Biskup Tas z Boskovic obnovil v roce 1460 právo várečné vyškovským měšťanům, o které přišli v době husitských válek. Je známo, že krajem v létě roku 1423 táhla pod velením Diviše Bořka z Miletínska husitská vojska která, zničila biskupský hrad ve Vyškově. Poté v roce 1432 se na Vyškovsku objevili husité s Prokopem Holým, kteří dobyli všechny hrady a zámky až na hrad v Lulči a svlažovali svá vyprahlá hrdla pivním mokem. Ten se vařil na vyškovském zámku. Tuto historickou pravdu potvrzují i záznamy v soupisu biskupských statků, podle nichž všichni vyškovští měšťané museli posílat své poddané na práce tzv. manipulace s pivem. Těmto robotníkům se říkalo ližníci.

Také další biskupové kromě církevních povinností věnovali nápadnou pozornost vyškovskému pivovaru. Po Tasovi to byl Stanislav Turzo, který v roce 1498 potvrdil vyškovskému měšťanstvu právo várečné se všemi privilegii včetně mílového práva. To znamenalo, že míli ( 1 853,184 m) od města nesměl nikdo vařit pivo, ale ani čepovat. Poté přišel olomoucký biskup Stanislav Pavlovský s myšlenkou rozdělit právo várečné na pivo měšťanské a obecní. Tento systém se naplnil v roce 1588 a znamenal, že pivo obecní se vařilo na radnici pro potřeby města. Přitom nepravidelně podle toho, kolik bylo zrovna peněz pohromadě. Ve vaření měšťanského piva se zámožní občané střídali po domech na základě předem připraveného pořadníku.

Zásluha Lichtenštejnů

Rozhodující roli v historii vyškovského pivovaru sehrál biskup Karel z Lichtenštejna. Psal se rok 1677, kdy ve Vyškově vyhořelo pět domků hrnčířů, kteří byli vykázáni na opačnou stranu města. Na tamním rynku nechal biskup Karel v sousedství zámku se zahradami vystavět nový, již biskupský pivovar. Ten původní na zámku už totiž nestačil stále se zvyšující spotřebě piva. Doslovný zápis o historické události v archivních knihách zní: " Přijdouce pak v roce 1677 tyto domy skrze oheň na ruiny a jsouce potom pusty, toto místo k ruce knížecí milosti biskupa Karla z Lichtenštejna slavné paměti zaprodáno a pro vystavění pivovaru puštěno jest." Dodnes je na stejném místě současného pivovaru v jeho čelní zdi vsazen kamenný znak jmenovaného biskupa s českým nápisem . " Ze základů vybudoval Karel, hrabě z Lichtenštejna, biskup olomoucký, 1680". A právě tento letopočet berou všechny další generace nájemců a majitelů vyškovského pivovaru jako historický začátek vaření pivního moku. První várkou se tenkrát stalo bílé pšeniční pivo.

Od roku 1680 uplyne letos 325 let, v jejichž průběhu se přihodila dlouhá řada tragédií, příhod a nevšedních událostí. V roce 1643 příchod švédských vojsk do Vyškova proměnil obecní pivovar v hromadu trosek. Stojí za pozornost, že město pěstovalo vlastní chmelnici. K úsměvné vzpomínce patří nesporně nařízení města pro zámecký pivovar, který začátkem 18. století musel týden co týden přivalit sud piva do vyškovské školy, kde často docházelo kvůli tomuto moku k půtkám mezi rektory a studenty. V roce 1750 neopatrností sladovnického tovaryše shořelo osm košů sladu. Mnohem horší to bylo v dubnu 1873, kdy vyhořel celý pivovar a obnova provozu přišla na 30 tisíc zlatých.

Nájemce rekonstruoval

V roce 1891 si pronajal pivovar poslanec zemského sněmu Arnold Janda, jehož místo po smrti zaujal jeho syn, který v roce 1937 zavedl moderní chladicí kompresory, tanky, vybavil nové laboratoře a postavil garáže. Jenže za dva roky přišli do Vyškova nacisté, zabavili všechna nákladní auta pro wehrmacht, část zaměstnanců byla poslána na práce do Německa a další museli jít budovat vojenské objekty v rozsáhlém areálu střelnice, kde se připravovali němečtí piloti, tankisté a pěšáci na východní frontu.

Dramatický okamžik pro vyškovský pivovar nastal v roce 1943, kdy měl být do konce roku definitivně odstaven. Den před uplynutím lhůty zachránila pivovar intervence německého důstojníka dr. Karla Landsmanna, který získal pivovarnický podíl od tchyně Marie Dworské. Poslední válečná várka světlého a černého piva byla uvařena 25. dubna, ale krátce nato začalo večer mohutné bombardování Vyškova, které trvalo celou noc. Vyhořela polovina pivovaru, popelem lehly veškeré zásoby sladu, krmiv a více než tři tisíce dřevěných sudů. Jako zázrakem zůstaly nepoškozeny stáčírny, strojovny a varna.

Vyškovské pivo chutnalo ruským vojákům asi ještě víc než husitům. Vležáckém sklepě zvládli vypít 47 sudů, jeden sedmdesátihektolitrový byl navrtaný, v kvasírně z 18 plných kádí zůstala polovina prázdných, v ostatních se nacházel jen zbytek kvasnic.

Za 10 dní dokázali vojáci Rudé armády vypít 1235 hektolitrů piva. Tedy úctyhodný výkon.

První poválečná várka světlého vyškovského piva byla uvařená již 13. 6. 1945 v provizorní vaně pod širým nebem.

Snad už dost historie o pivovaru ve Vyškově, i když o jeho konfiskát byly vedeny stejně dlouhé spory jako při restitucích o určení majetku, o který se hlásilo i Olomoucké arcibiskupství. Vyškovský pivovar nakonec zůstal jako partner v a. s. Jihomoravské pivovary, je vybaven moderní technologií, linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudy KEG s obsahem 20,30 a 50 litrů. A to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu člověka na utváření konečné chuti a kvality piva.

Získává postupně věhlas

Vyškovské pivo nemá na Moravě slávu jako Starobrno, ale už se o něm mluví ve světě. Po dřívějším exportu do Švédska, Itálie a Chorvatska zamířilo letos až do zámoří. Konkrétně do USA a ještě konkrétněji do Chicaga. K tomuto zámořskému obchodu došlo zcela náhodou. Do Vyškova přijel loni Čechoameričan Josef Mareš, který v tomto hanáckém městě před usídlením v Americe vojákoval. Chtěl si zavzpomínat na mladé vojenské časy a okusit, jak po letech chutná vyškovské pivo. Tak došlo k setkání Čechoameričana s ředitelem vyškovského pivovaru Ing. Jiřím Piňosem. Slovo dalo slovo a došlo k zajímavému kontraktu. Pan Mareš jako mezinárodní potravinářský manažer vše zařídil a letos v dubnu se vydal z Vyškova první kamion se 40 320 třetinkovými láhvemi dvanáctistupňového světlého Březňáku do přístavu v Brémách. Odtud loď s nákladem 1680 palet doplula 25. dubna do New Yorku a putovala až do Chicaga.

Povšimněte si, že počet 1680 palet symbolizoval oslavný letopočet jubilejního výročí, které Vyškovští zvýraznili ještě novým silným pivem, jež nese název Jubiler a má sílu 16,80 stupňů. Jak promyšleně chytré. Málem bychom zapomněli, že vyškovský pivovar dodal nedávno poprvé 600 palet všech osmi klasických piv do Maďarska a stejný počet 12 tisíc lahví na Slovensko. Těsně před podpisem je smlouva s Bulharskem a nečekaný zájem o vyškovské pivo projevila Austrálie a dokonce Čína. Hanácké město má tak reálnou naději, že bude vyvážet pivo do čtyř světových kontinentů, což Olomoucké biskupství po dlouhá staletí svého vlivu na pivovar ve Vyškově ani při zázraku netušilo.

Vyškovské pivo si vede znamenitě i v těžké konkurenci na domácím trhu. V degustační soutěži o Zlatý pohár Pivex 2005 se mezi sedmými druhy piv za vyrovnanou kvalitu drží vyškovský světlý Džbán 11 . V soutěži tmavých pivních značek bez ohledu na stupňovitost je Havran 11 na 10. místě. Není ani bez zajímavosti, že pivo z Vyškova má za první měsíce letošního roku v prodejnosti primát dokonce v pražské pivní galerii. Vyškovský pivovar tak získává dobrou pověst doma i ve světě, i když ještě něco postrádá. A to svůj vlastní název, jako třeba Haná, Hanák nebo Vyškovan.... (Rovnost)

pozvánka

- Ve dnech 13. a 14. srpna proběhne ve vyškovském pivovaru den otevřených dveří. Účinkují Anna K., Ready Kirken a mnoho dalších. Začátek je v 10 hodin.

- K 325. výročí svého založení vyhlásil Pivovar Vyškov pro sportovně založené příznivce pěnivého moku soutěž " Vyškovské hospůdky".

- Do konce září je nutno navštívit nejméně deset z patnácti doporučených hospůdek, restaurací a občerstvení a v každém vypít alespoň jedno vyškovské pivo.

- Od hostinského dostanete razítko do svého " cyklo- pivního průkazu".

- Na začátku října proběhne slosování a vyhodnocení nejlepšího " pivního cyklisty", který bude náležitě odměněn. (Rovnost)