Kdyby pivovar Starobrno nalil všechno pivo, které prodal letos v květnu, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla.

Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčí pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotí mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než loni. Podle Eliášové je to rekordní nárůst.

Až se ochladí, spotřeba klesne „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažuje mluvčí Starobrna.

Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje přičítají v černohorském pivovaru v Černé Hoře na Blanensku také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.

Na horké léto připravili oba pivovary novinky. Starobrno chce potěšit zahraniční novinkou firmy Heineken. „Jedná se o speciálně vychlazené pivo na minus dva až nula stupňů. Bude se podávat v nočních klubech a jeho cena v Brně se bude pohybovat okolo 30 korun, záleží na prodejci,“ upřesňuje mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Černá Hora naopak připravila nealkoholický speciál. „Forman je jediné pivo v České republice, které má nula procent alkoholu. Mysleli jsme také na nový silniční zákon, protože víme, že odolat pivu v horkých dnech je hodně složité,“ dodává mluvčí Černé Hory Adámek.

Nejen pivní speciály, ale hlavně chmelový mok šesti značek chystají organizátoři prvního pivního festivalu v Hrušovanech u Brna na sobotu 30. června. Piva-fest odstartuje v tamější sokolovně ve dvě hodiny odpoledne. Pořadatelé kromě piva slibují také hudební produkci a vstup ženám zdarma. (MF Dnes)

Konkurovat velkým pivovarům výrobou klasického českého piva plzeňského typu podle domácích výrobců nejde. Sázejí spíše na nezvyklé příchutě a tradiční receptury.

Svá piva většinou nefiltrují a proto jsou kalná jako ve středověku, obsahují také více alkoholu. Fajnšmekry se malovýrobci snaží zaujmout třeba zázvorovou, vanilkovou nebo medovou příchutí.

Majitel a sládek minipivovaru Xaver v Blučině na Brněnsku Svatopluk Strava, který je současně jediným zaměstnancem pivovaru, vyrobí ročně kolem 150 až 200 hektolitrů piva. Sortiment jeho výroby tvoří patnáctistupňové polotmavé pivo vanilkové, osmnáctistupňové černé pivo s kardamomem a dvaadvacetistupňové světlé pivo se zázvorem.

Receptury ze šuplíku

"Dělám to jen pro radost, neživí mě to. Něco dám přátelům a co zbude prodám do tří hospod v Blučině, Rajhradu a Brně," říká Strava. První pivo vyrobil před osmi lety podle prvorepublikové receptury po babičce, kterou našel náhodou na půdě. Prvních pět várek se podle něj nedalo pít, postupem času ale přišel výrobě piva na chuť.

Pivo vaří v upravených hrncích, které původně sloužily k přípravě knedlíků. Na nákup profesionálního minipivovaru nikdy nepomýšlel. "Kdybych za tři miliony koupil minipivovar, musel bych bez přestání vařit pivo, aby se investice zaplatila. Pak už by to nebyl koníček, ale normální práce," dodal Strava, kterého živí autodoprava.

Stejně jako Strava začínal na počátku devadesátých let také Jiří Jelínek ze Sentice na Brněnsku, který je autorem patentu na výrobu medového piva - takzvaného Kvasaru. V průběhu dozrávání je do piva přidáván studenou cestou pravý včelí med. "Všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené zůstávají po celou dobu trvanlivosti v aktivní formě.

Cukry se v průběhu dokvašení mění na alkohol a kysličník uhličitý," říká Jelínek. Na rozdíl od Stravy ale Jelínek, který je vyučen jako sládek, začal výrobě piva věnovat veškerý svůj čas. V roce 1997 si nechal podle vlastních plánů postavit minipivovar, ve kterém vyrábí ročně kolem 630 hektolitrů piva.

Vyzrálé a uleželé pivo bez filtrace a pasterizace stáčí do 1,5 litrových PET lahví. Na přání zákazníků nebo hospodských je také plní do malých soudků. Na trhu s pivem je podle něj v současné době velká konkurence, ale o tom, že se v ní Kvasar neztratí, svědčí i skutečnost, že jej začal v licenci vyrábět pivovar Černá Hora na Blanensku. (Centrum)

O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)

Točené Starobrno si vychutnají lidé i v Londýně. Na sluncem zalité pláži v Bulharsku nebo ve stinné uličce španělského města si mohou turisté z Moravy připomenout domov i orosenou sklenicí či lahví piva některého z jihomoravských pivovarů. Firmy vařící pivo exportují své výrobky z jihu Moravy nejen do sousedních zemí, ale například i za moře.

Za hranice míří desetina piv

"Letos odhadujeme vývoz asi na deset procent naší celkové produkce. Před vstupem republiky do Evropské unie jsme přitom za hranice vozili sotva desetinu procenta," uvedl ředitel a majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Černohorská společnost vyváží zatím do deseti zemí Evropy. Nejvíc se její výrobky pijí na Slovensku, v Itálii a Německu. "Vyvážíme třeba i do Anglie nebo Gruzie a chystáme se na další rusky mluvící země," dodal Fusek.

Více než deset procent vyrobených piv putuje za hranice i z Pivovaru Vyškov. "Vyvážíme do pěti zemí. Nejvíc jde naše pivo na odbyt v Maďarsku ale máme zákazníky třeba i ve Švédsku nebo Spojených státech," řekl ředitel a předseda představenstva firmy Jiří Piňos. Vyškovský pivovar je z jihomoravských nejmenší, jeho roční výstav je zhruba padesát tisíc hektolitrů.

Také největší jihomoravský pivovar, Starobrno, útočí na zahraniční trhy. Nejvíc na odbyt jde pěnivý mok z Brna ve Švédsku. "Zatím nejúspěšnější pro export byl rok 2004, kdy jsme vyvezli necelých třiapadesát tisíc hektolitrů. Letos očekáváme export více než šedesáti tisíc hektolitrů," uvedla mluvčí Kateřina Eliášová. Seveřanům letos brněnský pivovar pošle více než třetinu z celkového vývozu.

Společnost dodává svá piva do šestnácti zemí, kvůli tomu má několik jazykových variant svých etiket. Piva se jinak neliší od produkce pro domácí trh. Příští rok se ale Starobrno připravuje změnu designu importovaných piv. "Chceme kvůli konkurenci nabídnout atraktivnější balení," vysvětlila Eliášová.

Pomohl internet i turisté

Proniknout se svými pivy do ciziny ale není jednoduché. Například vyškovskému pivovaru trvalo zhruba jeden a půl roku než dovezl pivo do Spojených států amerických. "Odběratel, český emigrant, si nás našel na internetu. Vybíral si z více možností a svou roli v tom jistě hrála i cena a vzájemné sympatie," podotkl Piňos.

Internet a výstavy pomohli k vyššímu expotu i Pivovaru Černá Hora. Jeho majitel Fusek ale na první místo klade podporu turistického ruchu v domácím regionu. "Jezdí k nám obrovské množství turistů, kteří pak šíří chválu našeho piva dál. Tak si nás mnoho odběratelů našlo," tvrdí. (Rovnost)

S příchodem teplého letního počasí stoupla spotřeba piva a nealkoholických nápojů jihomoravských pivovarů o desítky procent. Největší nárůst je u limonád, kterých jsme za červen prodali jednou tolik jako v měsíci předchozím, řekl obchodní ředitel pivovaru Černá Hora Ivo Štorek.

Prodej piva a nealkoholických nápojů je přímo závislý na počasí. "Z dlouhodobých sledování máme vypozorováno, že záleží doslova na každém stupni," přiznal mluvčí pivovaru Starobrno Aleš Řiháček. V letních měsících podle něj stoupá spotřeba piva zhruba o 30 procent.

Ještě větší nárůst zaznamenal pivovar Černá Hora. Zatímco v posledním květnovém týdnu dodal do restaurací a hospod 2800 hektolitrů piva, za posledních sedm dní v červnu to bylo už 4500 hektolitrů. "Nejvýraznější rozdíl je u limonád, kde za stejné období stoupl objem prodeje z 654 hektolitrů na 1500 hektolitrů," řekl Štorek.

Polovinu produkce tvoří kofolová limonáda Koala, kterou dohání chmelová limonáda Grena s 35 procenty. Pivovar ji jako patentovaný výrobek vyrábí od roku 1997 a její podíl každým rokem roste.

Nejvíce se prodává desetistupňové pivo. U většiny pivovarů tvoří kolem padesáti procent výroby. Zbytek tvoří ležáky a pivní speciality. "Tento poměr je ale stejný po celý rok bez ohledu na počasí," dodal Řiháček. Počasí má vliv spíše na prodej lahvového piva, jehož produkce je v porovnání se sudovým pivem několikanásobně menší.

Více než stoprocentní nárůst prodeje limonád způsobuje pivovaru Černá Hora logistické potíže. "Ve výrobních kapacitách máme ještě rezervy. Problémy nám dělá spíš expedice a nedostatek obalů," uvedl Štorek. Nejnáročnější podle něj bude tento týden, který má jen tři pracovní dny. Pivovary tak budou muset svou produkci rozvést v polovičním čase než obvykle. (Moje noviny)

Majitelé malých pivovarů si v kraji vína na zákazníky nestěžují. O kvalitní pivo podle tradičních receptur je zájem.

Vařit pivo na jižní Moravě, v kraji vína? Proč ne, řekli si na tento zdánlivý protimluv někteří pivní fandové. A někdy doslova mezi vinohrady se rozhodli chmelový mok nejen konzumovat, ale i vyrábět. Ovšem nikoliv v pivovarnických gigantech - sládkové vaří pivní mok i v malých rodinných podnicích. Zakládají si při tom na kvalitě a originální chuti. O zákazníky podle svých slov nouzi nemají.

"Základem našeho piva je pouze voda, slad, chmel a kvasnice. Pivo je čerstvé, není pasterizované ani filtrované, neobsahuje stabilizátory. Snažíme se o kvalitu a tradiční recepturu," vysvětluje Petr Kobzík z brněnské restaurace U Richarda, který pro vlastní podnik vaří tři druhy jedenáctistupňového piva.

Eurobeery? Jen tmavá voda

A další malí pivovarníci z regionu mu dávají za pravdu.

"Není se čemu divit, piva z velkých pivovarů musí vydržet řadu týdnů a měsíců, proto z nich výrobci musejí odstranit vše, co by se mohlo zkazit. Odfiltrují kvasinky, chmel mnohdy nahrazují nejrůznější pasty a podobně, až je z toho už jen hořká alkoholická voda spíš než klasické pivo," přidává se i Jiří Jelínek ze Sentice u Tišnova, který se výrobou piva už deset let živí.

"Nechci pomlouvat, ale je logické, že takzvané eurobeery jsou chuťově prázdnější," dodává Jelínek.

Na levná piva z velkých pivovarů a nadnárodních koncernů si dobrovolně nezajdou ani další malovýrobci. "Sice to chvíli trvá, než člověk přejde na kvasnicové pivo, ale teď, když není zbytí, si sice jiné pivo dám, ale není to už ono, zdá se mi moc vodnaté," přidává se i David Sakánek, správce minipivovaru v Oslavanech.

Méně jednotní jsou už jihomoravští malovýrobci v tom, proč se rozhodli pivo v malém vlastně vařit.

"Na začátku byl hec. Jsem sice vystudovaný sládek, ale celý život jsem pracoval jako řidič. Jenže když bylo synovi 14 let, objevil moje stará skripta a vyhecoval mě, abych zkusil uvařit pivo. Já jsem mu chtěl dokázat, že to i po těch letech svedu. Někdy v roce 1992 jsem uvařil 5 litrů doma v hrnci a pivo nám kvasilo v ledničce. Všem navíc chutnalo, tak jsem vařil dál a postupně ve větším," popisuje šedesátiletý Jiří Jelínek ze Sentice u Tišnova, pro jehož chmelový mok si zákazníci chodí k Jelínkům přímo do rodinného domku, ve kterém tříčlenná rodina malý pivovárek zbudovala.

Jinde za vaření piva může dlouholetá vášeň i náhodná inspirace. "Táta měl pivo vždycky rád, sbíral pivní nálepky a staré pivní láhve. Když jsme jednou byli v Alpách, uviděl varnu přímo v restauraci a hrozně se mu to líbilo, natolik, že založil vlastní pivovar," popisuje Barbora Tomková z Oslavan, kde se pivo vaří přímo na zámku.

"Pro nás bylo založení minipivovaru obohacením trhu, něco podobného tady chybělo," přiznává zase Jaroslav Škrabal, sládek hodonínského Minipivovaru Kunc.

Vaření piva? Vášeň a experimentování V čem se majitelé minipivovarů liší nejvíce, je nabídka konkrétních druhů piva. Zákazníci si mohou vybírat mezi světlými, řezanými i tmavými pivy, deseti až patnáctistupňovými, v nabídce jsou také nejrůznější příchutě, od medu až po višeň.

Zřejmě nejznámější restaurační pivovar, brněnský Pegas, nabízí světlé ječmenné a pšeničné pivo i černé bylinkové, zákazník se však dočká i řezaného piva.

V Brně-Žebětíne si pivní fajnšmekři mohou pochutnat na světlé jedenáctce, pšeničném a višňovém pivu a brzy i na karamelové čtrnáctce. "Pořád zkoušíme něco nového," tvrdí Kobzík.

"Největší lákadla, na která jezdí turisté i z Rakouska, Slovenska a dalších míst, je nefiltrovaná kvasnicová dvanáctka, černá třináctka a višňové a zázvorové pivo," popisuje Jaroslav Škrabal z Hodonína. "Vaříme ale i světlou desítku či malinové pivo," dodává výrobce piva Švihák.

Na odbyt jdou i oslavanský desetistupňový Templář, dvanáctistupňový Novic, Františkova třináctka i speciální patnáctistupňové pivo.

Raritou a jihomoravským objevem je potom medové pivo Kvasar, které vymyslel Jiří Jelínek.

"Celý život jsem včelařil, věděl jsem, že med kvasí, tak jsem jím chtěl ochutit pivo. A po řadě pokusných várek se to povedlo. Teď Kvasar i díky velkoprodukci černohorského pivovaru, který jej vyrábí pod naší licencí a zpropagoval v širokém okolí, získává jedno ocenění za druhým. Má jich už přes dvacet," pochvaluje si Jelínek.

Přestože jihomoravské rodinné pivovary leží uprostřed vinařského kraje, jejich majitelé si na nedostatek zákazníků nestěžují. Právě naopak. Mezi hosty se řadí místní i turisté. "Lidé k nám chodí i jezdí ze širokého okolí. Máme nahodilé i stálé zákazníky nejen z Tišnovska, ale i od Karlových Varů, Sušice, ze Slovenska, Rakouska i Slovinska," popisuje Jelínek.

"Jdeme pořád nahoru, je to lepší a lepší," pochvaluje si i Škrabal. (MF Dnes)