Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Lukančo Trifončovski a Milan Sedláček odpovídají...


verze pro tisk

Lukančo Trifončovski a Milan Sedláček odpovídají...

Lukančo Trifončovski a  Milan Sedláček odpovídají... [p245]

Než naši protagonisté stačili zodpovědět a já publikovat, udála se na postu sládka Pivovaru Klášter změna. Pan Lukančo Trifončovski během ledna změnil v rámci skupiny K Brewery své působiště a přešel z pivovaru Klášter do uherskobrodského Janáčka. Novým sládkem se v klášterském pivovaru stal Zdeněk Prokůpek. I přes tuto změnu na otázky týkající se výroby piva a pivovarských technologií v Offline rozhovoru odpovídal pan Trifončovski (jeho odpovědi jsou označeny LT). Na obchodní otázky odpovídal pan Milan Sedláček, obchodní ředitel (MS).



Tomáš Sedlák

Dobrý den přeju,

Z regionálních pivovarů Českého Ráje ovládají hospody Svijany a nyní po 4 roky stoupá Rohozec. Klášter je přitom ve srovnání těchto pivovarů o cca 3 koruny na půllitru levnější. Jaký byl v tomto směru rok 2010 a jaké vidíte šance v boji o zákazníka v roce příštím.

MS: Dobrý den pane Sedláku, je pravda, že Klášter má díky Svijanům „kolem komína“ silnou konkurenci, nicméně si myslím, že mezi našimi pivy jsou určité rozdíly v chuti. Klášter je dobré a kvalitní pivo a řada zákazníků jej dokáže ocenit. Ostatně to potvrzuje i loňský rok, kdy se Klášteru dařilo – zatímco celý český pivní trh i nadále klesal (odhadujeme, že o více než 10 %), naše tuzemské prodeje vzrostly dvouciferným tempem, přičemž velký podíl na tomto růstu mělo zejména sudové pivo.

Nejvíce se Klášteru daří zejména v domácím regionu, ten se ale v reakci na konkurenční prostředí snažíme rozšířit i do sousedních regionů. Oblibě se těší také v Ústeckém kraji, v Praze a okolí. Tyto regiony považujeme za prioritní i do budoucna.

Vaše pivo je mojí pivní láskou! Díky za odpověď. Hodně zdaru v novém roce přeje kopernik


Tomáš Novotný

Dobrý den,

mám pár otázek ohledně pivovaru Klášter a dále bych jim chtěl hrozně poděkovat za výborné pivo (především dvanáctka) a pěkné prožití Vánočních svátků a co nejlepší rok 2011.

1) Jak výrazně se zvýšila produkce a obliba Kláštera v okolí pivovaru po technologické obměně i přes velkého konkurenta z okolí v podobě Svijan?

MS: Dobrý den pane Novotný, děkujeme za pochvalu. I v okolí pivovaru jsme dosáhli růstu – dařilo se nám zejména v segmentu sudového piva, jehož prodeje se zvýšily dvouciferně, přesněji výsledek nemohu komentovat. Znatelně tak roste náš tržní podíl v hospodách a restauracích v domácím regionu, kde se nám daří získávat stále nové zákazníky. To považuji za velmi dobrý výsledek, když uvážím celkovou situaci na pivním trhu, kdy zejména velcí hráči hlásí významný pokles produkce.

2) Jaké má pivovar Klášter cíle v dalších letech?

LT: Určitě nás ještě čeká hodně práce. I přes všechny změny, které se udály za poslední dva roky po změně majitele, stále nejsme zcela spokojeni s výsledky. Naším cílem je produkovat tradiční české pivo, které svojí chutí a standardností kvality osloví zákazníky. Chceme zajistit odpovídající rozvoj pivovaru.

Pivovar Klášter si zasluhuje stát se vyhledávaným turistickým cílem, protože na hranici regionu Českého ráje najdete skvost mezi historickými českými pivovary, jenž se pyšní neuvěřitelnou historií.


Jaroslav Kubálek

Dobrý den,

umíte uvařit výborné pivo. Mimochodem, nejlepší jsem dosud pil (několikrát) v Jestřebici u Šálků. Jen mám pocit, že Klášter 11° trochu klouže do průměrnosti (stejně jako už nenadchne Platan 11° a Vévoda 11°). Pořád převyšuje masovou produkci jiných pivovarů, konečně znovu v práci chodím s chutí na oběd (Pizzeria Fabiano v Praze-Liboci přešla na KBG někdy v létě, Klášter 11° čepují, Rychtář, Černá Hora a další v lahvích), ale nepasterované pivo z regionálního pivovaru bych si přece jen představoval malinko výš. Navíc, máte zapotřebí ty akce 10+10, pivo za 5,90 atd. jako bylo např. v Penny? Jak jsem říkal, Klášter dobré pivo umí a i když je občas některá várka "průměrná", pořád mi chutná víc než rychlokvašky Gambrinus, Staropramen, Mušketýr a další. Proč se tedy dobrovolně shodit do kategorie šestikorunových piv? Kdo Vaše pivo ocení, ušetřil a připravil Vás o marži a kolik z těch ostatních ho bude kupovat dál, až se cena vrátí na obvyklou úroveň?

MS: Dobrý den pane Kubálku, děkujeme za pochvalu. Cílem prodejních akcí v obchodních řetězcích je umožnit co nejširšímu okruhu lidí ochutnat naše pivo a přesvědčit je, že stojí za to ho vyzkoušet, a případně do budoucna zakoupit.

LT: Každé pivo, které vyrábíme, má definovanou recepturu, to je složení surovin, které neměníme. Rozhodně nepoužíváme žádné náhražky a aditiva. Dále máme definován výrobní postup a výstupní parametry hotového piva. Kontrolujeme každou šarži a dbáme, aby pivo odpovídalo našim požadavkům. Jsme hrdí, že Klášter je svěží nepasterované pivo s harmonickou chutí a myslím si, že jeho chuť je specifická. Reakce zákazníků vítáme a zabýváme se jimi.


Petr Vinante

Dobrý den. Nejprve bych rád popřál Vašemu pivovaru mnoho úspěchů. A hned přejdu k mým otázkám. Je jich více, proto formuluji stručně, neberte to tedy prosím jako nezdvořilost:

Výroba:

Jaká je trvanlivost vašeho láhvového piva? Čím je docílena – jestliže ani pasterizací, ani přidanými antioxidanty, není použita příliš „hluboká“ filtrace, která by mohla pivo spíše ochudit?

LT: Trvanlivost našeho piva je 90 dnů. Je docílena pouhou filtrací piva. Technická i elektronická úroveň dnešních filtrů je natolik dokonalá, že již není zapotřebí pasterizace piva, která řešila šetrné paralyzování kvasinek přítomných v pivu tak, aby se dále nerozmnožovaly v lahvi. Hluboká filtrace piva se běžně v pivovarech nepoužívá. Chceme zákazníkům nabízet tradiční české pivo bez pasterizace a stabilizátorů.

Vaříte na stupňovitost?

LT: Ano, každý druh piva vaříme na samostatnou stupňovitost. V Klášteře technologií HGB ani nedisponujeme.

Jaký chmel používáte (i v případě extraktu)? Chmelíte i „za studena“ (izoextrakt)?

LT: Používáme výhradně žatecké druhy hlávkového chmele – Poloraný červeňák, Premiant a Sládek. Používáme chmelový extrakt, ale vyhýbáme se jakýmkoliv upraveným chmelovým extraktům. Za studena pivovar Klášter nikdy nechmelil. (Tento způsob se používá nejenom ke zvýšení hořkosti, ale hlavně ke stabilizaci pěny i po dopití půllitru – pěna zůstává i několik minut na stěnách a na dně sklenice.)

Můžete blíže specifikovat dobu ležení jednotlivých piv?

LT: Konkrétní doba ležení jednotlivých piv je výrobním tajemstvím. Mohu Vás ujistit, že tuto dobu neurčujeme podle ekonomických ukazatelů, nýbrž že se řídíme pouze zájmem o docílení maximální kvality.

Distribuce:

Kde lze v Praze sehnat co nejčerstvější pravidelný závoz Vašeho lahvového piva?

MS: Dobrý den i ode mne, téměř každý týden zavážíme vybrané provozovny řetězců Albert (například Vinohradská, Radlická, Zdislavická, nám. Osvoboditelů, Makovského, Hogerova či Brandlova), Billa (např. Počernická, Vysočanská nebo Jugoslávských partyzánů), Kaufland (například U Plynárny, Střelničná, Pod hranicí či Bělohorská) a další.

Proč se dostupnost Vašeho lahvového piva v Praze neustále mění? (Např. Penny market – někdy nabízí, jindy ne).

MS: V řetězcích Albert, Billa, Kaufland a Tesco máme naše pivo zalistované, ve vybraných provozovnách by tedy mělo být dostupné vždy. Pokud jde například o Penny Market a další, zde Klášter zalistován není a není tedy standardní součástí sortimentu. I přesto se snažíme i v těchto prodejnách domlouvat alespoň jednorázové prodejní akce.

Jaký je vztah restaurace Skála a pivovaru Klášter?

LT: Restauraci Skála pivovar nevlastní, ani ji neprovozuje. I přes to se ale pivovar s restaurací dle mého názoru vhodně doplňují.

Nostalgie na závěr:

Jedním z nejkrásnějších zážitků v pivařské části mého života byla (kdysi dávno) exkurze ve Vašem pivovaru, kde jsme delší dobu degustovali přímo z ležáckých tanků. Každý ví, že nejlepší pivo v každém pivovaru je přímo ve sklepě. Běžnému smrtelníkovi se ale taková degustace při exkurzi poštěstí maximálně ve formě jednoho malého kelímku. Nelze po domluvě sjednat delší degustaci přímo ve sklepích?

LT: Samozřejmě, takovéto degustace se provádějí pro skupiny do 10 návštěvníků. Je ale nezbytné si uvědomit, že se jedná o výrobní prostory a proto musí návštěvníci dodržovat určitá pravidla. Pivovar Klášter je nádherný historický pivovar a jeho prohlídka opravdu stojí za to.

Děkuji


Marek Kamlar, Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha

Dobrý den,

měl bych na vás několik otázek. Některé z nich budou zřejmě dost na tělo a nebude se vám na ně odpovídat zrovna nejpříjemněji, ale zeptat se prostě musím, bohužel.

Jste jedním ze tří českých pivovarů, jejichž lahvové pivo téměř pokaždé, co si ho zakoupím, musím vylít do dřezu. Do letošního (2010) dubna tomu bylo kvůli zkaženosti, která Klášter provázela posledních cca 5 let a s níž si nikdo předtím nedokázal poradit, resp. ji nikdo neřešil, od onoho dubna, kdy už se na trhu vyskytoval prakticky jen Klášter s novými etiketami, zase kvůli absenci plnosti a navíc přehršli „extraktové hořkosti“. U vašeho sudového podobné problémy nikdy nezaznamenávám, jsem s ním naopak dlouhodobě velmi spokojen. Můžete mi tu rozdílnost v chuti tedy nějak vysvětlit?

LT: Velice nás mrzí, že nejste zcela spokojen s naším pivem. Při výrobě piva se ale pivo nikdy nerozděluje na sudové a lahvové – z jednoho tanku běžně stáčí jak stáčírna sudů, tak i lahvovna. Jestliže Vám chutná sudové, nedokážu si vysvětlit proč ne lahvové.

Vyrábíme přírodní nepasterované pivo, které má v sobě zbytkový cukr, jenž pomáhá vytvořit vynikající plnou chuť. Nechceme následovat postupy některých výrobců, kteří nabízejí produkt bez chuti s téměř neomezenou trvanlivostí. Zlepšujeme naše postupy ve výrobě tak, aby se riziko opakování zkažení našeho piva snížilo na minimum.

Když už se mi stane, že si koupím vaše lahvové pivo a nebudu spokojen s jeho kvalitou (např. bude opět zkažené), jakým způsobem bych ho měl reklamovat? U prodejce s načatým lahváčem, navíc třeba týden dva starým, asi těžko uspěju, co u vás? Nebo jak bych to měl řešit, když budu chtít vrátit peníze? Koukal jsem na stránky SOS a SZPI, ale tam se toho o reklamaci vadného lahvového piva nic moc nepíše, poradíte mi aspoň vy?

MS: Pivo můžete v každém případě reklamovat přímo u prodejce.

LT: V našem pivovaru je pivo podrobeno důkladné výstupní prohlídce, která garantuje jeho kvalitu ve chvíli, kdy pivovar opouští. Jakost je ovšem závislá také na distribuci a způsobu skladování, což můžeme bohužel ovlivnit pouze na vlastních skladech, po předání odběrateli jen velmi omezeně. Ačkoli se snažíme hospodské i obchodní řetězce školit a informovat, že pivo nesmí být vystavené příliš nízkým, či naopak příliš vysokým teplotám, velkým změnám teplot, otřesům, či že by mělo být uchováváno v temnu, velmi často se tomu tak neděje, a právě tehdy může dojít ke změnám kvality – může se vytvořit tzv. koloidní sedlinka, která ale není zdraví škodlivá, případně pivo může v důsledku špatného skladování v teple nebo na sluníčku předčasně chuťově stárnout, což se také projeví v chuti.

Na etiketách vašich piv již neuvádíte výrobce, ale jen prodávajícího, tedy K Brewery Trade. Znamená to snad, že už se lahvový Klášter nevyrábí v Klášteře ale např. v Protivíně či Jihlavě, tedy v pivovarech vaší skupiny, které jsou na tom po technologické i kapacitní stránce mnohem lépe? Schválně jsem si tyto tři značky nedávno koupil a zkusil srovnat, chutnalo to však všechno stejně, tak bych výše uvedenému docela i věřil. Nebo si opravdu může být zákazník jist tím, že v lahvi označené jako Klášter najde jen a pouze pivo, které bylo uvařeno v Klášteře a ne někde jinde?

LT: Místo výroby na pivech značky Klášter, stejně jako na ostatních pivech z pivovarů K Brewery, není uvedeno záměrně. Důvodem je fakt, že společnost K Brewery Trade, a. s. zajišťuje prodej všech těchto značek na trhu. Proto je na všech etiketách jednotně u všech pivovarů uvedeno: „Prodávající: K Brewery Trade, a. s." Mohu vás ale ubezpečit, že pivo značky Klášter se vaří v pivovaru v Klášteře Hradišti nad Jizerou a naším cílem je to, aby se zde i do budoucna stále vařilo.

Kromě nového designu etiket došlo u vašeho lahvového ještě k další změně, a sice k lepení staniolů na ležáky. Jelikož patřím mezi konzumenty, kteří pijí pivo raději přímo z lahve, neboť si ho tak lépe vychutnají, rád bych věděl něco o zdravotních rizicích lepidla používaného právě pro lepení oněch staniolů. Má to škrobový základ a já tedy mohu být klidný, pokud bych toho čirou náhodou trochu požil, nebo je to o něčem syntetickém, kvůli čemuž bych se měl všem takto označeným pivům raději vyhýbat?

LT: Na lepení staniolu na hrdlo lahve používáme směsné lepidlo, které kromě přírodních produktů (škrob apod.) obsahuje také ve vodě rozpustný polymer, jenž ale neobsahuje prchavá ani organická rozpouštědla. Toto lepidlo, kromě toho, že je neškodné pro životní prostředí, nemá negativní vliv na zdraví člověka – výrobce jej nechal testovat Ústavem preventivní a klinické medicíny, certifikovaným toxikologickým centrem, které vydalo následující posudek: orální toxicita – netoxické, dermální toxicita – netoxické, kožní dráždivost – nedráždivé, oční dráždivost – nedráždivé. Navíc se lepidlo nenanáší cca 4 - 5 mm pod korunku (proto se při otvírání láhve vždy kousek staniolu na tomto místě odtrhne), tudíž by ke kontaktu konzumenta se zaschnutým lepidlem ani nemělo dojít.

K vašemu webu:

Nestává se mi příliš často, že bych chválil jazykovou úroveň webových stránek nějakého českého pivovaru, ve vašem případě však musím, neboť je to radost číst, radost na to pohledět. Může za to někdo od vás, příp. ze zbytku vaší skupiny, nebo jste korekturu zadali nějaké specializované firmě?

MS: Děkujeme za pochvalu, o obsah webových stránek se postaralo marketingové oddělení skupiny K Brewery. Překlady do cizích jazyků jsme si potom nechali vytvořit od externí firmy.

Co se odborného hlediska týče, také jsem spokojen, akorát se mi nelíbí termíny „chmelová pánev“ a „kysličník uhličitý“, které podle mě nejsou správné a s nimiž by se slušelo něco udělat. Jinak ale vážně spokojenost.

LT: Souhlasím s Vámi. Zřejmě se vloudila malá chybička. Správně má být uvedeno „Mladinová pánev“ a „oxid uhličitý“. Děkuji vám za cennou připomínku. Napravíme.

V sekci aktuality jsem se mj. dočetl, že: „Během letní sezóny 2009 procházel pivovar Klášter mnoha těžkostmi, především ve výrobní a personální oblasti. Nepodařilo se plně konsolidovat výrobu a projevily se nedostatky v kvalitě piva. Vedení pivovaru si tyto problémy dobře uvědomovalo a byla přijata důsledná nápravná opatření, která zajistí dlouhodobě stabilní kvalitu piva.“

Můžete mi prozradit, v čem spočívala ona nápravná opatření? Dle mého zdroje přímo z vašeho pivovaru to v případě sudového piva tehdy nebylo o ničem jiném než o nabízení Ježka pod značkou Klášter. Pokud je to pravda, mohli byste mi sdělit, jak přesně se to realizovalo? Stáčel se do vašich KEGů přímo Ježek, nebo jste si pivo nechávali pod svou značkou a dle své receptury v Jihlavě jenom vařit? Jak jste to pak vysvětlovali konzumentům ve vašich hospodách? Byli na to předem upozorňováni, nebo jste to po vzoru nadnárodních pivovarských společností, které již nerozlišují piva podle míst, kde je uvaří, ale jenom podle značek, nijak neřešili?

LT: Po letní sezóně 2009 byla realizována řada opatření ve všech oblastech týkajících se výroby piva, nejvýznamnější akcí byla výstavba nových zásobních tanků na filtrované pivo v hodnotě několika milionů korun.

Během letošního roku (2010, pozn. PI) došlo dvakrát k havárii na sudové lince a pivovar musel tento problém neprodleně řešit. Plynulost výroby jsme zajistili tak, že jsme v Klášteře uvařené pivo dovezli cisternou do pivovaru v Jihlavě, kde bylo stočeno do sudů, které byly následně distribuovány zákazníkům.

Dále mě na vašem webu zarazila výše vstupného na prohlídku, která patří k nejvyšším nejen v rámci celé vaší skupiny, ale i ČR. Myslíte těch 150 korun na osobu vážně, a pokud ano, co si od toho slibujete? Že vás díky tomu zájemci o vaše pivo, resp. jeho konzumenti, nebudou zbytečně otravovat?

LT: Myslím si, že cena za exkurzi odpovídá tomu, co můžeme nabídnout. Okruh zahrnuje návštěvu varny, spilky a ležáckých sklepů, kde je zakončen ochutnávkou, a návštěvníci se během ní mohou seznámit s výrobou piva a zároveň se dozvědět mnoho zajímavého z bohaté historie tohoto místa. Exkurze probíhá v historických výrobních prostorách po menších skupinkách návštěvníků. Cílem rozhodně není snížit počet zájemců o exkurze, ale musíme zaplatit průvodkyni, která tuto činnost vykonává sice ráda, nicméně nad rámec své pracovní doby. Navíc je naše cena za prohlídku srovnatelná s cenami jiných pivovarů (například Bernard nebo Budvar).

Jen pro pana Sedláčka:

Podobně jako spousta jiných vedoucích pracovníků K Brewery Group i její dceřiné společnosti K Brewery Trade také váš předchůdce, pan Ctirad Kábrt, dříve působil coby manažer Plzeňského Prazdroje. Jak jste na tom vy? Též patříte do této skupiny lidí, nebo již v pivovaru Klášter pracujete déle a přeběhlictví ve stylu „půjdu tam, kde mi víc zaplatí“ se vás tak nějak netýká?

MS: I já jsem dříve pracoval v Plzeňském Prazdroji, nemyslím si ale, že vystřídat několik firem během profesní kariéry znamená nějakou tragédii. Tak jako běžně rotují napříč pivovary sládci, rotují mezi nimi také obchodní manažeři. A nejedná se ani tak o otázku finanční stránky, jako spíš o otázku osobních a pracovních výzev a také o to, jak která práce člověka naplňuje.

Když už jsem zmínil pana Kábrta, při brouzdání internetem jsem zjistil, že je opět veden coby manažer PPas, konkrétně „ODC v Teplicích “. Znamená to, že utekl zpátky, nebo se jedná o starou informaci, kterou na webu Birellu někdo opomněl změnit a pan Kábrt u vás v pivovaru či ve vaší skupině pracuje i nadále?

MS: Pan Kábrt již v Klášteře ani ve skupině K Brewery nepracuje. Jeho další působení mi není známo.

Jen pro pana sládka:

Působíte v regionu s největší koncentrací pivovarů u nás. Dokázal byste potenciálním zájemcům z řad hostinských vysvětlit, proč by měli točit zrovna vaše pivo a ne třeba Skaláka, Svijany, příp. i hanušovickou Holbu s Litovlí, které vás teď z okolí vašeho komína výrazným způsobem vytlačují?

LT: Máme výborné nepasterované pivo, které vaříme pomocí tradičních technologií, tedy žádná intenzifikace výroby pomocí HBG nebo CK tanků, používáme kvalitní suroviny a nepřidáváme aditiva jako chemicky upravený izochmel tetrahop.

S předešlým bude částečně souviset i má další otázka. V jednom z vašich loňských (2010) rozhovorů jste mj. uvedl, že: „Výhodou pivovarů na severu, jako jsou i Svijany či Malý Rohozec, je dobrá voda. Suroviny máme všichni stejné, můžeme si je koupit, vodu ale ne. Proto pro nás není nebezpečný třeba nymburský pivovar. Jeho polabská voda je znát.“

Tu polabskou vodu, která je podle vás, pane Trifončovski, v nymburském pivu znát, komentovat nebudu, neboť se netýká vašeho pivovaru, ale klidným mě rozhodně nenechává ta část o stejných surovinách. Jelikož je např. o Svijanech známo, že používaly a možná stále používají náhražky sladu a nadto i stabilizátor pěny neboli méně dráždivě řečeno isoextrakt, dost mě tohle překvapuje, když na vašich etiketách není o ničem z toho ani zmínka. Zatajujete nám snad něco?

LT: Pro výrobu našeho piva používáme vodu, ječný slad, chmelové produkty a upravený chmel. Tak to i uvádíme na etiketách. Vámi citovaná věta byla myšlená tak, že přístup ke všem surovinám mají všechny pivovary stejný, ale nejednalo se o tvrzení, že stejné suroviny také používají.

Před asi 5 měsíci byl obsáhlý článek v jednom z našich celostátních deníků na téma izochmel/tetrahop v pivu. Náš pivovar nebyl uveden v seznamu pivovaru používajících při výrobě přípravky, které by neměly být v Českém pivu, které je patentově registrované. Pivovary, které tyto přípravky používají, by neměly používat pro svoje pivo název České – tolik k legislativě.

Závěrem snad jen otázka ohledně vašeho dřívějšího působení v podkováňském pivovaru. Jak na toto období vzpomínáte a jaké vaše tehdejší pivo vlastně bylo? „Podkovu“ z dílny Maríny Fišerové i jejího předchůdce pana Mináře si pamatuji velmi dobře, coby prvotřídní záležitost jsem ji pil totiž několikrát do týdne, tu vaši, bohužel, ne, a proto bych byl rád, kdybyste mi ji nějak přiblížil.

LT: Ano, je pravda, že jsem pracoval v pivovaru Podkováň v letech 1985 – 1991, tj. v letech, kdy pivovar dosáhl největších prodejů i celorepublikových ocenění. Poté šla produkce piva dolů. Pracoval jsem s panem Minářem. O Marině jsem pouze slyšel.

Tolik mé dotazy a připomínky. Věřím, že se z ničeho nebudete vykrucovat a že oba odpovíte pravdivě. Předem díky.


Zbyněk Sekal

Dobrý den,

1) Mám dotaz, který by asi zodpověděli lépe pánové z KBG: Z vaší nabídky zmizelo tmavé pivo, což asi souvisí s jejich politikou. Přesto se zeptám, zda se neuvažuje v Klášteru o rozšíření sortimentu (speciál světlý nebo tmavý, pšenice, cokoli). Jestli se nepletu, z pivovarů KBG vaří tmavé a pšenici jen v Černé Hoře, není to škoda?

LT: Z pivovarů skupiny K Brewery vaří pšeničné pivo opravdu jen Černá Hora, která je vybavena speciálním výrobním zařízením, tmavé pivo se vaří v Černé Hoře a nově také v Protivíně – Merlin. Tento typ piv tvoří na tuzemském trhu jen asi 2 - 3 %, takže široká nabídka tmavých piv není rentabilní. Velmi úspěšnou specialitou pivovaru Klášter je pivo Klášter Kvasnicový. O dalším rozšíření sortimentu se uvažuje, v tuto chvíli ale nemohu být konkrétnější.

Skupina K Brewery disponuje na českém pivním trhu nejširším sortimentem piv, kterému se ostatní producenti ani nepřibližují. Zákazníci jsou seznamováni s touto nabídkou například v rámci akce Cesta pivních znalců.

2) Byla po změně názvů zachována stupňovitost piv? (Zdůrazňuje se stupňovitost pouze u jedenáctky.)

LT: Stupňovitost některých piv byla při úpravách receptur změněna. Značení odpovídá dnešním legislativním podmínkám.

3) Klášter je v Praze běžně dostupný narozdíl od dalších značek KBG, které jsou v řetězcích k vidění spíše výjimečně. Máte vlastní obchodní politiku nebo je to nějaký záměr KBG?

MS: Klášter se nachází jen něco kolem hodiny jízdy z Prahy, proto je zejména na severu metropole tolik rozšířený. Mnoho pražských spotřebitelů jej považuje za „to svoje“ regionální pivo, za což jsme samozřejmě rádi.

Díky za odpovědi a přeji vše dobré.



[Richard Chodora] [Zobrazeno 7708x] [15. únor 2011]
[Offline rozhovor] [comments: 22] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

jarda.

středa, 2. květen 2012
15:05

U nás na Sev. Moravě ho neseženete, ledaže jsou ty akce v Albertu - pro mě jeden z nejlepších lahváčů na trhu a za 5 Kč rád koupím i basu :-D
škoda, že jinak není v nabídce - to se pak taková akce trochu míjí účinkem


napsal(a): jarda. [Odpovědět]

JardaK

středa, 2. květen 2012
15:34

JardaK

to jarda:
Jak to, že je zase moje foto u cizího příspěvku :-?
---------------------------------
Zpráva byla upravena 02.05.2012 ve 15:35:14


napsal(a): JardaK [Odpovědět]

Adsense

26. březen 2017
07:26


posted by: Inzerce

pi

středa, 2. květen 2012
15:50

pi

to JardaK: Nj furt to blbne :(


napsal(a): pi [Odpovědět]

BCH

středa, 16. únor 2011
19:15

BCH

...Proto pro nás není nebezpečný třeba nymburský pivovar. Jeho polabská voda je znát... Až na to, že pivovar Nymburk tu vodu upravuje. A navíc před cca 15 lety byl kvalitativně Klášter srovnatelný s Nymburkem, ale pak šla kvalita Klášterského piva tak dolu, že ho dnes Nymburk strčí hravě do kapsy ( a to nejen kvalitou ale i ročním výstavem: Klášter 50000 hl, Nymburk 140000 hl.). A troufám si tvrdit, že Nymburk používá i daleko kvalitnější suroviny, než Klášter. Závěrem, jestli jsem měl v mládí srdeční pivovary Nymburk, Podkováň a Klášter, tak dnes už zbyl jenom Nymburk (Podkováň je zatím uzavřen).


napsal(a): BCH [Odpovědět]

František Veselý

středa, 16. únor 2011
22:19

to BCH: Pokud se ale nepletu, Nymburk většinu produkce dělá jako soukromé značky pro obchodní řetězce, je to tak?


napsal(a): František Veselý [Odpovědět]

BCH

čtvrtek, 17. únor 2011
20:24

BCH

to František Veselý: Určitě to bude velké procento. Ale na druhou stranu oproti Klášteru má vetší portfolio. A ještě jednu věc připomenu - Nymburk má den otevřených dveří BEZ poplatku, a to například s prohlídkou pivovaru a další zajímavý program k tomu, kdežto Klášter chtěl na den otevřených dveří vstupné 100,-Kč.


napsal(a): BCH [Odpovědět]

Jan Kovář

úterý, 15. únor 2011
20:32

to Petr F.: Obávám se, že bez vstupu Kláštera do KBG by už Klášter neexistoval. V poslední době mi navíc začal zase chutnat, tak snad se to konečně posunulo vše k lepšímu. Byla by tohoto pivovaru hodně velká škoda.


napsal(a): Jan Kovář [Odpovědět]

Petr F.

úterý, 15. únor 2011
18:08

Těžko se mužete divit, že všechny piva od KBG - třeba 11°, chutnají spotřebitelům stejně. Hlavní "technolog" p. Fáměra ve všech pivovarech poupravil receptury na piva plzeňského typu. Navíc, do většiny rozhodujících pozic se plíživě dostávají bývalí zaměstnanci PU. Ti jiná piva dělat nebudou. Zaplať pán bůh, že zatím alespoň všichni vaří.


napsal(a): Petr F. [Odpovědět]

Miloš J.

úterý, 15. únor 2011
19:36

to Petr F.: Kterého plzeňského typu myslíte? Plzeň, Popovice, Nošovice, Šariš nebo jaké?? :-))


napsal(a): Miloš J. [Odpovědět]

Petr F.

středa, 16. únor 2011
17:29

to Miloš J.: Můj subjektivní dojem je, že všechna piva jsou hořčí než některá bývala. např. Platan který léta znám. Neříkám, že je to špatně ale gro věci bylo o přibližně stejné chuti piva. Takže na Vaši otázku odpovídám - Plzeň.


napsal(a): Petr F. [Odpovědět]

Petr Mládek

úterý, 15. únor 2011
14:54

Slyšel jsem p.Trifončovsky, že se stehujete na Moravu.Je to pravda


napsal(a): Petr Mládek (pmlad(a)com.cz) [Odpovědět]

val

úterý, 15. únor 2011
07:42

val

"Vaříme to nejpoctivější pivo na světě a ekonomicky kráčíme mílovými kroky ku světlým zítřkům" aneb bezztrátová komprese rozhovoru s Klášterem.

"Stupňovitost některých piv byla při úpravách receptur změněna. Značení odpovídá dnešním legislativním podmínkám." beze slov :-(

Tak či onak, rád bych po delší době ochutnal jejich nefiltrovanou jedenáctku. Naposledy jsem ji měl minulý rok v Letňanech, kde se jednalo o tuctové průměrné pivo. Nevíte někdo o slušném podniku v Praze, kde by ji pravidelně točili? Díky.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 15.02.2011 ve 07:47:18


napsal(a): val [Odpovědět]

Jakubisko

úterý, 15. únor 2011
09:14

to val:

Kde jí v Praze točí pravidelně, nevím. Relativně často ji mívají ve Zlých časech.


napsal(a): Jakubisko [Odpovědět]

beer lover

úterý, 15. únor 2011
09:25

to val: Ja na ni chodivam bud na Blanici na jiznim meste (areal VS koleji), nebo do Jamy v Ostrovni.


napsal(a): beer lover [Odpovědět]

Rash

úterý, 15. únor 2011
09:37

Rash

to val: příležitostně ji mají ke standardní nabídce v pivnici Šumavan na Letné


napsal(a): Rash [Odpovědět]

Sekal

úterý, 15. únor 2011
10:31

Sekal

to val: Některými pivy se asi myslí bývalé 10° a 12°, protože u ležáku stupňovitost zachovali a nic jiného nevaří. Čili výčepní je 9° a premium 11°, tedy model Gh. Myslím, že nastal čas zapíchnout legislativcům vidle do gluteálního svalu.


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

Jana

středa, 16. únor 2011
20:50

Jana

to val:
Klášter točili (a snad ještě točí, neb tam mají ceduli Klášter a Ježek) v bufetu (či malé hospůdce?) ve Vršovicích, šikmo přes ulici od stadionu Bohemky. Jak se to jmenuje, nevím. Je to na rohu.


napsal(a): Jana [Odpovědět]

Tchoř

středa, 16. únor 2011
22:28

to Jana:
Je to Bistro Eva, mají jen Ježka 11 za dvacku


napsal(a): Tchoř [Odpovědět]

Jana

čtvrtek, 17. únor 2011
14:55

Jana

to Tchoř:
Díky. Já tam byla jednou kdysi dáávno, to ten Kláštěr měli. Teď jsem to posuzovala jen, jedouc tramvají okolo. :D


napsal(a): Jana [Odpovědět]

JardaK

neděle, 6. únor 2011
18:45

JardaK

Tak kde se nám zasekl offline rozhovor s Klášterem?


napsal(a): JardaK [Odpovědět]

Chody

neděle, 6. únor 2011
19:40

Chody

to JardaK:
Odpovědi už dorazily, takže někdy příští týden...


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Chody

sobota, 25. prosinec 2010
21:46

Chody

Ještě celý zítřek můžete zasílat svoje dotazy na pivovarníku z Kláštera - Hradiště...


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň