Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pubitelé za humny

Pivní cesty


verze pro tisk

Pubitelé za humny

Pubitelé za humny [p985]

Koncem července se mi přihlásily játra, že už je nabaví to neustále se opakující domácí tvrdnutí a že by jako zas vyrazily do světa. Kamarádi Pubitelé na tom byli stejně, takže jediné, co nám bránilo, byla už jen má manželka. Zprvu o tom nechtěla ani slyšet, ale po zdlouhavém vyjednávání se nechala obměkčit. Stačilo jen přislíbit zahraniční dovolenou a hned otočila. Není nad to mít chápající a tolerantní choť…

A teď Babkuš raď kam
A teď Babkuš raď kam

Volno jsme tedy měli, povolení také, ale o směru cesty se do poslední chvíle rokovalo. Já chtěl přes Šťáhlavy a Rokycany do Broum a pak na Křivoklátsko. Jeník ale prosadil Vimpersko. Nakonec jsme navštívili i Paříž, ale pěkně popořádku.

Úderník Babkuš
Úderník Babkuš

Vyrážíme z Horažďovic, odpoledne po práci, pěkně vláčkem, s nachlazeným Sklepákem v petkách. Z vlaku vystupujeme ve Vimperku po čtyřech (vypitých petkách piva a půl lahve mirabelkovice), cca po 70 minutách jízdy.

Velen Garden v restauraci Miš-maš
Velen Garden v restauraci Miš-maš

Bohužel je úterý, v pivovaru je tedy ještě zavřeno. Tak jdeme vyzkoušet místní podniky. Na čepu objevujeme Platana, Dudáka a Černou Horu. Kvalita piva je ale většinou slabší. Nejvíc nám chutnal Velen Garden. Večer doplňujeme petky točeným a po pohádce na dobrou noc jdeme spát.

Pivovarská ulice ve Vimperku
Pivovarská ulice ve Vimperku

Sen o oroseném půllitru kazí realita - ukrutná ranní rosa. Usušíme tedy věci na asfaltu a vyrážíme si udělat žízeň a hlad na místní zámek. Cestou jsme potkáváme úžasnou cukrárnu v budově bývalého pivovaru a vím, že další návštěva Vimperka se bez této zastávky neobejde.

Piva v pivovaru (polotmavá 12, pšenice a světlá 11)
Piva v pivovaru (polotmavá 12, pšenice a světlá 11)

Žízniví a hladoví dorážíme kolem poledne do Šumavského pivovaru. Podrobně jste si o tomto pivovaru mohli přečíst nedávno od Felčara, já jen doplním, že pivo bylo opravdu výborné, ale abychom neumřeli žízní, tak jsem raději fungoval jako spojka mezi našim hrdlem a jejich výčepem. Na jídle jsme si celkem pochutnali, ale z mojí pozice kuchaře bych na něm ještě zapracoval, páč úplně nejlevnější nebylo. Doplňujeme prázdné petky a vyrážíme zpátky do našeho rodného města. Čeká nás cca 70 km krásnou šumavskou krajinou a máme na to skoro tři dny.

Šumavo, Šumavo...
Šumavo, Šumavo...

Jelikož jsme se ve Vimperku dost zdrželi, tak natahujeme krok naší chůze co to jde. V první vesničce nám to ale nedá, zastavujeme se a děláme nezbytné foto. Určitě sem někdy vytáhnu manželku - pod příslibem romantického víkendu v Paříži.

V Paříži mají krásný třicítky
V Paříži mají krásný třicítky

Pak pokračujeme přes pole, louky, lesy, bystřiny, studánky, hospodu v Dolanech a večer naše kroky zabrzdí kultovní Nahořany. Na čepu Kofola, P11, Dudák11, Dudák12 kvasnicový a Klostermann. Vše v super kondici a za dobrý peníz. Studené chuťovky k pivu nám také přišly vhod a spaní pod májkou též nemělo chybu.

Výborný Klostermann a obsluha v Nahořanech
Výborný Klostermann a obsluha v Nahořanech

Ranní vstávání se nám díky otevřenému výčepu dosti protáhlo. Na další cestu doplňujeme petky a cca ve 14 hod. vyrážíme směr kemp ve Strašicích. Cesta nás opět vede krásnou šumavskou krajinou, počasí nemá chybu, po klíšťatech a všudypřítomném Gambrinusu ani vidu, ani slechu. V Zalesí se osvěžujeme Dudákem a v kempu nás večerem provází Otavský zlatý.

Jogínské spaní ve Strašicích
Jogínské spaní ve Strašicích

Noční průtrž mračen nám vůbec nevadí, neb máme střechu nad hlavou a po ranním vyprošťováku míříme do Mačic a pak do další kultovní hospůdky - Hostince U Kopů v Nezamyslicích. V Mačicích se dozvídáme, že nás konec vaření piva nečeká, neb kormidlo převezme syn pana Benady. O jeho šikovnosti se máme příští rok určitě zajít přesvědčit.

Hostinec U Kopů alias U Ventíla
Hostinec U Kopů alias U Ventíla

Kolem jedné dorážíme ke Kopům. Z jídelníčku po nás očkem pokukuje kanec, bažant a kachnička se zelím, jehněčí s bramborovým salátem, srnčí na smetaně, gulášek … cenově kolem 60 korun. Dáváme si pořádný nášup a vše spláchneme točeným Dudáčkem (na čepu je točené limo, Dudák 10° a G9+PU11).

U Ventíla nemá nic chybu
U Ventíla nemá nic chybu

Domů, do Horažďovic dorážíme v podvečer a naše kroky míří ještě ke mně, na 13° Dudáka - Vimperský ležák. Stylovější zakončení naší vimperské anabáze ani nemůže být.

Tak zas někdy...
Tak zas někdy...

Byly to moc příjemné čtyři dny, ale vše jednou skončí. Tak zas někdy, dej Bůh štěstí!



[Josef Maxa] [Zobrazeno 4529x] [18. říjen 2011]
[Pivní cesty] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

píra

úterý, 18. říjen 2011
21:14

píra

Krásný čundr krásným krajem. Je to radost, když se cestuje v kraji dobrého piva. Mirabelkovice byla z Blatné, což (nebo domácí)? Luxusní záležitost.


napsal(a): píra [Odpovědět]

maxič

úterý, 18. říjen 2011
21:35

Maxič

to píra: Byla to opravdu radost. Dobrá parta, fajn počasí, dobré pivo a jídlo...
Mirabelkovice byla kupovaná - v Tescu ve slevě, za cca 160kč ( http://www.eshop.tavlisa.cz/store/goods-$00000D97$00000001---.html )


napsal(a): maxič [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň