěný kočárek, v němž byl český velikán odchován nebo jeho dívčí šaty.

Mezi významné exponáty patří i původní model Eiffelovy věže, která by dnes bez Cimrmanova zásahu pravděpodobně ani nestála. V době, kdy se Cimrman s Gustavem Eiffelem v Paříži setkal, totiž nebyl dořešen základní konstrukční nedostatek věže – její stabilita. Oba geniální architekti se setkali v roce 1886 a ihned si padli do oka. Scházeli se v dnes již zaniklé vinárně Les Miserablés a při jedné z takových inspirativních schůzek se zrodil i Cimrmanův nápad. Český vynálezce totiž nepřivykl silnému francouzskému vínu a ztrácel po několika litrech stabilitu. Když se mu při cestě na toaletu, vinou Eiffelova zběsilého tempa a jeho neustálého pobízení, poněkud rozjely nohy, jeho stabilita se rázem zvětšila a Cimrmana napadlo přenést tento princip i na Eiffelovu stavbu. Pokusil se poté svůj objev kolegovi vysvětlit, ale ten již nebyl ve stavu, kdy by byl schopen sledovat tok Cimrmanových myšlenek.

Potom Cimrman vyprosil od číšníka kousek ubrousku, a skicu svého nápadu strčil Eiffelovi do kapsy saka. Tak se Eiffelovka „rozkročila“ a 7000 tun těžká železná konstrukce získala potřebnou stabilitu.

Výstava nabízí i unikátní možnost spatřit mistrovu autobustu, restaurovanou ak. sochařem Janem Trtílkem. Dílo má bohužel zcela ztrhané rysy. Z dalším exponátů jmenujme alespoň bicykl pro hasičské sbory nebo Cimrmanem navrženou drezínu na ruční pohon zvanou Louda. Vstup na výstavu je zahrnut do vstupného na rozhlednu.

Kromě originálních vynálezů našeho národního génia se v této expozici nalézají i cimrmanovy výjevy ze života pivovarského, což je způsobeno přátelstvím Divadla Járy Cimrmana s plzeňským pivovarem. Zde je bohužel patrné spojení té nejvyšší kvality s tou nejvyšší kvantitou...

Půllitr se zvonkem
Půllitr se zvonkem

Mistrova genialita se nejvíce projevila v několika jeho vynálezech, které byly úzce spjaty právě s pivem, resp. s pivovarnictvím. Příkladem může být vynález půllitru se zvonkem, jímž host signalizoval, že má dopito. Tento jednoduchý princip by jistě našel uplatnění i dnes, protože zvyky obsluhujících se nemění tak rychle jako technologie piva, tedy její nejnovější trendy...

Sjezd českých sládků a mládků v roce 1909
Sjezd českých sládků a mládků v roce 1909

Pivovarští se rádi scházejí asi od nepaměti. Rádi poklábosí o svých profesních problémech a jistě i o věcech jiných. A jak je vidět, rádi své setkání zarchivují fotografií. Porovnejte tuto historickou fotografii s fotkou z "historicky" Prvního setkání českých sládků v pražském Strahovském klášteře.

Cimrmanovy pípy
Cimrmanovy pípy

Opět můžete porovnat Cimrmanovu genialitu, protože pípy aplikované přímo na soudek zlatavého moku se za ta léta téměř nezměnily, mrkněte sem.... Sám používám pro domácí čepování soudků pípu spíše podobnou té Cimrmanově...

Kdo chce malé, musí pod stůl
Kdo chce malé, musí pod stůl
Nálada v pivnici U Pavouka
Nálada v pivnici U Pavouka

Jára Cimrman byl známý svými živými obrazy. První z pivních by se dal charakterizovat i sloganem "Malý šli spát..." Kdybych seděl na pivku U Pavouka, asi bych si jej moc nevychutnal. Přece jen pít ve společnosti pavouka, který má prdelku velkou jako lidskou hlavu, bych asi nemusel...

Cimrman vs Hrušínský
Cimrman vs Hrušínský

K této fotografii Vám zprostředkuji autentický komentář z výstavy: "Cimrman se vsadil se sládkem Hrušínským (třetí sedící zleva) o soudek piva, že dostane na fotografii rovných sto osob a všechny budou ostré. Hrušínský ho připravil o výhru hloupým argumentem, že se na snímku nachází i bednář Josef Tupý (první stojící zprava)"

Ozdobné hlavy výčepů
Ozdobné hlavy výčepů

Tak tohle bych si dovedl živě představit na pípách v restauracích. Dnešní výčepní zařízení, hlavně kohouty jsou na vysoké úrovni z hlediska designu, ale tohle by jim dalo punc něčeho vyjímečného. Osobně bych asi šel do posledního (první vpravo), přijde mi tento ryze pivovarský motiv stokrát lepší než andělíčci, i když Dej Bůh štěstí!

Střevíce pro kvasné kádě
Střevíce pro kvasné kádě
Váha na sudy
Váha na sudy

Další Cimrmanovy vynálezy nechám bez komentáře. Snad nebude pořadatelům výstavy vadit použití její části v tomto článečku. Všem návštěvníkům Petřína doporučuji tuto výstavu o českém géniovi, kde naleznete mimo tyto sgrafity i jiné, povětšinou hmatatelné, vynálezy Cimrmanovy. Docela příjemným se jevil fakt, že tato výstava byla zcela zdarma (dle webu tedy v ceně vstupného na rozhlednu), oproti použití WC...

Otázka na závěr zní: Čím je způsobena "ztrhanost" mistrovy busty?



[Richard Chodora] [Zobrazeno 6504x] [3. září 2008]
[Pivní cesty] [comments: 1] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

umbob

středa, 3. září 2008
21:36

umbob

Odpověď na otázku je znalcům Mistra známá: napařováním pojizerské hučky kloboučníkem Lešnerem:-)


napsal(a): umbob [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň