Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Hradec Králové


Stavebnicové minipivovary

Z pivovaru zbyl jen název a vzhled

[čtvrtek, 4. červen 2009]

Přinášíme další díl seriálu o místech, která se za posledních 20 let výrazně proměnila

Rambouskův minipivovárek v prosklené kanceláři ve vstupní hale Krajského úřadu v Hradci Králové je jen slabou náplastí na někdejší pivovar v těchto místech, který vařil oblíbené ležáky Hradecký či Královský lev.

Na staré fotografii pořízené z Bílé věže v roce 1980 je vidět areál hradeckého pivovaru s rozestavěnou novou lahvovnou. Současný snímek ukazuje rekonstruovaný areál s novým Pivovarským náměstím a zejména s budovou krajského úřadu, jejíž dva komínky na střeše si vzaly vzor z pivovarské varny ze začátku minulého století.

Ačkoliv se v poslední době stává, že některým opuštěným pivovarům v kraji vdechne život parta nadšenců, opraví ho a začne v něm vařit pivo zejména pro turisty a fanšmejkry, hradecký pivovar toto zmrtvýchvstání určitě nečeká. Rekonstrukce celého areálu byla kompletní a někdejší pivovar dnes připomíná jen název (Regiocentrum Nový pivovar) a průmyslová architektura hlavní budovy úřadu s typickými komínky. V místech, kde bývala varna, jsou dnes moderní kanceláře a na místě někdejší sladovny je několikapatrový parkovací dům.

Na značky Hradecký lev, Votrok, Královský lev či Královskou desítku pamětníci už jen vzpomínají. „Ještě dnes potkávám lidi, kteří mi říkají, že se jim po hradeckém pivu stýská,“ říká někdejší ředitel hradeckého pivovaru Jiří Vlček. V pivovaru strávil 16 let. Ve své kanceláři pečuje o vzácnou památku - kachel z jedné hradecké spilky, což jsou obří vany, kde pivo kvasilo.

Bylo to takové poctivé pivo,“ tvrdí, když se ho někdo ptá na kvalitu tehdejšího moku. „Tehdy se všechna piva nepasterizovala, měla kratší životnost, hostinští je museli objednávat častěji. Hradecké pivo bylo kvalitní, svědčí o tom i řada ocenění, která jsme získali,“ říká Vlček.

Hradecké pivo pil i prezident

Hradecké pivo ochutnal v roce 1990 i tehdejší prezident Václav Havel. V plechovém tupláku mu ho nabídl právě Jiří Vlček.

O hradeckém pivu se říká, že mělo charakteristickou karamelovou příchuť i tmavší barvu, protože se vařilo v plynové varně. Na kvalitu piva má velký vliv i voda. Pivovar využíval několik studní. Ta hlavní byla mezi řekou Orlicí a zimním stadionem.

Byla to hluboká artéská studně, voda z ní putovala trubkami pod stadionem. Další studně byly například v Jiráskových sadech. Voda se ale musela čerpat do velké výše, což bylo dost nákladné. Pivovar měl celkově vyšší náklady než jiné závody, protože byl postaven do výše a rozpracované pivo cestovalo nahoru a dolů. I já jsem se dost našlapal po schodech, když jsem kontroloval provoz, protože osobní výtah tam nebyl. Dodnes si pamatuji, že tam bylo 160 schodů,“ vzpomíná bývalý ředitel.

Právě umístění pivovaru provázely v novodobé historii problémy. V 90.letech si lidé z domů na Velkém náměstí stěžovali, že jim praskají stěny, když kolem nich jezdí těžké kamiony. „V době, kdy jsem v pivovaru ještě pracoval, uvažovalo se, že se postaví nákladní výtah, který by kamiony z ulice Čs.armády zvedal na nádvoří. O zakázku se ucházela jedna anglická firma, ale nakonec z toho sešlo, protože by to byla velmi drahá investice,“ vzpomíná Vlček.

Pivovar dával tomuto koutu historického centra i jednu zvláštnost: do okolí se šířila vůně chmele z právě uvařeného piva. „Pivo se opravdu v první fázi chladilo pod stříškou na vzduchu v takové obřímělké vaně na střeše jedné z budov. Dnes je v ní univerzitní katedra výtvarného umění. Když se pivo uvaří, má sto stupňů a je třeba ho rychle zchladit. Proto se pouštělo do ocelové vany zvané štoky. A krásně vonělo. Když se ochladilo, následovalo strojní chlazení. Dnes se všechno dělá uměle, ale tenkrát se ještě využívala příroda,“ říká Vlček.

U zrodu pivovaru stáli hradečtí měšťané

Pivovar postavili v roce 1844 majitelé domů, kteří měli právo vařit doma pivo; říkalo se jim právovárečníci. Jejich majetkový podíl byl formou práva várečného zapsán na jejich domě. Právo nemohlo být prodáno samostatně bez domu a dům nemohl být prodán sám bez práva. V roce 1948 byl veškerý majetek Právovárečného měšťanstva znárodněn. Jejich potomci si hradecký pivovar v roce 1994 nejdříve pronajali, krátce poté jej získali do vlastnictví. Pivovar měl asi stovku vlastníků. Nejvíc piva - 302 tisíc hektolitrů prodal pivovar v roce 1992, zhruba pětinu exportoval mimojiné na Slovensko, do Itálie, Řecka, Pobaltí i USA. Postupně výroba klesla pod 100 tisíc hektolitrů a v červnu v roce 1999 Právovárečný pivovar Hradec Králové skončil v konkurzu. „Bylo mně to líto, že skončil, ale v té formě, v jaké byl, se asi nemohl udržet. Měl příliš mnoho vlastníků a z ekonomického hlediska nemohl přežít. V té době měly potíže i jiné pivovary. Ale například právovárečný pivovar v Poličce funguje dodnes,“ říká Vlček.

O areálu pivovaru uvažoval magistrát i kraj Chátrající budovy nakonec zachránil kraj, který rozhodl, že v areálu vznikne krajský úřad, parkovací dům a prostory pro univerzitu. „O nějakém využití uvažoval magistrát i kraj. Návrhy, že se areál rozprodá podnikatelům, neprošel. Protože budovy na sebe navazují, musel se brát jako jeden celek a tři čtvrtě miliardy korun na rekonstrukci tehdy nikdo neměl. Záchrana přišla v pravou chvíli a výsledek se podařil. Vzpomínám si, že pro financování stavby hlasovala po roce 2000 drtivá většina krajských zastupitelů, nebyla to jenom ODS. Stavba se mi líbí, že zachovala průmyslový ráz budov,“ říká někdejší ředitel pivovaru a pozdější přednosta hradeckého okresního úřadu Jiří Vlček. Odpůrci rekonstrukce však kritizovali jeho vysokou cenu. Přestavba přišla na více než jednu miliardu korun, ale úřad ji splácí formou leasingu.

V bývalém pivovaru je nyní krajský úřad s galerií Vladimíra Preclíka, univerzitní katedra výtvarné výchovy, Centrum evropského projektování, regionální zastoupení CzechInvestu, Eurocentrum a pracoviště ministerstva pro místní rozvoj. Součástí areálu, který získal ocenění Stavba roku 2008, je pětipodlažní parkovací dům s více než 450 místy a nové schodiště přístupné od zimního stadionu.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek


Městský pivovar omládl

[středa, 28. leden 2009]

Kromě ocenění Stavba roku zvítězil tento projekt i v hlasování veřejnosti na internetu. Rozsáhlá rekonstrukce několika objektů bývalého hradeckého pivovaru na okraji historického jádra lidi zaujala natolik, že jí poslali více než 18 tisíc hlasů. Investorem této stavby byl Immorent ČR s.r.o., projektantem ateliér 3Q Project a.s. a generálním dodavatelem Skanska CZ a.s.

Kulturní památka chátrala

Stavba Regiocentra je unikátní v tom, že dává nové mnohostranné využití zaniklému pivovaru. Lidem se otevřelo příjemné místo v historickém centru krajského města, kam mohou chodit za svými úředními záležitostmi i za odpočinkem. Díky rekonstrukci se podařilo nahradit chátrající objekt příjemným veřejným prostorem. "Byla tato stavba pro vaši společnost něčím výjimečná?" zeptali jsme se projektového manažera společnosti Skanska CZ, závod Morava, Martina Krumnikla.

"Byla, a to jak polohou, tak i rozsahem rekonstrukce. Jednalo se totiž o zhotovení stavebního díla od vypracování dokumentace a získání stavebního povolení přes realizaci až po kolaudaci a předání díla k užívání. Vlastní rekonstrukční práce se týkaly areálu bývalého pivovaru Hradec Králové, který již několik let chátral a byl v podstatě ostudou města. Areál se nachází v samém historickém centru Hradce Králové, nad soutokem řek Labe a Orlice, v městské památkové zóně a jeho některé objekty byly zapsány na listině kulturních památek České republiky," uvedl.

Projekt představuje rozsáhlou rekonstrukci několika pivovarských objektů. Vycházel z rozhodnutí vrátit celý soubor do původní hmotnosti a půdorysu, v jakém historicky vznikl. Jeho autoři vyšli z nutnosti odstranit z jinak architektonicky zajímavého komplexu hospodářských budov zcela devalvující dostavby ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, tedy varnu, sladovnu, lahvovnu a trafostanici. Tyto historicky bezcenné a hyzdící objekty stavbaři zbourali a některé z nich nahradili novými. Všechny zajímavé části komplexu však zůstaly zachovány a v principu byly i velmi pietně - ovšem s ohledem na potřeby moderního života - renovovány. Tím se podařilo celý areál odlehčit.

Úřad, univerzita i komerční plochy

Regiocentrum Nový pivovar má půdorys ve tvaru písmene C s navazujícími garážemi, restaurací a univerzálním sálem pro 150 lidí. Další prostory jsou určeny pro instituce, univerzitu a komerční plochy. Součástí areálu je výstavní galerie, malý pivovar s restaurací, několik komerčních prostor a banka. Nově vzniklé Pivovarské nádvoří se stalo přirozeným místem pro setkávání lidí a pod jeho úrovní je k dispozici několik stovek parkovacích míst, která v centru města doposud chyběla.

Do objektu přesídlili úředníci Královéhradeckého kraje a Katedra výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové. Krajský úřad bude nemovitost splácet a následně se stane jejím vlastníkem. Předtím sídlil v domě po někdejším krajském výboru KSČ, který si nechal za 150 milionů korun opravit. Do budovy se však vešly jen necelé dvě třetiny zaměstnanců, zbytek úředníků pracoval na dvou jiných místech ve městě.

Třetí historické náměstí

"Stavba administrativního centra byla výjimečná složitostí a rozsahem - šlo o investici zhruba jedna miliarda korun. Při vytváření koncepce jsme si mohli vybrat variantu, při které byl vytvořen nový vnitřní prostor. Tím vznikl novodobý útvar - třetí náměstí v rámci městské památkové rezervace města. Tato nová struktura byla dopravně zapojena do urbanismu města pěšími vstupy, schodištěm a vjezdy. Soubor budov je historickým vývojem místa od gotiky do 19. století se soudobými dostavbami, které změnilo své funkční využití a po dvou stoletích umožnilo vstup veřejnosti do této části města. Touto stavbou jsme dostali možnost vytvořit nové náměstí s použitím historických budov, což je v Evropě mimořádné," informoval nás ing. arch. Pavel Tušl z ateliéru 3Q Project a.s.

Nové prostory a pohledy

Co bylo na stavbě nejzajímavější a co nejobtížnější? Podle Martina Krumnikla nejobtížnější byla asi logistika pro celý, téměř hektarový areál. "Přístupová cesta vede přes Malé a Velké náměstí v Hradci Králové a to ještě s omezením váhy vozidla na maximálně 3,5 tuny. Pro názornost si zkuste představit zásobování stavby, kdy se předpokládá, že na stavbě bude denně pracovat téměř tisíc lidí. Areál a budovy byly více než 150 let využívány pro výrobu piva, přičemž po rekonstrukci měly sloužit pro administrativní účely. To zahrnuje mimo jiné i zasedací sály, jednací místnosti, učebny a ateliéry, které měla využívat Univerzita pro svou Katedru kultury. Jen díky precizní přípravě a nasazení, které jsme koordinovali s generálním projektantem - 3Q Project a.s. - a s jejich vybranými externími projektanty, jsme mohli celé dílo zdárně dokončit. Zároveň se touto rekonstrukcí otevřely pro obyvatele i návštěvníky Hradce nové prostory a pohledy na část města, která dlouhou dobu nebyla pro každého přístupná," uvedl.

Propojili staré s novým

Architekt Tušl zase soudí, že nejzajímavější a nejobtížnější bylo provozně a architektonicky spojit do funkčního areálu budovy, které prošly historickým vývojem po osm století, a dodržet platné požární a hygienické normy, předpisy a požadavky památkové péče, archeologů a současně vytvořit parkování pro 480 aut, které je z části pro veřejnost, a tím současně řeší deficit parkování v centru města.

"Stavba používá všechny současné stavební technologie. Nejzajímavější bylo použití milánských stěn při hloubení vnitřního prostoru, které jeden metr od nejstarších budov stabilizovaly staveniště ve výšce 18 metrů mezi okolními budovami. Dále způsob zajištění archeologických památek, které zůstaly zavěšeny v prostoru parkingu a vstupní haly - in situ. Tyto památky byly provizorně stabilizovány ve své poloze a během výstavby byly postupně vyneseny novými nosnými konstrukcemi tak, že byly splněny požadavky archeologů," uvedl Pavel Tušl.

Práci měli i archeologové

Netradičním postupem se dá nazvat zachování dvou artefaktů, které musely být zachovány "in situ", a to doslova. "V této lokalitě jsme předpokládali, že se objeví dobové odkazy, ale jejich význam a náročnost jejich zachování si neuměl představit před stavbou nikdo. Komplex budov je postaven tak, že část budov leží na návrší a část zasahuje i pod toto návrší přibližně 14 metrů níže. Proto jsme plánovali zeminu z vnitřní části odtěžit a vzniklý prostor využít pro parkování automobilů. Ještě před odtěžením zeminy zde místní archeologové objevili téměř 2500 kusů různých pozůstatků, které vypovídaly o dějinách Hradce. Mezi jinými se našla jedna téměř zachovalá dělová koule nebo části nádob z dob, kdy zde žili Keltové. Největším objevem byl asi poměrně dobře zachovalý dřevohlinitý val z doby před přibližně 5000 lety. Část tohoto valu jsme zakonzervovali a zakomponovali do celé stavby v jeho původní poloze," informoval nás dále Martin Krumnikl. Druhým artefaktem je zachování částí středověkého opevnění. Přibližně metr vysoká parkánová bašta je rovněž zakomponována do stavby a zároveň je prezentována veřejnosti jako výrazná dominanta ve vstupní hale areálů.

"Dá se říci, že zachování těchto nálezů je ojedinělé a šité na míru pro danou stavbu. Unikátnost zachování těchto artefaktů spočívá právě v jejich prostorovém uchycení tak, aby zůstaly v původní poloze a všude okolo nich mohla vyrůst nová stavba. Pod těmito archeologickými nálezy se navíc nacházejí prostory pro parkování aut a nepřicházelo v úvahu, abychom o ně přišli. Proto jsme museli vymyslet speciální metodu, jakým způsobem tyto "drobečky" s hmotností okolo 70 a 40 tun podchytíme, podezdíme a zakomponujeme do stavby. Jak projektanti, tak i stavaři se hodně zapotili, ale výsledek myslím stojí za tu námahu. Celý areál je architektonicky a hlavně urbanisticky výjimečný, ale tato specialita z něj dělá i stavařský unikát," uvedl na závěr Martin Krumnikl.

Regiocentrum Nový pivovar

Projektant: Ing. arch. Pavel Tušl, spoluautoři ing. arch. Jiří Dařbuján, ing. arch. Miloslav Dědek, ing. arch.Helena Dařbujánová, ateliér 3Q Project a.s.

Generální dodavatel: Skanska CZ a.s., závod Morava

Investor: Immorent ČR s.r.o.

Zahájení výstavby: Duben 2005

Ukončení a kolaudace: Říjen 2007

Náklady stavby: 917,14 milionu korun

Zdroj: Hospodářské noviny iHNed.cz


Stavbou roku se v celostátní stejnojmenné soutěži stalo Regiocentrum Nový pivovar v Hradci Králové, v němž od minulého roku sídlí Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Spolu s ním prestižní titul obdržely ještě další čtyři stavby - hotel Park Holiday v Praze, Moravský zemský archiv v Brně, most přes řeku Odru a přes Antošovické jezero na dálnici D47 a obytný komplex v Horních Počernicích v Praze.

Foto

Tituly Stavba roku byly uděleny u příležitosti Dnů stavitelství a architektury v Betlémské kapli v pondělí 20. října. Kromě odborných cen byla udělena i cena veřejnosti, kterou získalo Administrativní centrum Královéhradeckého kraje. Tato stavba obdržela přes 18 tisíc hlasů v internetovém hlasování na adrese www.stavbaroku.cz, kde si mohla laická veřejnost prohlédnout všechny nominované stavby.

Stavba roku je každoročně udělována pěti stavbám bez rozlišení pořadí. Vybrané projekty obdržely plaketu, kterou si mohou připevnit na vítěznou stavbu. Porotci na vybraných objektech ocenili nejen architektonické řešení, ale například i zasazení do krajiny nebo spokojenost investora a uživatelů stavby.

Cílem soutěže, kterou vyhlašuje Nadace ABF, je seznámit odbornou i laickou veřejnost s úrovní českého stavitelství a architektury. Myšlenka vznikla roku 1992, kdy se Nadace ABF stala právním nástupcem Československého střediska výstavby a architektury a navázala na jeho čtyřiatřicetiletou tradici. Převzala i evropské setkání pro architekturu a stavitelství FOR ARCH. Soutěž Stavba roku je od té doby vyvrcholením veletrhu.

Soutěž Stavba roku tradičně organizuje Nadace ABF, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, ministerstvo průmyslu a obchodu a časopis Stavitel společnosti Economia. Během doby trvání soutěže posoudila porota více než 800 staveb. Letos se jich přihásilo 61.

Kdo se mohl přihlásit

Soutěž je určena pro stavby realizované na území České republiky bez ohledu na státní příslušnost projektanta, architekta stavby a místo registrace realizátorských firem. Příhlášeny mohly být jak stavby nové tak i rekonstrukce, pozemní stavby všeho druhu, urbanistické realizace u úpravy krajiny, stavby veřejné infrastruktury dopravní i technické, energetické i vodohospodářské stavby.

"Příklad těch, kteří získali ocenění nejvyšší, a mnozí i opakovaně, nechť je inspirací a pobídkou pro další tvůrčí práci architektů, inženýrů a stavbařů. O mnohých národech minulosti víme jenom to, co umíme přečíst ze zbytků jejich staveb. Realizace stavby, účast v tomto procesu, patří mezi ty lidské činnosti, které přinášejí jejím účastníkům naplnění, pocit užitečnosti a štěstí," vysvětluje pointu soutěže Jan Fibinger, předseda správní rady Nadace ABF.

Zdroj: Novinky.cz | Foto: ABF.cz | Kráceno


Pivo se vařilo a „pitci je odpravovali“ po krčmách. V krčmách bylo veselo a bujno. Zněl tady cimbál a ozývaly se všemožné hlasy. Šenkýři obsluhovali pilně „nedopity“, kteří zpravidla ztráceli nad sebou nadvládu. Zlé bývalo potom zjednat pořádek.

Proto roku 1527 v úterý po sv. Ondřeji, apoštolu božím, usnesli se městští konšelé, že šenk si musí každý šenkýř provozovat sám. Vydali hned předpisy týkající se nedovoleného vysedávání u piva a čepování piva v sobotu či v neděli v čase nešpor. Kdo nařízení porušil, musel pánům konšelům dáti na rathaus jednu kopu grošů českých. Kdo tak neučiní, bude opět potrestán.

Foto

Hradecké pivo patřilo mezi piva výborná a rovnalo se hamburskému, nejlepšímu pivu vůbec v tehdejší době. Pivo se vařilo v obecním pivovaru na radnici. Psal se rok 1527 a nařízení pánů konšelů bylo na světě. Vzpomněl jsem si na ně i jejich zaznamenání dějepiscem Solařem při čtení vyhlášky hradeckého magistrátu o zákazu pití piva z května letošního roku v určených lokalitách města Hradce Králové.

Hospod, hospůdek a výčepů je a bylo v Hradci Králové vždy dostatek, i když roku 1830 se to zdaleka nevyrovná. Jen v prostorách Velkého a Malého náměstí bylo tehdy otevřeno 42 výčepů piva!

Sběratel lidových zvyků, obyčejů a písní, spisovatel Karel Jaromír Erben, zařadil do svého díla „Prostonárodní české písně a říkadla“ téměř stovku pijáckých písní. Z Hradecka je tady pijáckých písní třináct.

„Kamarádi z mokré čtvrti“ byli po celých Čechách, a když se sešli, dávali „sobě nalít poznovu“. Pijácké písně patřily ke každému kraji, ale nebyly dokladem rozvětveného pijáctví. To jenom náš národní buditel a básník Karel Jaromír Erben pečlivě sbíral tyto písně, zaznamenával, srovnával, a tak je uchoval až po naše časy.

Pivo podněcovalo veselí a zpěv „když se tak pivečko pění, písnička daleko není“. Jenom bezmezná láska k pivu může ubezpečit „třebas já byl otrhánek, jen když já mám piva džbánek“. A tuhle pijáckou z Hradecka jistě znáte: „Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník. Nebudeme stonat, nebudeme mřít.“ Krásná oslava pijácké nesmrtelnosti.

V pijáckých písních nalezneme také varování. „Kamaráde, nepij, chalupa ti sletí, zabije ti ženu, zabije ti děti. Nechoď tam, nepij ho, toho piva hříšného!“

Ale v dalších pijáckých písních máme i odpověď. „Nepůjdeme domů, nepůjdem, až to všechno vypijem“.

„Kamarádi z mokré čtvrti“ dozpívali, a najisto přidali: „Kdo tě bude, pivo, pít, až já budu v hrobě hnít?“ Tuto starost rychle zahnali výbornou písní z Hradecka:

„Kdybych já věděla, co dělá Matěj,

já bych mu poslala na pivo zlatej,

na pivo zlatej, pěkně kulatej,

aby se nabumbal můj zlatej Matěj!“

Nejsou pijácké písně z Hradecka veselé a hezké? Díky, Karle Jaromíre Erbene!

Zdroj: Hradecký deník | Autor: Jiří Malina | Foto: František Hloušek


Logo Už rok říkají lidé oživené městské části, která nahradila bývalý pivovar v Hradci Králové, Regiocentrum Nový pivovar. 21. února 2007 vzešel nový název a logo se siluetou sochy Gambrina ze soutěže, které se zúčastnilo celkem na 150 návrhů. Návrhy, které se oficiálním označením městského komplexu nestaly, si mohou nyní lidé prohlédnout v recepci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. "Zájem, který soutěž vzbudila, nás mile překvapil a byla by škoda, kdyby soutěžní návrhy skončily pod stolem. Těší nás také, že otevřený Nový pivovar i jeho nové označení nenásilně srostly s Hradcem," uvedl královéhradecký hejtman Pavel Bradík.

Autory návrhů jsou vedle profesionálních grafiků také žáci základních škol, studenti královéhradecké univerzity či senioři. S vítězným návrhem, který se stal logem a grafickým ztvárněním názvu areálu, se lidé nyní setkávají u vstupů do Nového pivovaru, na jeho budovách, objevuje se také v tisku či na pozvánkách.

Regiocentrum, jehož stavba skončila vloni v říjnu, využívají od prosince královéhradecký krajský úřad, regionální instituce či tamní restaurace a obchody. Letos v únoru v budovách Nového pivovaru začala výuka katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kterou navštěvuje přes sedm stovek studentů.

Zdroj: Český rozhlas


Kritici nákladné přestavby hradeckého pivovaru na krajský úřad dosáhli dílčího vítězství. Kraj vytrvale odmítá zveřejnit leasingovou smlouvu na rekonstrukci, teď ale narazil u Nejvyššího správního soudu.

Královéhradecký krajský úřad neuspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS) s kasační stížností proti verdiktu, podle kterého musí znovu rozhodnout o zveřejnění celé leasingové smlouvy s firmou Immorent. Smlouva byla uzavřena kvůli financování přestavby pivovaru v centru města na nové administrativní centrum a podle kritiků je nevýhodná.

Zveřejnění se u soudů domáhá Irena Dernerová z Třebechovic pod Orebem, manželka opozičního zastupitele Vladimíra Dernera. V jejích nárocích ji v březnu podpořil už Krajský soud v Hradci Králové, proti jehož verdiktu se poté kraj odvolal u NSS.

„Žadatelce nebyla část této smlouvy poskytnuta s odkazem na obchodní tajemství. Bylo však zjištěno, že rozhodnutí (ředitelky krajského úřadu Ivany Křečkové informace neposkytnout) je nesprávné v tom, že v něm neodůvodnila všechny znaky obchodního tajemství. Naplnila jen dva, ostatními se v podstatě vůbec nezabývala,“ odůvodnila včerejší verdikt mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Dernerová se k soudu obrátila poté, co ji úředníci nenechali nahlédnout do textu smlouvy, jejímž prostřednictvím kraj získal část peněz na přestavbu v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun. Nejvyšší správní soud se již jednou postavil na stranu Dernerové, ovšem kompletní text smlouvy včetně přesného výpočtu leasingu stále zveřejněn nebyl.

„Jsme spokojeni, že nám soud opakovaně dává za pravdu. Ovšem hrubě mě pohoršuje, že krajský úřad rozhodnutí vytrvale ignoruje,“ reagoval Derner. Tvrdí, že kraj nechce smlouvu s firmou zveřejnit, protože je nevýhodná, kraj má tratit až 300 milionů korun.

Krajští politici od počátku tvrdí, že zveřejnění celé smlouvy, která prý obsahuje obchodní tajemství, by mohlo poškodit firmu Immorent. Výpočet leasingu je údajně součástí know-how společnosti.

Do nové budovy Královéhradeckého kraje by se zaměstnanci měli nastěhovat na přelomu listopadu a prosince. Pracoviště změní 350 úředníků. Část prostor bude kraj pronajímat soukromým firmám, bude tam i katedra univerzity. Stavba začala předloni v dubnu.

Co je víc: Veřejný zájem, či obchodní tajemství?

„Žádný soud ještě nikdy neřekl, zda je důležitejší veřejný zájem, nebo obchodní tajemství,“ obhajuje své rozhodnutí nezveřejnit informace o leasingové smlouvě na přestavbu hradeckého pivovaru ředitelka krajského úřadu Ivana Křečková.

„Verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS) mi neukládá smlouvu zveřejnit, věc musí znovu projednat krajský soud (KS),“ dodala.

V tom se ale shoduje s NSS. „Z našeho rozsudku neplyne povinnost zveřejnit smlouvu. Plyne z něj ale povinnost vypořádat se s tím, jak smlouva naplňuje znaky obchodního tajemství. Pokud je naplňovat bude, kraj smlouvu vydat nesmí, pokud je naplňovat nebude, smlouvu vydat musí,“ řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

A co na to mluvčí kraje Imrich Dioszegi? „Protože NSS již dříve zamítl odkladný účinek rozhodnutí KS, krajský úřad poté ve sporu vydal nové rozhodnutí. A v něm vytýkaná procesní pochybení napravil. Vzorec výpočtu leasingu však zveřejnit nemůžeme, porušili bychom tím obchodní tajemství.“ Foto zde ... (Pardubický deník)


Rekonstrukce rozsáhlého areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, ve kterém vzniká nová městská část, by měla skončit letos v říjnu. Vyplývá to z dodatku leasingové smlouvy, kterou schválili krajští zastupitelé. Během letošního listopadu a prosince se do budov Regiocentra Nového pivovaru ve středu krajského města začnou stěhovat první uživatelé: kromě soukromých firem se na novou adresu přesune v tomto termínu také kompletní Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

"První návštěvníky by měl opravený areál i krajský úřad přivítat nejpozději v prosinci. Pro obyvatele města i kraje bude pozvánka na prohlídku opravených prostor v historickém jádru Hradce, které byly pro veřejnost dlouhá léta uzavřeny, jistě velice lákavá. Nový pivovar nabídne lidem po svém otevření spoustu dobrých důvodů k návštěvě," uvedl královéhradecký hejtman Pavel Bradík.

"Rekonstrukce je již v závěrečné fázi. Na některých objektech dokončujeme vnitřní rozvody, obklady a dlažby, jinde už jsou téměř hotové jak interiéry tak fasády," říká Martin Krumnikl, projektový manažer společnosti Skanska CZ.

V současné době se již rozbíhají kolaudace jednotlivých staveb, které mají v Novém pivovaru rekonstrukci již za sebou. "Hlavní část kolaudací proběhne během léta a budou pokračovat do podzimu; z loňska má již kolaudační rozhodnutí například elektrorozvodna areálu," řekl Tomáš Šubert, radní Královéhradeckého kraje, který na stavbu za kraj dohlíží.

Přeměna bývalého pivovaru v moderní oživený městský areál měla původně skončit letos v březnu. Prodloužení stavby způsobil neočekávaný objev velice cenných archeologických nálezů a řešení jejich zachování na původních místech. To má budoucím badatelům i dalším generacím zajistit autentickou představu o historii tohoto místa.

"Objev jílového valu a parkánové bašty posunul hranice poznání historie krajského města o staletí dozadu. Nálezy dokázali stavbaři vtělit do stavby tak, že je bude možné v budoucnu prozkoumat. Zároveň budou moci uživatelé na jeden z nálezů částečně nahlédnout. Kvůli zachování rozměrných objektů archeologických nálezů na původních místech bylo například třeba v prostorách parkovacího domu změnit projekt," doplnil radní Šubert.

Budovy Regiocentra Nový pivovar po dokončení využijí vedle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který se tak ocitne poprvé za dobu své existence pod jednou střechou, také další instituce regionálního či evropského významu. Prostor bude sloužit také studentům Univerzity Hradec Králové či řadě soukromých firem. Vedle kavárny či galerie soch najde v Regiocentru místo také funkční malý pivovar a na pivovarském nádvoří se budou konat kulturní akce. (Český rozhlas)


Do úřadu chtějí i podnikatelé

[sobota, 17. březen 2007]

V novém areálu krajského úřadu v Hradci Králové budou i prostory určené ke komerčnímu využití. Má tam být banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Než stavbaři opustí staveniště nového sídla krajského úřadu v Hradci Králové, sice ještě pár měsíců potrvá, ale kdyby záleželo jen na zájemcích o tamní komerční prostory, mohli by skončit už teď. Velká část nájemních prostor areálu, jenž dostal název RegiocentrumNový pivovar, je totiž už obsazena. V objektu bude banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Ačkoliv zájemcům o nabízené obchodní prostory, které budou zejména podél třídy ČSA, krajský úřad nechává volnou ruku, některé aktivity vítá. „Upřednostňujeme třeba záměr zřízení prodejny s nabídkou produktů typických pro náš kraj,“ uvedl krajský radní Tomáš Šubert, který na stavbu dohlíží.

Krajští radní už odsouhlasili pronájem Hradecké pekárně či firmě Peko, která produkuje pekařské a cukrářské výrobky. „Jak výstavba pivovaru postupuje, zájem o pronájmy se zvyšuje,“ řekl Šubert.

V areálu budou sídlit i další instituce

Za pronajímané plochy budou nájemci platit komerční nájem stejně jako nájemci kancelářských prostor. V areálu bude sídlit regionální rada NUTS II Severovýchod, což je evropské označení nadregionální jednotky tvořené Královéhradeckým, Pardubickým a Libereckým krajem. „V Hradci bude sídlit asi čtyřicet zaměstnanců NUTS,“ uvedl Šubert.

Jinou organizací bezprostředně spojenou s krajským úřadem je Centrum evropského projektování. „V obou případech bude nájem komerční, protože půjde z peněz, které se dají získat z různých zdrojů,“ řekl krajský radní.

Poloha někdejšího pivovarského areálu ve středu města je podle realitních makléřů atraktivní. Radek Vohlídka z hradecké realitní kanceláře RIDO míní, že by výška nájmu bez energií a služeb mohla dosáhnout dvou a půl tisíce korun za metr čtvereční. „Záležet bude na velikosti pronajímané plochy. Je-li plocha větší, cena za metr čtvereční obvykle klesá,“ uvedl Vohlídka.

Univerzita zaplatí ročně přes dva miliony

Krajský úřad se již dohodl na výši nájmu s hradeckou univerzitou, která bude využívat část vznikajícího regiocentra pro katedru výtvarné výchovy. Podle sdělení univerzity byl nájem za metr čtvereční učeben, kabinetů či kanceláří stanoven na 1500 korun, za ostatní využívané plochy stokorunu.

Ročně vydá škola za pronajímané plochy necelých dva a půl milionu korun. „Cena je nižší než v místě obvyklá. Je však výrazem podpory kraje vysokému školství,“ uvedl kvestor univerzity Stanislav Klik.

Regiocentrum Nový pivovar bude stát 1,5 miliardy korun a kraj na jeho pořízení uzavřel leasingovou smlouvu se společností Immorent. Zisk z pronájmů půjde podle Šuberta na splácení leasingu.

Logo připomíná sládka Gambrina

Název areálu včetně jeho loga na místě bývalého pivovaru vzešel ze soutěže, v níž se sešlo na 150 návrhů. Podle výběrové komise byl nejúspěšnější návrh hradeckého grafika Lukáše Tanečka, který využil siluety sochy Gambrina (podle pověsti jako první uvařil chmelené pivo) umístěné ve zdi původního pivovaru.

„Vítězný návrh nás zaujal proto, že v areálu budou působit také další instituce, které mají působnost v celém kraji či východočeském regionu. Zároveň je zřejmé, že tomuto místu se i nadále bude říkat pivovar, Hradečané ten název určitě budou používat,“ míní krajský hejtman Pavel Bradík.

Náměstí uvnitř areálu, pod nímž bude skryto několikapatrové parkoviště, už nese název Pivovarské. (MF Dnes)


Starý pivovar v novém kabátě

[středa, 17. leden 2007]

Přestože stovky stavbařů čeká při rekonstrukci bývalého pivovaru v Hradci Králové na nové administrativní centrum ještě spousta práce, některé měnící se pivovarské budovy odhalily svou definitivní podobu již dnes. Dosud zchátralé průčelí bývalého pivovaru obrácené ke královéhradeckým Jiráskovým sadům získalo koncem roku novou fasádu, ze které už stavbaři odstranili i lešení.

Čerstvě opravenou a ošetřenou fasádu má také část navazující budovy v Komenského ulici naproti zimnímu stadionu. Přízemí tohoto objektu s novou štukovou fasádou v rekonstruovaném areálu dříve sloužilo jako technické zázemí pivovaru či jako prodejna hradeckého piva.

Suterénní prostory této budovy jsou určené ke komerčnímu pronájmu, které budou přístupné z ulice ČSA. V těchto objektech stavbaři zachovali původní klenby a nosné sloupy, které tak budou reprezentovat výstavbu pivovarnických objektů z konce 19. století. V dalších patrech již vznikají kanceláře krajského úřadu či archivní místnosti.

V současné době pokračuje výstavba parkovacího domu pro zhruba 480 automobilů. Budují se podzemní podlaží těchto garáží, která budou mít po dokončení pět pater skrytých pod plochou Pivovarského náměstí. Do parkoviště budou automobily směřovat dvěma vjezdy: z třídy ČSA a z Komenského ulice od zimního stadionu. Nové podzemní parkoviště bude společně s budovou sálu zastupitelů kraje jedním z nových objektů zrekonstruovaného areálu bývalého pivovaru.

Z Komenského ulice od zimního stadionu v sousedství budov pivovaru roste nyní nové schodiště, které lidem otevře další vstup do historického centra krajského města. V současné době je již vidět budoucí tvar schodiště jehož stěny budou ve finále z režného zdiva a stupně ze žuly.

Ve středu krajského města v současné době vzniká na místě bývalého královéhradeckého pivovaru víceúčelové centrum, kde najde své místo královéhradecká univerzita, krajský úřad, či galerie soch moderního umění. (hka.cz)


Moderní areál v pivovaru

[úterý, 17. říjen 2006]

V areálu bývalého pivovaru pokračuje stavba administrativního centra Královéhradeckého kraje. Tříměsíční skluz ovlivnily archeologické nálezy v místech nově vznikajícího podzemního parkingu.

Podle radního kraje Tomáše Šuberta by stavba měla být dokončena na sklonku léta příštího roku. " Ve zmiňovanou dobu by měly být v areálu zkolaudovány jednotlivé objekty. Do tří měsíců by se pak do budov už mohli stěhovat jejich uživatelé," řekl. Nyní se v areálu pivovaru opravují historické fasády budov v ulici Komenského a ČSA. Restaurátoři se rovněž věnují soše patrona pivovarníků Gambrina, lví hlavě z Pražské brány a lvovi z Jiříkovy kašny.

V centru vznikne nové Pivovarské náměstí. Vyrostla zde opět vodárenská věž, která byla zbourána v roce 1930. Hned za vstupní částí bude pětipatrový podzemní parking se 480 místy. V novém areálu budou sídlit nejen krajští úředníci, ale i část univerzity a dalších institucí. Návštěvníky by do těchto míst mohla přilákat komerční zóna - restaurace, prodejna, kavárna i minipivovar, v němž se bude vařit Eliščino královské pivo. " Počítám, že do roku od zahájení provozu bychom mohli v pivovárku vařit téměř 6000 litrů piva ročně," řekl pivovarník Milan Rambousek.

Výstavba administrativního centra přijde na miliardu 29 milionů korun a splácet se má formou leasingu. (Hradecký deník)


Do pivovaru napřesrok nejen na pivo

[úterý, 17. květen 2005]

Stavba, jakou náš region už dlouho nepamatuje, se už nějaký ten pátek poměrně nenápadně rozbíhá přímo v centru města Hradce Králové. Z areálu bývalého pivovaru v rohu Velkého náměstí nad zimním stadiónem (ZS) vzniká nové Administrativní centrum Královéhradeckého kraje.

Generálním dodavatelem stavby, jejíž hodnota přesáhne miliardu korun, je SKANSKA CZ a.s., která svoji dokonalou vizitku předložila např. při rychlé realizací Sazka Arény v Praze. Hradecké centrum buduje její divize Pozemní stavitelství Morava, generálním projektantem je firma 3Q PROJECT a.s. a investorem akce je společnost IMMORENT ČR s.r.o. Ta již loni v lednu uzavřela leasingovou smlouvu na celý objekt s Královéhradeckým krajem. Nové administrativní, ale i kulturní centrum tak posléze přejde do majetku našeho kraje.

Provoz pivovaru byl zastaven ke konci 20 století. Projekt řeší nedostatečnou kapacitu stávajícího sídla Kraje a zároveň citlivou rekonstrukci zachraňuje a oživuje chátrající areál nacházející se v městské památkové rezervaci. Některé budovy jsou dokonce zařazeny na listinu státem chráněných památek. Projekt je průběžně konzultován jak s místním Památkovým ústavem, tak i s Národním PÚ.

Vlastní rekonstrukce především odstraní z jinak architektonicky zajímavého komplexu historických budov bezcenné dostavby z dvacátého století. Všechny zajímavé části areálu ale budou zachovány a renovovány. Díky odstranění některých budov vznikne uprostřed areálu nové náměstí a tedy i nový prostor pro střetávání a život občanů.

Rozdílná výšková úroveň vnitřní části areálu (budoucího náměstí) a vnějšího okolí bude využita pro vytvoření 480 parkovacích míst v podzemních garážích, které částečně řeší i parkování aut v centru města. Rekonstruované dílo oživí a zpřístupní významnou historickou část města nad soutokem řek Labe a Orlice.

Na ploše cca 10.000 m2 vzniknou úplně nové prostory o rozloze více než trojnásobné (cca 34 000 m2). V nových i rekonstruovaných budovách nebude sídlit jen Krajský úřad. V části objektu směrem k ZS získá důstojné prostory Katedra výtvarné výchovy Univerzity HK, sídlit by zde měli také památkáři. V komerční části se předpokládá např. galerie, restaurace, i obchodní využití.

FUNKCE A VYUŽITÍ PLOCH:

Kanceláře a Univerzita - 7.500 m2

Sklady a archívy, technické prostory - 4.000 m2

Komerční plochy - 1.750 m2

Parkoviště - 14.000 m2

Víceúčelový objekt (sál, jídelna,..) - 1.330 m2

Ostatní (komunikace, veřejné plochy,...) - 5.400 m2

Přístup do nového centra bude kromě původního vstupu přes Velké nám. ještě po dvou nových schodištích, jedno z ulice ČSA, druhé přibližně na místě stávající, dost ošklivé trafostanice. Zmíněné pětipodlažní parkoviště bude umístěno pod budoucím náměstím, které vznikne z velké části na místě bývalé lahvovny. Po zbourání původního nevzhledného objektu zde bude nutno odtěžit tisíce tun materiálu až do hloubky 15m. Odvoz vytěžené hlíny i velkého množství suti ze zbouraných staveb bude probíhat v nejbližší době, a to "spodem", tedy spouštěním suti na úroveň záboru odstavného pruhu komunikace u ZS, nikoliv přes Velké nám., které bude v průběhu stavby "rušeno" jen nutnými přepravami čistého materiálu a pouze do 3,5 tuny.

Kvůli statice budov, které zůstanou zachovány, budou stavitelé muset jednak bourat postupně, jednak pomocí tzv. "milánské stěny" okolní stávající budovy zajistit. Stavba ale bude obsahovat i jiná zajímavá technická řešení.

Přestože oficiální termín dokončení a převzetí díla nájemcem by měl být nejpozději do 21.12.2006, zpoždění cca tři měsíce je už v tuto chvíli jasné díky nutným archeologickým průzkumům. Předpokládá se zde nález asi 1000 let starého jílového valu. V případě, že by došlo k nečekaným objevům, které se ale v dané lokalitě nepředpokládají, by se dokončení posunulo ještě dále. Čistou dobu stavby dodavatel, tedy Skanska CZ, garantuje a archeologický průzkum kompletně hradí.

Ačkoliv jako každá velká investice, i tato vyvolala a ještě asi vyvolá řadu dohadů, zaručených informací i představ, jak by to řešil někdo jiný, jedno je jisté. Rozsáhlá rozpadající se část starého města, kterou by sotva někdo zachránil účelněji, dostane svoji novou a funkční podobu. A nebude to ani trvat moc dlouho a do bývalého pivovaru budeme zase moci zajít i na to pivo. (HK)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň