Fanoušci piva začínají myslet na 28. června. Blíží se další Pivobraní v Klášteře.

V pivovaru Klášter jsou v plném proudu přípravy na další Pivobraní, které se v areálu pivovaru uskuteční v sobotu 28. června.

Kromě tradiční pivní nabídky, občerstvení, dárkového zboží a mnoha soutěží se objeví dvě pódia. Na menším se budou odehrávat především programy pro děti a alternativní scéna, na hlavním podiu se hlavním tahákem stanou vystoupení místních skupin Luboš Odháněl – W.I.X. a Seven.

Dále se na hlavním pódiu představí skupiny Harlej, K. T. P., Víkend, Jiří Schellinger Revival, Beat In a dechovka Krajanka.

Obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje, Josef Špryňar, tvrdí, že W.I.X. a Seven si zaslouží vystoupit v atraktivních diváckých časech. „Zvolili jsme jako hlavní postavy W.I.X. a Seven, protože to jsou kapely, kde mají někteří jejich členové úzké propojení na náš pivovar – jsou našimi zaměstnanci. Pak je důvodem také to, že tyto kapely podporujeme a podílíme se na vydání jejich cédéček. A konečně jsou to kapely osvědčené, kvalitní, navíc s velkou podporou fanoušků v regionu. A poprávu si zaslouží vystoupit v divácky zajímavých časech,“ uvedl Špryňar.

Pořadatelé chystají tradičně i kyvadlovou autobusovou dopravu z Mnichova Hradiště.

Zdroj: Boleslavský deník.cz

Staropramen přichází v letošním roce s novým motivačním programem pro podnikatele v pohostinství – Staropramen Briliant! Hlavním cílem je inspirovat majitele provozoven a jejich personál ke zvyšování kvality točeného piva v jejich zařízeních. V letošním zahajovacím ročníku spolupracuje Staropramen s vybranými restauracemi na území hlavního města Prahy a v blízkém okolí.

„Naším cílem je, aby kvalita restaurací, ve kterých se čepuje pivo Staropramen, byla na vysoké úrovni, a zároveň aby bylo spotřebitelům podáváno pivo co nejefektivnějším způsobem. To je pro stále náročnější klientelu jeden z nejdůležitějších a rozhodujících faktorů, jestli se do daného podniku v budoucnosti vrátí. Právě proto jsme spustili nový program Staropramen Briliant, jehož hlavní myšlenka spočívá v motivování k lepším výkonům a službám a zároveň v poskytování vhodných kroků a postupů k napravení nedostatků,“ říká Libor Vávra, vrchní sládek Pivovarů Staropramen.

V zahajovacím ročníku je do motivačního programu Staropramen Briliant zapojeno zhruba 80 restaurací. „V prvním roce začínáme s provozovnami v Praze a blízkém okolí. V následujících letech plánujeme do programu zapojit hospody z celé České republiky,“ říká Daniel Musialek, Brand Manager značky Staropramen.

Celý letošní program bude rozdělen na dvě části – jarní a podzimní, přičemž každá část bude obsahovat hodnocení nezávislými auditory ve třech kolech. „Audity budou provádět obchodní zástupci, pivovarští sládci a třetí nezávislá strana,“ říká Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. Každá restaurace, která splní dané podmínky auditu, získá certifikát Staropramen Briliant. „Pro barmany ve všech restauracích a hospodách máme připravenou celou řadu motivačních cen. Ty obdrží pouze v případě, že vyhoví všem podmínkám, které mohou sami ovlivnit – například omývání sklenic nebo čistotu výčepního zařízení,“ komentuje Vávra.

Každý majitel restaurace bude moci sledovat svůj dosažený počet bodů v auditu na speciálních internetových stránkách www.staropramenbriliant.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Vrchní soud v Praze zamítl v odvolacím řízení návrh na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar. Žalobu podal Budějovický měšťanský pivovar již v roce 2003. V odůvodnění rozsudku Vrchní soud mimo jiné uvádí, že „sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům.“

Žaloba tvrdí, že předmětný národní podnik již neexistuje, na straně druhé ovšem žalobce požaduje zrušení tohoto národního podniku s likvidací. V odůvodnění se k argumentům žalobce doslovně uvádí, že „to je v logickém rozporu, jeho tvrzení jsou protikladná a vzájemně se vyvracející.“

Vrchní soud se plně ztotožnil s rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích z prosince roku 2006. Žalobce navíc musí Budějovickému Budvaru zaplatit náklady odvolacího řízení.

„Tuto žalobu Budějovického měšťanského pivovaru jsme od samotného počátku vnímali jako spekulativní, účelovou a postavenou na uměle vytvořených argumentech. Nesmyslnost argumentů nyní v odůvodnění rozsudku potvrdil i Vrchní soud. S rozsudkem jsme velmi spokojeni. Soud již ve druhé kauze rozhodl o tom, že právní subjektivita Budějovického Budvaru je nezpochybnitelná,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

V roce 2004 Vrchní soud definitivně zamítl jinou žalobu Budějovického měšťanského pivovaru s požadavkem na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku.

„Za těmito žalobami byla dlouhodobá snaha o budování pozice Budějovického měšťanského pivovaru jako jednoho ze subjektů, které nebude možné vynechat ze hry při případné privatizaci Budějovického Budvaru,“ říká manžer Budvaru Petr Samec.

Budějovický měšťanský pivovar často používá tvrzení, že má historická práva k používání pojmu „Budweiser“ a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795.

Tato historická práva však podle Vrchního soudu v Praze neexistují. V březnu 2006 v rozsudku k jiné kauze Vrchní soud výslovně uvedl, že způsob vzniku Budějovického měšťanského pivovaru „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.

Tento bývalý pivovar, Budweiser Bräuberichtigten Bräuhaus in Budweis, zanikl v roce 1970 bez právního nástupce. „Dnešní Budějovický měšťanský pivovar byl založen jako zcela nová společnost až v roce 1992 v rámci privatizace části majetku státního podniku Pivovary České Budějovice a pouze si v roce 2001 účelově přivlastnil jméno jednoho z pivovarů, který v Českých Budějovicích v minulosti působil,“ dodal Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

V Steigri za hodinu naplnia 36.000 fliaš piva, ročne až 20 mil. fliaš

Zvýšenie produkcie fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu prinesie Pivovaru Steiger, a.s., Vyhne inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Po dvojmesačnej prestávke ju plánujú uviesť do skúšobnej prevádzky koncom mája. Kapacita linky je 36.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície Steigra dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Nová linka znamená kvalitatívny posun v procese fľaškovania v pivovare Steiger. Prinesie nielen zvýšenie kapacity, ale predovšetkým úspory energie a vody pri pasterizácii a čistení fliaš. Nový proces plnenia a pasterizácie nemení chuťové vlastnosti nášho piva a linka umožňuje aj rýchlejšiu zmenu etikiet, ktoré sme pri tejto príležitosti kompletne vymenili za inovované. Očakávame, že v najbližších rokoch sa dostaneme na hranicu 100.000 hl fľaškového piva ročne, čo predstavuje 20 miliónov pollitrových fliaš“, konštatoval J. Vysloužil.

Poukázal na to, že v nasledujúcich mesiacoch ešte v Steigri vymenia približne 3 kilometre potrubí. Významná zmena čaká aj chladenie, kde bude do roku 2010 čpavkové chladenie nahradené ekologickým glykolovým. Pivovar tiež inštaluje centrálny sanitačný systém CIP, pomocou ktorého sa bude automaticky čistiť celý systém potrubí v pivovare vždy na konci dňa.

,,Za posledných päť rokov investoval pivovar Steiger viac ako 140 miliónov Sk. Po zarátaní tohtoročných a plánovaných investícií si tak celková modernizácia vyžiada do roku 2010 spolu cca štvrť miliardy Sk. Pivovar však bude plne vybavený najmodernejšou technológiou a ďalších cca 30 rokov už žiadne väčšie investície potrebovať nebude“, uzavrel J. Vysloužil.

Na novej linke sa budú plniť do NRW fliaš tieto pivá: 8% Kachelmann classic, 10% Steiger, 11% Steiger, 11% Steiger, tmavý, 12% Sitňan a 12% Steiger. Okrem Kachelmana, ktorý má záruku 150 dní, všetky ostatné fľaškové pivá majú minimálnu trvanlivosť 180 dní. Pivá z pivovaru Steiger sa vyznačujú vysokou kvalitou, nesú všetky znaky ležiakov vyrobených tradičnou technológiou plzenského typu. Majú plnú chmeľovú a sladovú arómu a intenzívnu horkosť a sú obľúbené hlavne v regióne stredného Slovenska.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Špitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik.

,,Podľa legendy jedného dňa uvidel chudobný pastier dve jašteričky. Jedna bola zlatá, druhá strieborná. A tu zrazu obe vkĺzli pod kameň. Pastier kameň odvalil a oslepila ho jasná žiara. Pod ním ležali dve hrudky, jedna zlatá, druhá strieborná. V tomto mieste vychádzala na povrch zlatá a strieborná žila, ktorá priniesla ľuďom v okolí veľké bohatstvo. Hoci sa zlato a striebro zo zeme už vyťažilo, zlatisté pivo Steiger z Vyhní je tu stále. Legenda o zlatom poklade jašteríc tak pokračuje a našla svoje miesto aj v novej pivnej pečati, ktorú začína Steiger v tomto roku používať“, vysvetlil E.Mihálik.

Steiger si od zmeny pečate sľubuje posilnenie svojej identity a spätosti s regiónom Štiavnických vrchov, baníckej tradície a naviazanosti na históriu Banskej Štiavnice, centra tunajšieho regiónu. Vyhniansky pivovar bol vždy historicky spätý s Banskou Štiavnicou a určitý čas bol pivovar aj vo vlastníctve mesta. Tento región historicky bol a je aj v súčasnosti jeho najdôležitejším odbytiskom.

História a zaujímavosti o Steigri

Jašteričky v pečati nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach známu od roku 1473. Po templároch sa v kláštore vo Vyhniach, ktorý disponoval vlastným hospodárstvom, usadili mnísi johaniti, neskôr jezuiti. Mnísi veľmi rýchlo spoznali kvalitu miestnej vody, a tak sa stali prvými vyhnianskymi pivovarníkmi. Podľa tradície práve oni založili pivovar v roku 1473 a pivo varili nielen pre seba a najbližšie okolie, ale aj pre obchodníkov prechádzajúcich cez Banskú Štiavnicu do údolia Hrona, odkiaľ potom putovali za svojimi obchodmi ďalej. Najstaršia zachovaná písomná zmienka o pivovare pochádza z roku 1524. Dokument hovorí o súhlase, ktorý dala kráľovná Mária mestu Banská Štiavnica na varenie piva vo vyhnianskom pivovare, tvoriacom súčasť rozsiahleho skonfiškovaného majetku banskoštiavnického komorského grófa Seigfrieda Pieschena (gróf doplatil na defraudáciu a podvody v obchode s drahými kovmi). Historici z toho usúdili že pivovar už stál 50 rokov a vznikol najneskôr v roku 1473.

V roku 1553 kupuje pivovar za 60 zlatých od pani Magdalény olomoucký pivovarník Jan Hub; neskoršie (1590) sa jeho vlastníkom stáva štiavnicky valdbürger Žigmund Weltzer, ktorý pivovar získal od hlinického farára Daniela Cabana za 475 zlatých. O ďalších 24 rokov (1614) ho Weltzer predáva za 600 zlatých istej Anne Giengerovej... V roku 1564 prevádzkovalo pivovar vo Vyhniach mesto Banská Štiavnica, a neskôr sa pivovar dostáva do majetku grófky Montecuccoliovej, ktorá ho v roku 1630 predala bližšie neidentifikovanému pánovi Matejovi za 450 zlatých.

Neustále sa zvyšujúci dopyt a spotreba vyhnianskeho pivného moku vyvolávali čoraz častejšie naliehavú otázku postavenia nového pivovaru s väčšou výrobnou kapacitou. S výstavbou objektu sa podľa projektov architekta Jozefa Birchera začalo v roku 1765. V decembri 1767, po nevyhnutných cirkevných úkonoch, odovzdalo mesto správu pivovaru do réžie starostlivo vybraného šafára. Nový pivovar otvoril svoju kompletnú prevádzku 15. januára 1769. Jeho prvým šafárom sa stal skúsený a rozhľadený pivovarník Ján Tesák, ktorý zverenú funkciu zastával až do svojej smrti (1785).

Po roku 1785 mesto Banská Štiavnica dávalo pivovar do prenájmu. V roku 1893 sa v plameňoch strácali výsledky dlhodobého úsilia viacerých majitel'ov. Pivovar vyhorel a celý komplex budov bol v zlom stave. Mesto nechcelo viac do pivovaru investovať a preto ho predalo majiteľovi vyhnianskych strojární a zlievarní Karolovi Kachelmanovi za 12 tisíc zlatých. Kachelman postavil nové prevádzkové budovy, zmodernizoval strojové zariadenie a starý pivovar pre potreby sladovne ohradil kamenným múrom. Pivo už v tom čase bolo známe dobrou kvalitou. V pivovare pracuje 15 zamestnancov a jeho výrobná kapacita je 15-tisíc hektolitrov piva, ktoré sa dodáva do Banskej Štiavnice a do blízkeho Pohronia. Kapacita pivovaru nebola využitá, pretože bieda pospolitého ľudu nedovolila dopriať si dobrého piva. Jedinečnou zvláštnosťou pivovaru sú jeho pivnice, v ktorých sa i počas najväčších letných horúčav tvorí prirodzený ľad. V roku 1910 sa mení firemné označenie na Kachelman a spoločníci. V januári 1911 sa z vyhnianskeho pivovaru vyexpedovalo 65 veľkých a 45 malých dební fľaškového piva, v auguste toho istého roku to už bolo 484 veľkých a 639 malých debničiek. Pokiaľ ide o názvy vyrábaných produktov, tak svetlé 12-stupňové pivo sa volalo Aczél a 14-stupňové čierne pivo, pre zmenu, Amazón. Napriek tomu, že Kachelmanovské podnikanie sa počas prvej svetovej vojny ocitlo v kríze, výroba sa udržala na úrovni, ktorá postačovala na zásobovanie okolia v dostatočnom množstve. Nedostatok finančných prostriedkov Kachelmanovci riešili pôžičkami až sa novým majiteľom stala Tatrabanka. 1.1.1928 bola založená Účastnícka spoločnosť Slovenské pivovary a sladovne Vyhne s akciovým kapitálom 1milión korún. V nasledujúcom období pomerne veľké zmeny spôsobila hospodárska kríza, avšak ani toto ťažké obdobie nenarušilo chod a stabilitu vyhnianskeho pivovaru. Vedenie pivovaru nebolo nútené pristúpiť k takým opatreniam, ako je prepúšťanie zamestnancov a znižovanie miezd. V roku 1935 bol založený Ochranný zväz pivovarov. Na Slovensku došlo ku zvýšeniu odbytu piva hlavne rajonizáciou, čo malo priaznivý vplyv aj na vyhniansky pivovar. Úspešný chod pivovaru sa značne narušil po obsadení pivovaru nemeckou armádou v r. 1944.

Došlo k prerušeniu výroby a pivovar doplatil na dobu okupácie obeťami z radov svojich spolupracovníkov. Výroba sa opäť dala do chodu až 13.9.1945. Povojnová rekonštrukcia závodu a jeho ďalšia výstavba tvorila najpokrokovejšiu a najslávnejšiu kapacitu dejín pivovaru. Dosiahla sa ročná výroba 50 - 60 000 hl piva, čo už stačilo na dobré zásobovanie obyvateľstva pivom. Dňa 29.5.1946 sa rozhodlo o prestavbe pivovaru na väčšiu kapacitu v nákladoch asi 40 miliónov korún. Prestavba bola uskutočnená za 3 - 5 rokov.

Vyhniansky pivovar sprevádzali po znárodnení v roku 1948 rôzne reorganizácie a zmeny názvu. Do konca roku 1952 mal závod pomenovanie Stredoslovenské pivovary a sladovne, národný podnik, od 1. januára 1953 do 31. marca 1958 zas Pohronské pivovary, národný podnik, pod názvom Pivovary a sladovne, národný podnik, Bratislava, závod Vyhne, účinkoval od 1. apríla 1958 do 30. júna 1960. Od 1. júla 1960 do 30. júna 1963 sa nazýval Stredoslovenské pivovary, národný podnik, Martin, závod Vyhne, od 1. júla 1963 až do začiatku 90. rokov minulého storočia jestvoval pivovar pod názvom Stredoslovenské pivovary a sódovkárne, národný podnik, závod Vyhne.

K existujúcej starej jednoduchej varni s kapacitou 73-tisíc hektolitrov pribudla v roku 1958 dvojitá varňa s výkonom 241-tisíc hektolitrov piva a boli nakúpené nové moderné stroje a technologické linky. Dobudovaním sa produkcia podniku stabilizovala a dosahovala úroveň 280-300-tisíc hektolitrov piva ročne. Vyhniansky pivovar produkoval v 70-tych a 80-tych rokoch minulého storočia sedem, desať, dvanásť a štrnásť stupňové pivo, v zaujímavých objemoch aj na dnešnú dobu. Napríklad v roku 1965 to bolo najviac- až 310 605 hl.

Ďalšou významnou zmenou bola privatizácia pivovaru v novembri 1993 firmou Hell, spol. s. r. o., Banská Štiavnica. V máji 1995 pivovar odkúpil jeden z majiteľov spoločnosti Hell Ing. Eduard Rada. Dňa 17.4.1997 sa premenoval pivovar na spoločnosť Eduard Rada, s.r.o., ktorej bol jediným majiteľom do roku 2001, kedy vstúpila do spoločnosti Európska banka pre obnovu a rozvoj. Už od roku 1996 sa zmenil názov nosnej značky piva Vyhniansky ležiak na Steiger, aj keď nosnú časť produkcie tvorila regionálna značka Sitňan. Názov Steiger vyjadroval spätosť s regionálnou tradíciou baníctva, kde bola takto pomenovaná (prevzaté z nemčiny) jedna z najvýznamnejších funkcií v bani, banský majster. Pivo si získalo v krátkom čase obľubu aj mimo domáceho regiónu a tak bol tento názov prevzatý aj do názvu pivovaru, nie do oficiálneho obchodného mena. Od 30.11.2001 vznikla spoločnosť Eduard Rada, a.s.

V júli 2006 došlo v pivovare k zásadnej zmene, kedy bola majoritná časť akcií Ing. Radu a Európskej banky pre obnovu a rozvoj odpredaná anglickej finančnej spoločnosti Endemit a moravskej pivovarníckej spoločnosti PMS, ktoré nie sú súčasťou nadnárodných pivovarníckych spoločností. Následne v apríli 2007 noví akcionári oficiálne premenovali pivovar na Pivovar STEIGER, a.s., čím pivovar jednoznačne potvrdzuje svoju spolupatričnosť k banskoštiavnického regiónu nie len svojimi aktivitami, ale aj novým logom pivovaru s dvomi jašteričkami, ktoré podľa štiavnickej povesti, priviedli pastiera k zlatým a strieborným rudám.

Malé a stredné pivovary vymierajú a aj na Slovensku už zostali len poslední mohykáni. Najväčším z najmenších pivovarov ( ktorých ročná kapacita neprevyšuje 200.000 hl), je vyhniansky Steiger. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená čierna jedenástka. K prednostiam vyhnianskeho pivovaru patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu -kvasenie má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie - alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Veľkovýroba sa tento náročný proces často snaží riešiť jedným cyklom v CK tankoch za pár dní. Aj proces samostatného varenia každej stupňovitosti býva väčšinou nahradený riedením piva vyššej stupňovitosti na nižšiu pomocou vody. Steiger sa takýmto „vymoženostiam“ vyhýba a snaží sa v náročnom prostredí dominantných pivovarníckych spoločnosti presadiť kvalitou.

STEIGER vsadil na klasickú chuť piva. Pivári vedia, že je rozdiel v chuti rôznych pív a vedia aj to, že ho majú na svedomí nielen rozdielne postupy klasickej výroby a veľkovýroby, ale aj použité ingrediencie. Steiger sa vyrába klasickou technológiou ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odrazí aj v pene. Pivári majú radi, keď pena na pive drží a po každom napití necháva na stene pohára krúžky. Vraví sa, že pivo „krúžkuje“. Steiger je práve taký. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Výhodou malých pivovarov je, že môžu ponúknuť odlišnosť, rozmanitosť druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. Steiger je jedným z posledných miest, kde sa pivná klasika snúbi s modernou, tradícia s budúcnosťou.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne po piatich stratových rokoch zaznamenal za roku 2007 konečne zisk vo výške 4,837 milióna Sk, pri celkových tržbách 278 miliónov Sk a celkovom výstave (predanej produkcii) 157 516 hektolitrov piva. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar zvýšil dôraz na kvalitu produkcie, ale aj na výrobu a distribúciu značiek iných pivovarov. V roku 2008 by sa to malo prejaviť ďalším zvýšením tržieb o 100 miliónov Sk a zisk je naplánovaný na 25 miliónov Sk. V Steigri chcú v tomto roku navariť takmer 200.000 hektolitrov piva. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Výsledky prvých štyroch mesiacov roku 2008 naznačujú reálnosť našich podnikateľských zámerov. Zaznamenali sme 48-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva, čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Vyexpedovali sme za toto obdobie 61 661 hektolitrov (hl) piva, kým za rovnaké obdobie roku 2007 to bolo iba 41 603 hektolitrov. Týmito výsledkami sme sa pevne usadili na tretej priečke medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred nami sú len veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s.“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že Steiger poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva. Z necelých 4 percent v roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných viac ako 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Steiger Vyhne vyrába pivo plzenského typu klasickou technológiou.

,,Celkovo sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Nezanedbateľný pre vývoj tržieb je aj fakt, že sme za prvé štyri mesiace tohto roka na slovenskom trhu predali 14 015 hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar, oproti 8 709 hektolitrom za rovnaké obdobie vlaňajšieho roku“, povedal J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že Steiger je najväčším z najmenších pivovarov. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. Patrí k nim história, klasické technológie a 11-percentný tmavý ležiak, ktorý je mimoriadne obľúbený hlavne medzi ženami. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11 147 hl. Začiatkom februára tohto roku získal v českom Tábore tmavý Steiger ocenenie bronzová ,,Česká pivní pečěť“.

Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva 154 pracovníkov. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka a distribuuje na slovenský trh aj české pivné značky Budvar a Zubr.

Väčšinovým akcionárom v pivovare Steiger Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom Steigera sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu. Dohliada nad majetkom akcionárov, zabezpečuje dlhodobú prosperitu firmy a posilnenie obchodnej pozície pivovaru. Skupina PSM je štvrtý najsilnejší výrobca piva na českom trhu s ročným predajom jeden milión hektolitrov. PMS prevádzkuje na Morave tri pivovary - v Přerove, Litovli a Hanušoviciach.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu – kvasenie, má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie, alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Steiger sa vyrába klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odráža aj v bohatej a trvanlivej pene.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Společnost Anheuser-Busch Inc. (BUD) ukončí svá dovozní práva do USA na pivní značku Grolsch, oznámila to dnes firma. Společnost SABMiller PLC získala společnost Royal Grolsch NV v březnu. Dovozcem piva se stane společnost Miller Brewing Co. Akcie BUD klesají o 0,56%.

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Štěpán Martin

Domácí pivovary se čím dál více potýkají s růstem cen surovin a energií. Ty výrazně prodražují výrobu piva. Kvůli silné konkurenci však nemohou drahé náklady promítnout do ceny zlatavého moku.

„Jen ceny dvou hlavních surovin používaných na výrobu piva, chmele a ječmene, za poslední rok vzrostly o desítky procent. To výrazně prodražuje produkci piva. Promítnout tento růst do cen piva si však kvůli konkurenci nemůžeme dovolit,“ říká generální ředitel Drinks Union Milan Schramm.

Ještě před rokem například pivovary jedné z předních pivovarnických skupin v zemi nakupovali tunu žateckého chmele zhruba za 170 tisíc korun. „Dnes již cena stejného chmele dosahuje více než dvojnásobku za tunu. To je výrazný rozdíl,“ podotýká generální ředitel skupiny Drinks Union, která vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Podobný je přitom vývoj u ječmene a sladu. Ječmen se například v dubnu loňského roku prodával za necelé čtyři tisíce korun za tunu. „Letos se tržní ceny pohybují na úrovni sedmi tisíc korun,“ dodává Schramm.

Pivovarnictví je také známé svou náročností na spotřebu energií. Pivo se musí nejprve uvařit a poté dlouho chladit. Přestože je na výrobu hektolitru piva potřeba stále stejně energie, dnes zaplatí pivovary o pětinu více než v roce 2005.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

I psí miláček může občas dostat chuť na žejdlík chlazeného, věří patrně majitel obchodu s potřebami pro domácí mazlíčky, který uvedl na britský trh první pivo pro psy. Je pochopitelně nealkoholické, obsahuje draslík, vitamin B a proteiny a voní po hovězím, píše britský list The Daily Mail.

"Rozhodně v něm není nic, co by psům mohlo škodit, to je jisté," říká Mike Hall, manažer obchodu Pets at Home. "Nabízíme tak psům, aby se cítili ještě o trochu víc součástí rodinného života, když si mohou dopřát psí pivo," dodává.

Nápoj se dováží z Nizozemska, kde se jmenuje Kwispelbier, tedy "pivo vrtící ocasem".

Zdroj: Finanční noviny.cz

Už druhým rokem skupuje společnost K Brewery Group podíly v tuzemských menších pivovarech a záhadná skupina domácích a údajně movitých akcionářů od počátku vyvolává rozporuplné reakce lidí z pivovarské branže. Na jedné straně nadšení pivovarských vlastenců, kteří to považují za obranu proti rozpínání nadnárodních gigantů, a na druhé straně obavy ze stále neznámé struktury a dalších záměrů vlastníků K Brewery.

Navenek reprezentuje společnost Zdeněk Radil, třiatřicetiletý manažer se zkušeností s řízením rizik ve firmách jako je třeba Telefónica O2. Jedním z majitelů K Brewery je Martin Burda, ovládající například Lázně Luhačovice. Ale kdo dál za skupinou stojí a financuje mnohamilionové akvizice do regionálních pivovarů v Černé Hoře, Svijanech, Malém Rohozci, Jihlavě, uherskobrodském Janáčku a protivínském Platanu, odmítá zatím prozradit. Prý až přijde čas.

"K Brewery je zatím neorganizovaná a neuchopitelná skupina lidí, kteří pojali záměr investovat v pivovarnictví, a od té doby se podařilo zainvestovat pár zajímavých českých společností," říká Radil v rozhovoru pro HN.

HN: Jaké záměry vlastně mají akcionáři K Brewery?

Navázat na to, co tyto pivovary už udělaly, podpořit jejich dosavadní rozvoj, působit především v regionu, být tam co nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic závažnějšího na jejich řízení. Základní záměr je dlouhodobě působit v tomto sektoru, akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys. Nemají žádné krátkodobé termíny pro návratnost vložených prostředků.

HN: Takže se jedná o poměrně movité akcionáře.

Přesně tak. Jsou to české podnikatelské subjekty, které získaly prostředky svou dosavadní podnikatelskou činností.

HN: Můžete vyvrátit obavy některých odborníků z pivovarnického oboru, že K Brewery možná skupuje podíly v pivovarech nakonec pro někoho jiného?

Jednoznačně jde o dlouhodobý záměr, nejedná se o skupování pro někoho. Jsou to vlastní peníze bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ne z nějakého altruismu, ale proto, že to vnímáme ze střednědobého a dlouhodobého záměru jako zajímavý byznys.

HN: Jediné, co je zatím o K Brewery známo, je, že má do pěti akcionářů a žádný další management. To znamená, že do pivovaru investuje, zaplatí za příslušný podíl, a vy jako předseda představenstva pak komunikujete s vedením těch firem. Říkáte jim, jakou máte představu. Naplňují ji?

Zatím je brzy to hodnotit, ale v naprosté většině můžeme říci, že ano. Naplňují.

HN: Kde nenaplňují?

Na to je, říkám, krátká doba.

HN: Jihlavský pivovar se značkou Ježek nedávno doplatil na vývoz laciných piv přes jediného exportéra - tehdy i většinového vlastníka - a vy jste jim pomohli v rozvoji úvěrem. Je jediným případem vaší pomoci?

Já bych nezdůrazňoval potřeby jihlavského pivovaru, my jsme připraveni - například v souvislosti s cyklickými vývoji nákladů - pomoci jednotlivým pivovarům. Zejména pokud tam je vidět jednoznačný růstový potenciál do budoucna a určitá míra pravděpodobnosti, že se vložené prostředky vrátí. Takže není třeba konkrétně rozvádět, v jakém případě se co děje. Ochota akcionářů tu je.

HN: V případě Jihlavy jste ale úvěr poskytli?

Ano.

HN: I v případě jiného pivovaru?

Nevylučujeme to, ale nechci se k tomu víc vyjadřovat.

HN: V Jihlavě váš předchůdce - belgický Bockhold N.V - měl tendenci prosadit modernější a především rychlejší způsoby vaření. To někdy odporuje tradičním českým postupům. Hodláte na tom něco měnit?

To je pravda. Pivovar byl zainvestován, to se nám líbí. Nicméně výrobní postupy zavedené Belgičany ne úplně korespondují s našimi představami o výrobě kvalitního českého piva. Takže nyní probíhají intenzivní diskuse a analýzy co se týče receptur. Už jsme identifikovali příležitosti, co a jak změnit, abychom vrátili Ježkovi charakter skutečně tradičního českého piva. A věříme, že i spotřebitelé budou mít možnost to brzy poznat.

HN: Je pro podobné menší pivovary export vůbec vhodnou cestou k dalšímu významnému růstu, jako je tomu u velkých pivovarů?

Není export jako export. V případě jihlavského Ježka to bylo vaření piva, když to přeženu - ve mzdě pod cizím brandem - a to asi není úplně nejlepší cesta pro menší regionální pivovary. Nicméně jednoznačný potenciál lze vidět v případě exportu vlastních značek za odpovídající cenu. Cenově se nepodbízet. Ale nelze očekávat nějaké obrovské nárůsty objemů ze dne na den. Toho lze dosáhnout jen kvalitou a naše strategie je jít touto cestou. A chvíli trvá, než o tom přesvědčíte tuzemský trh, ale i ten zahraniční.

HN: Když někam vstoupí nový vlastník, tak začne hledat úspory. Snaží se zefektivnit výrobu. Budete v těch pivovarech třeba propouštět?

Ani to není na pořadu dne. Je dobré podotknout, že nákupu podílů v pivovarech předchází poměrně dlouhá analytická fáze, kdy se chceme přesvědčit o tom, že má daná investice smysl a že není důvod do budoucna nic zásadního měnit. My nejsme pevně uchopitelná struktura, která by měla někde v klobouku manažerský tým. Takže stavíme na dosavadních lidech a spíš chceme přinést větší finanční stabilitu, která by vykryla případné otřesy s ohledem na cyklický vývoj cen vstupů, jako jsou slady, chmel, energie a podobně.

HN: Management těch firem nehodláte vyměnit?

To zatím určitě ne. V současné době žádný takový záměr není.

HN: Noví vlastníci se v podobných případech snaží využít nějakých synergických efektů, třeba sjednocení nákupu surovin, jednotné distribuce a podobně. Jak to chcete zařídit vy, když máte pivovary prakticky po celém území Česka?

Žádné radikální centralizování nechystáme. Jak jste správně poznamenal, podobné možnosti jsou pro nás omezené. Ale všechny pivovary, kde máme podíly, mají své místo na trhu i bez synergických efektů. Ke snahám o efektivnost budeme přistupovat velmi citlivě. Vnímáme, že regionální trhy jsou pro tyto firmy klíčové a tudíž by se tam mohla negativně projevit třeba jakákoliv snaha o změnu dodavatelů, odběratelů a podobně. Žádnou dramatickou centralizaci neplánujeme. Uvidíme, co přinese čas.

HN: Mají menší pivovary větší šance posílit na domácím trhu? V situaci stagnující nebo jen minimálně rostoucí domácí spotřeby?

Jsme přesvědčeni, že menší regionální pivovary mají své místo na trhu, je otázka, zda je prostor pro další navyšování. A jak již bylo řečeno, určitý potenciál vidíme i v exportu, ale jen za rozumné ceny u vlastních značek.

HN: Máte nyní podíly nebo celý majetek šesti pivovarů. Míříte dál?

Další jednání probíhají, nelze teď odhadnout, jak dopadnou. Je to otevřené.

HN: Zajímají vás jen střední nebo menší pivovary?

Nemáme přehnané ambice, nicméně vše je otázka reálného zvážení konkrétní investiční příležitosti. Takže kdyby bylo něco většího, určitě to zanalyzujeme a uvidíme, co by se s tím dalo dělat.

Zdeněk Radil (33)

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a práva na Karlově univerzitě v Praze. Profesní kariéru začal v České národní bance. Následovaly posty v někdejší společnosti SPT Telecom a AliaChem. Ve společnosti Alcatel byl zodpovědný za finanční správu (treasury) pro střední a východní Evropu. Jako manažer pracoval i pro společnost Deloitte & Touche a v současné době působí ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic jako výkonný ředitel pro interní audit a řízení rizik. Radil je viceprezidentem České asociace treasury a Generálním tajemníkem České asociace obchodníků s cennými papíry.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volnem čase rád cestuje a věnuje se sportu.

Slavnostní otevření Muzea pivovarnictví v Krušovicích se uskuteční v sobotu 24. května ve 13 hodin. Po celý víkend bude pro návštěvníky vstup zdarma a zájemci se mohou těšit na unikátní sbírku předmětů z historie pivovarnictví.

„Toto muzeum bude tak trochu protiklad ke zdejšímu pivovaru, který je jeden z největších a nejlepších v republice, protože je to muzeum pivovarnických miniatur,“ říká organizátor výstavy a majitel celé sbírky Josef Fencl.

Co všechno bude na výstavě k vidění? Vystavené budou strojky na stáčení piva, modely zaniklých pivovarů z regionu, pivní lahve polepené etiketami z doby první republiky až do současnosti, pivní sklo, korbele, hospodské stáčečky, ale i plány a kopie zařízení zdejších pivovarů. Zajímavostí je nejmenší varna v republice, která uvaří padesát litrů piva – to je také takový protiklad ke zdejší veliké varně. Unikátem je třeba pivní pohár knížete Fürstenberka nebo lyže podomácku vyrobené z desek pivovarských sudů.

Jde jen o vaši soukromou sbírku? Jak dlouho jste předměty sbíral?

Zhruba patnáct let. Předměty se dají získat mezi sběrateli nebo na burze. Některé věci jsou samozřejmě poškozené, takže je třeba dát je dohromady, vyrobit chybějící kousky, použít různé fígle a podobně. Já jsem třeba pět let sháněl nádobu do zničené stáčečky ze šrotu.

Bude výstava otevřena po celý rok?

Ještě uvidíme, jak v zimě, ale přes léto, kdy je ve městě hodně turistů a cyklistů, bude určitě otevřená každý víkend. Samozřejmě pokud by chtěla přijít nějaká větší skupina, tak je možné se domluvit i mimo víkend. Ale abych tam nebyl zbytečně, odborný výklad totiž budu mít já.

Zdroj: MF Dnes.cz

Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, změnil design etiket a v květnu spustil jednu z největších spotřebitelských soutěží o 100 000 kusů zpívajících otvíráků.

V současné době byla dokončena změna designu etiket, která se promítla do všech balení značky Braník. „Cílem je více přizpůsobit design balení očekávání spotřebitelů a vývoji na pivním trhu. Z praxe víme, že design obalů hraje při rozhodování spotřebitele významnou roli, atraktivní obal dokáže stávající spotřebitele ujistit o jeho volbě a pomůže oslovit spotřebitele nové,“ vysvětluje Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník. Nejprve byly na trh uvedeny láhve s novými etiketami, následovalo multibalení deseti piv a plechovka piva Braník Světlý.

Nový design etiket více pracuje s tradičními pivními prvky. „V logu je zvýrazněn pivovarský znak, na etiketě jsou znázorněny suroviny používané k výrobě piva, medaile, zůstává zachován podpis vrchního sládka. V logu i v etiketě je nově využita zlatá barva místo původní stříbrné,“ říká Martina Bučková. Etiketa dále používá aluminiový papír, který jí dodává lesklý efekt. Autorem nové podoby etiket je grafické studio Unity.

V květnu navazuje na změnu designu obalů spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“, která je komunikována na speciálních promočních etiketách. „Z hlediska počtu výher je to jedna z největších pivních promocí na našem trhu,“ říká o spotřebitelské akci trade marketing manažer Jaroslav Vích. Odměněno v ní bude 100 000 spotřebitelů, kteří nejrychleji pošlou 20 kusů pivních zátek se symbolem soutěže. Výhrou je zpívající otvírák. „S tímto typem výhry máme již z minulosti velmi pozitivní zkušenosti, spotřebitelé o něj měli velký zájem,“ doplňuje Martina Bučková. Zpívající otvírák svému majiteli zanotuje část písně „Mám, svý pivo mám,“ která je parafrází známého hitu Karla Černocha „Ona se brání“ a poprvé zazněla v loňské TV reklamě na Braník. Spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“je podpořena rádiovou kampaní.

O značce Braník

Značce Braník patří druhé místo v objemu prodaného piva v českých obchodech a její prodeje meziročně zaznamenávají významné nárůsty. Braník je typicky české pivo s tradicí od roku 1899. Je oblíben pro svou osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni. Značka Braník představuje pro spotřebitele kvalitní pivo za dobrou cenu. Je nabízena ve dvou extenzích: Braník Světlý a Braník Ležák. Více informací o promotion na www.branik.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zprovoznil v dubnu novou linku na mytí sudů. Zaplatil za ni přes deset milionů korun. „Moderní technologie pomohou zkvalitnit výrobu piva,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Výrobce piva značky Rebel se v nejbližší době také chystá obnovit vlastní sladovnu. Ta přestala sloužit z ekonomických důvodů před čtyřmi lety.

Nákup sladu se ale v poslední době prodražuje. Hušek sdělil, že v roce 2004 stála tuna sladu kolem 7 000 korun, za tunu sladovnického ječmene se tehdy platilo 3 500 korun. „V současnosti stojí ječmen 7 000 a slad se pohybuje nad 14 000 korunami,“ řekl ředitel Hušek.

Pivovar předpokládá, že díky vlastnímu sladu ušetří ročně kolem 1,5 milionu korun. Stoupne i objem surovin kupovaných na Vysočině; to umožní pivovaru požádat o novou značku pro místní produkty. „Což je pro nás jako pro regionální pivovar velmi cenné,“ podotkl Hušek.

Nová linka umyje za hodinu až osmdesát sudů, nahradila deset let staré stroje. Měla by vyloučit možnost chyby obsluhujících pracovníků, odhalí i závady na sudech.

Pivovar loni uvařil 82 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 7 000 hektolitrů méně než v roce 2006.

„Pokles nastal kvůli ukončení výroby privátních značek pro obchodní řetězce,“ zdůvodnil Hušek.

Podle strategie firmy by se roční výstav měl pohybovat do 100 tisíc hektolitrů.

Audio zde...

Zdroj: i-Vysočina.cz | Foto: Vysočina-news.cz

Češi chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii, tvrdí v rozhovoru pro E15 Alan Clark, evropský šéf světové pivovarnické dvojky SABMiller. To je podle něj důvod světové proslulosti českých piv. Jeho firma v Česku vlastní mimo jiné lídra trhu, Plzeňský Prazdroj. Také proto SABMiller neplánuje větší dovoz jiných značek. ,,Češi jsou v mnoha oblastech otevření, ne však v pití piva," říká Clark.

* E15: Český pivní trh je velmi konkurenční. Má zde vaše firma ještě prostor k růstu?

Myslím, že záleží na tom, co myslíme růstem. Očekáváme, že v budoucnu budeme v Česku svědky velkého nárůstu objemu, to je první věc. Jinak samozřejmě napříč segmenty vidíte odlišené hodnoty, někde je to růst, někde ztráta. Nemyslíme, že v příštím roce naše celková hodnota nutně silně poroste, myslíme si, že celkový objem na trhu bude konstantní. Budeme se samozřejmě snažit získat podíl na trhu na úkor našich konkurentů.

* E15: A jak je to s exportem z Česka do jiných zemí? V posledních letech se mu velmi dařilo.

Celkově jako organizace máme velmi dobrý růst příležitostí. Zaměřujeme se především na značku Pilsner Urquell jako exportní značku České republiky a té se dařilo v posledních několika letech velmi dobře na trzích, jako je Německo nebo Skandinávie. Daří se nám pronikat také na další trhy, jako je Francie a Španělsko. Nesmíme ale také zapomenout na značku Velkopopovický Kozel, kterou jsme vařili pod licencí. Této značce se také dařilo výjimečně dobře. Kozel velmi silně posílil v Rusku a také v Maďarsku a na Slovensku.

* E15: Jaké země jsou pro export Prazdroje nejperspektivnější?

V první řadě je to Velká Británie. Je to velmi důležitý trh, protože zde existuje velká kultura pití piva, je zde velký zájem o prémiové značky. Velmi důležitý trh je také Německo. Zde je však pro zahraniční piva velmi těžké otevřít dveře. Němečtí spotřebitelé jsou totiž trochu jako čeští - Češi mají rádi české pivo a Němci německé, takže to mají cizí piva opravdu těžké. Nicméně plzeňskému se daří dobře, a to zejména proto, že jsme ho ocenili velmi vysoko. Pilsner Urquell je nyní nejdražším importem v Německu.

Také ve Skandinávii jsme našli mnoho prémiových spotřebitelů, kteří hledají pestrost a jinakost, a ti tuto značku přijali také velmi dobře. V Africe jde ve skutečnosti pouze o Jihoafrickou republiku, protože i tam je mnoho prémiových konzumentů, a dalším mimoevropským trhem jsou Spojené státy, kde je velká konkurence prémiových značek, ale šanci na úspěch tam vidíme.

* E15: Můžete porovnat úspěšnost exportu jednotlivých značek ve skupině SABMiller?

Jako globální organizace se zaměřujeme pouze na několik málo značek. Jinak samozřejmě vyrábíme mnoho značek, ale mezinárodně jsou pro nás důležité pouze tři značky - Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft. Ale pak stejně zjistíte, že Miller Draft má na světě několik důležitých spotřebitelských pevností, není to tedy zcela značka, která by létala napříč světem. Je to totiž velmi unikátní značka - má úspěch především u mladších spotřebitelů.

Je to spíš takový druh piva, které se pije na party. Peroni Nastro Azzurro je středně drahá prémiová značka a daří se jí velmi dobře a má velké zisky. Je to globálně nová značka, i když v Itálii má velkou tradici. Takže očekáváme, že bude růst i nadále, je totiž cenově velmi přijatelná. A Pilsner Urquell držíme jako naši prémiovou a nejdražší značku. To je naše rozhodnutí, chceme ji udržet jako pivo, které je nejvyšší kvality. Takže když se podíváte na růst Peroni Nastro Azzurro, tak je vyšší než u Pilsner Urquell, ale celkový objem exportu je stále vyšší u Pilsner. Toho se budeme držet.

* E15: Lidé v Česku často hořekují nad tím, jak velké pivovarnické skupiny likvidují typickou chuť piva. Souhlasíte s tím?

To je pro nás velmi složité téma. Protože jako stará pivařská firma máme obrovský respekt ke všem tradicím vaření piva jakéhokoli typu. Na jedné straně tedy nemáme odmítavý přístup k malým pivovarům, respektujeme je, protože vytvářejí pivní kulturu a světově jsou důležité, protože přinášejí odlišnosti. Realita je ale taková, že při globalizaci rostou velké globální korporace, nejen v oboru piva, ale třeba i elektroniky. Snažíme se však o kompromis, tedy udržet naše firmy lokálně zaměřené. Například v Česku známe svého konzumenta a víme, že má rád českou pivní tradici. Proto se snažíme udržet lokální chuť.

* E15: Jste globální firma, dokážete tedy dobře popsat, jaké jsou rozdíly v chutích v různých zemích Evropy...

Nejtěžší piva se pijí v České republice, především piva s vysokým stupněm hořkosti, což jinde na světě skoro nenajdete. Existují výjimky, jako některé oblasti v Německu, ale je to hlavně v Česku. Dalším faktorem je otevřenost lidí k cizím značkám, která je v Česku velmi nízká. Když se podíváte na jakýkoli jiný trh, najdete mnohem více značek z celého světa, na některých trzích se konzumuje třicet čtyřicet procent dovezeného piva, což je v Česku nemožné. Nyní je ale vidět, že se spotřebitelé mění. Samozřejmě, že najdete i zde různé značky, ale objemy jsou velmi malé. Třetí odlišností je pití piva jako takové, které je v Česku velmi odlišné. Například zde téměř vůbec nenajdete ochucené pivo. Například i v Německu, které má pivní tradici, je přitom ochucené pivo velmi populární. V Česku to ale není. Lidé chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii a hádám, že to je ten důvod, proč jsou česká piva tak světově známá.

* E15: Mají zde tedy šanci značky firem, jako je třeba Heineken?

Ve všech globálních trzích vidíme růst mezinárodních značek, ale jestli se Češi budou vždy držet svých značek, to je nemožné předpovědět. Nedá se říci, že Češi jsou uzavření před zahraničním vlivem. Jsou samozřejmě v mnoha oblastech velmi otevření, ale co se týče piva, zůstávají konzervativní. Ale buďte si jistí, že velmi pozorně a velmi často sledujeme, jak se zde daří zahraničním značkám. Nezapomeňte, že zde máme nejpopulárnější značky, jako jsou Gambrinus nebo Pilsner Urquell, takže v našem zájmu není nutně přivést sem zahraniční značky. Jsme spokojení s tím, jak věci jsou. A také nezapomínejte, že jsou tu turisté, kteří když sem přijedou, tak chtějí pít české značky, vyzkoušet českou pivařskou tradici, takže dáváme přednost nevyvolávání nějakých změn.

* E15: Na českém trhu se nedávno objevila investiční skupina K brewery group, která začala skupovat malé pivovary. Je to podle vás dobrý způsob, jak vstoupit na trh?

Ano, je to zajímavá strategie. Každý, kdo přijde na český trh, vidí, že zde má obrovský podíl Plzeňský Prazdroj. Ale je to velký trh a určitě zde je místo pro zisk. Samozřejmě je tu velká konkurence a další konkurenti se časem objeví, ale strategie skupování malých hráčů za cílem sjednotit se a vytvořit jednu skupinu s velkým podílem na trhu, to dává smysl, protože efektivity lze dosáhnout množstvím. Takže když se vám podaří získat množství, tak můžete snížit náklady. Pak můžete ovlivnit prodejce, distributory, a to vyvolá úspěch. Pro nás je tento krok velmi důležitý a musíme ho sledovat velmi pozorně. To je i cílem našeho obchodu - mít co nejnižší náklady. Jedna cesta vstupu na trh je být malý, ale nabídnout něco velmi unikátního, nebo musíte získat množství. To jsou dvě cesty.

* E15: Chystá se podle vás nějaká rošáda v Evropě, která by měla dopad i na Česko?

Jedna věc, kterou mohu říci s jistotou, je, že spojování firem v pivním světě rozhodně neskončilo. Máme zde tři nebo čtyři velmi silné hráče, kteří pokračují v upevňování svých pozic, pokračují v expanzi, takže kdybych měl předpovídat, tak konsolidace bude pokračovat. Ale k tomu, abych řekl kdo koupí koho, se nehodlám vyjádřit, protože to je velice těžké předpovídat. Rozhodně uvidíme globální růst hlavních hráčů.

* E15: Jaké očekáváte hospodářské výsledky?

Nedávno jsme vydali zprávu, že naše výsledky budou lepší, než byla naše očekávání, což znamená, že jsme spokojení a že jsme měli dobrý rok (SABMiller má zveřejnit výsledky ve čtvrtek - pozn. red.). A pro Plzeňský Prazdroj je to stejné, i v České republice jsme měli dobrý rok.

Alan Clark (47) Clark je ředitelem SABMilleru pro Evropu od roku 2003. Ve firmě je už od roku 1990 a vystřídal v ní několik pozic, mimo jiné byl marketingovým ředitelem. Původním povoláním je však klinickým psychologem a před příchodem do skupiny provozoval vlastní praxi a vyučoval psychologii na Vista University v Jihoafrické republice.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl

Nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí Plzeňský Prazdroj, se stalo vítězem kategorie nealko piv na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008. Ze slavnostního předávání cen, které proběhlo

8. května v německém Höhr-Grenzhausenu, si přiváží zlatou medaili a ocenění „Nejlepší nealkoholické pivo světa“.

Prestižní světovou soutěž pořádá svaz pivovarníků Brewers Association od roku 1996. Do letošního ročníku přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí světa.

Cenu za Radegast Birell v Berlíně převzal Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje: „Tato cena je pro Radegast Birell tím nejvyšším oceněním, jakého mohl dosáhnout. Jsme velmi hrdí, že nejlepší nealkoholické pivo světa vaříme právě v našem pivovaru. Stále stoupající spotřeba nealkoholického piva nás utvrzuje v tom, že jeho přednosti už čeští spotřebitelé znají – nealkoholické pivo chutná i osvěží stejně jako pivo alkoholické.“

Kromě Radegastu Birell si cenu ze soutěže přivezl také Gambrinus. Ten získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., jehož vlastníkem je Město Strakonice, uvede 12. května na trh již druhou letošní novinku. Nepasterované světlé výčepní pivo Švanda je vařené pouze z tuzemského chmele a bude k dostání pouze v půllitrových lahvích s ochrannou atmosférou, uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Podle něj nové pivo navazuje na místní tradici výroby nepasterovaných piv. "Vyniká jemnou zakulacenou hořkostí, vyznačuje se plností a řízem. Je vyrobeno z kvalitních českých světlých sladů, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek," upřesnil Tůma s tím, že pivo obsahuje 3,9 % alkoholu.

Letošní první novinkou byl polotmavý ležák Klostermann, vyrobený u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna. Podle Tůmy si za i za krátkou dobu od uvedení dokázal najít skalní příznivce.

Zdroj: Regionální noviny.cz | Foto: Petr Škotko

Pivovar Holba patří k ekonomicky silným podnikům v Olomouckém kraji. „V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na východní Čechy a Polsko,“ je přesvědčený ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka.

1. Slabinou je horší dopravní dostupnost některých míst v kraji (zejména severní oblasti). Olomouc, jako současné centrum kraje, byla po určitou dobu „jen“ okresním městem, bez krajských institucí (na rozdíl například od Ostravy nebo Brna). Spoustu kroků bylo nutné dělat od nuly, včetně zajištění a vyškolení potřebných odborníků.

2. Olomouc má bohatou historii a spoustu památek. Nepříliš rozšířený průmysl v některých částech kraje naopak znamená nižší poškození životního prostředí, tím jsou zajímavé pro trávení volného času a rozvoj turistiky.

3. Propagace kraje jednak na úrovni Česka a také v zahraničí, zejména v tom nejbližším. Maximální využívání dotací z Unie pro rozumné projekty, které kraj zatraktivní a přinesou dostatek pracovních příležitostí. Rezervy jsou i ve spolupráci mezi krajem a místními samosprávami.

4. V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na oblast východních Čech, ale také Polska. Nejen silniční, ale i železniční. U železnice je to ale problém celé naší země. Velmi hustá síť s poměrně malou vytížeností. U silnic je to právě naopak. Rozšíření spolupráce s Polskem v oblasti obchodu, turistického ruchu a společných projektů.

5. Jednotlivec nebo osamělý podnikatelský subjekt má bez větší podpory na republikové nebo krajské úrovni možnosti poněkud omezené. Nicméně se naše společnost snaží posilovat turistický ruch podporou našich zákazníků, majitelů restaurací, hotelů a pensionů, při jejich snaze o zlepšení prostředí v jejich podnicích. Za poslední roky se i díky naší pomoci stav většiny podniků v oblasti Jeseníků zlepšil a narostla i kapacita stravovacích i ubytovacích služeb. Podporujeme i pořádání sportovních a kulturních akcí nebo práci horské služby a jiných. Protože se nám dlouhodobě daří naplňovat naše podnikatelské plány, roste i počet našich zaměstnanců. Investice přímo v pivovaru pak směřují do technologií, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

6. Pivovar Holba pracuje na jednotlivých projektech vždy na základě jednotlivých konkrétních ročních plánů, samozřejmě s několikaletým výhledem. Dobrých nápadů bývá více, než jsou reálné finanční možnosti k jejich uskutečnění. Proto velmi pečlivě vybíráme z jednotlivých návrhů.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Akciový pivovar Dalešice na Třebíčsku loni uvařil 2400 hektolitrů piva, což je skoro o pětinu větší množství než v roce 2006.

Pomáhá turistice

Pivovaru filmových Postřižin pomáhá rozvoj turistiky v regionu. V pivovarské restauraci se občerstvuje více lidí díky loňskému zavedení výletních plaveb na dalešické přehradě, přibývají i cyklisté.

Postupně se také rozvíjí síť partnerských restaurací, řekl správce pivovaru Ladislav Urban. Pivovar patří mezi tři minipivovary na Vysočině. Výroba v něm byla obnovena v roce 2002, po přestávce dlouhé čtvrt století.

V Dalešicích se nyní vaří čtyři druhy zlatavého moku. Kromě pivovaru se čepují v šesti brněnských hospodách, mimo jiné v pivovarských podnicích Zelená kočka. Dalešické pivo mohou ochutnat také návštěvníci restaurací v Rapoticích, Žďáru nad Sázavou, Lažánkách a Znojmě. Pivo, které vzniká tradiční technologií a není konzervováno, si mohou dovolit odebírat jen restaurace s dostatečně chladnými sklepy, podotkl Urban.

Samotný pivovar, v němž funguje i Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, loni podle Urbana navštívilo zhruba 100 000 lidí.

Areál dlouho chátral

Kromě turistů mezi nimi byli i účastníci podnikových akcí. Slavný film Postřižiny v pivovaru natočil režisér Jiří Menzel před 28 lety. Uzavřený areál pak dlouho chátral, až koncem 90. let se do jeho rekonstrukce pustili tři soukromí podnikatelé.

Zdroj: Právo.cz

Podpora cestovního ruchu i nadále zůstává hlavním cílem spolupráce Plzeňského Prazdroje a města Plzně. Deklarace, kterou podepsal generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short společně s náměstkyní primátora paní Marcelou Krejsovou, obsahuje dále například kulturní a společenské akce, nebo péči o životní prostředí.

Novinkou je spolupráce v oblasti prevence proti škodlivým účinkům nadměrné konzumace alkoholu.

"Rozvoj cestovního ruchu je jednou z oblastí, na které klademe velký důraz. Ročně přiláká náš pivovar na západ Čech více než sto osmdesát tisíc turistů, z nich celou polovinu tvoří cizinci. Proto jsme také nedávno rozšířili návštěvnickou trasu o expozici, která představuje prvotřídní suroviny jakožto základ vysoké kvality našeho piva. V minulém týdnu se také pivovar stal certifikovaným bodem na cestě evropským industriálním dědictvím,“ připomíná Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje skutečnost, že pivovar se jako první místo v české republice zapojil do sítě industriálních památek ERIH (European Route of Industrial Heritage). „Pivovar je samozřejmě také tradičním kulturním a společenským centrem pro Plzeňany," doplňuje Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová při podpisu deklarace zdůraznila dobré vztahy města a pivovaru: „Podpisem dohody formálně stvrzujeme naši dlouhodobou spolupráci, která podporuje turistický ruch a významné kulturní akce. Je dobře, že přibyly i další oblasti spolupráce. Vždyť plzeňské pivo je symbolem našeho města. A společným cílem Prazdroje i Plzně je dlouhodobá spokojenost našich občanů i návštěvníků.“

Plzeňský Prazdroj a město Plzeň již tradičně velmi úzce spolupracují v mnoha oblastech. Výrazem nadstandardních vztahů je podpis prohlášení o spolupráci. Na jeho základě bude Plzeňský Prazdroj v následujících dvanácti měsících také finančně přispívat do oblastí, které stanoví deklarace. Jedná se o vzájemnou propagaci na vybraných veletrzích v Česku i zahraničí, ale také podporu významných kulturních a společenských akcí, které svým významem přesahují region. S pivovarem bude město nadále pracovat na zlepšení infrastruktury, bude probíhat výměna informací z oblasti městské samosprávy a péče o památky města. Plzeňský Prazdroj také přislíbil pomoc v případě mimořádných událostí. Novou oblastí spolupráce jsou aktivity zaměřené na prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Město společně s Plzeňským Prazdrojem bude do budoucna organizovat kampaně pro veřejnost zaměřené proti alkoholu za volantem a proti konzumaci alkoholu nezletilými. Proběhnou také odborné semináře pro majitele restaurací. Osvěta v oblasti odpovědné konzumace bude šířena také v průběhu kulturních akcí, jako je například Pilsner Fest.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Martin Pecuch

Pivovarská společnost SABMiller vstoupila na ukrajinský trh s pivem. Firma, která vlastní i Plzeňský Prazdroj, oznámila, že kupuje jeden z největších pivovarů v zemi, společnost Sarmat. Hrubý majetek Sarmatu má hodnotu kolem 130 milionů dolarů. Za kolik SABMiller pivovar koupil společnost nezveřejnila.

Důvodem vstupu na trh je podle výkonného řeritele SABMilleru Alana Clarka mimiořádný růst poptávky po pivě. "Ukrajinský trh s pivem v posledních letech zaznamenal mimořádný růst, hlavně díky vysokému růstu ekonomiky, avšak ve spotřebě na hlavu stále zaostává za dalšími zeměmi střední a východní Evropy," řekl Clark.

Ukrajinský trh patří mezi nejrychleji rostoucí na světě, za čtyři roky do roku 2006 rostl o 14 procent ročně. Ve středně dlouhém výhledu by růst na místním trhu mohl být nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy.

Zdroj: iHNed.cz