Možná si vzpomínáte na dva články, kde jsem nejprve já, posléze kolega Luboš, popisovali naše zážitky při výzkumu veřejného mínění.

Dnes nás kontaktoval zástupce firmy TNP AISA, která tento výzkum prováděla, že se velký zadavatel, rozumněj africký gigant PPas zlobí a že by byl rád, kdybych oba články stáhnul.

Bohužel jsme na nemožnost informování veřejnosti nebyli upozorněni a také při fotografování se nikdo neohradil. Prý nepředpokládali, že by někdo z těchto akcí mohl něco psát.

Prozatím tedy vyhovím a oba články skryju. Jaký názor na řešení této kauzy máte Vy, milí čtenáři PI?

Oba články ve zkrácené a snad "nezávadné" verzi naleznete právě tady...

Jak jsem testoval pivo

Když mi kamarád Luboš napsal, že jde na brigádu, která spočívá v tom, že se bude ochutnávat pivo, samozřejmě mě to také zajímalo. Vždyť kdy se Vám povede, aby Vám někdo zaplatil za pití piva, že? V propozicích je psáno, že se bude koštovat 3-5 piv. Myslel jsem si, že dostaneme tyto vzorky v nějakých malých kelímcích a že bude za slabou půlhodinku hotovo, ale nepředbíhejme.

Vcházíme do kavárny, která se nachází na plzeňském náměstí, zasedáme ke stolu a po nahlášení iniciál a podepsání prohlášení ve smyslu, že jsme si vědomi, do čeho jdeme (tady jde zejména o to, abychom zvládli vypít určité množství piva), je nám pro začátek naservírována voda a toustový chléb na zakousnutí, který se později hodil k neutralizaci chuti mezi jednotlivými vzorky.

Vlastní testování se skládá ze dvou částí. První je posezení se slečnou z agentury u ntb, kde jsme podrobeni obecným otázkám, jako kolik piva vypijeme za týden, jakou značku či jaké pivo (stupňovitost, točené, lahvové apod.) pijeme nejčastěji. Po tomto prvotním seznámení je nám natočeno pivo, které hodnotíme stupnicí 1 (velmi špatný) až 7 (velmi dobrý). Ptají se nás mj. na barvu, pěnu, vůni, chuť, sílu, říz či celkový dojem.

Dnes se zřejmě, dle mého názoru, testují piva výčepní, a to ještě především z velkých pivovarů, protože té chuti tam opravdu moc není. Poslední otázka u prvního vzorku je, zda nám toto pivo chutná více než naše oblíbené - tady samozřejmě musím konstatovat, že nikoliv.

Druhá část spočívá v ochutnání ještě nejméně dvou vzorků, nejvíce však čtyř - tedy celkově můžete ochutnat až pět piv. Pivo je čepováno víceméně jako velké, tedy 0,5 l, a do nelogovaných pohárků. U každého vzorku musíme vyplnit čas donesení a ohodnotit jej do formuláře, který každý účastník dostává. Je těžké piva hodnotit, už z toho důvodu, že opravdu postrádají vlastnosti, které u piva především vyhledávám, zejména chuť...

Nejsem zbabělec, takže postupně testuji všechny dostupné vzorky s nadějí, že ten další bude snad lepší. No nepochutnal jsem si, piva vodová, bez chuti, jen ten alkohol je znát a to je málo. Taková piva bych si dovedl představit v nějaké té herně, ale v restauraci po dobrém jídle bych preferoval něco jiného. S každým dalším vzorkem jsem míň a míň tolerantní a hodnotím hůře. Při prvním pivu jsem měl docela žízeň, takže mělo jistou výhodu.

Po vypití pěti piv jsme klidně mohli zůstat sedět a konzumovat dál, ale nebyla na to vůbec chuť. Původně plánovaná půlhodinka se i tak protáhla na hodinu a půl a to je ten pravý čas na odevzdání vyplněných formulářů a vyzvednutí si dnes opravdu zasloužené odměny.

Chtěl zadavatel otestovat nějaké nově připravované "pivo" nebo jen zjistit, jak je na tom vzhledem ke konkurenci? Možná nám již brzy na tuto otázku odpoví píár v nějaké zajímavé tiskové zprávě...

Jak jsem testoval pivo 2

Je 2. května a já dostávám od kamarádky opět zprávu: „Ahojky, opět je ochutnávka piva v Plzni. Tentokrát je to na nealkoholické pivo. Ochutnávalo by se jenom jedno pivo a bylo by to opravdu na půl hodinky. Jestli budete mít zájem, tak mi zase napište jméno, příjmení, věk a čas, kdy by se Vám to hodilo a klidně vezměte sebou známé. Díky, mějte se.“

Ihned pozvánku přeposílám i Chodymu s tím, že mě se to hodí ve čtvrtek. Bohužel tentokráte, možná i s ohledem na předchozí ochutnávku a s tím, že se jedná pouze o nealko piva, Chody odmítá. No nic. Přemlouvám pár kolegů z práce, z nich má dokonce jeden právě narozeniny a vyrážíme do kavárny. Víme již, do čeho jdeme a kde to máme hledat. Samozřejmě dopředu nahlašujeme počet osob a čas naší návštěvy, abychom nemuseli zbytečně dlouho čekat. Nevím, co si mám dopředu myslet o ochutnávce nealko piv. Že by nějaké nové nealko? Necháme se překvapit.

Dorážíme na místo a postupně zasedáme ke stolkům. Pouštím kolegy a chvíli povídám s kamarádkou, která nás pozvala. Po chvíli přichází řada i na mě, tak zasedám ke stolku, kde naproti mně sedí sympatická mladá slečna. Začínáme dotazníkem. Postupně odpovídám na otázky typu: „Pijete nealko pivo? Jak často? Kdy? Kde? Kupujete si ho domů? Jaké značky? Jak vám chutná?“ Atd.

Potom je mi přinesen necelý půllitr nového nealko piva. Polotmavého nealkoholického piva. Přivoňuji si a postupně upíjím a přitom odpovídám slečně na různé otázky. Musím říci, že jsem byl chutí i vůní tohoto piva dost překvapený. Nemusím tmavá ani polotmavá piva, ale celkem jasně zjišťuji, že když bych si měl vybrat mezi klasickým a novým polotmavým, tak bych rozhodně zvolil toho nového. Máme hodnotit i vhodnost připravených reklam na toto pivo.

Po ochutnání tohoto vzorku přichází překvapení v podobě vzorku druhého. Na pozvánce bylo zmiňována jen „ochutnávka jednoho piva“. Nevadí. Přičichnu a cítím citronový nádech. Napiji se a opravdu. Pivo má příchuť citronu. Ani toto pivo není nijak zvlášť špatné. Volil bych ho při horkých letních měsících, protože mi připadalo dost osvěžující. I zde přichází na řadu spousta otázek. Asi poslední z nich byla, jaké další ovocné vůně bych preferoval. Na to odpovídám, že švestkové již existuje a jiné ovocné příchutě bych už nezaváděl. Tím moje degustace končí.

Probíráme její průběh s ostatními a zjišťujeme, že někdo měl i tři vzorky. Posléze jsem se dozvěděl, že byly vzorky celkem čtyři. Závěrem chci říci, že moje posuzování nových nealko piv bylo pouze se stávajícími nealky a piva na tom byla rozhodně lépe. Ale u jiného hodnotitele by srovnání samozřejmě mohlo dopadnout úplně naopak.