Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

To nejlepší na konec

Jak vlastně to pivo chutná


verze pro tisk

To nejlepší na konec

To nejlepší na konec

Nad tématem poslední degustace právě uplynulého roku se členové Pivní revizní komise hodně dlouho zamýšleli, jednotnost názorů panovala pouze v tom, že by se mělo jednat o něco zvláště speciálního. Nakonec byla degustována ona úplně nejvyšší špička pověstného pivního ledovce – trapistická piva, nic prestižnějšího zřejmě v pivovarské branži už nelze najít.

Výraz „trapista“ nemá absolutně nic společného se slovem „trápiti se“, ale poněkud hovorově značí příslušníka Řádu cisterciáků přísné observance (případně pivo jím produkované), latinsky pak Ordo Cisterciensis Strictioris Observantiae, který se od 17. století začal oddělovat od mateřského řádu cisterciáků. Cisterciáci jako řád vznikli na sklonku 11. století ve Francii a k nám se dostali asi o padesát let později. Za zakladatele trapistického řádu lze považovat opata jménem Armand-Jean Le Bouthillier de Rancé, který prosazoval návrat k prvotním přísným pravidlům a kázni. Definitivně došlo k rozštěpení v 19. století, kdy se kláštery žijící v duchu tohoto návratu ke kořenům spojily v jednu kongregaci. Dokonce i u nás existuje jeden takový mužský klášter v Dobré Vodě u Toužimi, který začal fungovat v roce 2002. Funguje i ženská obdoba tohoto řádu, u nás je jeden takový ženský klášter v Poličanech, tamní klášterní kostel byl vysvěcen v roce 2012.

Nepřítomné pohledy obou degustujících značí vysoký senzorický zážitek
Nepřítomné pohledy obou degustujících značí vysoký senzorický zážitek

Život trapistů je svázán velice přísnými pravidly, která jsou zcela podřízena heslu Ora et labora (modli se a pracuj). Popisovat jejich běžný den nemá smysl, ale pro obyčejného smrtelníka je již těžko představitelná skutečnost, že mniši vstávají obvykle ve tři hodiny ráno. U nás je tento řád velice málo známý, nicméně v západní Evropě a hlavně v Belgii, respektive v Nizozemsku patří mezi nejznámější, zejména pak z důvodu produkce vynikajícího piva. Mimo piva kláštery z potravin nejčastěji produkují pečivo, houby, čokoládu, hrachovou polévku, sýry, sušenky, med a medové produkty, dietní přípravky, likéry a víno a to vše samozřejmě v prvotřídní kvalitě. Tyto kláštery spolu vytvořily sdružení (International Trapist Association), které aktuálně sdružuje celkem 18 klášterů, z čehož 11 je belgických, tři nizozemské a po jednom z Německa, Francie, Rakouska a USA. Tato organizace má své sídlo ve Vleternu v Belgii.

Produkce trapistického piva (a i ostatních produktů) podléhá velice přísným předpisům. Produkty musí být vyrobeny pouze z přírodních surovin trapistickými mnichy nebo alespoň pod jejich dohledem v objektu kláštera na zařízení, které patří klášteru, produkce se musí řídit přísnými pravidly řádu a významný podíl ze zisku musí být použit na dobročinné účely. Onen výše zmiňovaný jediný český mužský trapistický klášter se věnuje produkci vynikající hořčice a kosmetiky a nám nezbývá než doufat, že jednou dojde i na produkci piva.

Autentický trapistický produkt
Autentický trapistický produkt

Trapistických klášterních pivovarů je dnes na světě celkem už deset. Poté, co v roce 1998 byl otevřen belgický Achel, tak jejich počet vzrostl na sedm, ale hned rok poté nizozemský trapistický klášter La Trappe o ochrannou známku přišel, protože do svého pivovaru ekonomicky vpustil společnost Bavaria. Problém byl vyřešen v roce 2005, kdy pivovar opět mohl začít toto označení používat. V poslední době se ale s novými trapistickými klášterními pivovary doslova roztrhl pytel, na jaře roku 2012 začal vařit pivo rakouský Stift Engelszell a na sklonku loňského roku začaly vařit nizozemský Zundert, který se dal dokonce před vánoci zakoupit v pivotéce Pivní rozmanitost a americký Spencer, který je snad už stočen, ale v prodeji ještě není ani v USA. Označení Authentic Trappist Product získal 10. prosince 2013.

Nám se podařilo shromáždit všech devět piv (tedy vyjma toho amerického) a mezi svátky jsme se sešli v páně Hanzově pivním chrámě zvaném Zlý časy. Snažili jsme se, aby vzorky byly srovnatelné stupňovitostí a i senzoricky, což je dosti problém. Degustaci jsme tentokrát nedělali slepou, shodli jsme se na tom, že by to postrádalo význam. Já jsem aspoň mohl provětrat všech devět originálních sklenic (viz foto), které u mě doma na polici lapají prach.

Všech devět vzorků i se sklenicemi
Všech devět vzorků i se sklenicemi

1) La Trappe Tripel s 8 % alkoholu

La Trappe je zdaleka největší a nejkomerčnější trapistický pivovar, jako do jediného se dá také běžně dostat (byť pouze na ohlášení). Má nejširší portfolium výrobků a produkuje dokonce i pšeničné pivo (witte). Tripel je nevyvážené pivo, ze kterého je cítit alkohol, jinak víceméně profil odpovídá zadaným kritériím kladených na tuto kategorii.

2) Chimay Triple s 8 % alkoholu

Vynikající pivo, na vůni kvasnično esterové, chuť komplexní.

3) Westmalle Tripel s 9,5 % alkoholu

Vzhledem k tomu, že se údajně jedná o pramáti všech triplů (vaří se zde od 50. let 20. století), tak na něj padla volba místo slabšího dubbelu. Z piva je opět cítit alkohol, chuť je dost kořeněná.

4) Orval s 6,9 % alkoholu

Orval produkuje pouze tento jeden druh piva, které je navíc chmeleno za studena, takže se poněkud vymyká kategorii. V naší degustaci ho lze nazvat propadákem, většina degustujících se shodla na tom, že tam cítí animální tóny, já osobně bych tak kritický nebyl. Na konci degustace jsme dokonce zakoupili další láhev, ale degustace dopadla se stejným výsledkem. Jednalo se však o stejnou šarži, tak třeba za to mohl nešetrný transport či skladování.

5) Rochefort 6 se 7,5 % alkoholu

Tento pivovar je proslavený silnými pivy, náš výběr padnul na to nejslabší. Pivo ani neokouzlilo a ani nepropadlo. Příště bych spíše zvolil silnější Rochefort s číselným označením 8.

6) Achel Bruin 8 s 8 % alkoholu

Pivo je to značně nevyvážené, i přes vysoký obsah barevných sladů tam nejsou moc cítit.

7) Westvleteren 8 s 8 % alkoholu

Většina se shodla, že se jedná o to nejlepší, mně osobně to chvilku trvalo, nebyl jsem na takovýto senzorický profil připraven. Jednalo se ale o archivní záležitost asi 6 let starou.

8) Stift Engelszell Benno s 6,9 % alkoholu

Tento nově otevřený rakouský trapista je spíše znám díky silnějšímu pivu Gregorius s 9,7 % alkoholu, nicméně do něj se přidávají pražené slady a má tak senzoricky blízko k baltickým porterům, i proto náš výběr padnul na slabší Benno. Pivo hodně potěšilo, komplexní a s medovým dozníváním. Dokváší se vinnými kvasinkami.

9) Zundert s 8 % alkoholu

Pivo opět potěšilo, komplexní, typický zástupce své kategorie.

Degustace na svém sklonku
Degustace na svém sklonku

Všichni zúčastnění jsme se shodli, že se jednalo o velice zajímavou degustaci vesměs špičkových piv, i když zpočátku bylo toto navržené téma vnímáno některými zvláště konzervativnějšími členy Pivní revizní komise poněkud kriticky.



[Felčar] [Zobrazeno 3944x] [16. leden 2014]
[Degustace] [comments: 4] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Alena

středa, 19. březen 2014
20:34

Ahoj, nevíte prosím Vás někdo, kdy je letos v Přerově Zubrfest? díky A.


napsal(a): Alena (simunkova.aja(a)seznam.cz) [Odpovědět]

cze.Oi

středa, 19. březen 2014
20:25

cze.Oi

Musím říci, že u Orvala jsem neměl odvahu lahev dopít. Opravdu hodně divná chuť. Mně to nesedlo ani trochu.


napsal(a): cze.Oi [Odpovědět]

Adsense

23. září 2017
07:49


posted by: Inzerce

Mosquit

pátek, 17. leden 2014
06:19

Mosquit

Do Orvalu se jako do jediného přidávají "divoké" Brettanomyces Lambicus, proto ta odlišnost od všeho ostatního. Já to považuji naopak za kladné :-) Najdete v poznámkách číslo šarže toho Orvalu, že bych taky zakoupil a porovnal s jinýma?


napsal(a): Mosquit [Odpovědět]

Felčar

pátek, 17. leden 2014
08:45

Felčar

to Mosquit: 03/04/2013. Ale já Orval samozřejmě znám, před pár lety jsem byl dokonce přímo v pivovaru na prohlídce, ale ta chuť byla skutečně divná.


napsal(a): Felčar [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň