Značku Zlatopramen, která je vlajkovou lodí nápojářské skupiny Drinks Union, poprvé ochutnají také milovníci zlatavého moku ve Vietnamu. „Podařilo se nám rozšířit exportní teritorium pro naši prémiovou značku Zlatopramen o další exotickou zemi. V prosinci odešla první zásilka Zlatopramene do hlavního města Vietnamu, Hanoje,“ řekl manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

V první várce, která putovala ve speciálním kontejneru, obyvatelé Vietnamu ochutnají Zlatporamen 12° Extra premium, což je světlý ležák. „Našim partnerům posíláme také Zlatopramen 11° v půllitrových plechovkách,“ doplnil Šaroch.

Zlatopramen dlouhodobě posiluje pozice nejen v České republice, ale také v zahraničí. V roce 2006 začal Drinks Union tuto značku vyvážet do rovníkové Afriky, přesněji do Beninu. „Další novou destinací je od předloňska Izrael, kam dodáváme speciálně, do hebrejštiny upravené půllitrové plechovky Zlatopramene 11°,“ doplnil Šaroch.

Zlatopramenu se daří také v Evropě. Ve Švédsku za tři čtvrtletí loňského roku vzrostl prodej téměř o 40 procent. „Jde o růst, který téměř dvojnásobně převyšuje průměrný růst vývozu do Švédska všech českých pivovarů,“ doplnil Šaroch.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek

Pivovar Náchod a.s. dosáhl v roce 2007 výstavu 133 110 hl piva, z čehož bylo 63% v lahvích, 36% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 22 656 hl (17%), v porovnání s rokem 2006 (21 242 hl) jde o zvýšení o 6,7%, kdy se pivo (především světlý ležák) vyváží především do zemí jako je Velká Británie, Slovensko, Rusko, Polsko, Francie či Německo, ale třeba i USA, Kanada, Švédsko, Finsko, Dánsko, Řecko, Itálie nebo Korea.

Rozhodující část výroby - 40% - tvoří světlý ležák PRIMÁTOR Premium, 30% - světlé výčepní pivo PRIMÁTOR Světlý a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let.

V roce 2007 pivovar prodal 6 693 hl limonád (o 11% více než v roce 2006, kdy to bylo 6 010 hl), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuti cola a malina a ovocný multivitamínový nápoj. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických výrobních postupů a tradičních receptur - to se trvale odráží i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (v letech 2004 a 2005 jich obdržel shodně celkem 11, v roce 2006 bylo ocenění 12). V roce 2007 tato čísla pivovar překonal a získal rekordních 16 ocenění, kdy k nejvýznamnějším patří především tyto úspěchy:

Po zisku dvou ocenění za začátku roku za pivo Diamant (Stříbrná pivní pečeť - Tábor a titul Pivo České republiky 2007 - České Budějovice) a čtyř umístění ze srpnové žatecké Dočesné (první místo v kategorii Ležák polotmavý - 13% Polotmavá, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva - Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů - Diamant, se zde na stupínku vítězů ještě umístil na třetím místě Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý) pak obdržel pivovar v měsíci září celkem pět nových ocenění.

Z podzimní Ceny českých sládků 2007 konané 25. září v Pivovaru Kutná Hora si pivovar přivezl z příslušných kategorií dvě druhá umístění a to za Premium a Premium Dark a jedno místo třetí - za Nealko pivo.

Další úspěch je velmi významný a týká se soutěže České pivo roku 2007. Premium Dark zde obhájil své vítězství z loňského roku v kategorii tmavých ležáků. Nejlepší piva vyráběná v České republice byla 27. září 2007 vyhlášena na Svatováclavské slavnosti českého piva v Kongresovém centru Praha a v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. Pivovarští odborníci rozhodli ve dvoukolovém testování o nejlepších pivech z produkce pivovarů v České republice. O vítězství v pěti kategoriích soutěžil rekordní počet 77 piv. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky. Zisk titulu České pivo roku 2007 tmavého ležáku se stal zároveň jubilejním - stým - v novodobé historii pivovaru.

Ve shodný den získal pivovar své první zahraniční ocenění za rok 2007 a to za 16% Exkluziv, který zvítězil v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě - „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“ a to v kategorii „World´s Best Strong Lager (Standard Strong)“ Tato soutěž je trojkolová, vzorky jsou hodnoceny anonymně a účastní se jí stovky různých druhů piv z celého světa. Soutěží se v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

6. listopadu dále Sdružení přátel piva vyhlásilo výsledky za rok 2007. Výsledkem pro Náchod bylo 2. místo 13% Polotmavé v kategorií Polotmavé pivo roku a 3. místo 16% Exkluzivu v kategorii Speciál roku. Nejprestižnější kategorií, kterou udílí Sdružení přátel piva, je však bezesporu kategorie chráněná titulem Pivovar roku a o které rozhoduje vždy celá členská základna. Letošním vítězem se stal již podruhé během posledních tří let právě náchodský pivovar.

15. listopadu v německém Norimberku převzali zástupci náchodského pivovaru významná ocenění ze 4. ročníku degustační soutěže European Beer Star Award 2007. Ceny se udělovaly v rámci největšího evropského nápojářského veletrhu a to 47. ročníku Evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu BRAU Beviale 2007. Prestižní ocenění - zlatou Evropskou pivní hvězdu - v kategorii tmavých piv (Bohemian - Style Schwarzbier) obdržel pivovar za svůj tmavý ležák Premium Dark - ležák zde navíc obhájil svoje loňské prvenství. Další náchodské pivo - English Pale Ale - se umístilo ve své kategorii (Brown Ale) na třetím místě. Náchodské pivo uspělo v odborné degustační soutěži v rekordní konkurenci 575 piv z celého světa (byly zde zastoupeny pivovary z 28 zemí) hodnocené v 40 kategoriích. O zisku ocenění, které tmavému ležáku bylo uděleno za vynikající chuť a výtečnou kvalitu, rozhodla 54-členná mezinárodní komise složená z pivovarských profesionálů z 12 států z celého světa. Premium Dark poté získal při hodnocení „Consumers´ Favourite“, kde byla anonymně degustována a hodnocena pouze piva, které ve svých kategoriích získala zlatá umístění, skvělé druhé místo. Soutěž organizoval Evropský svaz malých nezávislých pivovarů, Svaz malých a středních bavorských pivovarů a další významné německé subjekty zaměřené na pivovarnictví.

Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, obdržel z různých degustačních soutěží celkově 106 ocenění, z toho 27 zahraničních – a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejúspěšněji si vedou piva Premium Dark 23 a Exklusiv 21 úspěchů.

Pivovar Náchod také nabízí celoročně organizovaným skupinám návštěvníků možnost exkurzí do výrobních prostor, kdy se dozví vše podstatné o historii a produkci piva. Exkurze může být zakončena ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru (restauraci) s kapacitou 120 míst doplněném letos o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

Samozřejmě pivovar pro letošní rok chystá i některé další novinky, o kterých Vás bude informovat. O tom, co se v pivovaru za poslední rok změnilo přímo, se budete moci opět přesvědčit při tradičním dnu otevřených dveří, který se letos koná jako vždy pod názvem Den s Primátorem a to v sobotu 17. května od 10.00 do 19.00 hod - srdečně Vás zveme již nyní.

Zdroj: Primátor.cz

Pivovarnícky koncern SABMiller od januára vymenil šéfov svojich dvoch slovenských pivovarov. Stanislav Hamara prešiel z čela topoľčianskeho Topvaru na post manažéra závodu vo Veľkom Šariši. Vedenie Topvaru prevzal Jozef Špirko, ktorý donedávna pôsobil v sesterskej spoločnosti Plzeňský Prazdroj, informovala dnes spoločnosť Pivovary Topvar.

"Osvedčení pracovníci v jednej pozícii či krajine dostávajú príležitosť uplatniť svoje skúsenosti na ďalších trhoch a pozíciách," komentovala spoločnosť personálne zmeny v tlačovej správe.

Popredný výrobca piva na svete SABMiller zlúčil vlani svoje slovenské pivovary Šariš a Topvar do jednej spoločnosti s názvom Pivovary Topvar. Pivovar Šariš ovládol SABMiller v roku 1997, Topvar sa mu podarilo získať v roku 2006. Hlavným konkurentom koncernu na Slovensku je dcérska spoločnosť iného svetového výrobcu piva Heineken.

Zdroj: SME.sk

Lucembursko-irská developerská společnost Quinlan Private, s.r.o. To je jméno nové majitele opavského pivovaru. Právě ona odkoupila od dosavadního majitele Kamila Kolka celý areál pivovaru. Stalo se tak na konci loňského roku.

Nový investor slibuje zakomponovat většinu stávajících objektů do svého projektu. Situaci mu jistě ulehčuje i to, že v již v loňském roce Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že opavský pivovar nebude památkou. Nesouhlasné stanovisko nad ním vyneslo hned několik institucí, úřadů a také tehdejší majitel. „Přiznám se, že jsem byl proti vyhlášení za památku, výrazně to totiž komplikuje jednání s potencionálními investory. Na druhou stranu, právě proto, že pivovar památkou není, se ho snad podaří zachránit,“ uvedl.

Nesouhlasné stanovisko k prohlášení za památku vyslovil kromě jiného také odbor hlavního architekta a památkové péče opavského magistrátu. „Komplex budov nepředstavuje z hlediska architektonické úrovně nadprůměrné stavby. Navíc byly silně znehodnoceny četnými úpravami po roce 1945 a hlavně jejich využitím po roce 2000, kdy nové technologie nerespektovaly dispoziční a konstrukční řešení jednotlivých budov.“ Podle této zprávy se objekty nacházejí v městské památkové zóně, a tudíž jsou dostatečně chráněné.

Negativní vyjádření v boji za opavský pivovar vyslovil i odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Jedním z důvodů je to, že objekt staré sladovny je nyní zčásti využit a veřejnosti přístupný jako obchodní Pasáž Davida Weinsteina. „Úpravy na obchodní pasáž znamenaly pro starou sladovnu výraznou modernizaci a setřely původní výraz i některé estetické hodnoty objektu,“ uvádí stanovisko odboru. Své zklamání ale neskrývají představitelé Národního památkového ústavu.

„Areál pivovaru jsme navrhli na prohlášení za památku a usilovali jsme o to, aby se tak stalo. Rozhodnutí ministerstva kultury nám nezbývá než respektovat,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu v Ostravě Naďa Goryczková. Objekt má nyní plošnou ochranu, protože se nachází v městské památkové zóně, ale je otázkou, zda je to dostatečná pojistka proti nakládání s ním. Hlavními důvody, proč památkáři stáli o statut památky je ten, že areál pivovaru je z architektonického hlediska významným stavebním komplexem. „Výrazná silueta pivovaru při pohledu z Nákladní ulice pozitivně dotváří obraz města,“ uvádí se ve zprávě Podle ní vytváří areál pivovaru plynulý přechod mezi historickým jádrem a předměstím.

Zdroj: Opavský deník | Autor: Milan Freiberg

Sládek pivo vaří, hospodský jej dělá. Tak zní známé pořekadlo, které však podle odborníků není daleko od pravdy. „Pivo je nejkvalitnější na začátku v pivovaře. Pak už se kvalita jen zhoršuje. Je na výčepním, aby tuhle sestupnou tendenci minimalizoval,“ říká Jiří Fáměra z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského. Ten v pátek v areálu Plzeňského Prazdroje připojil některé rady, jak udržet zlatavý pěnivý mok v co nejlepším stavu.

Jiří Fáměra předvádí jednu z metod, jak zjistit, jestli je sklenice řádně umyta. Nejprve se naplní vodou. Pak se do ní dá kafr. Pokud jeho úlomky ve vodě rotují, sklenice je čistá. Stačí však, aby se dovnitř strčil prst, a pohyb částeček ustane

„Pivo stárne. Pro zpomalení tohoto procesu je důležitá teplota. Ta skladovací by se neměla příliš lišit od té servírovací, která je ideálně sedm stupňů Celsia,“ vysvětluje. Pro skladování by se měla pohybovat mezi pěti až osmi stupni.

Pokud si domů pořídíte ´lahváče´, je třeba dávat pozor rovněž na světlo. To může způsobit značnou neplechu. „Například zelenými lahvemi pronikají sluneční paprsky a jejich přičiněním může pivo změnit chuť i aroma. Světlo totiž rozkládá hořké látky, což pak vede k něčemu, čemu v Americe říkají skunky of flavour. U nás bychom mohli zvolit ekvivalent ´vůně terária´,“ varuje.

A co si myslí o dnes módním čepování piva do PET lahví? „Určitě nejsem proti. Ovšem musí se vypít nejpozději do třetího dne. Kromě působení světla tady hraje ještě roli pronikání kyslíku. Oxidace může působit škrábavou chuť v krku,“ doplňuje Fáměra.

Výčepní prý může ovlivnit minimálně osm věcí: teplotu skladování piva, tlačný plyn, tlak ve výčepním zařízení, čistotu sklenice, ideální teplotu piva, správné čepování, čistotu pivních trubek a správné servírování.

Prohřešků, kterých se mohou v některých restauracích dopustit, je několik. Není prý dobré používat jako tlačný plyn vzduch. Ideální je prý směs dusíku a kysličníku uhličitého. Velkým prohřeškem je samozřejmě špinavá sklenice. Pokud je dobře umyta, lépe drží pěnu, která pivo chrání. Pivo je rovněž velice citlivé na mikroorganismy, a proto je třeba provádět sanitaci. Ideální je to prý jednou za týden, maximálně za čtrnáct dní. A to se v mnoha případech neděje.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Všichni víme, že pivo je božský nápoj. Vlastně se to ví už staletí. Kdo pivo vynalezl, bohužel dnes už nevím. Dočetl jsem se ale, že již za starověku pivo vařili mniši, a že páni rytíři si přihýbali tímto vzácným mokem, aby pak byli chrabří bojovníci na různých bitevních polích. Dokonce jsem viděl v Náprstkově muzeu zvláštní, z kozí kůže vyrobený měch, který prý ukrutní válečníci měli neustále plný piva. Když pak bylo krveprolití v nejlepším, pánové se mohli posílit a v boji zdárně pokračovat. Husité, jak jsem se rovněž dozvěděl, se pivem hojně napájeli těsně než došlo k potyčkám se Zikmundovými vojsky. A byli to zase udatní husitští bojovníci, kteří pod pivním oparem přicházeli na tak geniální vojenské strategie jako dát koním podkovy opačným směrem a tak zmást nepřítele.

O těchto věcech se zmiňuji, abych ukázal, jak velkou má pivo v Česku tradici. To, že je pivo úzce spojeno s kulturním vyžitím národa, vám ani nemusím připomínat. Co jenom písní, básní a prózy opěvující přednosti piva bylo napsáno. Jsem si jist, že milovníci piva budou souhlasit, že útulná, zakouřená hospůdka je mnohem krásnější než nějaké Národní divadlo nebo koncertní síň. V hospodě se ledasčemu přiučíte, nemusíte se nikterak žinýrovat, můžete si libovolně říhnout, nebo dát volný průchod jiným tělesným potřebám a nikdo vás nebude peskovat. Toto, zrovna tak jako květnatá mateřština, patří jaksi k dekóru.

A jak se krásně v takové hospůdce panečku čurá! To samozřejmě mohou patřičně vychutnat jenom pánové. Nad žlábkem pisoáru si gentlemani vyměňují životní zkušenosti, probírají kvalitu piva, politiku, sport a někdy i osoby slabšího pohlaví. Tam se také utužují přátelství na život a na smrt. Ke stolům se pak na další dvě minuty, než je nutné příjemný rituál opakovat, pánové vrací neskonale šťastní, žízniví a lační si dát další půllitřík.

Milovníci piva také obohatili českou slovní zásobu. Většinou nemluví o pivě nezdvořile, ale zlatý mok nazývají tak líbeznými jmény jako “pivičko”, ”pivenko”, “pivko” nebo chlapsky “pivák” a pokaždé se jim po vyslovení tohoto slova zamlží zrak. Pro slavné spisovatele, herce a jiné kulturní pilíře národa jsou v hospodách rezervována jen ta nejlepší místa, kde pivečko chutná ještě více. Tam pak po desáté dvanáctce na umělce přijde inspirace, zapotřebí k tmelení kulturního jádra národa. Někteří si láskyplně pivo vtírají do vousů, vlasů a obočí, aby jim vůně ještě dlouho připomínala hospodu a v ní kulturní vyžití a aby jim inspirace vydržela do příští návštěvy putyky, což je obvykle následující den. Slavný spisovatel Hrabal, který i po odchodu z tohoto světa má v hospodě U Tygra stále vyhrazeno místečko, na kterém spořádal hodně soudků plzničky, by bez pomoci pivečka sotva napsal takové literární skvosty jako například “Jak jsem obsluhoval anglického krále”.

Pití je rituál, k němuž třeba patří způsob uchopení půllitru a to, co po loku následuje. Vousáči si většinou pozvolna moudře uhladí bradu a většina opilců si nadšeně pomlaskne a utrousí třeba takové inteligentní věci jako: “ To má dneska panečku říz” nebo “ To tam ale zajelo” a podobně. Jen barbaři a duševní naháči kazí pivo rumem nebo zahřejváčkem. Na tyto se hospoda dívá s neutuchajícím opovržením. Na teplotě piva totiž nesmírně záleží a milovníci dobře vědí, že pivo má mít teplotu, jaká se nachází na sedmém schodu sklípku. A kdo teplotu svévolně manipuluje, ten si zahrává s ohněm. Politická strana přátel pití piva by nikdy takový prohřešek samozřejmě nedovolila.

Kolik z nás si plně uvědomuje, že pivaři mohutně podporují ekonomickou základnu země. Díky jim je zaměstnáno nepředstavitelné množství lidí od sládků a hospodských počínaje a uklízečkami konče. Kolik jenom zedníků uživí početné rodiny opravováním omítky na rozích činžáků, občurávaných veselými občany klopýtajícími noční Prahou. Kolik podnikatelů si při pivě pláclo na spolupráci při různých podfucích.

Ano, jsme bez ostychu a právem pyšní na to, že jsme ze země piva. Zaníceně a s dávkou národní hrdosti oznamujeme australským přátelům, že vedeme celosvětový žebříček co se týká spotřeby piva na osobu. Zeptá-li se nás někdo odkud pocházíme, neoháníme se Dvořákem, Janáčkem, Dubčekem či Havlem, ale pyšně odvětíme, že jsme z té země, která přinesla civilizaci plzeňské. Takto pak nedochází k trapným omylům, kdy si nás nevzdělanci pletou s Jugoši či Rusíny. Každý bystrý člověk totiž ví, že plzeňské je vůbec to nejlahodnější pivo na světě, které se každý dobrý pivovar snaží napodobit. A když ne na chuti, tak na jméně. Kolikpak takzvaných “pilsen” piv člověk bláhově okusil a pak strávil hodiny četby v kadibudce. Proto pijeme jenom naše Pilsen Urguell, a když není k mání nebo je předražené, s chutí se vrháme na Kozlíka, Budvárek, Zlatopramen nebo Gambrinus.

S lítostí musím však přiznat, že ne všichni sdílí naši lásku k pivu. Mezi tyto pošetilce patří bohužel většinou naše ženy. Ty nám spílají do opilců, stěžují si, že to z nás táhne jako z krčmy, že nehorázně chrápeme, a že je budíme neustálými návštěvami záchodu. Zcela při tom zapomínají, že pivo nám přináší dobrou náladu, že v pivním rozpoložení jsme manželkám ochotni přistoupit na rozmařilosti jako nákupy nepotřebných piškuntálijí, a že střídmé požití piva v nás probouzí velký cit a něžně se na ně pak vrháme. To situaci ještě zhorší, a tak se snažíme manželky uchlácholit tím, že chválíme jejich kypré postavy a k zemi nemilosrdně směřující prsní váčky. Teprve pak nám dovolí navštívit naši hospůdku. A vůbec to, že se z vyzáblého manžela díky pití piva stane kus chlapa s pořádným pupkem, na to až příliš lehce zapomínají.

Pivo se stalo mojí nerozlučnou družkou v Austrálii. Život v důchodu nyní převážně trávím osvětovou činností. Vehementně se snažím, aby nám manželky porozuměly a v pití piva nás intenzivně podporovaly. Dále se snažím naučit Australany lásce k českému pivu a myslím si, že by toto měl být vznešený a dlouhodobý úkol každého z nás. V neposlední řadě jsem si našel práci, abych ušetřil na letenku do rodné země. Chtěl bych si totiž v Mariánských lázních vyléčit cirhózu jater…

Zdroj: Seniortip.cz | Autor: Ivan Kolařík

Staňte se součástí filmové legendy!

Stella Artois spustila první filmové interaktivní internetové stránky www.stellaartois.com - zrod legendy

Více než padesát herců, stovky natáčecích hodin, domácí celebrity… Ne, nejedná se o nový český film. Na svět přichází nová filmová interaktivní webová prezentace značky Stella Artois – v českém jazyce na serveru www.stellaartois.com! A vy se můžete stát její součástí!

Tajuplný příběh nových internetových stránek zavede návštěvníky až do roku 1366, ve kterém se datuje vznik Stella Artois. Díky detailně propracované interaktivitě je možné prožít hrdinská dobrodružství záchrany ležáku Stella Artois, rozluštit hlavolam století anebo se naučit servírovací rituál Stella Artois.

První filmový interaktivní web svého druhu obsahuje 1,5 hodiny unikátního filmového materiálu a vedle hollywoodského produkčního týmu je pod úvodním filmem La Bouteille podepsán český režisér Martin Krejčí. Na grafickém zpracování se podílel mimo jiné i Jean-Maris Vives, tvůrce grafiky k filmům Vetřelec 4 – Vzkříšení; nebo Asterix: Mise Kleopatra. Pro natáčení filmu, který se odehrává ve středověkém městě Leuven, byla vybrána, díky okouzlující atmosféře dýchající historií, česká metropole Praha. V úvodním filmu na internetových stránkách se v roli půvabné slečny představila česká herečka Kristýna Liška-Boková.

„Výsledky průzkumu mezi spotřebiteli nám potvrdily, že naše cílová skupina vyhledává na internetu odlišný a něčím zajímavý obsah. Právě z tohoto důvodu jsme připravili doposud jedinečné filmové interaktivní internetové stránky, kterými chceme naše spotřebitele oslovit,“ říká Neil Gannon, Global Brand Manager Stella Artois a dodává: „Na přípravě internetových stránek jsme pracovali jeden rok a spotřebitelům mají přinést více, než sami očekávají.“

„Návštěvníky internetových stránek www.stellaartois.com zaujme především skutečná filmařská práce,“ říká Jan Lodl, redaktor internetového serveru iDnes.cz. „Na internetové stránky se návštěvníci budou pravidelně vracet, a to minimálně do doby, než prozkoumají všechna jejich zákoutí. Byla by totiž škoda nechat si něco utéct. Skvělým nápadem jsou také hry, které přímo vybízejí k soutěži s přáteli,“ dodává Lodl.

Internetové stránky jsou rozděleny do pěti sekcí:

- Le Courage: Pět hrdinských dobrodružství v podobě miniher, ve kterých v roce 1366 zachraňujete výrobu ležáku Stella Artois.

- Le Defi: Nejsložitější past na světě chrání pohár Stella Artois – vyřešte hlavolam století! Poměřte se s kamarádem, zda budete lepší než on!

- La Publicite: Přehled nejzajímavějších reklam prošpikovaných černým humorem a sarkasmem, přičemž převážná většina z nich nebyla v Čechách nikdy vysílána.

- L´Origine: Historie značky Stella Artois a důvody, proč je jiná než ostatní.

- L´Etranger: Naučte se servírovací rituál Stella Artois a natočte si vlastní sklenici piva!

Nejstarší belgický ležák má v sobě větší potenciál, než by se mohlo na první pocit zdát. Stejně jako při vychutnávání jednotlivých doušků tohoto výjimečného piva, i na www.stellaartois.com zjistíte, že poznat všechny vrstvy chuti najednou, bez důkladného zkoumání a postupného vychutnávání, je pro běžného smrtelníka prakticky nemožné. Na těchto stránkách strávíte zkrátka více času, než jste si ochotni připustit

- Na natáčení, postprodukční úpravy a programování internetových stránek bylo vynaloženo více než 2 tisíce hodin.

- Na www.stellaartois.com se nachází 1,5 hodiny unikátního filmového materiálu.

- Autor grafického zpracování se spolupodílel na filmech Vetřelec 4 – Vzkříšení a Asterix: Mise Kleopatra.

Statistiky - po spuštění internetových stránek v zahraničí:

- Průměrný čas, který jeden návštěvník stráví na internetových stránkách, činí 6 minut.

- Průměrný denní počet unikátních návštěvníků se po spuštění internetových stránek zvýšil o 700% ve srovnání se starou verzí! (Denní průměr je počítán za období tří měsíců).

- 35% uživatelů zadávají adresu www.stellaartois.com přímo ve vyhledávači (nepřichází na web přes odkazy a bannery) a jejich čas strávený na internetových stránkách je průměrně 7 minut.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Stejně jako platí přísloví "Co Čech, to muzikant", tak se dá říci: "Co Čech, to milovník piva!". Na zlatém moku si pochutnáváme už od pradávna.

Víte ale, jak má skutečně správně načepované pivo v hospodě vypadat a co mu nesmí chybět? Máme! pro vás několik dobrých rad, co je potřeba si zkontrolovat, když vám pivo v restauraci přinesou. Pivovary kvalitu piva hlídají ostřím zrakem. Pokud je ale pivo odvezené za brány pivovaru, o jeho kvalitu se už stará výčepní. A na co nesmí zapomenout? Máme pro vás "pivní osmero", které je potřeba si v hospodě pohlídat.

1. teplota skladování piva

Při skladování sudů či pivních tanků by se teplota měla pohybovat mezi 5 až 8 stupni Celsia. Tím se zaručí čerstvost piva.

2. tlačný plyn

Doporučuje se používat směs dusíku a kysličníku uhličitého v poměru 1:1. Při použití čistého kysličníku uhličitého může dojít ke zvyšování řízu a pěnivosti piva, to znamená, že pivo nadýmá. Pak místo plánovaných pěti piv vypijete třeba pouhé tři.

3. tlak ve výčepním zařízení

Má vliv na správný říz a tvorbu pěny

4. čisté a chladné sklenice

Čistota skla je důležitá, pokud je sklenice dobře umytá, lépe drží pěnu a tvoří se tzv. kroužky

5. ideální teplota piva

Na čepované pivo na stole má mít teplotu 7 stupňů

6. správné čepování

Bohatá pěna, nejlépe 3 cm vysoká Pivo se čepuje po skle, sklenice na nakloněna pod úhlem 45%, pomalu se tvoří nízká pěna. Pod ní se natlačí dostatek husté krémovité pěny. Pivo se nesmí čepovat z velké výšky, přelévat z jedné sklenice do druhé, pěna se nesmí "ukrajovat" ze sklenice.

7. čistota pivních trubek

Každá den by měl výčepní propláchnout celé pivní vedení vodou. Dále provést sanitaci - dokonalé promytí a dezinfekci - to je optimální jedenkrát za týden

8. čepovat pivo s láskou a úsměvem!

Pokud je tohle vše dodrženo, pivo si uchová svoje chuťové vlastnosti až do doby, než zmizí pěna.

V mnohých restauracích se můžete o dobré kvalitě čepovaného Plzeňského Prazdroje přesvědčit Certifikátem kvality. Ten je garancí pro spotřebitele, že právě v této hospodě bude pivo v pořádku. Ze dvaadvaceti tisíc hospod, které čepují Plzeňský Prazdroj, vlastí certifikát devět set z nich.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Na zamýšlenou a především nutnou rekonstrukci komplexu historických budov bývalého pivovaru v Roudnici nad Labem shání jeho majitel, americký občan, nadále finance. Především střecha hlavní budovy je přitom v dezolátním stavu.

„V objektu byl na kontrole statik, podle něj je hlavní budova v pořádku. Se střechou je to ale špatné, část totiž majitel odkryl s úmyslem vyměnit krytinu, podle našich informací mu však na poslední chvíli zrušili dotaci, a tak je část střechy zakrytá pouze plachtou,“ uvedla vedoucí roudnického Stavebního úřadu Zuzana Kmoníčková.

Podle informací Deníku měl majitel objektu nařízené zabezpečovací práce, které se týkaly zmiňované střechy. „To splnil, šlo o to, aby se neuvolňovaly střešní tašky a nehrozil jejich pád do ulice,“ potvrdila Zuzana Kmoníčková.

Jednání o vyřešení problému s chátrajícím areálem vysloužilého pivovaru však podle starosty Roudnice nad Labem Zdeňka Kubínka probíhají. „Situaci značně stěžuje fakt, že majitel žije trvale v Texasu, z toho také vyplývá obtížnost jednání,“ vysvětluje starosta.

Podle plánů vlastníka objektu by bývalý pivovar měl sloužit jako ubytovací kapacita, ve velkém sále by se měly konat koncerty, výstavy a další kulturní akce. Vmalém množství by zde dokonce měla být obnovena výroba piva, kterou ukončil pivovar v sedmdesátých letech minulého století. Opravený pivovar by měl také jako ubytovací kapacita sloužit především k rozvoji cestovního ruchu na Roudnicku. Jeho výhodou je totiž bezprostřední blízkost vlakového nádraží. Projekt počítá také s rozvojem říční dopravy.

V posledních letech se však objekt stal rájem pro zloděje kovů. „Čas od času sem naše hlídka zajíždí. Vzhledem k tomu, že je to soukromý objekt a my nejsme najatá bezpečnostní agentura, nemůžeme areál hlídat neustále. Máme na starost celé město,“ uvedl Martin Müller, velitel roudnických městských strážníků.

Technický stav budov zhoršila také povodeň v roce 2002, kdy byl areál zaplaven do výše 120 centimetrů.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Michal Závada | Foto: Karel Pech

Britský pivovar Scottish & Newcastle (S&N) vo štvrtok odmietol ďalšiu, zvýšenú ponuku na prevzatie od popredných výrobcov piva.

Dánsky Carlsberg a holandský Heineken ponúkli za jednu akciu S&N 780 pencí, čím celú spoločnosť ocenili na 7,6 mld. libier (GBP). Predstavitelia britského pivovaru túto ponuku odmietli so slovami, že "nebola konkurencieschopná" a uviedli, že sú ochotní rokovať, avšak ak bude cena minimálne 800 pencí za akciu, alebo 7,8 mld. GBP.

Vedenie Scottish & Newcastle tak odmietli už druhú ponuku od konzorcia Carlsberg/Heineken. Britská spoločnosť povedala prvýkrát nie koncom októbra, kedy za jej akciu európski rivali ponúkli 750 pencí, resp. 7,3 mld. GBP za celú firmu. Podľa analytikov bude pre konzorcium veľmi náročne zvýšiť ponuku bez toho, aby znížili hodnotu pre svojich vlastných akcionárov, a to obzvlášť pre Carlsberg, ktorý by z dodatočnej sumy musel zaplatiť 83 %.

Heineken a Carlsberg majú záujem o rozdelenie koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Heineken chce získať podiel v ruskom pivovare Baltic Beverages Holding a tiež podiel na francúzskom a gréckom trhu, zatiaľ čo Carlsberg by rád prevzal kontrolu na britským trhom a zvyšnými európskymi trhmi.

Zdroj: ETrend.cz

Současná vláda Mirka Topolánka podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče ve svém funkčním období neprodá pivovar Budvar. Podle něj je to věcí politické diskuse a budoucí vlády. Gandalovič to uvedl v rozhovoru zveřejněném na internetových stránkách ministerstva.

V dlouhodobém horizontu ale ministr prodej pivovaru připouští. "Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Osobně si myslím, že stát žádný pivovar vlastnit nemusí," řekl Gandalovič.

MZe v současné době usiluje o přeměnu českobudějovického pivovaru ze státního podniku na akciovou společnost, který budoucí privatizaci podniku umožní. Do výběrového řízení na poradenství se přihlásily tři firmy, vítěze vybere komise, která zasedne poprvé v lednu. Cílem je zajistit právně nezpochybnitelnou přeměnu, aby nemohla být v soudních sporech zpochybněna právní kontinuita firmy.

Často se vedou spekulace o prodeji Budvaru americké skupině Anheuser-Busch, která vede s českým pivovarem ve světě desítky sporů o ochrannou známku. "V tuto chvíli nepotřebuji na takovou otázku vůbec odpovídat," vyhnul se Gandalovič odpovědi.

Zdroj: Česká média.cz

Kuriózní sudy s pivem pustil do oběhu Žatecký pivovar.

Datem jejich minimální trvanlivosti je podle razítka 31. únor. Den, který neexistuje! Jeden ze zaměstnanců špatně nastavil datum na razítku.

"Asi jsme přispěli sběratelům kuriozit," usmíval se obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Připustil ale, že problém by mohl nastat, kdyby chtěl někdo sud reklamovat. "Netuším, jak bych to řešil," dodal.

Zdroj a foto: Blesk.cz | Autor: Jana Ulrichová

Pokud to nepřeženeme, tak opravdu je. O jeho pozitivních účincích věděli již staří Sumerové a vařili ho i Keltové a Vikingové. „Pivní“ popularita stále roste, dnes především ve východních zemích. V naší republice se dnes mluví o spotřebě téměř 160 litrů piva na osobu za jeden rok.

Pivo je jediným alkoholickým nápojem, který obsahuje významné množství vitaminů a minerálů. Celkem obsahuje kolem dvou tisíc různých sloučenin. Vypitím jednoho litru piva je pokryta například velká část denní dávky zinku, hořčíku, mědi, železa, fluoru, draslíku a fosforu. Tento velmi dobře známý mok obsahuje vysoké množství antioxidantů, a má také antisklerotický účinek, v nižších dávkách snižuje krevní tlak a příznivě působí na ledviny. Je pivo opravdu zdravé?

A jaká je doporučená denní dávka? Odborníci nedoporučují překročit dvě třetinky denně pro ženy a dva půllitry pro muže denně, a to nejlépe po obědě a večeři. Pokud navíc upřednostníte nealkoholické pivo, máte téměř vyhráno, protože je jednoznačně ze všech nejzdravější. Tak tedy na zdraví!

Zdroj: Doktor-zdraví.cz

Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni navštívilo v uplynulém roce rekordních 184 573 návštěvníků. Prohlídkové okruhy lákají i turisty ze zahraničí. Kromě tuzemských hostů přijelo nejvíce návštěvníků z Německa. Mekku světového pivovarnictví si ale prohlédli i turisté z Taiwanu, Tasmánie nebo Islandu. Mezi návštěvníky se objevil například peruánský velvyslanec v ČR nebo známý česko-americký fotograf Gerd Ludwig, držitel ocenění International Photography Awards 2006 (cena je odborníky považovaná za obdobu filmových Oscarů ve světě fotografie).

V roce 2007 navštívilo pivovar a muzeum meziročně o 15 % více návštěvníků, celkem 184 573 osob. Tyto statistiky přitom nezahrnují hosty různých kulturních akcí, především Pilsner Festu. Největší meziroční nárůst zaznamenali turisté ze Slovenska (+ 101 %) a Velké Británie (+ 63 %). Potěšil také nárůst počtu tuzemských turistů o více než 28 %. Zajímavým jevem je zvyšující se podíl individuálních návštěvníků z Německa, odkud do Plzně většinou přijížděly organizované skupiny.

„Jsme rádi, že stále více příznivců piva Pilsner Urquell, které je bezesporu součástí české kultury a historie, se přijíždí osobně seznámit s tímto fenoménem přímo do pivovaru. Zájemci poznají slavnou historii prvního spodně kvašeného ležáků přímo v jeho „rodišti“, seznámí se s výrobním procesem a porovnají technologická zařízení ze třech různých století. V ležáckých sklepích si navíc ověří teorii, že pivo chutná nejlépe přímo ze sudu,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje. Za posledních pět let se celková návštěvnost zvedla o polovinu.

Během roku 2007 se v areálu pivovaru konala celá řada kulturních akcí, například série letních koncertů Léto s Prazdrojem (dalších 12 tisíc návštěvníků) nebo Jazzfest. Na začátku října pak byla vrcholem oslava 165. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell – Pilsner Fest. Ten poprvé ve své historii vykročil za bránu pivovaru a stal se celovíkendovou zábavou pro desítky tisíc lidí.

Mimo prohlídek muzea a pivovaru mohou zájemci navštívit největší pivnici v Čechách Na Spilce, autentický šenk Na Parkánu, výstavy v Návštěvnickém centru nebo akce na nádvoří pivovaru. V letošní sezoně připravujeme otevření nové expozice v budově historické varny, která moderním způsobem představí unikátní proces výroby piva Pilsner Urquell.

V pivovaru se líbí i filmařům a TV štábům

Kromě vzrůstajícího počtu českých i zahraničních návštěvníků se Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum může pochlubit stále častější návštěvou filmařů z celého světa. Na začátku července zde natáčela Česká televize dokument o Plzeňském kraji do oblíbeného cyklu Na cestě s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem. Hamburská televize NDR natočila krátký dokument Tajemství výroby jedinečného piva Pilsner Urquell. Neméně zajímavou událostí byla návštěva kanadské televize Tgtv inc., s cestovatelským pořadem The Travel Guy, prezentující zajímavou formou jednotlivé země. Do Plzně přijel vloni točit také Tchajwanský televizní štáb GTV.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Báječná příroda za poloviční ceny! Ke dvěma porcím malebnosti třetí zdarma! Východočeský Žamberk by si mohl půjčit slogany z právě probíhajících výprodejů. A to bez obchodnické nadsázky. Městečko skutečně nabízí to, co mnohá velká města postrádají: útulný kout s kostelem, poctivým čtvercovým náměstím, klikatící se řekou a hustými lesy za humny.

Jak Žamberk, tak okolní kopce a údolí lze moderní terminologií pojmenovat jako "outlet české přírody". Čistá krajina značkových parametrů a její lidské módní úpravy už trochu po sezoně. Stále ale pěkné, funkční a kvalitní. Tohle není mondénní Špindlerův Mlýn, nýbrž poctivé orlické podhůří s ryzí lidovostí.

Žamberk, který vznikl ve druhé polovině 13. století na místě původní slovanské osady při obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem, je město, kde se zesměšní každý, kdo by chtěl jídlo zapíjet cizími pivy jako Heineken nebo Stella Artois. Tady se sluší pít zdejšího Kance, nepasterovaný ležák vařený v místním minipivovaru už deset let.

Jako se vedou spory o to, zda dříve bylo vejce či slepice, můžete se přít, co je první pamětihodností Žamberka při příjezdu od Hradce Králové. Pro někoho to bude muzeum po pravé straně silnice, pro jiného pivovar, jehož vchod je přesně proti dveřím muzea na levé straně silnice. Pivovar je také jediným místem ve městě, kde lze ochutnat Kance čerstvě natočeného. V ostatních hospodách ho mají jen v lahvích. Pípa se roztáčí od středy do neděle vždy ve čtyři hodiny odpoledne a zavírá se v deset večer. Kdo by si chtěl Kance přivézt domů, může si ho ve všední dny koupit stočeného do lahví ve zdejší pivovarské prodejně.

Silný dravec, slabý kňour

Více než čtyři sta let je kanec také součástí městského znaku. Původně měl Žamberk ve znaku Minsterberskou orlici, kterou v roce 1576 doplnil majitel panství Mikuláš z Bubna o divočáka. K novému a dodnes používanému znaku se vztahují hned dvě legendy.

Ta první říká, že na kance pobíhajícího na louce u zámku se snesla orlice a usedla mu na hřbet. Výjev, který z okna spatřila zámecká paní, se pak dostal do městského erbu. Druhá pověst zase vypráví, že na louku u města přilétl orel a jako kořist si vyhlédl malé divoké prase. V pařátech měl údajně takovou sílu, že do nich divočáka sevřel a ukořistil.

Ať už platí první či druhá legenda nebo zcela jiná událost, znakem Žamberka je po dlouhá staletí zlatý štít, který má ve spodní části zelený trávník. Stojí na něm kanec s černou srstí a na zádech má černo-červenou orlici se zlatými spáry a zobákem.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Václav Poustka | kráceno

Rušno bylo ve středu dopoledne v areálu pivovaru Budvar v Českých Budějovicích. Policisté kvůli hrozbě bombou museli pivovar evakuovat. "Policie evakuovala celý areál pivovaru, tedy všechny zaměstnance, kteří byli v tu dobu v práci. Celkem se jednalo o 260 osob," řekla serveru Nova.cz mluvčí českobudějovické policie Regina Tupá.

"V 8.22 oznámil mužský hlas na tísňovou linku uložení nástražného výbušného systému v areálu Budvaru," doplnila mluvčí.

"Na místo dorazila kompletní výjezdová skupina, to je policisté s psovody a pyrotechniky, hasiči a strážníci městské policie a prohledávali areál pivovaru," uvedla Tupá.

"V 10:15 bezpečnostní opatření skončilo. Žádný výbušný systém nenašel," uvedla mluvčí. Zatím není jasný ani motiv, policie nemá představu ani o možném pachateli, odpověděla mluvčí na otázku, zda má policie představu, kdo by mohl za výhrůžkami stát.

Nikdo nebyl zraněn

"V průběhu akce nedošlo k žádným zraněním osob. V případu bylo započato trestní řízení s podezřením na spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy," řekla mluvčí. "V případě odhalení pachatele a prokázání jeho viny mu hrozí trest ve výši 6 měsíců a 3 roky vězení nebo peněžitý trest," dodala Tupá. Škoda ještě nebyla vyčíslena.

Výroba stála hodinu a půl

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Výroba se v podniku zastavila na zhruba 1,5 hodiny. "Nějaké škody vznikly, ale to se musí ještě spočítat," řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Nevyloučil, že bude společnost škodu vymáhat po viníkovi, pokud ho policisté odhalí.

Zdroj: Nova.cz | Autor: Zuzana Zemanová

Rodinný pivovar Bernard v roce 2007 dosáhl rekordního výstavu přesahujícího 156.000 hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard.

"Meziročně stoupl výstav pivovaru o 12,9 procenta na 156.520 hektolitrů v roce 2007, což představuje 31,304.000 půllitrů piva. Počet obyvatel trvale žijících v České republice je 10,350.000," počítá spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a upřesňuje: "Každý obyvatel České republiky si tedy v loňském roce mohl pochutnat nejméně na třech epasterizovaných pivech Bernard, to je nejvíce v celé čtyřistadesetileté historii pivovaru."

Přitom podíl desetistupňového světlého piva Bernard klesl z 49,2 procent na 45,0 procent a naopak na domácím trhu vzrostl prodej prémiových ležáků s

přísadou jemných kulturních kvasinek v originálních lahvích s patentním uzávěrem celkem o 63,7 procent. Zároveň výrazně stoupl prodej nealkoholických piv "Bernard s čistou hlavou" světlého i jantarového.

Jejich podíl na výstavu byl v roce 2006 1,43 procenta, v roce 2007 dosáhl 6,21 procenta. Celkový prodej lahvového piva po červnovém zavedení riginální lahve Bernard vzrostl o 57,3 procenta. V roce 2006 činil výstav piva Bernard 138.600 hl.

Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597 a v roce 1991 zprivatizován. Vaří celkem devět druhů nepasterizovaného piva Bernard, včetně nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free Jantar, a to z vlastního sladu z Rajhradu.

Pivovar získal několik ocenění, mezi nejvýznamnější patří první místo v degustační soutěži České pivo 2007, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. V nově vzniklé kategorii nealko piv bylo Bernard Free historicky prvním nealko pivem v České republice, které tento úspěch získalo.

Pivo se expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Zdroj a foto: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Největší český výrobce i exportér piva loni v ČR prodal 8,1 milionu hektolitrů piva a do zahraničí vyvezl více než 900.000 hektolitrů piva.

Plzeňský Prazdroj, který tvoří závody Plzeň, Nošovice a Velké Popovice, prodal loni na českém trhu o dvě procenta více piva oproti roku 2006, kdy uplatnil na domácím trhu téměř 8,1 milionu hektolitrů. Meziroční nárůst v letech 2006/2005 činil jedno procento. Přesné objemové výsledky budou známé na tiskové konferenci 29. ledna, řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Přímý export největšího českého výrobce i exportéra piva se meziročně zvýšil ze 786.000 na více než 900.000 hl. Za rok 2005 to bylo 703.000 hl. "Od roku 2000 narostl vývoz dvojnásobně. Dalšího zdvojnásobení chceme dosáhnout v následujících pěti letech," řekl Mareček. Pilsner Urquell směřuje do 56 zemí, Velkopopovický Kozel do 30 a Gambrinus do deseti zemí. Dalších zhruba dva miliony hektolitrů piva vyrábí Prazdroj v licenci na Slovensku, v Rusku, Maďarsku a Polsku.

Ředitel svazu pivovarů Jan Veselý odhadl, že za loňský rok dosáhne české pivovarnictví výstavu 20 milionů hektolitrů. Předloni vyrobilo 48 průmyslových pivovarů rekordních 19,79 milionu hl, o 3,8 procenta více. Z toho pivovary vyvezly 3,54 milionu hl, což bylo zvýšení o 14 pct. Meziroční nárůst exportu 2007/2006 má být nižší. Spotřeba piva na jednoho Čecha se udrží na 158 litrech za rok.

Na českém trhu piva má Prazdroj poloviční podíl

Prazdroj, který tři roky plně vlastní druhé největší uskupení pivovarů světa SABMiller, prodal předloni 10,7 milionu hl piva, což byl růst 5,7 procenta. "K tomu přispěl zejména prodej v zahraničí, což bude pokračovat i v dalších letech," řekl loni v lednu generální ředitel Mike Short. Export roku 2006 činil 786.000 hl a posílil o 10,6 pct.

Od dubna 2006 do konce března 2007, tedy za fiskální rok skupiny, činil prodej 10,89 milionu hl. Za toto období utržila firma 14,42 miliardy Kč, o 6,4 pct. více, čistý zisk vzrostl o 2,6 procenta na 3,46 miliardy korun. Výsledkům pomohly investice a export.

Firma s polovičním podílem na českém trhu piva chce v ČR do deseti let investovat 15 miliard Kč. Za finanční rok do března 2007 vložila do technologie, obalů a podpory prodeje 3,5 miliardy korun. Loni plánovala podobnou sumu, hlavně do podpory prodeje.

Podnik loni zdražil pivo v listopadu pivo o šest až osm pct.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Staněk

V roce 2007 vystavil pivovar Budějovický Budvar, n.p. celkem 1 253 159 hektolitrů piva. Tento výsledek znamená výrazný meziroční nárůst produkce o 8,7 %. Celková výroba českých pivovarů se v roce 2007 přitom zvýšila jen asi o 1 %. Prodej piva z Budějovického Budvaru vzrostl v tuzemsku o 11,5 %. Budějovický Budvar dosáhl v roce 2007 také nejvyššího exportu ve své historii. Do 53 zemí celého světa vyvezl 587 000 hektolitrů piva, to je o 5,8 % více než v roce 2006. V roce 2007 byly realizovány první dodávky piva do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.

Budějovický Budvar, národní podnik, pokračoval i v roce 2007 v trendu zvyšování prodeje piva. Zatímco v roce 2006 vystavil pivovar 1 152 000 hl piva (o 5 % více než v roce 2005), v roce 2007 činil výstav Budějovického Budvaru celkem 1 253 159 hektolitrů. Tento výsledek znamená meziroční zvýšení o 8,7 %. Celková produkce českých pivovarů se v roce 2007 zvýšila asi o 1 % a dosáhla objemu 20 miliónů hektolitrů.

„Ceníme si především výsledků na domácím trhu. Navýšení našeho prodeje v České republice je mnohem vyšší, než byl růst české spotřeby,“ říká ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar prodal v tuzemsku 666 159 hektolitrů, což je o 11,5 % více než v roce 2006. Spotřeba piva na českém trhu přitom vzrostla jen asi o 1 % na celkových 16,4 mil. hektolitrů a Budějovický Budvar tak posílil svůj tržní podíl. K nárůstu domácích prodejů výrazně přispěla nová značka světlého výčepního piva Pardál. Pardál se prodával od 1. března 2007 a to pouze v oblasti jižních Čech. Pivo Pardál se těšilo mimořádnému zájmu zákazníků a výsledky jeho prodeje několikanásobně předčily původní očekávání. V roce 2008 se pivo značky Pardál bude prodávat na celém území České republiky.

Vynikajících výsledků dosáhl Budějovický Budvar i v zahraničí, když vyvezl nejvíce piva ve své 112-leté historii. Export do 53 zemí dosáhl objemu 587 000 hektolitrů piva, převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. Meziroční zvýšení exportu činí 5,8 %, což je dvojnásobek růstu celkového českého exportu piva. „Rekordní objem exportovaného piva považujeme za velký úspěch. Většinu našich prodejů realizujeme v zemích Evropské Unie, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá. Navíc se nepodbízíme cenou a naše pivo patří ve všech zemích mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků,“ doplňuje Robert Chrt. V roce 2007 vyvezl Budějovický Budvar svůj ležák poprvé v historii do tří zemí: Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Ve věku nedožitých osmdesáti dvou let zemřel nestor českého pivovarnictví pan Ivo Hlaváček. Po dlouhá desetiletí se podílel na zachování a úspěchu značek Pilsner Urquell a Gambrinus. V pivovaru Plzeňský Prazdroj a Gambrinus pracoval více než třicet let. Také po odchodu do důchodu byl neustále aktivní a mimo jiné se zasloužil o založení pivovarské knihovny.

„Pivovarnictví představovalo pro Iva nejen zaměstnání, ale také poslání a celoživotní radost. Vychoval celou generaci českých pivovarníků, kteří nyní šíří slávu českého piva dál po světě,“ připomněl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Smuteční obřad a pohřeb se bude konat v obřadní síni plzeňského krematoria v pondělí 14. ledna ve 14:00 hodin.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje