Akciová společnost STAROBRNO dnešního dne slavnostně otevírá po třech měsících zkušebního provozu nové distribuční centrum v Olomouci.

Značné posílení své obchodní pozice v Olomouckém regionu má přinést akciové společnosti STAROBRNO moderní distribuční centrum, které bylo otevřeno po pouhých čtyřech měsících příprav 8.ledna letošního roku v centru města na Babičkově ulici. „Jedná se o komplex distribučního skladu a velkoobchodního provozu cash and carry doplněný výstavní místností – show-roomem. Od letních měsíců bude provoz rozšířen také o „pivní ambulanci“ nabízející kromě samotných nápojů také zapůjčení výčepního zařízení a dalšího vybavení pro pořádání soukromých akcí. Po tříměsíčním zkušebním provozu jsme nyní schopni vyjít vstříc všem požadavkům našich zákazníků“- dodává David Skyba, který stál u zrodu celého projektu.

Nové Distribuční centrum Starobrno v Olomouci nabídne zákazníkům úplný sortiment pivních značek, které společnost dodává na domácí trh. Jsou to piva vlastních značek Starobrno, Hostan, Červený Drak, licenčně vyráběné pivo Zlatý Bažant a značky mateřského koncernu Heineken, což jsou v současné době především značky Heineken, Amstel a Edelweiss. V nabídce budou také vlastní limonády ZULU ze znojemského pivovaru Hostan a široký sortiment nealkoholických nápojů jiných výrobců. Později bude sortiment rozšířen i o široké portfolio destilátů.

Podle manažera distribuce STAROBRNO, a.s. Josefa Vaverky umožní Distribuční centrum Olomouc výrazné zrychlení služeb, větší flexibilitu a těsnější kontakt se zákazníky ve Olomouckém regionu. Otevírací doba olomouckého distribučního centra je 6.00 – 16.00 v pracovních dnech, prodejna cash and carry má otevřeno od 8.00 do 16.00 v pracovních dnech a od 8.00 do 12.00 v sobotu. (Tisková zpráva Starobrna)

Akcionáři společnosti Starobrno dostanou letos za jednu akcii dividendu ve výši pětašedesát korun. Brněnský pivovar loni dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření ve své historii. Celkový obrat za prodej nápojů včetně spotřební daně byl kolem jedné a půl miliardy korun. Pivovar má podle posledních dostupných údajů z roku 2005 kolem deseti tisíc akcionářů. (Brněnský deník)

Společnosti Ústecké pivovary (ÚP), Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora se sloučí do jednoho subjektu. O fúzi rozhodli akcionáři na valné hromadě. Nástupcem firem bude společnost ÚP.

Podle člena představenstva Milana Hagana je důvodem fúze konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se ovládaly navzájem, k čemuž již podle něj není důvod. Po zapsání do obchodního rejstříku bude jediným vlastníkem firma ÚP. Ta bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod ni spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, Lounech a v Kutné Hoře. V nich se vyrábějí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku vyprodukují kolem miliónu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce loni směřovala na export.

Pod ÚP bude spadat i ústecká likérka KB Likér. Ta loni vyprodukovala 60 000 hl lihovin a její nejznámější značkou je Stará myslivecká.

Základní jmění společnosti bude po sloučení přes 100 miliónů korun. Valná hromada také rozhodla, že sníží hodnotu tisícikorunových akcií na osm korun na kus. ÚP se bude muset vypořádat se závazky všech společností. ÚP například dluží společnosti Dukla na zárukách za nesplacený úvěr přes 240 miliónů. Hagan akcionáře informoval, že splátka je odložena do konce roku a že pohledávka bude nejspíše kapitalizována. (Právo)

Ocenění: Piva Zubr a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodla tak odborná komise soutěže „Výrobek Olomouckého kraje“, která vybírala nejlepší ze 78 přihlášených výrobků 35 firem.

Titul výrobek OK získala piva obou značek v průřezu celého sortimentu. Světlé výčepní jedenáctce Zubr Gold a světlému ležáku Litovel Premium navíc patří TOP ocenění za výbornou chuť a vysokou kvalitu produktu, značení výrobku i design obalu. Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2007“. „Tímto pomůžeme spotřebiteli v jeho orientaci při nákupu, logo by mělo na ověřenou kvalitu zboží upozornit,“ říká Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarů Zubr a Litovel. (Kurzy.cz)

Bratislavská spoločnosť Real Estate Assets, s.r.o., kúpila pivovar od Heinekenu po tom, čo koncern presunul svoju výrobu do Hurbanova. Vedenie pivovaru odišlo z Nitry koncom roka 2006. "Areál sme kúpili len nedávno a projekt využitia areálu je ešte len v počiatočnom štádiu," povedal pre agentúru SITA zástupca investora Daniel Gálik. V územnom pláne mesta je toto územie určené na vybavenosť a doplnkovo na bývanie.

Po vypracovaní podnikateľského zámeru bude firma rokovať s mestom, ako aj s krajským pamiatkovým úradom. Ten má povedať, ktoré budovy by sa mohli zbúrať, a ktoré nie. V areáli sú totiž aj historické objekty, najstaršie boli postavené v rokoch 1893 až 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tam bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa v ňom začalo znova vyrábať v roku 1950. V najbližšom čase sa v areáli pravdepodobne začne archeologický výskum, vlastník už oslovil Archeologický ústav SAV v Nitre. "Mohli by tam byť zaujímavé nálezy, lebo úspešní sme boli aj v blízkom areáli nemocnice či tržnice," povedal zástupca riaditeľa Archeologického ústavu Matej Ruttkay. (HN online)

Bývalý areál pivovaru v Nitre zmenil majiteľa. Firma Heineken ho po presunutí výroby do Hurbanova predala bratislavskej spoločnosti Real Estate Assest. Je to posledná historická fabrika v Nitre odvtedy, ako nedávno celkom zbúrali mlyny, z ktorých niektoré budovy chceli pamiatkari zachovať.

Zástupca investora Daniel Gálik pre SME povedal, že niektoré budovy areálu chce zachovať. Podrobnejšie informácie však zverejní, až keď vyhodnotia projekt využitia areálu.

Najstaršie budovy pivovaru postavili v rokoch 1893 až 1895. Pôvodne sa v továrni varilo pivo, potom v nej vyrábali salámu, sušili tabak a zeleninu. Výrobu piva obnovili až v dvadsiatom storočí.

Najhodnotnejší je objekt sladovne v zadnej časti areálu. Ten má podľa nemenovaného odborníka najucelenejšiu slohovú podobu výrobnej architektúry začiatku 20. storočia v Nitre.

Krajský pamiatkový úrad v Nitre podal Pamiatkovému úradu Slovenskej republiky podnet na vyhlásenie pivovaru za národnú kultúrnu pamiatku. Ten však konštatoval, že objekty nemajú pamiatkovú hodnotu.

„Tento priestor má genius loci. Je fajn využiť historicky cenné budovy na komerčné ciele alebo na umenie a kultúru,“ povedal obyvateľ Nitry Ivan Gontko. (SME)

Vlastníci majú ambíciu konkurovať veľkým značkám tradičnou chuťou

Spoločnosť Pivovar Urpín BB získala po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. V pondelok správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu so spoločnosťou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou.

Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho súčasných odbytísk, ktorými sú Banská Bystrica, Brezno a Kysuce.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

„Ich chute sa zlievajú do akéhosi štandardizovaného europiva,“ dodáva. A tvrdí, že znalci potom radšej siahajú po produktoch menších pivovarov, ktoré si zachovali tradičné chute. V Česku sú takéto pivovary napríklad Černá Hora či Krušovice.

Goodbeer, ktorý sa v dohľadnom čase prekrstí na Banskobystrický pivovar, sa chce podobne etablovať ako výrobca tradičného piva, vyrábaného tradičným spôsobom, s minimálnym obsahom chemicky upravovaných látok. V najbližšej dobe plánuje expandovať na severné a východné Slovensko.

Dvojica podnikateľov chcela do pivovarníckeho biznisu vstúpiť už dávnejšie. Urpín kúpili napriek riziku, ktoré predstavujú majetkovo nedoriešené výrobné technológie. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na iné spoločnosti.

V. Nosko považoval tento prevod za nezákonný, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Tvrdia, že sú na túto alternatívu pripravení. V. Nosko hovorí, že nebyť sporov okolo majetku, pivovar by sa ako perspektívny dávno predal. (ETrend)

Bystrický pivovar zrejme získal budúcnosť. Spoločnosť Pivovar Urpín BB má po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. Predminulý týždeň správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu s firmou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja si trúfajú na expanziu do iných častí Slovenska.

Napriek tomu, že na prvý pohľad je domáci trh pod kontrolou nadnárodných spoločností Heineken a SABMiller (Pivovary Topvar). Malí miestni majitelia sa buď trápia, alebo už svoje pivovary predali. Vlastníci Goodbeeru, ktorý sa v dohľadnej dobe prekrstí na Banskobystrický pivovar, tvrdia, že našli recept na úspech.

Netypický správca

Výrobca banskobystrického piva Urpiner bol dlho na chvoste slovenských pivovarov. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka do spoločnosti prakticky neinvestoval, navyše nesplatil ani korunu z bankového úveru, za ktorý pivovar kúpil.

Zadlžoval sa aj voči dodávateľom, neodvádzal odvody za zamestnancov. Keď v roku 2003 spoločnosť skončila v konkurze, jej dlhy boli 1,4 miliardy korún. Pri ročných tržbách okolo sto miliónov korún.

Napriek tomu sa pivovar počas konkurzu podarilo stabilizovať. V Nosko hovorí, že bol netypický konkurzný správca. „Veritelia mi dali voľnú ruku, a tak som bol pri riadení firmy menej limitovaný ako iní správcovia,“ hovorí.

V prvom rade predal mäsiarstvo a ďalšie stratové prevádzky, ktoré nesúviseli s výrobou piva a pivovar na ne doplácal. Podnik začal hneď generovať zisk. So súhlasom veriteľov investoval V. Nosko každý rok osem miliónov do obnovy a renovácie budovy a výrobných zariadení.

Tak zvýšil kvalitu piva, ktoré sa dokázalo presadiť v Banskej Bystrici, Brezne a na Kysuciach. Na väčšiu expanziu nemal peniaze. Spoločnosť v konkurze si nemôže zobrať úver, investovať sa dá len z vlastných zdrojov.

Prezamestnanosť bola odstránená. Z 550 zamestnancov museli odísť všetci, ktorí neboli pre firmu prínosom alebo dokonca v spolupráci so starou strážnou službou rozkrádali pivo po hektolitroch. Na konci konkurzu tu pracovalo osemdesiat ľudí, takmer všetci už majú pracovné zmluvy s Goodbeerom.

V každom prípade získali noví majitelia Urpín v dobrej kondícii. Pivovar si na seba zarába, hoci oficiálne vykazuje stratu. Podľa V. Noska je to dané tým, že pre podnik v konkurze platia iné pravidlá účtovníctva. Pod novými majiteľmi by mala byť firma od začiatku zisková aj oficiálne.

Majetok pred súdom

Branislav Cvik: Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché.

Napriek pozitívnemu vývoju sa pivovar dlho nedarilo predať. Problémom boli majetkovo nedoriešené výrobné technológie. P. Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na vlastnú firmu Gastrofit. Obchodný podiel v nej potom predal moskovskej spoločnosti Miženet, ktorá zaň nikdy nezaplatila.

V. Nosko po dlhom pátraní zistil, že majiteľ firmy je dávno mŕtvy a Miženet nevyvíja žiadne aktivity. Pochybné prevody majetku považoval správca za nezákonné, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Ale hovoria, že sú na túto možnosť pripravení. Pivovar je dnes ich aj vďaka tomu, že boli jediní kupci, ochotní znášať toto riziko. Ale kým nemajú úplnú istotu, že technológie im budú patriť, nebudú do nich investovať.

Nie je to nevyhnutné, lebo sú stále funkčné a spĺňajú normy Európskej únie. No dlhšom výhľade si investície vypýtajú. B. Cvik odhaduje, že po ukončení súdneho sporu by do technológií malo v priebehu troch rokov ísť tridsať až štyridsať miliónov korún.

Akútne problémy začali riešiť hneď. V prvom rade vymenili starý informačný systém, pri ktorom sa mnohé činnosti robili ešte ručne. Chystajú sa zmeniť vykurovanie parou za lacnejší plyn.

A v rámci posilnenia distribúcie kúpia vlastné autá na rozvoz piva. Doteraz pivovar využíval zmluvných dopravcov, čo bolo pri prevozoch na krátke vzdialenosti neefektívne. Na väčšie vzdialenosti ostane externá doprava zachovaná. Pivovar sa chystá na expanziu.

Ceny ako dôkaz

Ľ. Vančo a B. Cvik majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou. Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho terajšieho odbytišťa.

V najbližšom čase plánujú expandovať na severné a východné Slovensko. Vedia, že veľkých hráčov neohrozia. Ale trúfajú si rásť popri nich.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

Aj na Slovensku Heineken presunul výrobu všetkých svojich značiek do Hurbanova. „Vyrábajú sa na rovnakých linkách, z rovnakej vody,“ hovorí. A zdôrazňuje, že rozličné chute vody sú základ chuťovej rôznorodosti lokálne vyrábaných pív.

Ďalší rozdiel je v spôsobe prípravy. V „unifikovaných europivách“, ako B. Cvik nazýva produkty veľkých hráčov, sa podľa neho potláča charakteristická horkastá chuť. Deje sa tak postupne, takže spotrebiteľ si to nevšimne.

„Veľkí hráči prispôsobujú zákazníka svojim potrebám. My sa snažíme prispôsobiť zákazníkovi,“ vyhlasuje. Najväčšia zbraň bystrického pivovaru má byť tradičný postup výroby. S ručným dávkovaním prísad, s minimálnym obsahom chmeľových extraktov a chemicky upravovaných látok.

Dnešné pivo Urpiner sa vraj svojou chuťou približuje českému plzenskému, kým ešte bolo v českých rukách. Dôkazom má byť druhé a tretie miesto, ktoré dva druhy Urpineru získali minulý rok v rámci súťaže Slovenská pivná korunka. Na prestížnej Českej pivnej pečati, na ktorej sa zúčastňuje okolo 260 druhov piva z celého sveta, sa Urpiner dostal do finále.

Európske ambície

Výhoda originálnej chuti nie je v biznise s pivom určujúca. Väčšina zákazníkov nemá také citlivé chuťové bunky, aby sa orientovala podľa nej. Rozhodujúca je sila marketingu, čiastočne aj cena.

A bystrický podnik nemá na zaplatenie televíznej reklamy. Preto kým veľkí hráči dodávajú nadpolovičnú väčšinu svojho piva do obchodných reťazcov, Urpín sa viac orientuje na priamu komunikáciu s majiteľmi pohostinstiev a reštaurácií.

„Najdôležitejšie je presvedčiť majiteľa, aby naše pivo zobral do výčapu, hoci aj popri inom, ktoré už čapuje,“ hovorí B. Cvik. Tvrdí, že vo väčšine prípadov to skončí tak, že Urpiner začne ísť na odbyt a odbyt pôvodného piva bude klesať.

Štamgasti vraj dobré pivo vedia oceniť. Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché. Aj preto sa Urpín chystá expandovať skôr pozvoľna. Postupne sa uchytiť v ďalších a ďalších mestách.

Istú perspektívu vidí B. Cvik aj v možnostiach exportu. Spolu s Ľ. Vančom majú obchodné kontakty aj v Holandsku, rodnej krajine Heinekenu. Práve ich tamojší partner im vysvetľoval, že Holanďania sú znechutení jednotvárnou chuťou miestnych značiek.

Práve on im vnukol myšlienku kúpiť na Slovensku nejaký miestny pivovar a ponúkať pivo s originálnou chuťou Európanom. Keď sa potom začali po Slovensku obzerať, Urpín bol jediný vhodný pivovar, ktorý ešte zostal v prevádzke. (E-Trend)

Pivovarom na Slovensku sa prvý štvrťrok darilo. Očakávajú, že po štyroch rokoch výroba porastie. Prvý štvrťrok tohto roka sa vyvíja pre pivovarníkov priaznivo. Po štyroch rokoch poklesu výroby piva, ktorý pivovarníci zdôvodňujú zvýšenou spotrebnou daňou, by sa produkcia mala tento rok ustáliť a vzrásť. Podľa hovorcu spoločnosti Heineken Romana Krajniaka sa spotreba piva zvyšuje aj vďaka peknému a teplému počasiu. Pivovarníci tiež v posledných mesiacoch investovali do nových produktov a balení.

Oproti minulému roku klesol výrazne, až o takmer 70 percent, export piva zo Slovenska. Pokles spôsobila aj licenčná výroba niektorých slovenských pív v zahraničí. Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába napríklad plechovkové pivo Šariš či Zlatý Bažant. Výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták odhaduje, že v zahraničí sa vyrobilo okolo 450–tisíc hektolitrov slovenského piva.

Na Slovensku dlhodobo klesá aj spotreba piva v prepočte na jedného obyvateľa. Minulý rok to bolo 80 litrov. Zvýšiť spotrebu a obľubu piva by mala aj produkcia nealkoholického piva.

Presuny v pivovarníctve

Na Slovensku má najväčší podiel (46 percent) Heineken Slovensko. Konsolidované tržby spoločnosti boli minulý rok vo výške viac ako päť miliárd korún. Na druhom mieste sú Pivovary Topvar (39 percent), ktoré patria do nadnárodnej spoločnosti SABMiller. Pivovary Topvar vznikli minulý rok zlúčením pivovarov v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Ich tržby z predaja dosiahli vlani viac ako 2,5 miliardy korún. Ďalších päť pivovarov na Slovensku má dokopy len 23–percentný podiel. (Sme)

Okrem bystrického Urpínu ostali na trhu len dva pivovary so slovenským kapitálom. Bytčiansky Popper a popradský Pilsberg. Popper patrí známemu bystrickému podnikateľovi Karolovi Konárikovi, ktorý pôvodne zamýšľal budovať menšie pivárske impérium. V súťaži o privatizáciu Urpínu ho síce svojou ponukou prebil Pavel Čupka, no K. Konárik okrem Bytče kúpil aj pivovary v Martine, Rimavskej Sobote a Ilave. V Ilave dnes nechal len výrobu nealkoholických nápojov, pivovary Martiner a Gemer predal Heinekenu. Ako dodáva, Heineken išiel len po veľkých pivovaroch, o malé podniky v Bytči a Ilave sa nezaujímal.

Myšlienka predať Popper nie je K. Konárikovi celkom cudzia. Musela by podľa neho prísť veľmi výhodná ponuka. Inak pivovar momentálne nie je na predaj. Jeho finančná situácia je stabilizovaná, pivo z Bytče sa predáva po celom Slovensku, exportuje sa do Maďarska, Poľska a Ruska. Podobne ako Urpín, aj Popper si zakladá na jedinečnej chuti svojich dvoch značiek – Popper a Palatín.

K. Konárik dodáva, že v konkurencii veľkých hráčov sa presadzuje ťažko. Myslí si, že štát by mal ich praktiky viac kontrolovať. Naráža na najnovšiu situáciu, keď Protimonopolný úrad SR prešetruje postup Heinekenu a SABMilleru pri získavaní majiteľov pohostinstiev. Rozhodnutie úradu bude známe pravdepodobne až na jeseň.

Popradský pivovar vlastní spoločnosť Pilsberg podnikateľa Ladislava Lazara. Ako sa pre TREND vyjadril marketingový riaditeľ firmy Pavol Jeleň, aj Pilsberg si zakladá na originálnej chuti, vďaka ktorej sa uchytil najmä vo väčších slovenských mestách vrátane Košíc a Bratislavy. Rozbieha sa export do Ruska, Maďarska, Poľska a Rumunska. No Pilsberg expanduje predovšetkým do obchodných reťazcov. Možnosť viac pracovať s cenou výrobku považuje P. Jeleň za hlavnú konkurenčnú výhodu voči veľkým hráčom. Majitelia podľa jeho slov neuvažujú o predaji Pilsbergu, skôr zvažujú možnosť vstupu do ďalšej pivovarníckej spoločnosti. (E-Trend)

Na štramberském náměstí poteče o víkendu pivo proudem. A ne pivo ledajaké.

Čepován bude výhradně chmelový mok vyrobený ve zdejším městském pivovaru. Ten totiž právě slaví dva roky od svého založení.

Návštěvníci, kterých podle produkční akce Yvony Fajtové může do Štramberku dorazit i několik tisíc, se pobaví při stylových soutěžích - například v té o nejsilnějšího pivovarského vzpěrače pivní bečky - ochutnají speciální narozeninové pochoutky, klobásky přímo z udírny, pivovarské steaky nebo třeba kotlíkový guláš a vyslechnou si vystoupení zpěváků a muzikantů.

V sobotu se na pódiu na náměstí vystřídají bodrý Valach František Segrado s kapelou Veselá bída, Šuba duba band a kouzelník Magic Andrew, večer se pak v Apollo Burn Clubu v patře Městského pivovaru rozjede Narozeninová Pushkin párty. Hlavní hvězdou nedělního programu bude populární zpěvačka Věra Špinarová.

Zatímco rodiče budou ochutnávat chmelový mok značky Tradiční Trubač nebo speciální Valašské trnkové pivo, děti si zařádí v dětském koutku nebo se svezou ve vláčku rodiny Pflegerů.

„Pivo má ve Štramberku svou historii,“ připomíná Jolana Plačková, vedoucí redakce časopisu Trubač. Městský pivovar podle ní sídlí v jednom z domů, které měly v minulosti právo vařit pivo. Současný název nápoje, Trubač, zvolili místní občané před dvěma lety v referendu. (MF Dnes)

Nejprodávanější české nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí společnost Plzeňský Prazdroj, pokračuje v rozšiřování své nabídky obalů. Po 15litrovém sudu a novém designu lahví přichází na trh jako první nealkoholické pivo s klasickým pivním multipackem, ve kterém bude zabaleno osm půllitrových lahví. Multibalení bude od května k dostání ve vybraných obchodních řetězcích.

Ideální na cesty, rodinné víkendy, při sportování nebo na nákup domů, takový je nový multipack Radegastu Birell. Praktické balení nealkoholického piva na českém trhu dlouho chybělo. Radegast Birell je první, kdo se rozhodl tyto ledy prolomit.

„Obliba Radegastu Birell roste, stále více lidí si ho chce koupit ve větším praktickém balení. Už dlouho jsme se tudíž setkávali s poptávkou po multipacku. Po zavedení nových lahví je toto balení obzvlášť výhodné, protože nové lahve jsou lehčí a celkově je tedy manipulace s balením jednodušší,“ říká manažer značky Radegast Birell Karel Kraus.

Nový nealkoholický multipack obsahuje osm lahví Radegastu Birell v praktickém kartónovém balení. Celkem váží 6,92 kilogramů a obsahuje zásobu 4 litrů piva.

Radegast Birell se inovaci svého obalového portfolia věnuje již delší dobu. Posledními kroky bylo zavedení menšího sudu s objemem 15 litrů a modernizace lahví, která proběhla v dubnu. Nové lahve, které najdete také v multipacku, jsou o 20 % lehčí a mají inovovanou krčkovou etiketu.

Na stále stoupající oblibě nejprodávanějšího českého nealkoholického piva Radegast Birell má bezpochyby zásluhu jeho vynikající pivní chuť, díky které je téměř nerozeznatelný od alkoholického piva. Mohou za to prvotřídní suroviny používané při jeho výrobě a především unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu. Díky nim je možné zachovat klasickou výrobu piva a zaručit tak pravou pivní chuť – výrazně plnou a příjemně hořkou chuť Radegastu Birell. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nové láhve, do nichž nedávno začal stáčet pivo nošovický Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj, pivovaru zvedly prodej.

„Od 1. dubna nám prodej proti stejnému období loňska stoupl o 16 procent. Je to i díky novému obalu,“ řekl regionální manažer prodeje Dušan Holý.

Pivovar v Nošovicích vaří pivo od roku 1970 a za tu dobu zavádí čtvrtý typ láhví. Z těch, které po 11 letech nyní dosluhují, vypili milovníci pěnivého moku asi miliardu piv Radegast. Nových láhví bude pivovar v první fázi potřebovat kolem 20 miliónů. Současně mění i přepravky (těch bude potřebovat 500 tisíc) a rovněž etikety.

Podle manažera značky Radegast Milana Gáby je nový typ láhve lehčí o 60 gramů, váží 320 gramů, lehčí jsou i nové přepravky. U jedné bedny tak váhová úspora činí 1,3 kg.

Změna obalů stála 16 miliónů korun

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák sdělil, že v souvislosti se změnou obalů pivovar investoval přes 16 miliónů korun, zejména do úprav linek. Celkové náklady, včetně pořízení nových láhví a přepravek, jdou do desítek miliónů.

„Kompletní výměnu láhví a beden v celé republice bychom měli ukončit do července,“ dodal Gába. (Právo)

Sprava pro generacyju, kera přyjdě po nas: barabi, buďtě pyšni na ten naš fajny kraj, bo inač vas budu chodiť v nocy strašiť. S hajcmanem v jedne pazuře a s klavesnicu v druhe. Takhle se pivovarníci z nošovického pivovaru rozloučili se starými lahvemi.

Tato slova napsal příštím generacím populární blogař Ostravak Ostravski a jeho vzkaz skončil v dřevěné truhle a zakopán na pozemku nošovického pivovaru spolu s poslední pivní lahví starého typu, která nedávno sjela z plnicí velkokapacitní linky pivovaru Radegast.

Pivovarníci z Nošovic na FrýdeckoMístecku se tak recesistickým pohřbíváním poslední lahve s dalšími vzkazy starosty obce, Karla Lopraise či záznamem udílení letošních hudebních Andělů rozloučili s jednou etapou pivovaru, a to podobou lahvového piva, jakou dodávali do prodejen v posledních jedenácti letech.

Od konce dubna do července zmizí tyto lahve i z prodejen a nahradí je nové lahve typu gold. Pivovar Radegast tak následoval některé další pivovary v zemi a zatraktivnil svou lahev a s ní začíná měnit další balení, například bedny na lahvové pivo, balení zvané tetrapack a kartony na pivo v plechovkách.

Lahví nového typu bude pivovar v první fázi potřebovat asi dvacet milionů. Životnost každé lahve je v průměru asi čtyři roky a za tu dobu se ji podaří naplnit až dvacetkrát.

Hlavní manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák řekl, že firma investovala dvanáct milionů do úprav plnicích linek a do zařízení, které více ochrání lahve před poškozením povrchu. "Miliony starých lahví nabízíme nyní pivovarům, které do nich stále plní," řekl Ivo Kaňák. (iDnes)

V sobotu 16. června proběhne v Ostravě devátý ročník Slavností pivovaru Ostravar, tentokrát s podtitulem narozeninové. V letošním roce totiž pivovar slaví 110 let od svého založení. Přesně měsíc před jejich konáním zveřejnili pořadatelé kompletní seznam kapel a zpěváků, kteří letos do Ostravy přijedou. Návštěvníci pivního svátku se tentokrát mohou těšit na Divokýho Billa, Buty, Horkýže Slíže, Annu K, Petra Bendeho a Support Lesbiens.

Atraktivní změnu dozná skladba programu. Zatímco v předcházejících ročnících hudební program Slavností gradoval s přibývajícími hodinami, letos tomu bude jinak. „Vzhledem k tomu, že letošní Slavnosti konají v roce stodesátých narozenin pivovaru, chtěli jsme náš program co nejvíce vyšperkovat,“ vysvětluje záměr pořadatelů Pavel Barvík, manažer značky Ostravar.

První hudební vrchol připravil Ostravar již na půl druhou, kdy se na hlavním pódiu objeví jedna z nejpopulárnějších hudebních skupin u nás - Divokej Bill. „Není pochyb, že Billové nasadí vysokou laťku a naladí naše publikum na tu správnou notu,“ říká Barvík. Po Divokým Billovi nastoupí domácí legenda, kapela Buty, po nich Petr Bende slovenští rebelové Horkýže Slíže, zpěvačka letošního roku Anna K a letošní Slavnosti završí Support Lesbiens. “ Skupinu Support Lesbiens jsme chtěli přivítat již v minulých letech, takže je skvělé, že se nám letos podařilo najít společný termín k jejich vystoupení na Slavnostech,” tvrdí Barvík.

Místem konání letošních Slavností bude opět areál pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici v Ostravě. Vzhledem k rozšířenému hudebnímu programu začne letošní ročník v sobotu 16. června již ve 13. hodin. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Příznivé počasí zvyšuje spotřebu piva. Například hanušovický pivovar Holba jej prodal do konce dubna více než 131 tisíc hektolitrů, což je o šest procent více než ve stejném období loni.

Největší podíl měl na tom odbyt Holby Šerák a prémiového ležáku Holba. „Stále více konzumentů dává přednost vícestupňovým pivům,“ řekl k tomu výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

S nástupem léta je podle něj možné očekávat až 30procentní nárůst poptávky, což potvrdily poslední květnové dny. (Právo)

S příchodem letní sezony přináší pivovar Holba novinku, která potěší hlavně motoristy a sportovce. Točené nealkoholické pivo Holba Free.

„Největší zájem očekáváme u motorestů a restaurací, které jsou oblíbené u motoristů či sportovců. Nealkoholické pivo Holba Free se bude podávat ve speciálním štíhlém skle. Elegantní tvar a jemné linie mají podpořit pocit lehkosti nealkoholického piva,“ uvedla tisková mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Novinka z Hanušovic se bude čepovat ze speciálních výčepních zařízení, která se nyní pivovar chystá v restauracích a motorestech umístit.

Nealko pivo přichází s nástupem sezony, kdy se konzumace piva oproti zimnímu období zvyšuje o desítky procent. Týdně se nyní v Holbě vyrobí až o 1800 hektolitrů víc než mimo sezonu.

„Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky,“ doplnil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Do konce dubna prodala Holba více než 131 tsic hektolitrů piva, což je o šest procent víc než ve stejném období minulého roku. (MF Dnes)

Povolání sládka je vnímáno jako typicky mužské, i když ne vždy tomu tak musí být. U nás v republice jsou na této pozici asi tři ženy, jednou z nich je Nataša Rousková z pivovaru Zubr.

A že pivo vaří skvěle dokazuje především síla chuti přerovského Zubra, která vítězí doma i zahraničí, u milovníků zlatého moku stejně tak jako u pivovarských odborníků. To dokládá i 15 medailí, které pivo Zubr získalo v posledních 5 letech.

V Zubru již 135 let vaří pivo klasickou technologií. Jak se tato výroba liší např. od velkokapacitní výroby europiv, jsme se zeptali Nataši Rouskové:

Rozdílů je více, k těm zásadním patří již samotný způsob varního postupu, dále pak kvašení a zrání piva. K vaření piva používáme pouze základní suroviny což je ječný slad, chmel a voda.

Domácí suroviny zpracováváme ve varně klasickým českým dekokčním rmutováním na dva rmuty a pivo vaříme na danou stupňovitost.

Zchlazená mladina, která je zakvašena pivovarskými kvasnicemi prochází nejdříve fází hlavního kvašení v otevřených kvasných kádích, při nízkých teplotách do 9,5oC. Ve srovnání s europivy se liší také doba dokvašování a zrání piva v ležáckém sklepě, která je až dvojnásobně dlouhá. V ležáckých sklepech u nás pivo zraje 35 až 60 dní v závislosti na druhu a stupňovitosti. Celkově je tradiční výroba piva nákladnější, protože je energičtěji a časově náročnější a obsahuje vysoký podíl lidské práce.

Pivo vyrobené tradičním českým výrobním postupem je charekteristické lahodnou, vyváženou chutí s vyšší plností, harmonickou hořkostí a dobrým a příjemným řízem. Díky těmto vlastnostem se české pivo vyznačuje jedinečnou vlastností a tou je jeho dobrá pitelnost, která nabádá k dalšímu napití. A jak vidím budoucnost tradiční výroby českého piva? České pivo je národní fenomén a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu. (iHNed)

Společnost STAROBRNO, a.s. přikročila k dlouho plánované rekonstrukci areálu varny starobrněnského pivovaru. Tato investice v řádu několika milionů EURO přispěje k tomu, že se pivovar stane jedním z nejmodernějších v evropském měřítku.

Myšlenka na rekonstrukci varny vznikla ve Starobrnu už před 5 lety. Současná varna byla nejstarší částí celého areálu. V předchozích letech dostaly přednost jiné investice, jako byla modernizace stáčecí linky, nové nádoby na kvašení, nová automatická filtrace nebo výměna lahví, loni byl ale celý projekt rekonstrukce schválen, včetně rozpočtu, který se pohybuje v řádu několika milionů EURO.

Základní požadavky na varnu definovali lidé z výroby – v projektové skupině proto nemohl chybět vrchní sládek Petr Hauskrecht. Na konečném vytváření plánů se podíleli také architekti a technologové se zkušenostmi z výstavby pivovarů, a to jak z České republiky, tak z mateřského Heinekenu. V současné fázi vrcholí výběrové řízení na dodavatele technologií. Ve hře jsou momentálně 4 zahraniční a jedna česká firma.

Provoz varny jede nyní na maximum, aby se vytvořily zásoby pro dobu, kdy bude rekonstrukce vrcholit. V říjnu totiž dojde k odstávce jedné poloviny varny, která se bude asi do ledna 2008 rekonstruovat , provoz mezitím zajistí druhá polovina. V únoru bude nutné asi na dva týdny odstavit varnu kompletně, během této krátké doby se dokončí 2.část a celé zařízení se propojí. Kompletní provoz nové varny v požadovaném výkonu by měl být zahájen k 1. dubnu 2008.

I když bude v nové varně jedno z nejmodernějších vybavení v evropském měřítku, Starobrno stále zůstane u klasické technologie dvourmutového varného procesu, čili technologie vhodné pro výrobu kvalitního českého piva. Rozdíl bude jen v míře kontroly nad kvalitou, v dokonalé automatizaci a efektivitě. Kapacity varny se zvýší se o 40%, sníží se významně spotřeby energií. Provoz také bude mnohem ekologičtější – tepelné výpary, které momentálně unikají do okolí, se budou jímat a druhotně využívat, sníží se množství odpadních vod a emisí.

Velkým plusem je dokonalý sběr dat, který umožní stoprocentní přehled o každé várce a dlouhodobé monitorování údajů.

Společnost STAROBRNO, a.s. očekává, že by se investice díky úsporám energií a snížení extraktových ztrát mohla vrátit už za 5 až 6 let. (Tisková zpráva Starobrna)

Začátky vaření piva ve Vyškově lze odhadovat již na počátek 15. století, neboť biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům právo várečné, o které přišli v době husitských válek, z čehož lze usoudit, že měšťané vařili pivo ve svém městě již před nimi.

K velké změně došlo roku 1588, kdy biskup Stanislav Pavlovský rozšířil již platné "vařiční právo" pro město Vyškov a vaření piva se rozšířilo na další dvě místa.

***

Vařilo se tedy:

* pivo měšťanské - vařené měšťany po jednotlivých domech, ale na přelomu 16. a 17. století bylo od tohoto vaření piva po domech upuštěno a měšťané začali vařit pivo v obecním pivovaru tzv. "po střídě" (jednotliví měšťané se střídali ve vaření piva podle předem připraveného pořadníku).

* pivo obecní - vařené na radnici pro potřeby města. Bylo vařeno nepravidelně z důvodu nedostatku peněz u poddaných, později v něm vařili pivo i měšťané. Obecní pivovar ukončil svoji činnost v roce 1873.

* pivo arcibiskupské - vařené na zámku pro potřeby vrchnosti a hejtmanství.

***

V roce 1994 byla založena akciová společnost Jihomoravské pivovary se sídlem v Brně, v níž byly vyčleněny všechny pivovary a sodovkárny bývalého podniku, kde nebyly jasné majetkové poměry, nebo již byly vedeny spory restituční a spory o určení majetku. Zřizovatelem bylo ministerstvo zemědělství a součástí se stal i pivovar Vyškov, neboť byl vznesen požadavek arcibiskupství Olomouckého o vrácení majetku - tj.budov a pozemků v areálu pivovaru do jejich vlastnictví. Po postupném řešení jednotlivých kauz zůstalo ve společnosti Jihomoravské pivovary pět provozů a v roce 2002 bylo sídlo společnosti převedeno do Vyškova.

V současné době pivovar vyrábí ročně 47 000 hl piva. Na tomto objemu se podílí deset druhů výrobků, které jsou z převážné části expedovány v okrese Vyškov a nejbližším okolí.

V současné době lze ochutnat vyškovské pivo i v zahraničí, a to na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Švédsku, v USA a Španělsku. Export činí cca 15 % celkové produkce.

K dnešnímu dni je pivovar vybaven moderní technologií a linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudů KEG o obsahu 20, 30 a 50 litrů a to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu lidského faktoru při utváření konečné chuti a kvality. (iHNed)