Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

K vánočnímu období v Česku patří chuť svařeného vína, grogu nebo punče, popíjení svátečního piva v místní tradici příliš nezakotvilo. To ve Spojených státech vaří v malých pivovarech hned desítky druhů svátečních piv. Bez ohledu na vyznání začínají pro některé lidi zimní svátky tím, že v jejich lednici přistane čerstvá várka speciálního piva. Předvánoční období je ve Spojených státech pro malé pivovary tím nejdůležitějším, a tak jim nedělá problém vyrábět těch pár týdnů v roce něco zvláštního.

Jeden z židovských newyorských barů třeba odstartoval sváteční čas košer pivem. Každý zákazník ho dostane hned celou krabici, společně se svíčkami a návodem, jak si vytvořit vlastní menoru (tradiční židovský sedmiramenný svícen) z pivních lahví. "Každého, myslím, aspoň trochu baví kýč a takové ty věci. Kýč je slovo z jidiš a my Židé máme skvělý humor," tvrdí s úsměvěm spolumajitel Idle Hands bar Marc Schapiro.

Košer pivo s názvem Jewbilation se vyrábí ze 14 druhů sladu, 14 druhů chmele a má 14 procent alkoholu. Kvasí v sudech, používaných běžně pro zrání whisky. "Pro mě musejí být tahle piva robustní, veliká, plná chuti a s vysokým obsahem alkoholu. Musejí to být piva, která vás ve studených zimních dnech zahřejí," přiznává hlavní sládek He'Brew Paul Mcerlean.

V pivovaru Tröegs Brewing Company zas vaří ležák jménem Šílený Elf - na sud o objemu zhruba 1 200 litrů se spotřebuje 55 kilogramů medu a 545 kilogramů sušených třešní. Šíleného Elfa charakterizuje jedenáctiprocentní obsah alkoholu a sytě rudá barva. "Je to dost náročné, celý proces fermentace a výroby zabere téměř dva měsíce, ale my doufáme, že pak lidé budou chtít ochutnat i další naše výrobky," přiblížil spolumajitel pivovaru Chris Troeger. A hosté v barech, kde elfa točí, si pivo pochvalují, nejraději by ho prý pili celý rok. Majitel pivovaru to ale odmítá, podobné chutě prý patří výhradně k Vánocům.

Video a celý článek naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Jaký bude Silvestr v pivováru v Kostelci nad Černými lesy? Můžete ochutnat mnoho druhů piv a různých delikates a vyhrát hodnotné ceny.

Pochutnáte si na pivech z českých pivovarů, najíte se mnohých delikates, budete putovat pivovárem a ti nejlepší poutníci dospějí k příjemným a jistě hodnotným cenám a všechny vás tu čeká snad nejlepší rautový stůl na celém černokostelecku.

Piva i krmě

Silvestr se blíží a to neskutečně rychle a jako již tradičně, bude v černokosteleckém pivováru velmi pestrý. Čekají vás tu pivka z mnoha českých pivovarů (Dobruška, Hlinsko, Vysoký Chlumec, Chotěboř, Kácov, Jihlava, Vratislavice, Benešov, Nová Paka, Černá Hora, Zvíkov).

Foto

Gurmánských delikates si tu užijete "od nevidím do neslyším", budou vás tu lákat na vepřové prasečinky, naložené hověziny, zabíjačkové speciality, na pečené krocany i tatarský biftek, šunkové kýty či rozbíf, řízečky, ale i na sladkosti, zeleninové ba i ovocné saláty a na řadu přijde rovněži novoroční čočka.

Není bez zajímavosti, že pivovár má svou vlastní kolekci spodního prádla, triček i mikin. Vše bude i o Silvestra k mání.

Pro hravé a výherchtivé bude v průběhu večera připravena i tombola, skýtající mnohá překvapení.

Hry, zpěvy i ohňostroj

Ti odvážnější se budou moci zapojit do dobrodružné hry "Putování pivovárem" a vězte, že v ní budou moci získat zajímavé pestré věcné ceny i o pýchu.

Na humnu si budete moci zatrsati při rytmu diskotékových písní ze 60.-80.let s DJ LOCO – VINYL PARTY. V hostinci vás naopak čekají staré hity Z Čech až na konec světa – DJ RUDA.

O půlnoci si užijete slavnostního pikantního ohňostroje a vězte, že ani po něm vás nikdo nebude honit do hajan. Vždyť nový rok 2011 teprve začne a je třeba tuto jedinečnou událost náležitě oslaviti.

Rezervace je však nutná, abyste do roku 2011 vstoupili s radostnou myslí...

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová


Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice se uskuteční během prvního únorového týdne v jihočeském Táboře (od 1. do 4. února 2011). Veřejná část slavností se koná ve všech prostorách Hotelu Palcát. Po čtyři dny si mohou milovníci zlatého moku vybírat ze široké nabídky tuzemských i zahraničních druhů piv. Návštěvníci a hosté budou moci poprvé ochutnat točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier, piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu, výrobky pivovaru Matuška, domácího pivovaru Berounský Medvěd, rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belweder Železná Ruda.

Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat pivo z Dánska, Norska, Francie, Anglie, opakovaně z Belgie (ze 4 tamních pivovarů), z Bavorska (ze 3 pivovarů)... Krátce řečeno: piva všech barev, chutí i původu. Očekává se stejně jako v minulých letech návštěva několika tisíc lidí.

V doprovodném kulturním programu vystoupí například Ilona Csáková, Maxim Turbulenc se svým letošním trhákem „Čechodecho“, dívčí rocková kapela The Apples, táborští umělci Jiří Matyáš band, Big Papa, dechovka, harmonikáři, diskžokejové a řada dalších.

V odborných soutěžích o Zlatou pivní pečeť se v prostorách Jihočeské univerzity utkají tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. V minulém roce bylo přihlášeno a zařazeno do soutěží více než 460 vzorků piva ze 92 pivovarů a minipivovarů. Letos do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Rovněž premiéru absolvují maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

V soutěži o Zlatý český pramen jsou do degustačních soutěží o nejlepší minerální vodu vedle největších výrobců z České republiky a Slovenské republiky přihlášeni výrobci z Itálie a Gruzie.

Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International, takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing. Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011.

Podrobnosti o slavnostech piva naleznete na webových stránkách

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva v Táboře


Město musí zaplatit vícepráce, statika některých budov je prý horší, než se čekalo.

Ten, kdo počítal a zhotovoval rozpočet pro stavbu Chrámu chmele a piva v Žatci, se pořádně netrefil. O osmnáct milionů korun.

Taková je cena víceprací, které musí navíc město zaplatit za práce, které nebyly zahrnuté v rozpočtu akce za čtvrt miliardy korun. „Vícepráce na projektu Chrámu chmele a piva jsou ve výši osmnáct milionů korun,“ informovala žatecké zastupitele i veřejnost nová starostka města Zdeňka Hamousová.

Zatímco hlavní turistická část projektu Chrámu chmele a piva už funguje, vlastní pivo ve stylové restauraci už teče proudem, dá se vystoupat na Pivní maják nebo si projít labyrint, pracuje se i na dalších fázích výstavby. Renovaci klášterní zahrady a opravě renesanční sladovny. Při výstavbě se ale některé části nečekaně prodražily. A částka osmnáct milionů není vůbec zanedbatelná. „Vícepráce jsou mimo jiné způsobeny velmi špatný statickým stavem historické sladovny a s tím souvisejících prací. Projekt vznikal v určitém období a při realizaci se ukazuje, že skutečný stav některých objektů je v současnosti horší,“ zdůvodňuje navýšení rozpočtu starostka.

Tečou peníze, kam mají?

Žatečtí zastupitelé peníze pro firmu Metall Quatro, která akci za zhruba čtvrt miliardy korun, na níž přišlo více než 200 milionů korun z Evropské unie, schválili. Nechají si ale předložit odborný posudek. „Mělo by jít o nezávislé posouzení prací a přezkoumání položkových rozpočtů. Abychom věděli, že opravdu byly všechny práce provedeny,“ navrhl zastupitel Vladimír Martinovský. Vedení města je pro stejný postup, přezkoumá se, zda všechny peníze potečou správným směrem. „Výsledek posouzení bude zastupitelstvem města projednáván, bude přístupný i veřejnosti,“ ujišťuje Hamousová.

Zastupitelé chtěli také vědět, kdo je za navýšení zodpovědný. Zda projektant nebo někdo, kdo sestavoval rozpočet, chtěli také vědět, jak město vícepráce hlídá. Někteří nevěřili, že se statika mohla o tolik zhoršit, než v projektu předpokládal projektant. I na tuto otázku by měl odpovědět vyžádaný posudek.

V rámci projektu Chrámu chmele a piva probíhá v Žatci revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Obyvatelé Jižního Súdánu napůl žertem říkají, že dvaadvacetiletou válku za nezávislost vedli za právo dát si po horkém dni vychlazené pivo. Konflikt se rozhořel v roce 1983, kdy vláda v Chartúmu vyhlásila napříč zemí islámské právo šaría, jež zakazuje pití alkoholu.

Za nadvlády muslimského Severu se pouhé držení alkoholu trestalo několika tucty ran bičem. I mešní víno směl do země dovážet pouze papežský nuncius pod rouškou diplomatických výsad. Sotva tady zaschl inkoust na mírové dohodě, která převážně křesťanskému a animistickému Jihu poskytla autonomii, začaly žízeň jižanů hasit dodávky s pivem ze sousední Ugandy.

Foto

Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu.Díky majiteli Plzeňského Prazdroje, jihoafrické skupině SABMiller, už není Jižní Súdán odkázaný na pivo z dovozu. Loni založený pivovar v Jubě (Džubě), hlavním městě Jihu, je jediným průmyslovým podnikem v oblasti. Celkovou hodnotou 51 milionů dolarů (970 milionů Kč) se jedná o největší investici v Jižním Súdánu mimo ropný sektor. Investice zahrnovala i vybudování čerpadla, čističky a potrubí, jež přivádí vodu z Nilu vzdáleného téměř pět kilometrů od pivovaru. Samotné varné zařízení je z druhé ruky z Bulharska.

V Jubě se vaří tři typy piva, včetně dvou v ugandské licenci. Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu. Pivo pojmenované po uctívaném sudokopytníkovi je mezi jižany oblíbené jak kvůli místnímu původu, tak relativně nízké ceně. Zatímco značky z dovozu stojí 4 až 6 súdánských liber (32 Kč - 48 Kč), Bílého býka lze pořídit už za 3 súdánské libry (24 Kč). V oblasti, kde životní výdaje devadesáti procent obyvatel nepřesahují jeden dolar denně (19 Kč), se stále jedná o luxusní výrobek. Od zahájení provozu se nicméně výstav pivovaru téměř zdvojnásobil - ze 180 tisíc hektolitrů v květnu 2009 na 350 tisíc hektolitrů koncem roku 2010.

V Džubě se licenčně vaří i ugandské pivo Nile Special. V celém Jižním Súdánu je pouhých 50 km asfaltovek. Ještě většímu rozmachu firmy brání katastrofální infrastruktura. V celé oblasti o rozloze 640 tisíc kilometrů čtverečních (osminásobek České republiky) je pouhých 50 kilometrů vyasfaltovaných silnic. Místní autodopravci si navíc účtují dvojnásobný tarif než v okolních zemí, neboť přivykli přeplácení od zahraničních humanitárních organizací. Většina produkce pivovaru se tak zkonzumuje v Džubě a okolí.

Pro právníky SABMiller představovala specifický oříšek otázka registrace obchodní značky, neboť celostátní úřady v Chartúmu alkoholické výrobky odmítají uznat. Tento problém by se však mohl v dohledné době vyřešit. Druhý lednový víkend hlasují obyvatelé Jižního Súdánu o úplné nezávislosti. Výsledek referenda už mají čím zapít.

Zdroj: Týden.cz


Kromě kapra a bramborového salátu nebude na většině českých svátečních stolů chybět ani pivo. Téměř všechny pivovary proto uvařily nějaký vánoční speciál. Výroba a zrání vánočních piv trvá někdy i pár měsíců. I když se často jedná jen o reklamní trik, najdou se i výjimky.

Češi si na pivo potrpí i o Vánocích. Ke zvláštní atmosféře ale také chtějí zvláštní chuť a na to sázejí hlavně menší regionální pivovary. Někdy se vánoční pivo od běžné produkce liší jen etiketou, někdy ale přicházejí se skutečnou novinkou. "Pivo, které vaříme na Vánoce, je od základů jiné. Vznikla nová technologie kombinací ležáků a ejlů," prohlásil Martin Vrba, hlavní sládek pivovaru ve Dvoře Králové nad Labem.

Speciální vánoční piva se vaří v malých objemech a jejich výroba a zrání často trvá i několik měsíců. U lidí pak mohou mít takový ohlas, že se po svátcích z výjimky stane pravidlo. "Většina piv, co jsme zkoušeli, se na trhu postupně etablovala a dodneška zůstávají v našem portfoliu," řekl Josef Hlavatý, ředitel pivovaru v Náchodě.

Pro menší pivovary to může být zároveň dobrá příležitost, jak na sebe přitáhnout pozornost zákazníků. Sami ale říkají, že s velkými značkami chtějí soutěžit hlavně kvalitou. "Nechceme používat žádné stabilizátory a chemii, ale vařit opravdové české pivo," konstatoval Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru ve Dvoře Králové.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Pivovarům v Česku klesá odbyt. Už loni se výroba piva snížila meziročně o šest procent, za letošek pivovarníci odhadují dvanáctiprocentní pokles na celkových 16,5 milionu hektolitrů piva.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se na tom podílí hlavně snížení domácí poptávky, klesá ale také export: „Je to nejhorší situace za posledních 20 let. Propad je skutečně téměř dvacetiprocentní za poslední dva roky. V roce 2007 a 2008 byly rekordní roky a od té doby je sešup výrazný.“

Situace by se mohla začít zlepšovat v příštím roce, podle Veselého bude rozhodující export. Celoroční výroba by se tak v budoucnu mohl znovu přiblížit ke 20 milionům hektolitrů.

Bude to za tu cenu, že export nebude 4 miliony, ale bude 6 nebo 7 milionů hektolitrů ročně. K tomu máme všechny předpoklady, od chráněného zeměpisného označení české pivo, tak extrémně silné známé značky, které mají velmi dobrou pověst. Do budoucna jak malé pivovary, tak i velké se budou muset výrazně orientovat na export,“ vysvětluje pivovarník.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický


Pivo s příchutí whisky

[čtvrtek, 23. prosinec 2010]

Že i v pivovarství je stále ještě prostor pro tvořivost dokazuje tradiční německý pivovar Hösl z Mitterteichu se svým pšeničným svrchně kvašeným pivem s příchutí whisky, který uvádí do tržní sítě pod obchodním názvem Whiskey-Weisse. Při jeho přípravě je jeden díl ječného sladu, který se používá při výrobě tohoto piva, nahrazen sladem používaným pro výrobu whisky.

Trvalo půl roku a bylo zapotřebí provést čtyři pokusné testovací várky k tomu, aby bylo dosaženo souladu aromatu whisky s chutí svrchně kvašeného piva. Whiskový slad byl odebírán přímo od dodavatele ze Skotska, kde se pro jeho sušení, podle tamních zvyklostí, využívá místní rašelina. Vzniklá typicky kouřová rašelinová příchuť je tudíž také charakteristická pro nové pivo Whiskey-Weisse. Aby došlo ještě k jejímu dalšímu zintenzivnění, využívá místní sládek, který patří již ke třetí generaci majitelů pivovaru, speciální vystírací a rmutovaní postup a zvláštní kmeny pivovarských kvasinek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová


V devátém ročníku programu PRAZDROJ LIDEM je jasno v tom, které projekty získají finanční prostředky na svoji realizaci. O rozdělení 5,5 milionů korun, jež do programu poskytla společnost Plzeňský Prazdroj, rozhodovali sami občané, dále zaměstnanci Prazdroje a Rada reprezentantů programu složená z významných osobností veřejného života daného regionu a zástupců společnosti.

Veřejnost pomocí dárcovských zpráv a internetového formuláře či hlasovacího kuponu odeslala celkem více než 37 tisíc hlasů. Největší podporu a tedy i plnou požadovanou částku získal v Plzni projekt Nové poradenské centrum Ledovec a na Moravě pak Hraj, skákej, křič, hlavně konej dobro Salesiánského střediska Don Bosco.

Plnou výši prostředků, o něž žádaly, získají také projekty Domov sv. Aloise (490 tisíc korun), Sportem pro zdravý život našich dětí (180 tisíc korun) a Záchrana starého tisku z roku 1585 (65 tisíc korun), Materiální vybavení pro mladé stolní tenisty (178 tisíc korun). Tyto projekty se staly vítězi v hlasování zaměstnanců Prazdroje a Rady reprezentantů.

Zbylé prostředky si rozdělí další veřejností nejvíce podpořené projekty na základě poměru zaslaných hlasů a žádaných sum.

Do devátého ročníku programu PRAZDROJ LIDEM přihlásily neziskové a příspěvkové organizace působící na území města celkem 108 projektů. V září z nich Rady reprezentantů vybraly 51 (25 v Plzni a 26 na Moravě), které postoupily do veřejného hlasování, které skončilo 30. listopadu. Veřejnost odevzdala 37 347 hlasů, tedy o 50 % více hlasů oproti osmému ročníku. Jen dárcovských zpráv (DMS) přišlo 4503 a díky nim se částka poskytnutá Prazdrojem navýšila o dalších 121 581 korun. Příjemci prostředky převezmou v lednu.

Na programu je úžasné, že vtahuje do dění stále víc občanů daného regionu a umožňuje jim vyjádřit představu o tom, jaký z projektů peníze nejvíce potřebuje. Skvělé je i to, že mnoho lidí i v dnešní ekonomicky složité době projekty podporuje přímo svými prostředky pomocí dárcovských DMS. Jsou to významné peníze, které určitě přispějí k úspěšné realizaci mnoha z přihlášených projektů,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Partneři Královský pivovar Krušovice a Správa Pražského hradu budou ve spolupráci pokračovat v průběhu roku 2011. Krušovický pivovar podporuje akce a projekty pořádané na Hradě již 8. rokem a je dlouhodobým generálním sponzorem stálé expozice Příběh Pražského hradu.

