Lucemburský soudní dvůr dnes zrušil klíčové části předchozího rozsudku ve prospěch Budějovického Budvaru ve vleklém sporu s americkým Anheuser-Busch o registraci známky "Bud". Unijní rozsudek tehdy znemožnil americkému pivovaru značku registrovat mimo jiné i pro pivo v celé Evropské unii. Ovšem podle dnešního verdiktu nejvyššího soudu v evropské sedmadvacítce tehdy soud udělal několik zásadních chyb, které celý spor prakticky vrací na startovací čáru a do rukou soudu nižší instance.

K soudní při mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch v tomto případě došlo už v roce 1996. V tomto roce a v následujících čtyřech letech Američané požádali Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o zápis označení "Bud" jako ochranné známky pro pivo a další výrobky v celé Evropské unii. OHIM jejich žádosti vyhověl, ale český pivovar proti tomuto rozhodnutí podal hned několik námitek, které se staly i základem budoucího soudního sporu.

Budějovický Budvar má "Bud" zaregistrovaný ve Francii, Itálii a Portugalsku

Podle námitek Budějovického Budvaru nemůže harmonizační úřad registrovat označení "Bud", protože je již chráněno ve Francii, Itálii a Portugalsku na základě takzvané Lisabonské dohody a v Rakousku na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou. S touto obranou nakonec český podnik uspěl i u soudu v Lucemburku, který mu dal zapravdu a zrušil rozhodnutí registračního úřadu.

Nakonec ale Anheuser-Busch celý spor nevzdal a znovu jej rozporoval u Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v unii. Ten mu dnes přitom dal částečně zapravdu a v předchozím rozsudku nalezl celkem tři vady, z nichž pro vývoj sporu mezi Budvarem a americkým pivovarem může mít význam především první vada. Soud uvedl, že na rozdíl od prvního rozsudku nestačí k prokázání toho, že označení "Bud" není pouze místní, pouhá ochrana tohoto označení v několika státech. Soudní dvůr EU tak v podstatě odmítl hlavní argument Budějovického Budvaru.

Soudní dvůr EU v Lucemburku

"Soudní dvůr v tomto ohledu podotýká, že i když je zeměpisný rozsah ochrany dotčeného označení větší než místní, může tato ochrana bránit zápisu ochranné známky Společenství (EU) pouze tehdy, když je označení skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku v podstatné části území, kde je chráněno."

Soudce našel v konečném rozsudku i další dvě chyby, které jsou podle něj pro vývoj případu natolik zásadní, že se celý spor musí opět vrátit k předchozí instanci: "Vzhledem k tomu, že stav sporu nedovoluje, aby Soudní dvůr vydal sám konečné rozhodnutí, vrací věc zpět Tribunálu (první instanci soudu v Lucemburku) k novému rozhodnutí."

Celý článek a videokomentář naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz