Zdá se vám, že všechno v poslední době zdražuje? I pivo! Proč si tedy nepořídit domů domácí pivovar? Že to se prodraží? Pokud jste skalní čeští pivaři, pak se to jistě vyplatí!

Kde se pivo vaří...

Domácí pivovar čili mikropivovar připomíná svým vzhledem jakýsi kyblík. Prodává se v celé sadě, jejíž cena se pohybuje zhruba mezi patnácti sty až třemi tisíci korun. Říkáte si – trochu vysoká částka? Že vás pivo v obchodě vyjde levněji. Jednorázové jistě. Pokud ovšem počítáte s větším využitím mikropivovaru a nekoupíte si jej jenom jako zajímavost, kterou chcete vyzkoušet, pak se vám náklady brzy vrátí. Navíc můžete mít čerstvé pivo, kdy se vám zachce a pozvat přátele a známé na ochutnávku vaší vlastní značky.

Sada na přípravu piva

A co všechno v takové sadě domácího pivovaru najdete? Samozřejmě fermentační nádobu s pípou či vypouštěcím ventilem. Dále pak sada může obsahovat koncentrát s pivními kvasnicemi (obsahuje slad, výtažky z chmele a pivovarské kvasnice), míchačku, hustoměr, kvasnou zátku, samolepicí teploměr, odkalovač, redukci sedimentu, stáčeč, karbonové tablety, odměrku na cukr, lahve, zátkovač a korunkové zátky. Chybět nesmí také návod na přípravu lahodného moku, eventuálně může být sada doplněna kazetou či DVD s názornými ukázkami přípravy. Pokud spotřebujete koncentrát s pivními kvasnicemi, dá se jednoduše zakoupit další, a to v ceně zhruba necelých tří set korun. Z jedné dávky koncentrátu vyrobíte asi dvacet litrů vrchně kvašeného piva.

Druhy piva

Na jakém pivě si pak můžete doma pochutnávat? Chuť jako to vaše oblíbené z obchodu mít asi přesně nebude, zato můžete ale experimentovat a zkoušet uvařit takové, které bude přesně podle vašeho gusta. Obecně pak můžete vybírat z různých typů piv – plzeňského, stoutu, bavorského, ale i dalších jiných.

Vydrží až rok!

Při přípravě domácího piva by se měla jednoznačně zachovat velice přísná a dokonalá hygiena. A to hlavně proto, že při jeho výrobě pracujete se živými organismy. Nemusíte se také bát, že byste připravený nápoj nestihli vypít. Nemusí se zkonzumovat hned. Naopak stočíte-li ho do lahví a zazátkujete, vydrží vám doma klidně i rok.

Zdroj a foto: Útulně.cz | Autor: Kristýna Novotná

Už deset pivomatů slouží zájemcům od začátku letošního roku v Plzni. Společnost Plzeňský Prazdroj a Future Art už v zemi instalovaly celkem padesát automatů prodávajících pivo. V Plzni jsou především na ubytovnách. Jejich tvůrci na jaře zhodnotí fungování a návratnost a rozhodnou se, jak rychle budou zařízení dál rozšiřovat.

„V současné době jsou automaty kromě Plzně jen v Praze a Středních Čechách. Tam by se jich mělo do března objevit ještě deset. Pak projekt zhodnotíme a budeme plánovat co dál,“ uvedl David Polnar z Future Art, který je autorem pivomatů. Jsou to v podstatě automaty prodávající nápoje v plechovkách ovšem s tím, že přístroj pomocí čtečky prověří z občanského průkazu či pasu, zda klientovi už bylo 18 let a smí tak pít alkohol.

Jeden z nových pivních automatů stojí v městské hale Lokomotiva na Slovanech

Pivomaty se začaly instalovat loni. V Plzni se první objevil v říjnu při Pilsner Festu. Stojí v návštěvnickém centru pivovaru. Nové jsou v ubytovnách s velkou fluktuací lidí. Jeden je také například v městské hale Lokomotiva na Slovanech. V Praze jsou pak i na dalších frekventovaných místech jako je bazén, vysokoškolské koleje a podobně.

Automaty zatím musí být ve vnitřních prostorech. Future Art ale vyvíjí model pro umístění ven. „Musí být odolnější nejen vůči počasí ale také proti vandalům. Volně na ulici je tohle riziko větší než někde v budovách,“ vysvětlil Polnar a dodal, že se ale zatím s instalací pouličních pivomatů nepočítá. „Letos určitě ještě žádný nebude. Zatím je potenciál instalovat současné typy automatů,“ doplnil Polnar.

Podle něj mají pivomaty budoucnost. V Praze se v každém prodávají tisícovky plechovek měsíčně. V pivomatu se zpravidla prodává šest druhů piv, výhradně značky Prazdroj. Plechovky jsou chlazené, ale jejich cena je spíše dražší než v běžných obchodech.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška | Foto: V. Leška

V Německu se v loňském roce snížil prodej piva o 2,7 procenta, což je největší pokles za posledních deset let. Celkem se loni v Německu prodalo 103,9 milionu hektolitrů piva. Podle pivovarů je důvodem poklesu špatné počasí a menší obliba piva mezi mladými, kteří dávají přednost lihovinám.

Letošní rok však vidí pivovary příznivě. Spotřebu by mohlo podpořit fotbalové mistrovství Evropy, které se bude konat v Rakousku a Švýcarsku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Milan Mikulka

Návštěvníci budou moci ochutnat přes osmdesát druhů točeného moku z 33 pivovarů

V Táboře dnes začínají Slavnosti piva, které jsou v Česku největší co do počtu přihlášených pivovarů v odborné soutěži a zároveň i nejdelší co do počtu ročníků. Potrvají do pátku 1. února.

Letošní, již 18. ročník bude rekordní, účastní se jej nejvíce pivovarů v historii. „Do odborných degustací je přihlášeno 66 pivovarů, z toho pět ze Slovenska, dva z Rakouska a po jednom z Polska a Itálie,“ řekl Právu Alois Srb z produkční agentury Revel s tím, že oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r. o. Soutěžit se bude o titul Česká pivní pečeť v celkem 12 kategoriích. Letošní novinkou je klání o nejlepší kvasnicové pivo. Vítězové se potom utkají v pátek 1. února o zvláštní cenu Extra česká pivní pečeť za účasti novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů.

V Táboře se utkají i výrobci minerálních vod. Ve dvou kategoriích budou soutěžit o titul Zlatý český pramen tři největší výrobci minerálních vod z ČR a dva výrobci ze Slovenské republiky. Přihlášeno je 23 vzorků vod. Odborná část Slavností piva proběhne v prostorách Jihočeské univerzity.

Akce je velmi oblíbená také u veřejnosti. V Hotelu Palcát mají lidé možnost ochutnat netradiční točená piva, která jinak nejsou běžně k ochutnání. Stejně tomu bude i letos.

„Na 28 stáncích budeme nabízet návštěvníkům, hostům a odborníkům výrobky z 33 pivovarů. Lidé budou moci ochutnat více než 80 druhů točeného piva. Jako tradičně bude nabízeno pivo vítězů minulých ročníků a řada speciálních výrobků, které běžný konzument nemůže v obchodních a restauračních řetězcích ocenit,“ osvětlil Srb.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, včetně soutěže o pivní břicho, návštěvníci mohou také prokázat své znalosti o nejoblíbenějším českém nápoji a o pivovarnictví.

Jako každoročně byl i letos o vstupenky v předprodeji mimořádný zájem. „Jsme zcela vyprodáni. Nějaké vstupenky budeme nabízet ve volném prodeji před začátkem programu každého dne,“ dodal Srb.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Falout | Foto: Blesk

Jednadvacet českých pivovarů letos bojuje s 51 značkami piv o prestižní ceny v soutěži Zlatý pohár Pivex.

Výsledky z anonymních degustací odborníků budou vyhlášeny a ceny předány v předvečer potravinářských veletrhů v Brně 3. března. „Hodnotíme především chuť, plnost, vůni, říz, hořkost, popřípadě i další znaky jako je barevnost, jasnost apod“ uvedla jediná odbornice mezi degustujícími muži v hotelu Voroněž Veronika Čapková z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského Praha.

Zdroj: Večerní Brno.com | Autor a foto: Marek Lukáš

Domácí výroba piva za loňský rok poprvé dosáhne rekordní hranice 20 milionů hektolitrů, a bude zhruba o jedno procento vyšší než v roce 2006. Český export vzroste z 3,54 milionu na 3,7 milionu hl. Definitivní loňské výsledky za celý český trh 45 průmyslových pivovarů budou v únoru.

Podle něj nejvíce z okolních zemí nyní rostou ruský a polský trh, Slovensko, Rakousko i Maďarsko stagnuje, Německo už šestým rokem klesá kromě roku 2006, kdy byl šampionát ve fotbale.

Hlavním tahounem zvyšování české produkce piva zůstává export, přestože roste pomaleji než v předchozích letech. Pivovarníci loni vyvezli téměř 3,7 milionu hektolitrů, asi o 160.000 hektolitrů více než o rok dříve, kdy byl meziroční nárůst přibližně čtyřnásobný. "Letos očekávám nárůst exportu maximálně o 150.000 hl, domácí prodej by měl stagnovat," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrdil na tiskové konferenci Mike Short, šéf Plzeňského Prazdroje, největší výrobce piva v ČR.

Vývoz se na výstavu piva podílí více než 18 procenty, většinu produkce pěnivého moku směřuje do zemí EU. Pronikání na zahraniční trhy je ale nyní složitější a brání mu také posilující koruna. Největší část vyvezeného piva směřuje do Německa (36 procent), na Slovensko (18 procent) a do Velké Británie. Čtvrtou až šestou pozici si drží USA, Švédsko a Rusko.

Nastupují dražší značky

Konzumace piva v ČR vzrostla loni přibližně o jedno procento na 16,4 milionu hektolitrů. Běžného piva vypijí Češi stejně jako v roce 2006, stále oblíbenější je nealkoholické pivo. Tuzemské pivovary jej loni zřejmě poprvé vyrobí 500.000 hektolitrů, v roce 2006 činil jeho prodej 328.000 hl.

Česká spotřeba piva zůstává přibližně stejná, dlouhodobě těsně pod hranicí 160 litrů na osobu ročně. Výstav desetistupňového piva přibližně o polovinu převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr vyrovnává. Posun ke konzumaci dražších prémiových piv potvrdil i Short. Tento trend bude pokračovat v dalších letech.

Konzumace piva Čechy v posledních letech klesá, stoupá podíl cizinců. Zatímco předloni svaz udával podíl turistů na průměrné české konzumaci piva 20 litrů, za loňský rok svůj odhad zvýšil na 25 litrů. V Česku je v současnosti kolem 45 průmyslových pivovarů. Přes čtyři pětiny trhu ovládá sedm firem. Jedničkou je Prazdroj, který loni vyrobil přes 10,9 milionu hl piva, meziročně o dvě procenta více. Následují Staropramen, Budějovický Budvar, Královský pivovar Krušovice je čtvrtý, následují PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno.

Zdroj: Lidovky.cz

Z pivovaru Klášter v Hradišti nad Jizerou na Mladoboleslavsku zmizelo přes 10 tisíc litrů piva. Podle policie za tím stojí dvojice zaměstnanců, která od loňského dubna tajně vyvážela přepravky a kartony s lahvemi. Kde pěnivý mok skončil, zatím vyšetřovatelé nezjistili.

Lahve kradli jednatřicetiletý řidič vysokozdvižného vozíku a dvaačtyřicetiletá vedoucí skladu. Ta kryla schodek tím, že vypínala počítadlo. Na nesrovnalosti se tak přišlo až důkladnou inventurou.

"Společně od dubna loňského roku do současné doby ukradli nejméně 180 plastových přepravek s pivem a téměř devět stovek kartonových krabic. Jak v přepravce, tak v krabici bylo vždy dvacet lahví výčepního piva," sdělil policejní mluvčí Ladislav Mareš.

Celkem pivovar Klášter přišel o pivo v hodnotě 236 tisíc korun.

"Za krádež v tomto rozsahu hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky nebo peněžitý trest," dodal Mareš.

Zdroj: iDnes.cz

Plzeňský Prazdroj zvýšil celkové domácí i zahraniční prodeje piva v kalendářním roce 2007 na více než 10,9 milionu hektolitrů. O meziroční nárůst o 2 % se významně zasloužilo zvýšení exportu.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje:

„Na tuzemském, silně nasyceném trhu je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo. Proto se chceme dlouhodobě zaměřit na zvyšování našeho podílu v prémiovém segmentu. To se nám daří a jsem potěšen například nárůstem domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva. K tomu jsme museli přistoupit v listopadu vzhledem k dramatickému vzrůstu cen surovin.

Zvýšili jsme vývoz do zahraničí a pokračujeme v podpoře našich sesterských společností skupiny SABMiller, kterým dodáváme pivo nejlepší kvality a současně jim pomáháme s propagací našich značek. V tuto chvíli jsme již dokončili všechny hlavní investiční projekty v plzeňském pivovaru, jež mají vytvářet optimální podmínky pro vývoz našeho piva do zahraničí.“

Na domácím trhu prodal Plzeňský Prazdroj v roce 2007 necelých 8,2 milionu hektolitrů. V porovnání s rokem 2006 se jedná o nárůst 0,5 %. Prodej piva Plzeňského Prazdroje ovlivnilo mimořádné jarní počasí v dubnu a květnu, kdy padly historické rekordy. Naše silné portfolio vede jednička domácího trhu Gambrinus. Značka Radegast dosahuje vyrovnaných výkonů a udržuje pozici lídra pivního trhu na Moravě. Pilsner Urquell, nejoblíbenější prémiová značka na českém trhu, těžil z rostoucí obliby celého prémiového segmentu. Vynikajícího výkonu dosáhl Velkopopovický Kozel, který pokračoval v loňském dvojciferném růstu.

Klíčovou oblastí zůstává export

Celkové zahraniční prodeje značek Plzeňského Prazdroje vzrostly v porovnání s rokem 2006 o 7 % na 2,76 milionů hl. Plzeňský Prazdroj tím potvrdil své vedoucí postavení v rostoucím zastoupení českého piva na světovém trhu.

Z České republiky vyvezl Plzeňský Prazdroj nejvíce piva ve své 165-leté historii. Celkově exportoval 846 tisíc hektolitrů piva (+7,7 %), s 675 tisíci hektolitry se na tomto výsledku podílel ležák Pilsner Urquell (+4,5 %). O zbylou část se postaraly ostatní značky, hlavně Velkopopovický Kozel. Velmi příznivý byl také trend exportu piva Gambrinus, ačkoliv se jedná o relativně malé objemy.

Ležák Pilsner Urquell je vlajkovou lodí globálního portfolia skupiny SABMiller a těží z celosvětového působení SABMiller. Vyváží se již do 56 zemí, mezi nové trhy se zařadila například Albánie, Gruzie nebo Srbsko.

Renomé Velkopopovického Kozla v zahraničí i nadále rostlo za podpory marketingové kampaně SABMiller. První televizní reklama na velkopopovické pivo byla odvysílána ve Finsku. Díky striktně kontrolované licenční výrobě je toto tradiční českého pivo nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Stěžejními pro export Plzeňského Prazdroje zůstávají i nadále trhy v zemích EU jako Německo a Španělsko, také ale Skandinávie nebo USA. V Německu si ležák Pilsner Urquell drží vedoucí pozici mezi importovanými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Městský pivovar Platan z Protivína na Písecku uvařil v minulém roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak historicky rekordní výstav z roku 2006, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrech. Za poklesem odbytu v pivovaru, který v licenci vyrábí pro Plzeňský Prazdroj, stály menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby. Řekl to včera ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.

„Vaříme pivo pro Plzeňský Prazdroj, privátní značku pro řetězec Lidl a pokles, ne tak razantní, byl i u nás. Jsme závislí, kolik si naši odběratelé objednají. Negativně ale loňský rok nehodnotím. Je to jeden z lepších výstavů za poslední dobu,“ uvedl ředitel.

Protivínský pivovar vyrábí pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Společnosti Lidlu od července roku 2004 dodává výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo. Výstav tradiční značky Platan nyní tvoří asi jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru. Aktuální čísla o hospodaření nejsou k dispozici.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí a.s. Jihočeské pivovary České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 patří šesti fyzickým osobám. Název Platan se poprvé použil v roce 1973 pro jedenáctistupňový světlý ležák. Inspirací k tomu byla platanová alej lemující příjezd do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes.cz

Štamgasty zřejmě návštěva hospody po Novém roce příliš nepotěšila. Zdražily totiž dva ze tří regionálních pivovarů. V průběhu ledna se k nim přidal i ten třetí - hlinecký pivovar Rychtář.

Podle ředitele pivovaru v Hlinsku bude zdražení v hospodách znát. „Zdražili jsme v průběhu ledna o desítky haléřů. Každá hospoda pracuje s jinou marží, takže si netroufám říct, o kolik v průměru podražily kvůli naší vyšší ceně. Naše zdražení se ale určitě na koncových cenách projeví,“ říká Milan Vedra, ředitel pivovaru Rychtář. Podle vedení pivovarů můžou za zdražení piva vyšší náklady na vše, co je spojené s jeho výrobou.

„Cenu piva jsme měnili na Nový rok. Může za to především navýšení ceny sladu ze 7 500 korun za tunu bez pěti procent DPH na 12 500 korun za tunu bez devíti procent DPH,“ řekl Karel Witz, ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce. Podle něj se také do zdražení promítla cena chmelu, která vzrostla ze 165 korun za kilogram na 200 korun za kilogram.

Za pivo zaplatí více také ti, kteří mají v oblibě pardubickou značku Pernštejn. „Nebude to ale o koruny, nýbrž o desítky haléřů. A důvod? Vyšší ceny energií a několikanásobný nárůst ceny ječmene,“ potvrzuje trend vedoucí obchodního oddělení pardubického pivovaru Pernštejn Miloš Flégr.

Navíc lidé v minulém roce pili piva méně. Dva ze tří krajských pivovarů kvůli tomu uvařily menší množství piva než v roce 2006.

„Výsledky vaření piva ovlivnil v minulém roce všeobecný trend v ústupu pití piva v tuzemsku. Je možné, že se také změnil vkus pijáků piva,“ řekl šéf poličského pivovaru. Pivovary v Poličce a v Hlinsku vyrobily minulý rok méně piva než v předchozích letech. V hlineckém pivovaru Rychtář bylo vyrobeno 79 tisíc hektolitrů piva, tedy o čtyři tisíce hektolitrů méně, než v roce 2006. Ještě více se zpomalila výroba v Měšťanském pivovaru v Poličce. Tam se v roce 2006 vyrobilo 82 600 hektolitrů piva a v minulém roce 77 500.

Jedinou výjimkou je pardubický pivovar Pernštejn, kde se v minulém roce vyrobilo víc piva než v předminulém. Za zlepšené výsledky Pernštejnu může především export piva za hranice České republiky. „Navíc naše strategie v minulém roce byla zaměřena na Pardubicko. Získali jsme pro naši značku šedesát nových místních hospod,“ řekl Flégr.

V pardubickém pivovaru se loni vyrobilo přes 96 tisíc hektolitrů piva. V roce 2006 se v Pernštejnu uvařilo necelých 90 tisíc hektolitrů. Za nárůst výroby může hlavně export.

V loňském roce pivovar Pernštejn do zahraničí vyvezl o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc, než v předminulém roce.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Horák

Největší festival piva v České republice začíná dnes v Táboře. Účastní se ho rekordní počet pivovarů - soutěžit jich bude čtyřiašedesát ve dvanácti kategoriích. Svátek pivařů trvá do 1. února a je na něj beznadějně vyprodáno.

„Na lístky stála fronta dlouhá desítky metrů. A všechny se rozebraly,“ řekl včera organizátor slavností Alois Srb z agentury Revel.

Zájem o vstupenky překvapil i čtyřiadvacetiletého studenta Martina Tichého z Budějovic. Na táborské slavnosti jezdí pravidelně.

„Ještě na nás naštěstí vstupenky zbyly,“ radoval se. „V loňském roce jsme si to s přítelkyní opravdu užili. Ale druhý den to byla hrůza,“ vzpomíná dnes Tichý.

Přestože pořadatelé v loňském roce slibovali, že se slavnosti prodlouží o jeden den, nic se nezměnilo. „Den navíc bychom zatím nezvládli. Takže zatím zůstává vše při starém,“ dodal Srb.

K mání i netradiční nápoje

Návštěvníci 18. ročníku slavností mohou ochutnat přes osmdesát druhů nejoblíbenějšího českého moku u sedmadvaceti pivních stánků v hotelu Palcát. Čekají na ně nápoje, které nejsou v České republice běžně k prodeji, ale také řada soutěží - na programu bude například tradiční měření pivních břich.

Soutěžit budou i piva. Ve dvanácti kategoriích se utkají o Českou pivní pečeť. Vedle piva se předvedou i minerální vody.

Českou pivní pečeť v hlavní kategorii za světlé výčepní získal loni pivovar Starobrno, který soutěž vyhrál i v roce 2006. Loňské vítězství mezi tmavými pivy v degustační soutěži obhájil Pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union s pivem Dačický. Největším překvapením byla výhra piva Ambrosius Gold z Pivovaru Holba Hanušovice.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Štifter

Nová skupinka českých podnikatelů nakupuje majetkové účasti v malých a středních tuzemských pivovarech. Noví investoři tvrdí, že balíček regionálních značek skládají pro sebe. Martin Burda (34 let), majitel Lázní Luhačovice, a Zdeněk Radil (33) s firmou K Brewery Group, jsou navenek jediné dvě tváře, které investory zastupují. Jakékoli informace o sobě a svých záměrech se snaží skupina držet v tajnosti.

Jisté je, že prozatím proběhly majetkové změny v pivovarech Černá Hora, uherskobrodském Janáčkovi, Pivovaru Svijany a s ním propojeném Rohozci. Na pivním trhu mají noví investoři nakročeno do pivovaru v Jihlavě, do jejich portfolia by nepochybně dobře zapadl i protivínský Platan.

"Jsem jedním z investorů, kteří nakupují podíly v malých českých pivovarech," potvrdil Euro online Burda, podnikatel z Třince. „Jde výhradně o české osoby, k jejich bližší specifikaci ani upřesnění počtu nemám mandát,“ upřesnil. Vylučuje, že by mezi nimi mohl být ocelářský magnát Tomáš Chrenek, jehož jméno lze v této souvislosti - díky městu Třinec - v kuloárech zaslechnout.

„Zastupuji skupinku privátních českých investorů, kteří svou podnikatelskou činností na území této republiky vygenerovali kapitál a rozhodli se investovat v pivovarnictví, jež jim připadá perspektivní. Mám jejich plnou důvěru a vše zastřešuji po manažerské stránce,“ představuje se Radil spolu s firmou K Brewery Group, s níž vystupuje v pivovarnickém byznysu. Na první pohled vypadá spíše jako jeho rodinný podnik, soudě dle příjmení ve statutárních orgánech, v nichž chybí Martin Burda. Spolu s Radilem je však přímo v představenstvech pivovarů Černá Hora a Svijany.

O Burdovi se traduje, že je bohatý člověk a pivní akcionářské balíčky platí. Na dotaz Euro online, z čeho jsou financovány nákupy akcií, odpověděl: "Z vlastních zdrojů. Vlastním Lázně Luhačovice, Motorpal, prodal jsem textilku, kupuji a prodávám akcie na kapitálových trzích."

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý se nediví, že investoři mají o pivovary zájem. „Odvětví je stabilizované, je to dobrá investice. Tuzemská spotřeba piva sice už asi patnáct let pomalu klesá, ale nahrazuje ji spotřeba turistů, takže konzumace je ve výsledku stejná nebo lehce roste, což je ve standardních pivovarských zemích nebývalá věc. Kromě toho stále posiluje export, i když už ne skokově jako v předchozích letech,“ poznamenává Veselý. Předpokládá, že loňský výstav překročil magických dvacet milionů hektolitrů, i když přesná čísla ještě nemá.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Táňa Králová

Spolek plzeňských právovárečníků, který vznikl kvůli privatizaci Plzeňského Prazdroje, skončil po patnácti letech existence v likvidaci.

„Občanské sdružení už nemělo žádné další úkoly, bylo zbytečně komfortní ho udržovat v chodu,“ řekla bývalá místopředsedkyně spolku Jindřiška Eliášková.

Právovárečníci vlastnili v Plzni stovky let práva na vaření piva. V roce 1839 se spojili a o tři roky později dobudovali Měšťanský pivovar, předchůdce Prazdroje. V době privatizace si díky své síle 1200 členů prosadilo nákup 12 procent akcií Prazdroje v pořizovací hodnotě tisíc korun. Při vytěsnění akcionářů před třemi lety dosáhla jejich cena 17 686 Kč.

Zdroj: MF Dnes.cz

Mimořádné pivo s názvem Švejnarův hradní speciál přichystal pro kandidáta na prezidenta Jana Švejnara plzeňský sládek Josef Krýsl.

„Je trošku silnější a dali jsme tam výhradně chmelovou odrůdu žatecký poloranný červeňák, což je typické pro české pivo,“ vysvětlil Krýsl.

"Dostal jsem nejlepší dárek co jsem v Čechách... Purkmistr... Švejnarův hradní speciál... Naše rodina pochází z Domažlic a vím, že se tam Purkmistr vařil.. určitě se do Vašeho pivovaru přijedu podívat." řekl Jan Švejnar

Při rautu se dále pilo toho času vše co bylo na čepu Purkmistr světlý, polotmavý, tmavý, medové pivo, borůvkové a Písař - pšeničné pivo. Některé druhy byly ve speciálních profi keg soudcích.

Pan profesor Švejnar ocenil podnikání v oboru, co člověk zná a umí... Lahve s "jeho" hradním speciálem podepisoval zájemcům po tiskové konferenci...

Další fotografie z návštěvy pana profesora Švejnara v Plzni zde ...

Zdroj: MF Dnes a Lucrecius | Foto: David Bernard

Obliba jedenáctistupňového piva Šerák z produkce pivovaru Holba v Hanušovicích stále roste. Svědčí o tom rekordní prodej v loňském roce. Holba prodala 200 012 hektolitrů Šeráku a vůbec poprvé v historii nejoblíbenějšího piva z Hanušovic tak přesáhl prodej magickou hranici dvou set tisíc hektolitrů. Loni pivovar vyrobil celkem 437 tisíc hektolitrů piva, z toho 260 tisíc hektolitrů vyexpedoval v půllitrových lahvích.

Zdroj: MF Dnes.cz

Výrobu lihovin ústecké společnosti Drinks Union převezme od letošního února firma Granette. Ta je dceřinou společností firmy Drinks Union, která vlastní všechny její akcie. O převodu výroby i všech ochranných známek v pondělí v Ústí nad Labem rozhodla valná hromada DU.

Člen představenstva Drinks Unionu Milan Hagan řekl, že převedením výroby lihovin do dceřiné společnosti chce firma od sebe oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Pod Drinks Union spadají pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře.

Do společnosti Granette přechází nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry značky Squash.

Firma se nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

KB Likér, který přechází do Granette, se podle mluvčího DU Josefa Vejlupka loni stal druhým největším výrobcem lihovin v Česku. Vyrobil téměř 70 tisíc hektolitrů lihovin, jeho podíl na českém trhu je přes deset procent. V roce 2006 prodal celkem 60 tisíc hektolitrů lihovin a likérů, za které utržil 760 milionů korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Největší britský pivovar Scottish & Newcastle (S&N) souhlasil s převzetím ze strany dánského Carlsbergu a holandského Heinekenu výměnou za 15,4 miliard dolarů (7,8 miliard liber).

Tříměsíční vyjednávání jsou u konce, třikrát ženiši zvyšovali cenu, než k dohodě vůbec došlo. S&N se sídlem v Edinburgu, výrobce piva Foster's a Strongbow cider, už teď spoluvlastní s Carlsbergem největší ruský pivovar a s pivem Kronenbourg vede prodeje ve Francii.

Po spojení požadují Dánové plnou kontrolu nad ruským společným podnikem, zatímco Heineken zajímají britské továrny. S&N loni vydělal 6,5 miliardy dolarů. Díky akvizici se Holanďané dostanou v objemu prodaného piva před americký Anheuser-Busch na třetí místo na světě.

Heineken vlastní v Česku pivovar Starobrno. Nedávno se navíc dohodl na koupi Královského pivovaru Krušovice. Carlsberg od začátku roku spolupracuje s Budějovickým Budvarem, který se stal výhradním importérem Carlsbergu v Česku.

Zdroj a foto: Týden.cz

V pondělí 28. 1. se televizním divákům poprvé představí nový reklamní spot značky Gambrinus. Po předchozích letech, kdy se v televizních spotech objevovala především přímá linka na chuťové vlastnosti nejoblíbenějšího českého piva a hlavní aktivity značky (fotbal), se letošní první televizní premiéra zaměří především na jedinečné suroviny určené pro jeho výrobu.

Správný říz bylo hlavní sdělení, které značka komunikovala ve všech svých loňských TV reklamách. „Zatímco dříve jsme se zabývali především tím, jak naše pivo chutná, nyní chceme našim konzumentům ukázat, co se za touto jedinečnou chutí skrývá,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus a dodává: „Chceme, aby si naši spotřebitelé uvědomili, že za naším pivem stojí tradiční suroviny a zkušení lidé, kteří pivo vaří.“

Spot s pracovním názvem „Mozaika“ je kompozicí přibližně 60 různých snímků spojených s výrobou piva. Po úvodních záběrech na suroviny (nejlepší slad, prvotřídní chmel a vodu) dostávají v oknech mozaiky prostor i lidé z pivovaru. V jednom záběru se objeví také současný vrchní sládek značky Gambrinus Jan Hlaváček. Ten patří již ke třetí generaci sládků z „pivovarské rodiny“ Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století.

Spot, jehož autorem je reklamní agentura Rust, Klemperer, vznikl v produkci společnosti EXIT Films a režíroval jej zkušený Richard Řeřicha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V roce 2007 prodal Pivovar Nymburk 162 tisíc hektolitrů Postřižinského piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za loňský rok podílel zhruba 22 procenty z celkového prodeje, což je o 1 % více, než tomu bylo za stejné období v roce 2006. „Oproti roku 2006 je celkový prodej Postřižinského piva sice o 1,5 procenta menší, za vyšší předloňské prodeje však pivovar vděčí zejména rekordním teplotám, které v létě panovaly. I z tohoto důvodu a zejména pak díky stále se zvyšujícímu podílu vývozu našeho piva do zahraničí jsme s prodeji nadmíru spokojeni,“ konstatoval Pavel Benák, ředitel Nymburského pivovaru.

Největším exportním partnerem zůstala, stejně jako v loňském roce, SRN. Postřižinské pivo se však dodává také do dalších 9 států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Izraele. Díky udělení košer certifikátu pivu Nitro Beer v loňském roce může nově toto exkluzivní pivo také do košer obchodů ve Spojených státech.

„V letošním roce bychom chtěli navázat na úspěšné prodeje z let minulých a počet zemí pro export ještě rozšířit,“ nastiňuje Benák plány pro rok 2008. „Stejně jako ostatní pivovary, ani my se nevyhneme zdražení, které musí zákonitě odrazit neustále se zvyšující ceny vstupních surovin, zejména pak sladu,“ dodává ředitel Nymburského pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

„Kdybyste mohli jít na pivo s někým, koho dobře znáte, s kým byste šli nejraději?“ V porovnání s Brity nebo Poláky, kteří by na pivo nejraději vyrazili s přáteli nebo s někým z rodiny, Češi favorizují hlavně politiky. Poláci a Maďaři preferují spíše domácí osobnosti, zatímco Češi se vůbec nebrání mezinárodním celebritám. Ukázala to další část výzkumu zvyklostí konzumentů piva*, který nechává zpracovat společnost SABMiller, světová pivovarnická dvojka a vlastník tuzemského Plzeňského Prazdroje.

Ve Velké Británii, Polsku, Maďarsku a Rumunsku se na předních příčkách vždy umístili přátelé a rodina. „Na jedno“ by s partnerkou nebo kamarádem v těchto zemích vyrazilo

7-8 procent dotázaných. U nás by s přáteli šlo popít pouze jedno procento pivařů a „pivo s někým z rodiny“ se vůbec neprobojovalo do první dvacítky. Češi si při výzkumu zřejmě představovali někoho, s kým na pivo pravděpodobně nikdy nezajdou, ale rádi by si ten zážitek dopřáli.

Češi nejčastěji jmenovali politiky, zejména pak prezidenty. Čtyři procenta dotázaných by šla ráda pivo se současným prezidentem Václavem Klausem a tři procenta by uvítala společnost bývalého prezidenta Václava Havla. “Výzkum ukazuje, že politika je pro Čechy téma, kterému se při posezení u piva rádi věnují. Ani politici neberou pivní tématiku na lehkou váhu. Například oba současní prezidentští kandidáti navštívili při svých předvolebních cestách významné české pivovary,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V Rumunsku by s prezidentem Traianem Basescu šlo na pivo dokonce neuvěřitelných

13 % dotázaných. Tak vysokého čísla nedosáhl nikdo jiný v žádné ze zkoumaných zemí.

Jediný, koho by Češi upřednostnili před prezidentem jako partnera k pivu, je zpěvák Karel Gott (volila by ho tři procenta dotázaných). Kromě celebrit ze showbyznysu by lidé na pivo rádi zašli se sportovci (Jaromír Jágr, Petr Čech), se spisovateli (Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek), ale také s podnikateli (Vladimír Železný).

V Británii, Maďarsku a Polsku jsou hrdí a upřednostňují spíše krajany než mezinárodní celebrity. U nás si naopak zahraniční celebrity nevedou špatně – mezi žádané společníky Čechů k posezení u piva patří herec Bruce Willis a americký prezident George Bush.

20 nejžádanějších společníků Čechů k posezení u piva

1. Karel Gott

2. Václav Klaus

3. Václav Havel

4. Bruce Willis

5. Bolek Polívka

6. Jaromír Jágr

7. George Bush

8. Přátelé/ kolegové/známí

9. Roman Šebrle

10. Brad Pitt

11. Johnny Depp

12. Petr Kolár

13. Daniel Landa

14. Jan Werich

15. Bohumil Hrabal

16. Lucie Bílá

17. Pepa Vojtek

18. Sylvester Stallone

19. David Beckham

20. Nicolas Cage

* Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje