Slovák Anton Dérer propaguje v Německu české pivo - pod svým vlastním jménem.

Prazdroj, Budvar, Dérer. Zatímco první dvě značky jsou notoricky známé, ta třetí nejspíše nikomu z českých pivařů nic neříká. A přece jde o ryze tuzemský mok, který ovšem slaví úspěchy jen na cizím trhu. Konkrétně v Německu.

Slovenský emigrant Anton Dérer přišel před dvaceti lety v Berlíně na nápad nechat si vařit pivo v tehdejším Československu, ale prodávat je pod vlastní značkou.

Nechal si pivo »Dérer« patentovat, a vznikl tak velmi originální podnikatelský koncept. Přitom nejen živí svého autora, ale dělá i propagaci české gastronomii v zahraničí.

Nápad z parníku

Všechna tři zmíněná piva - tedy Budvar, Prazdroj i Dérer - nabízí podnikatel v Německu o svátečních trzích či pivních slavnostech pod jednou střechou. Jeho stánek najdeme nejčastěji v Berlíně, ale i ve Frankfurtu nebo Karlsruhe.

Na těchto štacích získal své štamgasty, které láká nejen kvalita prověřených prémiových značek, ale už i »jeho« pivo. Nápad nechat si vařit pivo »na vlastní triko« přitom vznikl pouhou náhodou.

Podnikatel v roce 1991 prodával při jedné příležitosti v Berlíně pivo ze severočeského pivovaru Vratislavice. Jako reklamní poutač přitom zvolil nápis - v překladu - Dérerův pivní parník. Akce se totiž konala na lodi.

»Návštěvníci to ale pochopili tak, že čepujeme jakési Dérerovo pivo. Tak jsem si řekl, že když je chtějí, mají je mít,« vypráví dnes jedenašedesátiletý podnikatel.

Nové pivo pod vlastním jménem si nejdříve nechal vařit ve Vratislavicích. Během let potom vystřídal různé pivovary, třeba Březnici, Lobkowicze. Tvrdí, že má vlastní recepturu. »Není ale vždycky jednoduché dodržet úplně stejnou chuť, když pivovary měníte,« připouští.

Štamgasty láká nejen na samotné pivo, ale i na celkově příjemnou atmosféru svých stánků. Ke konzumaci pravidelně vyhrává liberecká kapela Celestýnka, jež má v repertoáru i oslavnou píseň na pivo svého chlebodárce. A k zakousnutí jsou vždy nějaké »echt tschechische« speciality: vepřová s knedlíkem, bramborák či česká šunka.

Tady je podnikatel občas kreativní, kvůli nákladům. »Tu šunku jsem například koupil v Makru. Letos bych ale už chtěl nabízet velmi kvalitní šunku vyrobenou jen pro nás,« plánuje Dérer.

Z Kouta do světa

Jeho pivní byznys se samozřejmě nedá s velkými podniky srovnávat. Například loni se piva pod jeho jménem prodalo pouze kolem padesáti hektolitrů.

»Obdivuji Dérera za odvážný nápad s vlastním pivem. Cením si ho, protože na německém trhu stále pracuje s českými výrobky,« říká jeden z významných pracovníků v gastronomickém marketingu Jan Bochňák, jehož společnost IGC například měla pronajatu českou restauraci i reprezentativní obchod na loňském Expu v Šanghaji.

Dnes si Dérer nechává vařit svoji značku v malém pivovaru Kout na Šumavě. »Je to pro nás jednak dobrý odbyt, jednak šance více propagovat náš podnik, a získat nové zákazníky,« potvrzuje výhody symbiózy majitel pivovaru Jan Skala.

Letos Dérer dostal pivo z Koutu dokonce až na největší světový potravinářský veletrh Grüne Woche. Na berlínské výstavě se tak vedle značek věhlasných pivovarů skvěl mok Dérer ze šumavského Koutu. A koutecké pivo se velmi úspěšně prosazovalo stejnými cenami a důrazem na kvalitu jako jeho nesrovnatelně věhlasnější konkurenti.

Dérer se v berlínském pivním a gastronomickém marketingu vyzná jako málokdo. Když jako dvacetiletý v roce 1970 emigroval z Československa, zamířil přes Itálii hned do Německa. Chvíli dělal na stavbách, pak u Siemense. Ale chtěl se stát svým vlastním pánem. Obchodoval s českou a slovenskou keramikou, textilem, pak se dal na gastronomii. Už od poloviny 80. let prodával v Německu Budvar a Prazdroj.

Zjeví se opět Pan Tau?

Boom nastal těsně po roce 1989. I Berlíňané byli tehdy u vytržení z pádu železné opony, a zajímali se o východní »bratry«. Dérer s manželkou Radojkou (původem Chorvatkou) otevřeli v roce 1990 v Berlíně restauraci Pan Tau. České pivo, české jídlo a stylizace podle hlavní postavy televizního seriálu, který velmi dobře znali i Němci.

Záměr však nevyšel. Přes rok Dérerovi hospodu připravovali - a pak ji museli po pár měsících provozu zavřít. »Ze dne na den nám utekli kuchaři a nemohli jsme sehnat nové,« vysvětluje podnikatel.

Dnes je Anton Dérer na podnikání sám, na všechny akce najímá lidi jen krátkodobě. Manželka už si chce spíše užívat důchodu, syn se nepotatil a dal se na informatiku. Nicméně samotný patent »Dérer Bier« zjevně životaschopný je. »Chceme spolupráci určitě rozšířit,« plánuje i majitel kouteckého pivovaru Skala.

Také záměr prorážet na západních trzích s českým pivem ne nízkou cenou, ale právě kvalitou spojenou s »atmosférou«, považují pivovarníci za správný.

»Děláme to přesně tak, držíme si svoji kvalitu, a tím také cenu,« prohlašuje například Stanislav Bernard, jehož Rodinný pivovar v Humpolci se teď chystá vstoupit na trh v New Yorku s cenou vyšší, než tam má Prazdroj.

»Ještě bych to s tou restaurací chtěl zkusit,« nevzdává se svých snů ani Dérer. Manželka nad tím jen shovívavě kroutí hlavou. »On pořád musí něco dělat. Ale já už bych do toho znovu nešla,« říká. Uvidí se, čí slovo má v rodině větší váhu.

Anton Dérer

- Slovenský emigrant, který od roku 1970 žije v Německu.

- Nechává si vařit pivo v Česku a pod svým jménem je prodává v Německu.

- Loni prodal kolem 50 hektolitrů piva.

- Letos se pivo Dérer poprvé objevilo v české expozici i na největším potravinářském veletrhu Grüne Woche v Berlíně.

Kromě piv renomovaných značek prodává Anton Dérer v Německu i mok ze šumavského pivovaru.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Martin Mařík | Foto: Grüne Woche