Spojení značky Krušovice s Pražským hradem není žádnou novinkou, ale má svůj původ už v 16. století. V roce 1581 totiž tehdejší majitel pivovaru v Krušovicích Jan Bírka z Násile nabídl pivovar Koruně české, tedy Rudolfu II., který jej roku 1583 opravdu koupil. Krušovické pivo pak Rudolf II. ochutnával při četných lovech v přilehlých křivoklátských lesích, a protože si zlatavý mok oblíbil, nechal si jej z Krušovic vozit i na Pražský hrad. Česká koruna pivovar vlastnila více než 100 let, a i přesto, že ho v roce 1685 prodala Arnoštu Josefu z Valdštejna, vřelý vztah Krušovických k Pražskému hradu zůstal a i dnes se neustále rozvíjí,“ vypráví Hana Fenclová, Brand manager značky Krušovice. V současnosti mohou návštěvníci Pražského hradu pivo Krušovice ochutnat v restauracích Vikárka a Lví Dvůr. Královské krušovické se rovněž podává díky své kvalitě a prezentaci při slavnostních příležitostech hostům Pražského hradu.

Pivovar Krušovice je dlouholetým generálním sponzorem expozice Příběh Pražského hradu, která v prostorách Starého královského paláce každoročně přibližuje historii hradního areálu sto tisícům návštěvníků Prahy z celého světa. „V Královském pivovaru Krušovice jsme všichni hrdí na to, že se náš pivovar stal nedílnou součástí vyprávění toho příběhu českých dějin. Současně tak můžeme zvyšovat image značky směrem k exportním trhům a partnerům,“ doplňuje Hana Fenclová.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Znojmo už má klíče od svého pivovaru

[středa, 22. prosinec 2010]

Budovy bývalého pivovaru včetně všech klíčů a zbytků technologií bývalé varny převzali v úterý dopoledne od zástupce pivovaru Heineken představitelé Znojma.

Klíče od pivovaru předal starostovi Znojma Zbyškovi Kaššaiovi zástupce pivovaru Heineken, ředitel pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Početnou delegaci úředníků města doplnili také městští strážníci včetně ředitele Petra Koloucha. Městská policie totiž začne celý objekt od dneška fyzicky hlídat. Pomoci jim v tom má také technika včetně kamer. Objekt zatím zůstává veřejnosti nepřístupný.

Fotogalerii a celý článek naleznete zde...

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš

[Znojmo] 07:19 [permalink] [reaguj]


Minipivovary zažívají boom

[úterý, 21. prosinec 2010]

I v době ekonomické krize v Česku sílí boom minipivovarů, které vyrábějí desítky, maximálně stovky hektolitrů piva měsíčně pro svou vlastní restauraci a jen pár dalších v okolí. A to přesto, že jejich pivo je většinou dražší než od velkých hráčů na trhu. Minipivovarů už je podle odhadů přes sto a oborníci soudí, že jejich počet nadále poroste. Průmyslových pivovarů je pro srovnání méně než polovina.

Po změně režimu v roce 1989 byl v české části tehdejší federace jediný minipivovar, U Fleků v Praze, před deseti lety jich fungovaly necelé tři desítky. V posledních letech ale přibývají stále rychleji. Příznivce pěnivého moku mimo jiné láká malý výstav slibující jistou exotiku a také výroba převážně speciálních piv, která střední a velké pivovary často vůbec nevaří.

Minipivovary vaří prakticky pouze speciální piva – nefiltrovaná, vícestupňová, různě ochucená, svrchně kvašená, z pšeničného sladu a tak dále. Oslovují konzumenty, kteří chtějí experimentovat a mají na to,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jejich podíl na celkovém výstavu piva v Česku činí podle statistik svazu asi dvě procenta. „Očekávám, že jich bude přibývat,“ podotkl.

Každoroční nárůst potvrzují i zástupci samotných minipivovarů.

Pokud chce člověk vařit pivo srdcem a v druhé řadě pro peníze, má velkou šanci uspět,“ řekl deníku E15 René Binar z minipivovaru Slezan v Leskovci na Opavsku, jenž vznikl před čtyřmi lety.

Podle Marka Kocvery z Klášterního pivovaru Strahov v Praze přibývá počet lidí ochotných zaplatit za speciální a kvalitní pivo vyšší cenu peněz a dají si raději čtyři piva z minipivovaru než za tu stejnou cenu pět či šest „komerčních“ piv. „U nás byli lidé zvyklí 40 let prolévat hrdlo levným pivem na množství. Degustační přístup je doména až poslední doby,“ míní Kocvera. Na změně se podle něj podílely nejen samotné pivovary, ale i média, která začala v posledních letech o pivu obecně více psát. „Před čtyřmi lety jsme se dozvěděli maximálně, že Plzeň Největší pivní národ tedy o pivu vlastně moc nevěděl,“ podotkl.

Ačkoli boom minipivovarů bude pokračovat, jsou věci, které by jejich růst mohly přibrzdit. U některých je to kolísající kvalita piva, u jiných omezená trvanlivost, která omezuje možnosti distribuce a konečně i vyšší cena.

Pro minipivovary by mohlo být likvidační odejmutí nižší daňové sazby pro spotřební daň z piva pro pivovary s nižším ročním výstavem. Stejně tak i případný markantní nárůst cen vstupů – energie, sladu a chmele,“ řekl deníku E15 David Staněk z Rukodělného pivovárku Třebonice, který sídlí na kraji Prahy.

Názory pivovarníků

1. Čím je nárůst minipivovarů způsoben? Čím se odlišují od těch středních a velkých?

2. Kdy a proč pivovar vznikl?

David Staněk, Rukodělný pivovárek Třebonice, Praha

1. Odlišným a pestřejším sortimentem nabízeného piva. Při stabilní kvalitě vařeného piva je to i zdravější nápoj, protože v minipivovaru je pivo nefiltrované a nepasterované, chuťově bohatší a plné minerálních látek, vitamínů a stopových prvků.

2. Roku 2005 na základě nevinně položené otázky, zda bych dovedl doma uvařit pivo. A následně se vše vzájemně na sebe nabalilo a vše skončilo rukodělným komerčním pivovárkem.

Aleš Kocvera, Klášterní pivovar Strahov, Praha

1. Malé pivovary obecně nabízejí vyšší kvalitu za více peněz a zákazníci, kteří upřednostňují kvalitu před kvantitou, to dokáží ocezdražila. nit. Také paleta nabízených druhů je mnohem širší a nabízejí různá sezonní piva, která nejsou velké pivovary schopny uvařit.

2. Současný pivovar vznikl v roce 2001, aby navázal na tradici původního pivovaru, který přestal vařit pivo v roce 1907. Původní pivovar vznikl zároveň s klášterem v roce 1142.

René Binar, minipivovar Slezan, Leskovec na Opavsku

1. Jeden z faktorů růstu je změna vnímání potravinářských produktů z malých provozoven, tím myslím i minipivovarů. Dalším je chuť experimentovat, objevovat nové. Každá várka je svým způsobem originál a má značně omezenou trvanlivost na rozdíl od unifikovaných euro piv.

2. Minipivovar Slezan vznikl oficiálně v roce 2006, předcházely tomu asi roční přípravy. Vznikl z nadšení a hlavně pro kvalitu pivu. Vaříme nejenom klasická, ale i netradiční piva, jako jsou speciály vyšších stupňovitostí a ovocná piva.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Část pivovaru Hostan je kulturní památkou

[pondělí, 20. prosinec 2010]

Ministerstvo kultury prohlásilo část areálu bývalého pivovaru Hostan kulturní památkou. Město budovy převezme v úterý.

Část areálu bývalého znojemského pivovaru Hostan se stala kulturní památkou. Návrh ležel od letošního ledna na ministerstvu kultury, které v uplynulých dnech některé budovy a vybavení za kulturní památku prohlásilo.

Památkáři navrhovali prohlásit kulturní památkou administrativní budovu, sladovnu a varnu se stáčírnou, kde bylo i technologické zázemí pivovaru. Podle odborníků je velice cenné i vybavení některých součástí areálu. Zejména technické zařízení varny, které bylo vyrobené v třicátých letech minulého století v závodě Škoda. Zda-li ministerstvo kultury vyhovělo všem jejich návrhům, není v tuto chvíli jasné. „Ministerstvo kultury sice již v dané věci rozhodlo, nicméně do nabytí právní moci se nemůžeme k záležitosti více vyjadřovat,“ neprozradil žádné podrobnosti mluvčí ministerstva Jan Cieslar.

Jen část areálu

Ministerští úředníci navíc poslali rozhodnutí o prohlášení památkou ještě bývalému majiteli areálu, tedy společnosti Heineken. „Ministerstvo kultury své rozhodnutí zaslalo Heinekenu, který pivovar vlastnil. Zástupci firmy nám rozhodnutí zatím poslali oskenované elektronickou poštou. Památkovou ochranu získala část budov v areálu,“ nebyla o moc konkrétnější ani vedoucí majetkového odboru znojemské radnice Jana Antošová.

Návrh na prohlášení pivovaru památkou poslali v lednu na ministerstvo památkáři. „Pivovar je jednou z dominant města a stojí v blízkosti hradu a rotundy. Tvoří výrazné a charakteristické panorama, které je potřeba respektovat,“ argumentoval již dříve znojemský památkář Jan Kozdas. Dodal, že jeden z objektů je podle něj barokního původu.

S návrhem souhlasil i historik jihomoravského muzea a tehdejší znojemský radní Jiří Kacetl. „Za památku by odborníci měli prohlásit jen hodnotné části, které jsou v pivovaru. Potom je totiž větší možnost čerpat dotace z ministerstva kultury, které těmto památkám poměrně přeje. Prohlášení by se však mělo udělat tak, aby nebyly chráněné i nehodnotné věci. Aby potom nedošlo k tomu, že v případě zbourání montované betonové věci dojde k průtahům,“ popsal bývalý radní Kacetl.

Klíče v úterý

Zástupci města fyzicky převezmou areál pivovaru od Heinekenu v úterý. „Poté, co pivovar definitivně získáme do správy, změníme v první řadě způsob střežení. Dosud tam působí agentura najatá Heinekenem. Její práce stojí měsíčně kolem devadesáti tisíc korun. Místo ní zaměstnáme dva hlídače a na areál dohlédnou také strážníci městské policie,“ přiblížil první plány starosta Zbyšek Kaššai. Ten nepředpokládá, že by město v nejbližší době otevřelo Hradní ulici, která areálem prochází. „V současné době si to neumím představit. Některé budovy nebo jejich vybavení stále patří pivovaru, je tam též cenné vybavení varny. Do budoucna budeme o využití ulice uvažovat. Nejspíš v souvislosti s projekty na další využití areálu,“ dodal Kaššai.

O budoucím využití pivovaru chce starosta brzy začít jednat s odborníky, úředníky a zastupiteli. „Musíme začít hledat investory a chystat projekty. Vše bude samozřejmě záviset i na tom, jak se nám podaří stabilizovat městskou kasu a kolik budeme mít na investice. Předpokládám, že sestavíme nějakou komisi. Chci hledat širokou shodu napříč celým politickým spektrem, protože jde o strategické rozhodování nejen na jedno volební období,“ dodal Kaššai.

Radnice má pro areál k dispozici takzvaný pasport areálu. „Je to základní popis jednotlivých budov a prostor a návrh, jak s nimi stavebně naložit. Návrhy podle typu a stavu budov sahají od úplného zachování po úplnou demolici. Materiál měli k dispozici i památkáři při procesu prohlašování kulturní památkou. Pokud vím, v zásadě pasport respektovali,“ sdělil vedoucí odboru rozvoje znojemské radnice Zdeněk Čižmář.

Hotel či muzeum?

Otázku využití areálu bývalého pivovaru Hostan už řešili i minulí znojemští radní, návrhy padaly i v nedávné předvolební kampani. V pivovaru by tak mohl mít místo hotel, muzeum pivovarnictví a okurkářství nebo minipivovar s restaurací. Vedle námětů z oblasti cestovního ruchu a kultury padaly ale i návrhy na drobnou výrobu. V areálu Hostanu se pivo vařilo od roku 1720. Výrobu ukončil jeho vlastník, společnost Heineken, v loňském roce a přesunul ji definitivně do Brna.

Čtěte také: Znojmo má definitivně pivovar Hostan

Zdroj: Znojemský deník.cz |Autoři: Martin Moštěk a Daniel Smola

[Znojmo] 11:37 [permalink] [reaguj]


Bývanie v tatranskom pivovare

[pondělí, 20. prosinec 2010]

Spoločnosť Pilsner Investment chce zmeniť areál za 100 miliónov eur

Pivovarská spoločnosť Pilsner Investment sa rozhodla svoje pole pôsobnosti rozšíriť aj do oblasti realitného biznisu. Areál súčasného pivovaru Tatran chce využiť na vybudovanie multifunkčného centra s názvom Pivovar Poprad.

Na celkovej ploche cez 30-tisíc štvorcových metrov chcú pivovarníci vybudovať zónu, pozostávajúcu z rezidenčného, obchodného, administratívneho, či hotelového segmentu. V súčasných výrobných priestoroch Tatranu chce realizátor začať stavať v októbri 2012, kedy chce požiadať aj o stavebné povolenie.

Spoločníkmi v biznise pivovarníkov sú levočská City Reality a spoločnosť Slovenská majetková, sídliaca v Prešove.

Projekt má byť zameraný na bytovú výstavbu a obchodné prevádzky. Srdcom bývania by sa malo stať trio 14 až 18-poschodových vežiakov, ktoré poskytnú vyše 110-tisíc štvorcov úžitkovej plochy. „Parametre ich cien si ešte chceme definovať vzhľadom na možnosti a požiadavky trhu,“ dopĺňa Marián Balaj, projekt manažér Pilsner Investment.

Vizualizace

Vlajkovou loďou komerčných priestorov by sa zasa mal stať objekt obchodno-zábavného centra s umiestnením v strednej časti komplexu. Zároveň by mal byť priestorovo najväčším objektom.

Administratívu by chcel investor poňať ako štvrtú výškovú budovu s desiatimi podlažiami. Hotelová časť je zatiaľ v predstave 9-podlažnej budovy so štvorhviezdičkovými službami. V areáli by malo vzniknúť aj vyše 1 100 podzemných parkovacích miest.

Projekt v celkovej investícii 100 miliónov eur je v súčasnosti v posudzovaní vplyvov na životné prostredie. Po ukončení projektovej prípravy, by sa mali začať asanačné práce existujúcich objektov v areáli pivovaru. Samotná výroba piva by sa tak mala sťahovať do nových priestorov mimo mesta.

Po ukončení výstavby, ktorá je v pláne na jar 2015, by tak multifunkčná zóna mala spájať centrum mesta s najväčším popradským sídliskom Juh.

Zdroj: Reality eTrend.sk | Autor: Martin Labanc | Vizualizace: Jančina architekti


Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen CVVM SOÚ AV ČR) ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo. Množství konzumovaného piva se z dlouhodobého hlediska udržuje na úrovni přibližně devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů u žen. Potvrdily se rovněž dlouhodobé trendy v názorech české populace na prestiž českého piva a pivovarství. Ve srovnání s průzkumem z roku 2006 roste hrdost Čechů na světové prvenství v konzumaci piva, a to především u mužů, v nižším počtu je tomu tak však též u žen. Dlouhodobě dominuje poměrně optimistický názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarství, byť se občas objevuje náznak poklesu příznivých očekávání. Potvrzuje to kupříkladu fakt, že 74 % obyvatel se neobává toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. Většina české populace, 65 %, nadále věří, že české pivovary prorazí do zahraničí.

Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasně vyprofilované. Přibližně 80 % mužů si vybírá pivo z konkrétního pivovaru (u žen je podíl kolem 50 %). Podle průzkumu si mladší ročníky (přibližně do 45 let věku) častěji než ročníky starší vybírají pivo jedné značky. Dlouhodobým trendem bez výraznějších změn je preference 53 % mužů konzumovat rozhodně nebo spíše pivo ze známého a velkého pivovaru než z malého a místního. Trvalým trendem je významná preference chuti jako podstatného aspektu při výběru piva (70 %), její podíl přitom mírně roste. Cena má při výběru mnohem menší váhu a pouze 26 % Čechů ji považuje za velmi důležitou. Oproti tomu 55 % Čechů považuje roli reklamy při rozhodování o výběru piva za zcela bezvýznamnou. Srozuměná s faktem, že ceny piva v budoucnosti porostou, je naprostá většina domácí populace.

Průzkum opět ukázal, že pozice našeho pivovarství a piva je mezi českou populací nadále pevná, a nepotvrdily se obavy z poklesu prestiže českého piva a hrdosti na ně nebo poklesu důvěry v naše pivovarství, což je nejen pozitivní, ale pro výrobce piva a sladu a další dodavatele nepochybně také inspirující a zavazující," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme akceptovat významný trend, kterým je příklon rozhodné většiny Čechů k rozumné výši konzumace piva. Časy, kdy existovala poměrně značně objemná skupina velkých pijáků piva, jsou ty tam a životní styl se nyní ubírá zcela jiným směrem. Navíc je dnešní konzument piva informovanější a nepochybně též vybíravější," dodal Jan Veselý.

Výzkumy o zásadním fenoménu české společnosti, kterým je její vztah k pivu a pivovarství u nás, organizujeme nepřetržitě od roku 2004. Nabízí objektivní a neobyčejně zajímavý pohled na tuto oblast našeho života s dlouholetou historií, tradicí a současností," komentoval výsledky autor průzkumu PhDr. Jiří Vinopal, PhD., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je nutné podtrhnout fakt, že průzkumy veřejného mínění jsou především nástrojem pro zmapování nálady, pocitů a názorů obyvatel a že z uvedených hledisek je nutné je též hodnotit," doplnil Jiří Vinopal.

Součástí výzkumu byla analýza vztahu české populace k malým pivovarům. Roste počet těch, kteří na tuto oblast mají jasný názor, a naopak klesá počet respondentů, kteří by nebyli s to svůj názor formulovat. Přibližně dvě pětiny populace vyslovují obavy z ohrožení malých pivovarů a přibližně stejný podíl tvoří ti, kteří takové obavy nevyslovují.

Jinou zajímavou otázkou je vztah české populace k nealkoholickému pivu, který v posledních 4 letech nedoznal změn. Nealkoholické pivo není pochopitelně náhradou piva běžného, pokud si však lidé běžné pivo dát nemohou, automaticky sáhne 53 % mužů a 26 % žen po jeho nealkoholické variantě. Výjimku tvoří skupina mužů mezi 18-29 lety a méně pravidelní konzumenti piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | Český svaz pivovarů a sladoven


Vánoční zprávy z Rychty

[pátek, 17. prosinec 2010]

Uplynuly již dva měsíce, co byl otevřen nový Pivovar Hotel Na Rychtě a ještě déle, co jste nám pomohli najít název pro naše piva. Pivovar a restaurace se těší velké návštěvnosti a my doufáme, že i Vy jste již byli ochutnat naše piva či gastronomické speciality.

Každým dnem se snažíme naše služby rozšiřovat ke spokojenosti všech zákazníků a přinášet nové akce, výhody a novinky. A protože se blíží vánoční svátky a oslavy nového roku, rádi bychom Vám touto cestou nabídli jedinečnou příležitost oslavit Nový rok 2011 právě na Rychtě. Za jednorázový poplatek 1500 Kč máte možnost neomezené konzumace piva, jakostních vín, občerstvení z široké nabídky rautového stolu, nealko nápojů či kávy a samozřejmě novoroční přípitek. Je připravena živá hudba včetně tance a večerem Vás bude provázet Libor Zajíček.

Kapacita je omezena, proto pozvání nabízíme prioritně Vám, našim příznivcům. Vstupenky můžete objednávat telefonicky na čísle: 475 205 018 nebo emailem na: info@pivovarnarychte.cz.

Mezi další novinky patří dárkové poukázky na restaurační a hotelové služby v hodnotách 500 Kč, 1000 Kč a 1600 Kč, které můžete nejen k Vánocům věnovat svým přátelům.

Netradičním dárkem může být i luxusní balení našeho piva Mazel ve dvoulitrovém džbánku za 399 Kč.

Soutěžíte rádi? Pak Vás zveme do soutěže s Ústeckým deníkem o nejvtipnější vánoční fotografii. Výhrou je Silvestr pro dvě osoby s novoročním ubytováním v hotelu Na Rychtě. Stačí poslat fotografii a hlasovat na webech Deníků od 13.12 do 26.12. 2010. Více informací na http://ustecky.denik.cz.

A jako dárek pod stromeček jsme Vám uvařili třetí pivo Ústečan – polotmavé 14° pivo s karamelovým nádechem. Čepujeme již od 17. prosince.

Krásné a bezstarostné vánoční svátky a do roku 2011 velkou dávku zdraví a spokojenosti.

Pivovar Hotel Na Rychtě

Zdroj: Pivovar Hotel Na Rychtě


Největší moravskoslezské pivovary se tvrdě přou o ostravské restaurace a hospody. U proslulou Stodolní ulice se pak svádí přímo nelítostný boj. Pivovarská téměř válka probíhá už řadu let.

V boji prý létají velké peníze. "Jak se třeba nějaká hospoda ocitne v problémech, hned se nad ní slétají zástupci velkých pivovarů a nabízejí peníze za to, že se jim hospodský upíše k odběru piva. A ty částky nebývají malé," popisuje situaci muž, který se v oblasti prodeje piva pohybuje. Kvůli svému zaměstnání si ale přál uchovat anonymitu.

Statisíce za výčep? Pivovaru se to vrátí

"Vím, že se nabízejí velké peníze za to, aby hospoda podepsala exkluzivitu pivovaru, nám se to naštěstí vyhýbá," vysvětluje Jiří Zahuta, majitel klubu Hudební bazar v Ostravě-Přívoze. Na rozdíl od většiny ostravských hospod nad jeho výčepem nedominují pípy Radegastu ani Ostravaru, ale malého pivovaru z dalekých Svijan v Libereckém kraji.

V Ostravě mezi sebou bojují dva největší regionální pivovary, místní Ostravar a nošovický Radegast. Zatímco Radegast od poloviny devadesátých let v Ostravě i dalších velkých městech dominoval a získával jednu pozici za druhou, v posledních letech se situace hlavně v Ostravě pomalu obrací.

"V posledních letech se nám daří svou pozici ve městě upevňovat, podle našich interních dat mírně převládá počet hospod a restaurací čepujících některé z piv značky Ostravar," popsal aktuální stav bitvy o Ostravu mluvčí ostravského pivovaru Pavel Barvík a dodal: "Je to ale stále velmi těsné, z řádově stovek restaurací v Ostravě se počet těch, které máme oproti Radegastu navíc, dá počítat v desítkách."

Přesná čísla navíc neexistují, ne všechny restaurace mají exkluzivní smlouvy a mohou čepovat více druhů piv.

Stodolní stále drží Prazdroj a Radegast

Svou pozici v Ostravě, tedy v místě na dohled od "pivovarského komína", kde by měl mít každý pivovar tu nejsilnější pozici, sice Ostravar vylepšuje, stále mu ale chybí pomyslná třešnička na dortu, a to Stodolní ulice. Tam má stále navrch Plzeňský pivovar, pod který patří i Nošovice. Zástupci nošovického pivovaru nechtěli počet restaurací v Ostravě, do kterých dodávají pivo, komentovat.

A na boji o Stodolní nejvíce vydělávají hospodští, které chtějí pivovary získat na svou stranu, nabízejí jim totiž za "převléknutí dresu" statisíce. "Přišli za mnou z Ostravaru a nabízeli mi 650 tisíc korun v hotovosti za to, abych odebíral jejich pivo," popsal majitel Cafe de la Ostrava na Stodolní ulici Marek Pazderník.

"Asi jim šlo hlavně o to dostat se na Stodolní, kde se zatím moc neuchytili. Peníze měly přijít normálně na účet, nebylo to tak, že by ta částka obsahovala třeba propagační předměty, ubrusy nebo sklo. Prostě by za to zaplatili. Ale za rok by to stejně měli zpátky. Ale já zůstal u Prazdroje. Plzeň je Plzeň," dodal.

Pivovar Radegast

Jeden z nejmladších pivovarů v zemi. Letos slaví čtyřicáté výročí, zažil na začátku devadesátých let prudký rozjezd výroby i zájmu pivařů. Nyní patří do pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj, každým rokem vyrábí okolo dvou milionů hektolitrů piva.

Pivovar Ostravar

První pivo se v "Českém akciovém pivovaru v Moravské Ostravě" uvařilo v roce 1898. Pivovar měl v komunistické éře velké problémy s kvalitou piva, v posledních deseti letech se ale vrací mezi oblíbené značky. Pivovar je ve skupině Staropramen společnosti StarBev.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach


Ještě nedávno chystal stát likvidaci vyškovského pivovaru. Teď pro něj znovu hledal nového nájemce. Pouze ze dvou nabídek měli v pátek na ministerstvu zemědělství vybírat nového nájemce pivovaru.

Bylo ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere. A právě to se podle tiskové mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové také stalo. „Hodnotící komise, která posuzovala došlé nabídky v rámci vyhlášení veřejné obchodní soutěže na pronájem movitých a nemovitých věcí Jihomoravských pivovarů konstatovala, že o pronájem byl projevený zájem, avšak pro formální nedostatky v podaných nabídkách je musela z dalšího posuzování vyřadit,“ informovala Dvořáčková.

Nejistota zaměstnanců o svou budoucnost tak nekončí. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, dojde k dalšímu výběrovému řízení. „Jediný akcionář ve spolupráci s managementem podniku připraví opětovné vyhlášení v dohledné době,“ doplnila mluvčí.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí


Konečně odtajní nájemce pivovaru

[pátek, 17. prosinec 2010]

Po měsících nejistot a spekulací se v pátek 17. prosince konečně rozhodne o dalším osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení by totiž právě dnes měla vzejít firma, která bude pivovar pronajímat. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, se přihlásili pouze dva zájemci.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková redakci Vyškovského deníku Rovnosti potvrdila, že obě obálky ve čtvrtek zdárně dorazily do Prahy. „Rozlepování obálek se uskutečnilo ve čtvrtek. Následovalo ověřování a kontrolování nabídek, zda splňují veškeré náležitosti, notářský zápis a návrh dalšího postupu. Komentovat nabídky budeme v pátek,“ informovala Dvořáčková.

Veřejnost a hlavně zaměstnanci pivovaru se tak o dalším osudu dozvědí v pátek dopoledne.

Mluvčí zopakovala, že hlavní podmínkou je, že nájemce musí vařit pivo. „Ano, to samozřejmě platí. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila Dvořáčková.

V okresním městě mezitím kolují dohady, zda nový nájemce převezme všechny zaměstnance. „Nebylo podmínku výběrového řízení, že nás tu nový nájemce nechá všechny. Jde o pronájem movitého a nemovitého majetku. Pochopitelně panují obavy, kolik nás v pivovaru zůstane, i když je zřejmé, že lidi se zkušenostmi v oboru bude nový nájemce potřebovat,“ prohlásil odborář Martin Obruča.

Podle jeho slov třeba účtárna pivovaru nezůstane ve stavu, v jakém je nyní. „Firma určitě bude mít vlastní účetní, ale uvidíme. Přesto doufáme, že z dvojice zájemců se rozhodne pro toho, který má poctivý záměr,“ doplnil Obruča.

Nejistota tak už snad opadne i z dalších zaměstnanců. „Uvidíme, jak to bude celé vypadat. Určitě s novým nájemcem bude i nějaká jistota, směřování někam,“ doufal vrchní sládek Dušan Táborský, který ve vyškovském pivovaru pracuje už šestnáct let.

Při hodnocení nabídek má mít největší vliv výše nájemného. Poté navrhované kauce a úplaty za výkon práv k ochranným známkám. Je ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere.

Psychice zaměstnanců nepomohly ani průtahy při samotném výběrovém řízení. Jeho vítěz měl být známý už v polovině listopadu, jeho příprava se ale zdržela.

Pivovar zažívá už několik let velký propad tržeb a se ztrátou hospodaří dlouhodobě. V loňském roce vykázal ztrátu 30 milionů korun při tržbách necelých 34 milionů, předloni činila ztráta 9,7 milionu korun a o rok dříve zhruba 20 milionů. Letos na jaře proto valná hromada rozhodla o utlumení jeho činnosti. Z třiatřiceti zaměstnanců chtěla do poloviny roku hned čtyřiadvacet propustit. Rozhodnutí nicméně představenstvo společnosti změnilo koncem letošního června.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí


Pivovar SABMiller chce pomáhat při ochraně vodních zdrojů v rozvojových zemích. Tato mezinárodní společnost se v minulosti podílela společně s WWF a německým fondem udržitelného rozvoje (GTZ) na vytvoření partnerství, týkající se budoucnosti vodních zdrojů. Toto partnerství usiluje o lepší obchodní vztahy s privátním sektorem díky podpoře managementu, jež se věnuje udržitelnosti vodních zdrojů. Riziko nedostatku vody totiž v případě pivovarů patří mezi ty nejvážnější.

V minulých letech tito tři partneři spolupracovali v Peru, Tanzánii, na Ukrajině a v jižní Africe. V každé zemi došlo k detailnímu měření nároků, týkajících se spotřeby vody, aby se ukázalo, jakým riziků v této oblasti společnosti čelí.

Pivovar SABMiller výši spotřeby přesně kvantifikoval počínajíc úrodou chmele až po konečnou distribuci piva. Rozbor byl zveřejněn na internetových stránkách včetně přehledu klíčových rizik, identifikovaných v každé zemi.

Výsledek je mimořádně zajímavý. Ukazuje se, že spotřeba vody na výrobu jednoho litru piva kolísá od 61 litrů v Peru až na 180 litrů vody v Tanzánii.

Všechno ale pivovar nedokáže ovlivnit, protože spotřeba vody závisí také na tom, jak kvalitní je úroda. Pivovar SABMiller však poskytuje místním farmářům přesné informace, které jim pomohou využívat co nejlépe vodní zdroje.

Jednou z inovativních myšlenek, kterou pivovar podporuje, aby se chránily vodní zdroje v rozvojových zemích, je zavedení procesu odsolování mořské vody. Mobilní pivovarská loď již zkouší využívat při výrobě piva mořskou vodu. Loď by mohla měnit svá stanoviště podle toho, jaká kde byla úroda chmele a podle toho, zda v dané lokalitě poptávka po zlatavém moku roste nebo klesá, konstatoval Andy Wales,zodpovědný ve společnosti SABMiller za udržitelný vývoj.

Zdroj: O pojištění.cz | Lloyd´s


«« « Strana 795 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI