Po necelých čtyřech letech, kdy české pivo Czechvar vstoupilo na území USA, jej lze koupit v jedenadvaceti státech. Takový je po předchozí šedesátidvouleté odmlce výsledek kroku do neznáma, který učinil pivovar Budějovický Budvar na zaoceánský trh. A poptávka po nové značce? Je slibná.

S prodejem se začínalo na východním pobřeží, tedy v oblasti, kde je nejvyšší spotřeba importovaného piva. Sice se vědělo, že se zde prodá nejvíc dovezeného piva na světě a že spotřeba má trvale rostoucí tendenci, ale jen těžko šlo odhadnout, jak zákazníka osloví zcela nová značka.

Na ni český pivovar musel vsadit kvůli historické smlouvě s americkou společností Anheuser-Busch (AB) z roku 1939, která mu zakazuje používat tradiční ochrannou známku Budweiser na severoamerickém území od Panamy na sever. Zde na ni má výsadní právo právě Anheuser-Busch. Proto i nová exportní ochranná značka pro Spojené státy musela být kvůli známkoprávním sporům nekonfliktní, ale atraktivní a pro spotřebitele na první pohled čitelná.

"Zájem Američanů o originální ležák z Českých Budějovic nás ale příjemně překvapil. Ukázalo se, že na trhu přeplněném masovou produkcí místních mamutích pivovarů má Czechvar, jako tradiční český ležák, velkou šanci uspět. A to nejen u krajanů, ale i místních konzumentů, hledajících kvalitní a tradiční výrobek se silnou individualitou a prokazatelným původem," říká ředitel Budvaru Jiří Boček.

Američanům nevadí ani vyšší cena. Světlý ležák Czechvar patří do kategorie importovaných superprémiových piv. Tomu odpovídá i jeho vyšší cena. Prodává se zejména na off-tradu ve speciálních tzv. "Liquor stores" - obchodech s alkoholem. K dostání je v šestilahvovém multipacku v pro Evropana netradičním objemu lahve 12 fl. oz. (tekutých uncí).

To odpovídá 355 mililitrům, místo 330 mililitrům, běžným v Evropě. Budvar, který část Czechvaru prodává i v půllitrových lahvích, nyní připravuje také prodej třetinek ve dvanáctilahvovém multipacku, který je pro importované značky na americkém trhu typický.

Trh je zde vůbec dost specifický a místní legislativa představuje samostatnou, dost složitou, kapitolu. "Je tu prostředí se silnými administrativními regulačními prvky," upozorňuje na možná úskalí obchodní manažer Robert Chrt.

Kromě federální legislativy je potřeba vyhovět ještě legislativě jednotlivých států. Pozůstatky z dob prohibice se přitom projevují i v zákonech o obchodu s alkoholem. Třeba při distribuci musí být importovaný alkoholický nápoj striktně oddělen od dalšího zboží. Ve dvaatřiceti státech, tedy na většině území, se pivo dál distribuuje prostřednictvím licencovaných velko- a maloobchodníků. Ve zbývajících osmnácti pak má monopol na nákup a prodej stát.

K tomu je potřeba přidat i různorodou daňovou politiku, restrikce v reklamě, spotřebitelských soutěžích či povinné značení výrobků. To vše pak má přímý dopad na marketinkovou strategii. "Když už se ale vším prokoušete, máte prostor ukázat, co ve vás je. S odstupem doby říkáme - stojí to za to. Když se překážky zdolají, konzument pivo dokáže ocenit. Prostě si na něm pochutná," potvrzuje Chrt. Ten Spojené státy pokládá za jeden z nejperspektivnějších exportních trhů.

Trh v USA pivu přeje. Dokládá to fakt, že se za rok vypije zhruba 240 miliónů hektolitrů piva. To se dělí do deseti kategorií Popular, Premium, Superpremium, Light, Ice, Dry, Malt liquer, Ale, nealkoholická a importovaná. Nejžádanější jsou lehká a prémiová piva. Podíl importovaných značek, což jsou téměř výhradně ležáky, představuje přes deset procent roční spotřeby.

Třeba v roce 2001 se zde prodalo 25,5 miliónu hektolitrů zahraničního piva. Nejvíce z Mexika přes 10,3 miliónu hl., Nizozemska přes 6,3 miliónu hl., Kanady 4,4 a Německa 1,4 miliónu hektolitrů. V tomto roce Česku patřilo osmé místo se 145 tisíci prodanými hektolitry.

Nejsilnější importní značkou byla Corona Extra (7,2 miliónu hl.), Heineken (více než 5 miliónů hl.), Labatt s Blue (1,3 miliónu hl.) či Beck. Budějovický Budvar v loňském roce prodal 7700 a předloni 9000 hektolitrů Czechvaru. Letos, po změně distributora - nyní je to coloradská společnost Distinguished Brands International, čeká opět návrat nejméně na předloňská čísla.

Jak se vyvíjel spor o Budvar

První známkoprávní dohoda mezi budějovickým pivovarem a společností Anheuser-Busch o ochrannou známku Budweiser, která měla narovnat vzájemné rozpory, je stará 93 let. První smlouva, která měla urovnat rozpory mezi kopií a originálem, byla totiž podepsána už v roce 1911. V ní předchůdce Budějovického Budvaru Český akciový pivovar uznal oprávněnost používat ochrannou známku Budweiser společnosti Anheuser-Busch, s výjimkou spojení se slovem Original, aby zákazníci nebyli uvedeni v omyl, že pivní výrobky společnosti Anheuser-Busch pocházejí z Budějovic v Čechách.

V této smlouvě si předchůdce Budvaru výslovně ponechal právo k užívání označení svých výrobků slovem Budweiser na celém světě. K eskalaci sporů došlo až poté, co si Český akciový pivovar, v souladu se smlouvou z roku 1911, zaregistroval 10. srpna 1937 v USA ochrannou známku Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City.

Ochrannou známku užíval na etiketách od roku 1934 a do USA s ní přišel proto, že obsahovala zeměpisné označení původu. To mu umožňovalo do USA své pivo vyvážet a tehdejší export byl velmi úspěšný. V roce 1938 přišel pivovar Anheuser-Busch s prvními požadavky, "podle kterých se Budějovický pivovar měl vzdát pro celý svět mimo Evropu práva k označení svého výrobku všemi složeninami a odvozeninami od slova Bud, Budweiser a Budweis."

Tehdy označili zástupci budějovického pivovaru návrhy za přímo urážlivé a zásadně o nich odmítli jednat. V roce 1939, těsně před okupací Československa, byla uzavřena další dohoda. Pro budějovický pivovar nevýhodná. Jeho zástupci ji tehdy podepsali pod silným tlakem, kdy jim hrozily nákladné soudní spory na území USA.

Touto smlouvou Budějovický Budvar přišel o možnost používat označení Bud, Budweis a Budweiser na území celé Severní Ameriky od Panamy na sever. To ho, jak se dnes ukazuje, dostalo do nepříznivé pozice. Na obalech či etiketách piva Czechvar tak nesmí být uvedeno jméno výrobce - národního podniku Budějovický Budvar. Místo něho je zde jen zaregistrované exportní jméno společnosti B.B.N.P. To představuje první písmena názvu podniku. Dokonce i jméno místa původu piva České Budějovice může být na etiketách lahví a kartonů vyvedeno jen v "nenápadné" podobě. Do USA se tak pivo označené jako Budějovický Budvar může dostat jen na zvláštní území, tzv. exteritoria, jako jsou velvyslanectví nebo orgány OSN. (iHNed)