Světlé výčepní pivo Holba Classic ohodnotili odborníci jako nejlepší v příslušné kategorii degustační soutěže, která se každoročně koná u příležitosti tradiční Dočesné v Žatci.

Letos se degustovalo 120 vzorků piv v devíti kategoriích. Odborným garantem byl již tradičně Chmelařský institut v Žatci, kvalitu a chuť přihlášených piv hodnotilo 141 degustátorů. Zájem o akci potvrzuje každoročně vzrůstající počet piv, které se do soutěže hlásí.

„Loni jsme se zúčastnili poprvé a tehdy byl celkový počet přihlášených vzorků poloviční,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. V tradičně nejsilněji zastoupené kategorii světlých piv výčepních mezi sebou soupeřilo 33 piv. „O to je vítězství cennější,“ dodal Zíka. Oceněné desítky pivovar ročně prodá kolem 55 tisíc hektolitrů.

Holba s výstavem 440 tisíc hektolitrů patří k první desítce největších pivovarů u nás. Většina produkce se vypije doma, zhruba jedna desetina jde na export. Holba je součástí 4. největší pivovarnické skupiny Holba, Zubr, Litovel s ročním výstavem necelý jeden milión hektolitrů piva. (Právo)

Na švédský trh se po dvou letech vrací Litovelský pivovar. První dva kamióny, což představuje zhruba 240 hektolitrů pěnivého moku, odjíždějí z pivovaru do Stockholmu už v pondělí. Ještě do konce letošního roku by měl pivovar vyvézt do Švédska více než tisíc hektolitrů klasicky vařeného ležáku Litovel Premium.

Ten, jak Právu sdělil zástupce pivovaru Miroslav Slaný, se exportoval do Švédska v letech 1998 až 2003. Export byl však přerušen, protože tehdejší švédský dovozce ukončil svou činnost. "O klasicky vařené litovelské pivo je ale ve Švédsku stále zájem," uvedl Slaný. "Velké světové pivovary používají jiné technologické procesy a tuctových světových značek, které se sobě chuťově podobají jako vejce vejci, jsou plné regály," tvrdí v této souvislosti ředitel Litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Klasicky vařený litovelský ležák, který bude dodáván do asi 300 prodejen v celém Švédku, obsahuje pět procent alkoholu.

"Vstup na švédský trh je velice složitý. Kromě vysokého zdanění alkoholu a piva je totiž problémem pro řadu zahraničních výrobců navázat obchodní vztahy se státní monopolní prodejní sítí Systembolaget. V běžných obchodech se dá koupit pouze nízkostupňové pivo obsahující maximálně 3,5 procenta alkoholu. Zahraniční výrobci se tedy často přizpůsobují místním podmínkám a dodávají do Švédska nízkostupňové pivo pro soukromé obchodní společnosti," doplnil šéf exportu pivovaru Radoslav Marek. (Právo)

Areál litovelského pivovaru zdobí dřevěná plastika připomínající loňské ničivé tornádo. Do pivovaru, který před rokem přírodní pohroma nejvíce poškodila, musela být socha z místního parku přemístěna kvůli vandalům. Sochu bude muset její autor znovu opravit. Kmeny stromů, které před rokem zničily vichřice a tornádo, přeměňovalo v umělecká díla v červnu šest sochařů. Jejich tematikou byly právě přírodní živly. Vandalové však všech šest soch nedávno poničili. Způsobili tak škodu zhruba 40 tisíc korun. "I přes obrovské poškození pivovaru tornádem, které si na obnovu střech a zařízení vyžádalo desítky milionů korun, jsme se rozhodli přispět na sochařské sympozium. Dobrá myšlenka byla zrealizována, ale vandalismus nezná hranic,"řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Podotkl, že sochu s názvem Tornádo přijede přímo do pivovaru za dva týdny opravit její autor Michal Trpák z Českých Budějovic. (Olomoucký den)

Přerovský pivovar Zubr uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů mladiny - čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala 2,5 mil. korun, informovala sládková pivovaru Nataša Rousková. Vedení závodu si od modernizace slibuje zvýšení kvality své produkce.

Nová, plně automatická vířívá káď zajišťuje mechanické čištění mladiny od kalů a zbytků chmele ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností, než umožňovala dosavadní technologie.

"Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu," uvedla Rousková.

Přerovský pivovar vynaložil v posledních pěti letech na investice 300 mil. korun. Zhruba 200 mil. použil na modernizaci technologií, zbylou část investoval do úpravy areálu závodu.

Pivovar Zubr loni vystavil 283 000 hektolitrů piva, což bylo o 2000 hektolitrů více než v roce 2003. Závod je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý milión hektolitrů piva. Na českém trhu jí patří podle vedení skupiny zhruba šestiprocentní podíl. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají především na Moravě a ve východních Čechách. (Moderní obchod)

Závod ve sportovním potápění Zubr Open World Cup 2005 se uskuteční v sobotu na jadranském Pagu. Potápěči zde budou z mořských hlubin lovit lahve obsahující přerovské pivo Zubr Gold. Kritériem úspěšnosti je počet vylovených lahví i čas ponoru.

K účasti na soutěži se přihlásilo 40 startujících z České republiky, Slovenska, Chorvatska a Itálie. Nechybí ani freedivisti v čele s freediverovým reprezentantem Danem Exnerem, který je ve světě potápění pojmem.

Potápěči se mají nořit až do hloubky 40 metrů pro lahve, které tam umístili profesionální potápěči. Počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět.

„Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání,“ doplnil Pokorný.

„Už loni jsme měli dvě kategorie - potápění s přístrojem i bez. Pouze na nádech je to náročné a bez přípravy prakticky nemožné,“ tvrdí organizátor akce a zkušený potápěč Jan Pokorný z ESK Krnov. Podle něj však stačí soustředění a po šesti týdnech tréninku se i nováček dokáže na jeden nádech udržet pod vodou až pět minut.

Na Pagu má ESK již několik let potápěčskou základnu, kterou každoročně navštíví několik stovek lidí. „Akci Zubr Open World Cup každoročně organizujeme ve spolupráci s přerovským pivovarem Zubr. Její úspěch mezi potápěči potvrzuje i každoročně se zvyšující počet startujících,“ poznamenal organizátor. (Právo)

Až deset tisíc lidí očekávají pořadatelé Dne otevřených dveří brněnského pivovaru

Moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer, kapely Děda Mládek Illegal Band, No Name a Těžkej Pokondr budou dnes vedle laciného piva zřejmě největší magnety celodenního zábavného programu v brněnském pivovaru.

Den otevřených dveří ve Starobrnu na Mendlově náměstí začíná dvě hodiny po poledni.

„Jde už o tradiční vyvrcholení naší sezony.

Vedle kulturního programu pozveme zájemce také na exkurzi přímo po výrobě,“ řekl mluvčí pivovaru Aleš Řiháček.

Osmihodinový blok hudby a soutěží nese název Lochec v Olteckým pivovaru. V typické brněnské mluvě se už několik let nese také reklamní kampaň Starobrna.

Přímo v areálu budou umístěna dvě pódia, ze kterých se ponese nářez muziky a soutěží. Vedle vzpomínaných kapel a bavičů se o rozptýlení publika postarají skupiny Čankišou, Cocotte Minute a Abraxas.

„Vloni přišlo deset tisíc lidí a stejnou návštěvu očekáváme i letos. Vstup je samozřejmě volný,“ sdělil Řiháček. Dodává, že první tisícovka návštěvníků v čepicích či tričkách s logem Starobrno získá dárek a pivo zdarma.

Na akci uvnitř pivovarského areálu budou však lákat i dýdžejové z terasy pivnice před budovou. Kdo v pivovaru vydrží až do půl desáté večer, bude svědkem ohnivé show a velkého ohňostroje

***

program

* moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer

* 14.30 hodin - Děda Mládek Illegal Band

* 15.30 hodin - soutěž v pojídání meruňkových knedlíků

* 16.30 hodin - No Name

* 18.15 hodin - Těžkej Pokondr

* 19.15 hodin - soutěže

* 21.30 hodin - ohňostroj

(MF Dnes)

Pivčák. Tak pojmenovali mnozí návštěvníci pivních slavností v Brně nápoj, který měl na nádvoří Starobrna premiéru. Jde o první pivní burčák na světě.

Medová barva, vůně jako burčák z vína a přece se mu o hroznech ani nezdálo. Takový je pivní burčák, se kterým vyrukoval hlavní sládek pivovar Petr Hauskrecht.

„Na tu myšlenku mě přivedl fakt, že letos na podzim je skutečného vinného burčáku z moravských hroznů málo. A tak jsem zkusil udělat pivní burčák z ječmenného sladu. Technologie je s tou vinařskou velmi podobná a chuť myslím taky,“ uvedl sládek, který byl před léty také první, když přišel na trh s pivní pálenkou.

„Pivčák“ se mezi tisícovkami návštěvníků dne otevřených dveří ujal a průvodci oslav pánové Genzer se Suchánkem dokonce v první chvíli vůbec netušili, že burčák, který pijí není z hroznů a ani jim nevadilo kolečko citrónu, které nápoj dochucovalo. (Večerní Brno)

Do zcela nových prodejních prostor, i když na svém původním místě, se stěhuje od začátku září oblíbená Pivovarská prodejna v areálu brněnského pivovaru na ulici Hlinky. V příjemném, moderně zařízeném prostředí je k dostání kompletní sortiment piv, která na trh dodává společnost STAROBRNO. Pivovarská prodejna však přichází také s některými novinkami. Kromě piva značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Červený Drak, Black Drak, Baron Trenck, Heineken, Amstel, Murphy ď s a Schlossgold mají zákazníci v prodejně možnost zakoupit i široký sortiment propagačních předmětů pivovaru Starobrno a Heineken. V Pivovarské prodejně bude rovněž instalován " informační kiosek" s dotykovou obrazovkou, na kterém je možno vyhledat informace o společnosti STAROBRNO, o akcích, pořádaných ve spolupráci s pivovarem a časem by se tento elektronický informační pultík měl rozrůst i o další nabídku z kulturního a společenského dění v Brně a okolí.

První pivní drive- in

Pivovarská prodejna přichází s jednou absolutní novinkou. Tou je systém obsluhy drive- in. Jedete na chatu či na párty s přáteli? Potřebujete koupit správně vychlazené pivo? Potřebujete zapůjčit párty pípu nebo mobilní výčepní zařízení? A chcete si u toho všeho užít maximálního pohodlí? Stačí zajet do Pivovarské prodejny a nakoupit si zlatavý mok, aniž byste museli vystoupit z vozu. Na vyhrazeném parkovacím místě před prodejnou zadáte obsluze do mikrofonu svoji objednávku, po té zajedete k obslužné rampě. Obsluha vám požadované zboží přímo z chladicích boxů naloží rovnou do auta. Z vozidla pak také zaplatíte; v hotovosti nebo prostřednictvím platební karty. Nová Pivovarská prodejna zahajuje provoz dne 17. 9. 2005.

Otevírací doba

Po - Pá od 8.00 do18.00 hod. So a Ne od 8.00 do12.00 hod.

Možnost objednání, vyzvednutí piva i mimo otevírací hodiny. (Rovnost)

Komplex Pivovarské restaurace je neodmyslitelně spjat se samotným pivovarem. Je to logické, protože se nachází v budově bývalé sladovny, která stále pivovaru patří. Dodnes je také velmi často slyšet, že jdeme na pivo do " pivovaru". Společnosti STAROBRNO samozřejmě záleží na tom, aby se lidé cítili dobře v každé hospodě, kde se točí dobré Starobrno, ovšem na Pivovarskou restauraci je pohlíženo asi okem o něco přísnějším.

Zcela zrekonstruovaná Pivovarská restaurace byla otevřena v roce 2002, následně v roce 2003 byla otevřena po rovněž zásadní rekonstrukci i Pivovarská pivnice.

K návštěvě jsme si vybrali teplé, slunečné odpoledne, takže nebylo divu, že místa na terase byla až na několik výjimek obsazena. Piva byla na první pohled čepována velmi pěkně a hosté vypadali spokojeně. Pivo jsme zde ale neochutnali a prošli rovnou za panem Blaštíkem, nájemcem celého komplexu.

Procházíme krátce " Pivnicí" a divíme se věrnosti štamgastů, kteří se v tomto krásném počasí netlačí na zahrádku terasy, ale jsou věrni svým " vysezeným a vystátým" místům. Pivnice je skoro zaplněna. Výčepní " fachčí škopek" pod symbolickou stříškou, tvořenou měděnou částí staré varní nádoby, a celý výčepní pult působí kompaktním dojmem a je v interiéru pivnice dominantní. Nábytek je masivní a odpovídá představám o pivnici, obložení stěn dřevem a keramické výjevy z pivovarského a hospodského života podtrhují její ráz.

Samotná Pivovarská restaurace byla obsazena méně než pivnice a jako by se " připravovala" na večerní nápor hostů. Především v pátek večer tu bývá plno.

Usazujeme se u stolu v blízkosti výčepního pultu, abychom viděli, jak výčepní pracuje při čepování piva. Objednáváme si jedno Svatováclavské pivo a Ležák Starobrno. Vše je v pořádku, ale pan sládek Kandrnál si neodpustí popíchnout provozovatele: " Jak to, že pivo má správnou míru?" a naráží tak na starý a vžitý název pivnice, kde se mezi lidmi říkalo " U zloděja". Pan Blaštík vysvětluje, že se mu podařilo aplikovat systém motivace personálu tak, aby nedocházelo k šizení hostů. I když jsme dostali pivo přesně "po čárku" (co naplat, pana sládka zná i obsluha), posteskl si pan Kandrnál, že u vedlejších stolů dostali pivo hezčí. Není sice natočené tak pečlivě na míru, ale má větší čepici a na míru zcela jistě "dojde".

Cenové relace piva jsou samozřejmě odlišné v jednotlivých provozech celého komplexu. Např. Svatováclavské pivo se pohybuje v cenové relaci od 20,50 Kč do 24 Kč. Přece jenom se od sebe terasa, pivnice a restaurace velmi liší. V Pivnici se čepuje kromě běžného sortimentu piv navíc také speciální Černý ležák, kterého si pojmenovali " Černoška", a kvasnicový ležák světlý. Toho je dodáno vždy na den pouze jeden soudek a naráží se od 16.00 hodin. Během 20 minut je sud většinou vyčepován a mnohdy se nedostane na všechny zájemce. Je to speciální sortiment pouze pro tento provoz. Nikde jinde se z prestižních a technologických důvodů nečepuje.

Samostatnou kapitolou je nový, vkusně provedený jídelní lístek. Pro znalce je velmi příjemným signálem, že v předkrmech, ale i u řady hlavních jídel se objevují speciality tzv. prožitkové gastronomie. Milovník české kuchyně však není ošizen, nabídka jídel je velmi bohatá a jídelní lístek obsahuje i lákavé nabídky jídel k pivu.

Hodnotíme kvalitu piva, prostředí, atmosféru, jídelníček, obsluhu, cenu a péči o značku Starobrno přímo v restauraci. (Rovnost)

Příznivci piva Starobrno vědí o chuti a kvalitě tohoto moku své. Těší nás, že se každou chvíli můžeme pochlubit nějakým významným oceněním z prestižních soutěží pro některé z našich piv. S nemalou pýchou si vážíme toho, že pivo Starobrno je v několika posledních letech nejčastěji oceňovaným pivem v České republice. Je to velká odměna našim sládkům za poctivou práci a lásku, s jakou pro vás pivo vaří. V letošním roce se však můžeme pochlubit ještě jedním, mimořádně významným oceněním. Tentokrát se nejedná o cenu pro pivo, ale ocenění pro samotnou značku Starobrno.

Značka piva Starobrno totiž patří mezi 41 nejvýznamějších obchodních značek ( Superbrands) na českém trhu. Tohoto ocenění dosáhla v konkurenci více než 1200 přihlášených značek hned v prvním ročníku marketingového programu Superbrands v ČR. Tento titul mohou oceněné značky využívat ve svých marketingových aktivitách po dobu dvou let až do dalšího ročníku soutěže.

Program Superbrands vznikl v roce 1994 ve Velké Británii a na sklonku téhož roku zde vyšla i první stejnojmenná publikace. Od té doby ve Spojeném království proběhly další čtyři ročníky. Britové také založili světovou organizaci Superbrands, která program rozšířila do dalších zemí ( v současné době do více než třiceti států na čtyřech kontinentech). V některých je využíváno odlišné pojmenování vzhledem k dřívější registraci ochranné známky Superbrands jinými subjekty. Například ve Francii se program jmenuje Grandes Marques a název vydávané publikace zní Le Livre de Grandes Marques, v některých dalších evropských zemích nese program označení Topbrands a ve Spojených státech to je Americas Greatest Brands.

Na rozdíl od aktivit, které se většinou zaměřují na vnímání značek spotřebiteli, není cílem programu sestavit absolutní žebříček, ale identi . kovat značky, které si označení Superbrand zasluhují. Superbrand má ve svém oboru nejlepší pověst. Značky zapojené do programu jsou nominovány a hodnoceny nezávislou porotou vybraných expertů, v ČR jich bylo dvanáct. Experti působí v různých oblastech včetně médií, public relations, reklamních, kreativních a výzkumných agenturách a velkých . rmách vyrábějících značkové výrobky. Poměr a počet profesionálů zastoupených v porotě je striktně definován britskou Superbrands.

Značka Starobrno se tak svým oceněním dostala mezi takové značky, jako např. BMW, DHL, Heinz, McDonald´s, Oskar, Samsung, Shell nebo Whirlpool. Z pivních značek se letošními Superbrandy stala ještě Pilsner Urquell a Budějovický Budvar.

Péče o značku Starobrno je jednou z priorit obchodního a marketingového ředitele společnosti Starobrno, a. s., ing. Jiřího Imrýška. Proto jsme se ho zeptali:

Co pro Vás osobně udělení titulu Superbrand pro značku Starobrno znamená?

Pro mě osobně to znamená velkou satisfakci za dlouholetou práci a péči, kterou jsme já a všichni mí kolegové pro rozvoj značky a pro získání jejího současného postavení udělali. A věřte, že to nebylo mnohdy jednoduché, stálo nás to spoustu sil a volného času. Není ale až tak moc podstatné, co to ocenění znamená pro mě. Podstatnější je, co znamená pro společnost a značku samotnou. Pro společnost STAROBRNO je značka Starobrno stále značkou číslo jedna v širokém produktovém portfoliu. Koneckonců na této naše společnost vyrostla, a přestože dnes působíme obchodně a distribučně na celém území ČR se širokou paletou pivních značek - Heineken, Zlatý Bažant, Murphy's, Amstel, Červený a Black Drak, Hostan, Baron Trenck, Schlossgold - tak značka Starobrno je z pohledu objemu prodávaného piva největší a z pohledu hodnoty značek nejlépe etablovanou značkou našeho portfolia na českém trhu ve svém segmentu.

Každé ocenění, které značka získá, je jasným signálem dovnitř organizace, zda zvolená strategie, kvalita produktu, úroveň služeb atd. jsou správně nastaveny a realizovány, že značka je schopna uspokojit potřeby zákazníka. Pokud vaše značky nezískávají ocenění odborné veřejnosti ani spotřebitelů, děláte pravděpodobně něco, co nikdo nechce a v dlouhodobém horizontu se také pravděpodobně na trhu neudržíte. Ocenění je však také signálem směrem ven z organizace, k veřejnosti, kdy je v tomto případě laická veřejnost informována ze strany odborníků, že tato značka z nějakého pohledu má na to, aby byla takto oceněna a mohla nést označení " Superznačka". Samozřejmě tím dále roste oblíbenost a především důvěra spotřebitelů, která je dnes určitě nejdůležitější.

Společnost Starobrno bude o to silnější a konkurenceschopnější, oč více toho její značky " dokážou". Jsme, a věřím, že právem, pyšní na to, že Starobrno je Superbrand.

Co budete dělat pro to, aby Starobrno titul Superbrand obhájilo i v příštím ročníku soutěže?

Určitě budeme usilovat o obhájení ocenění. To ale neznamená, že bychom žadonili u porotců, aby tam naši značku zařadili. Musíme pracovat pro naše zákazníky a stále zlepšovat kvalitu služeb. Zde mají všichni "spolusoutěžící" na pivním trhu jistě rezervy a ti, kteří je využijí, se posunou o kousíček dál. Jiní zůstanou stát. A znáte dobře staré české přísloví: " Kdo chvíli stál, stojí opodál." Zároveň musíme přivézt více " osvěty". Vždyť značka Starobrno je v posledních letech nejoceňovanější pivní značkou českého trhu, pokud jde o odborné či laické degustace. Čeští sládci, odborníci na slovo vzatí z pivovarnické branže, jejichž chuťové pohárky, vyvinutý čich i zkušené oko dokáží odhalit téměř každou " vadu", ale i laická veřejnost v řadě pivních degustací nejčastěji volí ve slepých degustačních testech Starobrno za nejlepší. Chuťově nejlepší. A to není náhoda. Chuť a stoprocentní kvalita jsou silnými atributy Starobrna. Narážíme však na určitou podvědomou bariéru, zda se vůbec může na jižní Moravě vařit dobré pivo. Vždyť tam se přece vyrábí víno. Je to mýtus, se kterým se musíme vypořádat. Na jedné straně spotřebitel třeba z Karlových Varů ve slepém testu zvolí Starobrno za nejlepší pivo z nabízených někdy i desítek vzorků. Na druhé straně sám svému názoru nemůže uvěřit a říká si, že to není možné a opět věří mýtu. Doufám tedy, že spotřebitelé začnou dávat více na svůj vlastní úsudek a zdravý rozum a ocení kvality Starobrna. A my jim v tom samozřejmě pomůžeme. Určitě to znáte: Když praotec Morava vystoupil na Špilberk, dal vařit pivo. Společnost se radovala tak, že na tu oslavu přispěchali i Cyril s Metodějem. A že ten zlatý mok byl tak skvělý, tak po něm pojmenovali i město. Starobrno. (Rovnost)

Pivovar Černá Hora na Blanensku nezdraží své výrobky nejméně do druhého čtvrtletí příštího roku. Naposledy zdražoval v červnu. „Zájem našich zákazníků se přesunuje ke kvalitě, na jedenáctistupňové pivo,“ dodal majitel podniku Jiří Fusek. (MF Dnes)

Se svým mokem prorazili premonstráti z želivského kláštera až do Bruselu. V želivském klášteře mezi Humpolcem a Pelhřimovem se nikdy na milodary nespoléhali. Po staletí klášter představoval samostatnou hospodářskou jednotku a v dobách největší slávy se jeho pozemky táhly do nedohledna. Na tuto tradici se pokusil navázat premonstrátský řád i dnes. Nejdříve bílí bratři, jak se premonstrátům kvůli jejich bílému hábitu říká, zkusili pěstovat v rozsáhlých sklepeních kláštera žampiony, pak na zahradách vysadili jahody. Obojí s nevelkým obchodním úspěchem.

Zdá se však, že ten správný nápad přišel před dvěma lety, když tu obnovili tradici vaření piva. „Pivo se tu vařilo od nepaměti. Pokusit se o to znovu bylo dobré rozhodnutí,“ říká převor kláštera, bratr Richard. „Spousta lidí slyšela o našem pivu a přijíždí jej ochutnat. A když už tu jsou, prohlédnou si i klášter a třeba zůstanou i na mši. A i z komerčního hlediska je to zajímavé,“ dodává. On sám má na starosti distribuci. A nespokojuje se jenom s domácím rybníčkem. „Teď třeba chystáme týden želivského piva v Bruselu. Bude to v jednom klubu, který má jednu z největších sbírek piva na světě.“

Když je velká poptávka, hlavně v létě, tak se do výroby zapojují přímo řádoví bratři. „Není pro nás problém věnovat se manuální práci,“ říká bratr Richard. I tak se stává, že nestačí požadavkům všech zájemců. „Naše technologie je co do objemu omezená, jsme opravdu malý pivovar,“ říká želivský sládek Libor Pavelec. Zdejší piva jsou nazvána po významných opatech řádu. Ochutnat můžete patnáctistupňové svrchně kvašené pivo Gottschalk, medem ochucené třináctistupňové pivo Castulus a višňové třináctistupňové Siard Falco. Pivo tu vzniká zvláštním způsobem kvašení, který se používal u staročeských piv. Proto má výraznější chuť, než je obvyklé. Je také více do sladka. „To víte, mniši vždycky měli jemnější jazýček,“ říká sládek Libor Pavelec.

Zájemci mohou nahlédnout přímo do pivovaru. O prohlídky varny je zvláště o prázdninách velký zájem. Je tedy nutné si návštěvu domluvit předem telefonicky. Kromě jiného mohou lidé pivo přímo ochutnat anebo si je zakoupit v obchodě, který je přímo v areálu kláštera.

Želivský pivovar je v Česku jediný, který patří přímo církevnímu řádu. „A troufám si tvrdit, že je také jediný v postsocialistických zemích,“ dodává Pavelec. (Právo)

Tmavý ležák z havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Rebel se stal třetím nejlepším pivem ve své kategorii letošní Dočesné v Žatci. „Tmavý ležák je chuťově vyvážené pivo s karamelově nasládlou chutí, jemnou hořkostí a granátovou barvou,“ představil ředitel brodského pivovaru Jiří Hušek.

Havlíčkobrodský pivovar letos za tmavý ležák obdržel už druhý vavřín. V polovině června se umístil na druhém místě největší degustační soutěže u nás, Pivo České republiky. Dočesná v Žatci se konala letos už po osmačtyřicáté. Je jednou z největších pivních slavností v republice, každým rokem se jich účastní desítky pivovarů z celé republiky. (MF Dnes)

Značka Bernard získala významné ocenění, třetí místo v novinářské anketě Naše pivo 2005, pořádané v rámci prestižní soutěže České pivo roku 2005. Naše pivo 2005 je jediné hodnocení popularity jednotlivých značek piv, které každoročně pořádá Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s médii z celé České republiky. Hlasující novináři vybírají 5 značek z listiny piv vyrobených v ČR a konečné pořadí vznikne prostým součtem všech hlasů.

„Bernard je prémiovou značkou s relativně malým tržním podílem. Jsme vzácným kořením českého trhu s pivem.“ říká s úsměvem Stanislav Bernard a dodává: „O to více vyniká skvělé vnímaní značky v kontrastu s pivními giganty.“

O umístění rozhodoval rekordní počet 117 zástupců z novin, časopisů, televizních a rozhlasových stanic, elektronických médií i nezávislých novinářů. Bernard uspěl mezi 68 nominovanými značkami piv, což je v dosavadní historii ankety zdaleka nejvyšší počet.

„Pořádáme soutěž kvality piv nejen mezi odborníky, ale zajímá nás rovněž názor médií na naše pivo – obojí je určitým měřítkem a signálem spotřebitelům i výrobcům.“ uvedl Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

V sobotu 1. října 2005 se v pardubickém pivovaru uskuteční již 13. Velký den piva Pernštejn a Porter. Návštěvníky čeká od 13,00 do 24,00hod. tradičně bohatý program. Děti se mohou těšit na skákací hrad, vystoupení historického šermu, projížďky historickým hasičským vozem a spousty soutěží. Pro starší je připraveno vystoupení skupin Pernštejnka, Maruščiny |Jahody, Anny K a Ready Kirken. Dále se mohou návštěvníci těšit na exkurze pivovaru, nebo třeba na velký ohňostroj. Celým dnem bude provázet moderátor Josef „PINO“ Melen. (Chrudimka.cz)

Sobotní Den otevřených dveří v Pivovaru Rychtář přilákal do areálu tisíce návštěvníků. Jejich hrdly proteklo pětadvacet tisíc půllitrů piva, hodně šla na odbyt speciálně uvařená várka třináctistupňového moku. Lidé už od rána zaplnili nádvoří pivovaru - kromě požitku ze zlatavého moku je čekala pořádná dávka soutěží, ukázka šermířské dovednosti a především dobrá muzika. V amfiteátru se vystřídalo hned několik hudebních skupin, například Tři Sestry revival banda vzbudily velké nadšení příznivců Lou Fanánka Hagena. Sérii koncertů ukončily zpěvačka Anna K. a skupina Turbo. Před půlnocí oblohu osvítil velkolepý ohňostroj.

"Počasí nám přálo a podle příznivých ohlasů jsem rád, že se Den otevřených dveří lidem líbil. Na pořádek dohlížela bezpečnostní agentura, ale k žádným větším komplikacím nedošlo," řekl včera ředitel pivovaru Milan Vedra. (Hradecké noviny)

Kdo si chce dát Rampušáka, musí za ním do Dobrušky.

Přestože historie pivovaru v Dobrušce sahá do 14. století, je jedním z nejmladších v zemi. Jeho šéfové přiznávají, že jsou patrioty. Tradiční ležák Rampušák opouští pivovar zřídka, lidé za ním musí do Dobrušky. Pivovar sází hlavně na místní milovníky piva a na pivní turisty.

Po desetileté přestávce obnovil pivovar v Dobrušce provoz teprve vloni a zákazníkům se otevřel na počátku letní sezony. Namísto obchodní expanze jeho vedení chce sloužit především návštěvníkům Dobrušky.

"V současné době se chceme věnovat především pivní turistice a vytvořit centrum pro milovníky piva. Návštěvníci našeho zájezdního pivovarského restaurantu mohou ochutnat nejen našeho Rampušáka, ale také některé druhy piv z jiných menších pivovarů,“ říká spolumajitel společnosti Staročeský pivovárek Ladislav Valtr, který se proti ostatním pivovarům nechce nijak vymezovat, spíše naopak.

"Rampušáka budeme točit kromě pivovaru na různých akcích v Dobrušce a okolí, v budoucnosti budeme v případě zájmu místních patriotů zásobovat kvasnicovým pivem i Orlické hory (ubytování Letohrad ), ale větší expanzi nechystáme," uvedl Valtr.

Novodobá historie pivovaru v Dobrušce sahá do roku 1870. Tradice dobrušského pivovarnictví se však vytvářela ještě o několik set let dříve. Doklady o přidělení práva várečného pocházejí z roku 1321. Výroba na několik let skončila teprve v roce 1995.

"Pivovar patřil pod státní podnik Pivovary Hradec Králové a skončil jako jeden z posledních provozů. Jeho stav byl v té době dost žalostný. Přestavba začala v roce 2002 a následovalo postupné zprovozňování pivovaru a sladovny, na kterém se finančně podílely také fondy Evropské unie. Sladovna začala opět vyrábět vloni, kolaudace zbývající části pivovaru proběhla letos. Tradice však sahá až k úplným počátkům pivovarnictví u nás," uvádí Valter.

V obnoveném pivovaru lidé najdou stylovou hospůdku a mohou si prohlédnout starou sladovnu. "Pořádáme také exkurze, ochutnávky piva, ukázky ruční řemeslné výroby, prohlídky starých pivovarských sklepů či ukázku výroby sladu,“ říká Valter. Lidé si mohou pivovar prohlédnout i na internetu.

V budoucnu se návštěvníci Dobrušky budou moci ubytovat přímo v pivovaru. (iDnes)

V nevídaném sporu o to, zda má radnice zaplatit pokus o rekordní přípitek pivem na náměstí, se utkali plzeňští politici. Nejvíc jim vadil laciný humor během programu a propagace alkoholu. Akce byla nejdřív zamítnuta. Při druhém hlasování změnili názor čtyři zastupitelé a přípitek prošel.

O jakou akci se vůbec jedná? Město chce rozšířit tradiční a známou kulturní akci Plzeňského Prazdroje Pilsner Fest z pivovaru do centra města. Na nádvoří pivovaru se při festivalu pořádají koncerty pro desetitisíce lidí.

Nyní vznikl plán uspořádat v rámci Pilsner Festu na náměstí Republiky 30. září program s vystoupením Věry Špinarové, skupiny Děda Mládek Illegal Band a známým moderátorem Petrem Rychlým.

A právě na náměstí by si měl primátor města Miroslav Kalous připít s lidmi pivem v plechovkách. Zatím se počítá s pěti tisícovkami plechovek za sto tisíc korun. Celá akce má pak má město přijít na tři čtvrtě milionu korun.

"Myslíme, že je to další způsob, jak by se dalo zlepšit povědomí o městě Plzni," přesvědčoval primátor Miroslav Kalous zastupitele, aby souhlasili.

Profesor: Je to laciný druh humoru

První, u koho primátor narazil, byl vysokoškolský profesor a bývalý rektor Západočeské univerzity Jiří Holenda. Ten prohlásil, že se 750 tisíc korun dá využít pro město lépe. "Nemohu souhlasit s rozšiřováním podobných akcí laciného charakteru," řekl Jiří Holenda.

Profesora přitom šokovalo, že umělci mají za své vystoupení inkasovat 200 tisíc korun. "Chtěl bych vědět, kolik dostane Petr Rychlý. Když ho slyším mluvit, naskakuje mi husí kůže. Je to laciný druh humoru," uvedl Holenda.

"Akce stojí celkem asi pět milionů korun a bude inzerována v rámci celé republiky. Je to o prezentaci města," hájil záměr primátor.

Radní se bojí propagace alkoholu

Protest se ale ozval i od člena městské rady Miroslava Zábranského. "Odlišujeme prezentaci města od prezentace Plzeňského Prazdroje. Prezentace města je dobrá, ale připíjet si plechovkami piva? Vzhledem ke statusu města, který nám zakazuje podporovat alkoholismus, nemohu souhlasit," sdělil Zábranský.

Ke slovu se znovu hlásil profesor Holenda a také odsoudil snahu o rekordní přípitek. "Je to blbost. To bychom se mohli prezentovat i tak, že zastupitelé sní dvě stě tisíc švestkových knedlíků," zlobil se Holenda.

Pivo by mělo být zadarmo, říká zastupitel

Dalšímu zastupiteli se nelíbilo, že by mělo město za pivo platit. "Neměl by nám Prazdroj dát ty plechovky zadarmo? Už proto, že se při všech akcích na náměstí točí právě Prazdroj," navrhoval Lumír Neuberg.

"Myslím, že Prazdroj dodá pivo zadarmo," přispěchal s nadějným příslibem primátor Kalous. A také hned připomněl, že pivovar sponzoruje i jiné kulturní a společenské akce.

Na řadu přišlo hlasování. Návrh neprošel, protože pro bylo pouze 21 politiků. Jeden ze zastupitelů se ale přihlásil, že kvůli technické chybě hlasovat nemohl. Někteří politici se přitom zřejmě lekli, že primátorem prosazovaná akce neprošla a rychle změnili původní postoj.

Podruhé už bylo pro 25 hlasů. Přípitek prošel. (iDnes)

Do USA míří další "budweiser" a vzbudil rozruch i v amerických médiích. Jedná o pivo z Budějovického měšťanského pivovaru. "Pivo, o němž jeho výrobce prohlašuje, že je tím originálním ´budweiserem´ se bude prodávat ve stínu firmy Anheuser-Bush, výrobce stejnojmenného, známějšího piva," uvedl USA Today.

Pivo budějovické firmy, která vaří například Samson, bylo na amerických trzích představeno letos na jaře, nyní se začne prodávat i ve městě St. Louis ve státě Missouri .

Budějovický měšťanský pivovar ale nemá zájem začít další bitvu o jméno, přinejmenším ne ve Spojených státech, proto zde bude svoje pivo prodávat pod značkou B.B Burgerbrau, což v překladu znamená měšťanské pivo, uvedl USA Today s odvoláním na agenturu AP. V jiných zemích se stejné pivo prodává pod značkou Budweiser Bier, tedy budějovické pivo.

"Nechci se popálit," řekl agentuře AP Rob Neuer, prezident společnosti Classic Bevereges of Darien, která budějovické pivo do USA importuje. "Budweiser je značka firmy Anheuser-Busch. Nechceme pivo označit jako Budweiser pro nic za nic, ale nemáme problém říct, že se jedná o pivo z města Budějovice (v překladu Budweis)."

Mark Bobak z Anheuser-Busch odmítá veškeré námitky, že budějovický pivovar byl první, kdo začal používat značku Budweiser.

Zakladatel pivovaru Adolphus Busch si jméno vybral údajně proto, že znělo německy, ale zároveň bylo snadno vyslovitelné i pro Američany a bylo jim tím pádem stejně blízké jako německým imigrantům.

Problémy má i Budvar

Pře o známku Budweiser není přitom žádnou novinkou a Budějovický měšťanský pivovar není zdaleka jediný, kterého se týká. Pivovary Anheuser-Busch a Budějovický Budvar, které oba vznikly na konci 19. století, se přou o název Budweiser a další ochranné známky od roku 1906. Po celém světě spolu v současnosti vedou asi čtyřicet známkoprávních sporů.

V červenci o značce rozhodoval soud v Maďarsku, a i když neuznal některé známky Budvaru, firma tvrdí, že soud neprohrála.

Podobně tomu bylo i ve sporu, který na konci roku rozhodla Světová obchodní organizace. Své vítězství vyhlásil americký pivovar.

Krátce nato Obchodní soud v Bruselu zase rozhodl ve prospěch Budvaru a potvrdil jeho právo na značky Budweiser Budvar.

Městská pře

Rivalem budějovickým pivovarům přitom není jen americký pivovar. Spory probíhají i mezi nimi navzájem. Letos Budějovický Budvar utkal o značku právě s Budějovickým měšťanským pivovarem. Soud v červnu rozhodl, že označení Budweiser náleží jen Budějovickému Budvaru. (iDnes)

Z ambiciózních plánů strakonického Měšťanského pivovaru vyvážet pivo do zahraničí sešlo. Vedení pivovaru tvrdí, že dokud nebude mít jistotu, že se její pivo na zahraničním trhu ujme, nebude expandovat do zahraničí. Nejvzdálenějšího odběratele má tak teď pivovar v Brně.

Strakonický pivovar, který je od letošního roku ve vlastnictví města, viděl ve vývozu piva do zahraničí obrovskou šanci: chtěl až pětinu výstavu, tedy více jak 15 tisíc hektolitrů ročně vozit do Anglie. Také do italského města Matelica chtěl exportovat pivo a Italové na oplátku k nám zase víno. Z toho všeho sešlo.

"Měli jsme s Angličany podepsat smlouvu, ale nestalo se tak. Zatím tyto úvahy pozastavíme a nebudeme pivo vyvážet, dokud nebudeme mít jistotu, že by vše probíhalo hladce a nehrozilo žádné riziko," řekl obchodní manažer pivovaru Jiří Štěpánek.

Zatím tak pivovar bude prodávat své pivo pouze v Česku. Přesto za první pololetí má po odečtení nákladů i nájemného pivovar čtyři miliony zisku. (MF Dnes)