Prázdné pivní sudy a soudky létaly vzduchem v sobotu odpoledne v ústeckých Hylvátech hned vedle požární zbrojnice.

Organizátoři Mini beer festu tu všechny návštěvníky lákali i k hodu plechovkami a k pití piva na čas. Na co je však příliš lákat nemuseli, bylo hašení žízně čtyřmi druhy piva a pro řidiče čtyřmi druhy nealkoholické varianty moku. Na trávníku před zbrojnicí mohly zejména děti ocenit několik pouťových atrakcí, které tu kolotočáři postavili, a stánek se sladkostmi.

Fotogalerie zde.

Zdroj: Orlický deník.cz

Finanční krize nedopadá na všechny podniky stejně. Výrazně lépe než třeba automobilový průmysl jsou na tom výrobci českého tekutého zlata. Pivo se na východě Čech pije pořád a podle některých dokonce více než před hromadným propouštěním.

Zdroj: RTA.cz

Titul Pivo České republiky za světlé výčepní a světlý ležák si z 12. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezl moravský Pivovar Černá Hora. Ceny dostaly také pivovary z regionu. Mezi speciálními světlými pivy zvítězil Rychtář 15% z Pivovaru Rychtář Hlinsko. Ten vyhrál také s Hejtmanem 12% v polotmavých pivech. Ocenění za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru připadlo Pivovaru Pernštejn Pardubice za Pernštejn D-pivo. Soutěž Pivo České republiky je počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar a Plzeňský Prazdroj, se akce zúčastní všichni výrobci piva z celé země. Soutěž se koná při tradičních Slavnostech piva. Každoročně je navštíví okolo 8000 lidí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Přestože pivovary v Pardubickém kraji nezvýšily výrobu, zatím mají zákazníků dost. Vděčí za to především originální chuti, kterou se jim daří zachovat

Pardubice - Místní pivovary sázejí na originalitu. I když chuť piva od velké části větších a středních pivovarů se podle odborníků stále sbližuje, v Hlinsku, Pardubicích i v Poličce se chtějí uniformitě za každou cenu vyhnout.

„U nás dáváme důraz na zachování tradiční chuti Pernštejna, tedy zachování jemnější hořkosti,“ uvedl například ředitel pardubického pivovaru Karel Spilko.

Pivovary v kraji nemají hypermoderní technologie, z klasické výroby dělají výhodu a pivaři na to slyší. Podle znalců se chuť různých značek vzájemně přibližuje, zvláště těch, které vycházejí z obřích tanků velkých pivovarů. Ty se však brání a poukazují na to, že technologické novinky pomáhají udržet stabilní kvalitu piva. Podle odborníků někdy nechávají velké pivovary nápoj odležet méně, než je zapotřebí, některé pivovary zase získávají slabší piva tím, že silnější zředí vodou.

U piv uvařených v Pardubickém kraji si však zákazníci na přílišnou podobnost s chutí nápojů velkých pivovarů zatím stěžovat nemohou. Pernštejn, Rychtář nebo Hradební jsou poměrně dobrá piva, přestože nechutnají zrovna jako Gambrinus.

„Pernštejn není sice špica, ale je dost dobrý. Já mu dávám přednost, v tom jsem patriot. Jsem totiž pro regionální piva. Dříve třeba kudy člověk projížděl, všude se setkal s místními pivy, a teď třeba i v jižních Čechách, kde dříve byla nabídka Budvaru, Samsonu, Regentu a dalších regionálních piv, všude najdu jenom Gambrinus. A to mi docela vadí,“ uvedl Václav Tamchyna z Pardubic.

Za osobitou chuť piva vděčí hlinecký pivovar tomu, že jako jedni z mála používají při výrobě Rychtáře žatecký hlávkový chmel. „Samozřejmě, že hlinecké pivo má svou specifickou chuť, je hořčí, plnější, pěnivější,“ říká ředitel Milan Vedra. „Já piju jenom Rychtáře. Nevím přesně, jak bych jeho chuť vystihl, ale je prostě vynikající,“ poznamenal velký příznivec hlineckého piva Jiří Urban ze Starých Jesenčan.

Ředitel poličského Měšťanského pivovaru KarelWitz považuje za základ dobré chuti poličského piva ty nejtradičnější postupy a klasickou studenou cestu piva přes varnu, spilku, sklep i důraz na dodržování náležité doby ležení. Svoji chuť si hlídají všichni. Třeba i malý medlešický pivovar. „Každý si musí najít své pivo. To naše pijí lidi rádi proto, že je zdravé a jakési jiné. Většina ostatních piv je filtrovaná a pasterizovaná, těch zdravých látek, jako jsou vitaminy a bílkoviny, v nich není tolik,“ uvedla Milena Chalupová z medlešického rodinného pivovaru.

„Rozhodně nepřipomíná nějaké chemické laboratoře, naše pivo má plnou, chlebnatou chuť,“ říká pyšně sládek minipivovaru v Žamberku Zdeněk Kalous. Laici i odborníci se shodnou, že se chuť piv podle jejich regionální příslušnosti charakterizovat nedá. „Konkrétní chuť si určuje sám výrobce, a to jednak výběrem surovin - sladu, chmele, a technologickým postupem - způsobem rmutování, chmelovaru, kvašení, dokvašování, a tak dále,“ uvedl manažer jakosti Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Pavel Čejka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

Zatímco produkce piva v celé zemi vzrostla loni o čtyři procenta, místní pivovary víc piva neprodaly. Ve dvou pivovarech dokonce výroba poklesla. Neznamená to ale žádnou pohromu.

„Nám nejde o zvyšování produkce, prioritou našeho pivovaru je vyrábět kvalitněji,“ uvedl Milan Vedra, ředitel hlineckého pivovaru.

Pivovar Rychtář produkuje šest druhů lahvových a šest druhů sudových piv. Loňská výroba dosáhla necelých osmdesáti tisíc hektolitrů, přibližně o tisíc hektolitrů méně než rok předtím. Hospodaření pivovaru skončilo stejně jako v předchozích letech ziskem.

Hůře si vedla Polička. Zatímco předloni v Měšťanském pivovaru v Poličce uvařili téměř 83 tisíc hektolitrů piva, loni to bylo 77 a půl tisíc hektolitrů. „Před valnou hromadou nebudu bližší podrobnosti k těmto číslům říkat,“ řekl ředitel Karel Witz.

V pardubickém pivovaru Pernštejn loni vyrobili přes 96 tisíc hektolitrů piva, o šest tisíc hektolitrů více než v předchozím roce. Za nárůst mohou děkovat exportu, když do zahraničí vyvezli o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc.

Vedle tří větších pivovarů jsou v kraji i dva malé. Minipivovar v Žamberku funguje více než deset let. Loni uvařil a nabídl přibližně 300 hektolitrů Žamberského kance v pěti druzích. Na začátku tohoto desetiletí navázal na někdejší tradici rodinný pivovar Medlešice. I zde loni vyrobili 300 hektolitrů světlého i černého ležáku.

Podle zástupců pivovarů by se již letos cena piva neměla měnit. Výrazné navýšení cen sladu a chmele, které způsobilo poslední zdražení piva po Novém roce, by se podle nich nemělo již letos opakovat.

Zdroj: MF Dnes.cz

Lidé ve Svitavách dodnes vzpomínají na slávu zdejšího pivovaru. V Jevíčku se v bývalém pivovaru pálí originální pivní pálenka.

Právo vařit a čepovat pivo patří do souboru magdeburského městského práva, na jehož základě bylo v roce 1256 založeno město Svitavy. Od svého vzniku se město těšilo mnoha ochranným privilegiím a výsadám. Před šesti lety byl ale pivovar ve Svitavách uzavřen. Lidé dodnes jeho krachu litují. V sousedství historické budovy vyrostl supermarket a z druhé strany se nyní staví obchodní centrum.

Vzpomínky

Zaměstnanci pivovaru na slavnou éru vzpomínají ještě dneska. Tomáš Melicher působil v pivovaru jako sladovník, hlavně v ležáckém sklepě. „Kdo někdy ochutnal práci s pivem, ví, že výraz „stavovská čest“ je zde opravdu na místě. My jsme v podstatě nechodili do zaměstnání. Člověk k tomu získá vztah, když ví, že tomu pivu dává tvář, že v něm zůstane jeho otisk. Nechali jsme v pivovaru kus života a je smutné na to už jenom vzpomínat,“ říká Tomáš Melicher.

Do Svitav přišel za prací v pivovaru Stanislav Stolár, sladovník, vařič a v posledních letech obchodní zástupce. Dostal se do svitavského pivovaru v době, kdy byl dynamicky se rozvíjející společností. Do vedení přišli mladí lidé se zkušenostmi odjinud. „Bylo to znát hlavně na kvalitě piva i podmínkách pro zaměstnance. Překvapilo mě ovšem, jak málo funguje ve Svitavách patriotizmus. Jakoby Svitavští nebyli hrdi na vlastní pivovar. Myslím si, že to byl jeden z důvodů, proč byl zavřen. Všude jinde se snažili, aby ho v krizi udrželi,“ tvrdí Stanislav Stolár. Podle sladovníka Vlastimila Srbeckého pivovar přežil třicetiletou válku, první i druhou světovou, celou éru komunizmu, ale neustál pět porevolučních majitelů.

Na pivovar bude do smrti vzpomínat Lubomír Lopaur, výrobní ředitel. „Můžu říct, že nezapomenu na okamžik, kdy bourali pivovarský komín. To byl nejhorší zážitek,“ říká Lopaur. První velká chyba byla podle jeho názoru skutečnost, že pivovar nebyl městský. „Sice ho městu nabízeli, ale tehdejší představitelé o něj neprojevili zájem nebo neměli potřebné možnosti k zahájení privatizace, která následně proběhla takovým způsobem, který nastartoval majitelskou štafetu, na jejímž konci už nezbylo k předání nic. Jako když zaspíte na startu při běhu na sto metrů. Než jsme se rozhýbali, peníze si rozdělovali jiní,“ uvedl Lubomír Lopaur. Podle jeho slov budova potřebovala opravy, ale majitelé raději investovali do linky na plechovky Capri Sun. „Zájem projevovali snad jen bývalí zaměstnanci, za což jim patří můj upřímný dík,“ dodává Lubomír Lopaur.

Už jen pálenka

V Litomyšli postavili vyhlášený pivovar Pernštejnové v roce 1585. Bedřich Smetana se tady narodil v rodině sládka 2. března 1824 jako jedenácté dítě. Pivovar byl zrušen v roce 1953. Před dvěma lety prošel unikátní rekonstrukcí a vzniklo zde školicí středisko s ubytovnou. Další z pivovarů stojí v Jevíčku, ale ani tady se božský mok už nevaří. Pivovar byl založen v roce 1895 jako Akciový pivovar Jevíčko. Pivo se přestalo v Jevíčku vařit v osmdesátých letech. Před sedmi lety koupila objekt společnost Ergo z Chornice. Vedení firmy uvažovalo o obnovení výroby piva, ale došlo jen na sladování ječmene. Od roku 2002 se zde vyrábí pálenka a Originální pivní pálenka.

Dnes působí v okrese jediný pivovar, a to Měšťanský pivovar v Poličce, který vede zkušený Karel Witz.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Svitavský deník

Nejdříve nápoj vyráběly právovárečné rody, moderní pivovary začaly vznikat před 150 lety.

Historie kraje

Pivo, jak je známe dnes, se začalo vařit až v průběhu devatenáctého století. Měšťané a prostý lid v Pardubickém kraji předtím zdvíhali ve svých korbelech nápoj, který byl podobný současnému nefiltrovanému kvasnicovému pivu. Výroba piva byla navíc spojena pouze s městy a v nich sídlícími právovárečnými rody.

Původně se piva vařila třeba v Chrudimi nebo v Poličce v jednotlivých domech právovárečníků, a tak mělo každé jinou chuť a kvalitu. Historické prameny potvrzují, že pivo se ve městech vařilo už ve 14. století. Většinou se připravovalo takzvané nadkvasné pivo, které se ovšem rychle kazilo. Kvasilo při teplotách přes dvacet stupňů Celsia, mělo nižší obsah kysličníku uhličitého a téměř žádnou pěnu.

Na počátku devatenáctého století ale začala v českých zemích růst obliba bavorského piva, které kvasilo při nižších teplotách okolo jedenácti stupňů, vyznačovalo se říznou chutí a bohatou pěnou.

Kvalita původních českých piv se začala čím dál víc zhoršovat. V únoru roku 1836 museli například měšťané v Plzni podle starého zvyku vylít před očima veřejnosti šestatřicet sudů zkaženého piva.

Plzenští právovárečníci se proto rozhodli, že se při výrobě spojí a založí nový pivovar, kde vyzkouší uvařit pivo novým způsobem. Sládek Josef Groll tam také poprvé 5. října 1842 uvařil v Čechách pivo novou metodou takzvaného spodního kvašení. Tomuto trendu se museli časem přizpůsobit i výrobci piva na území dnešního Pardubického kraje. Ze třech velkých, které nyní v regionu pivo vaří, má nejstarší tradici pivovar Pernštejn v Pardubicích. Vilém z Pernštejna začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví. Právo vařit pivo se zpravidla pojilo k přesně vymezenému počtu měšťanských domů a bylo rozšířeno i v okolních vesnicích. V těchto letech byly v Pardubicích 4 pivovary -městský, obecní, zámecký a farní.

O tom, že se v Pardubicích postaví moderní pivovar, se rozhodlo v roce 1871. 8.dubna o rok později se začalo vařit pivo. První výstav byl 25. června 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl.

Výhradně o právovárečné rody může opřít svoji historii dnešní pivovar v Poličce. Sněmem zemským Království českého bylo v roce 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Poličky právo várečné. Po roce 1948 ale potomci těchto rodů o toto privilegium přišli. Domohli se ho zpět až v roce 1994 a pivovar, který byl za dob socialismu zavřený, znovu obnovili. Pivovar Hlinsko patří naproti tomu mezi pivovary s krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách od roku 1913 až do roku 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.

Zdroj: MF Dnes

Štamgasty zřejmě návštěva hospody po Novém roce příliš nepotěšila. Zdražily totiž dva ze tří regionálních pivovarů. V průběhu ledna se k nim přidal i ten třetí - hlinecký pivovar Rychtář.

Podle ředitele pivovaru v Hlinsku bude zdražení v hospodách znát. „Zdražili jsme v průběhu ledna o desítky haléřů. Každá hospoda pracuje s jinou marží, takže si netroufám říct, o kolik v průměru podražily kvůli naší vyšší ceně. Naše zdražení se ale určitě na koncových cenách projeví,“ říká Milan Vedra, ředitel pivovaru Rychtář. Podle vedení pivovarů můžou za zdražení piva vyšší náklady na vše, co je spojené s jeho výrobou.

„Cenu piva jsme měnili na Nový rok. Může za to především navýšení ceny sladu ze 7 500 korun za tunu bez pěti procent DPH na 12 500 korun za tunu bez devíti procent DPH,“ řekl Karel Witz, ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce. Podle něj se také do zdražení promítla cena chmelu, která vzrostla ze 165 korun za kilogram na 200 korun za kilogram.

Za pivo zaplatí více také ti, kteří mají v oblibě pardubickou značku Pernštejn. „Nebude to ale o koruny, nýbrž o desítky haléřů. A důvod? Vyšší ceny energií a několikanásobný nárůst ceny ječmene,“ potvrzuje trend vedoucí obchodního oddělení pardubického pivovaru Pernštejn Miloš Flégr.

Navíc lidé v minulém roce pili piva méně. Dva ze tří krajských pivovarů kvůli tomu uvařily menší množství piva než v roce 2006.

„Výsledky vaření piva ovlivnil v minulém roce všeobecný trend v ústupu pití piva v tuzemsku. Je možné, že se také změnil vkus pijáků piva,“ řekl šéf poličského pivovaru. Pivovary v Poličce a v Hlinsku vyrobily minulý rok méně piva než v předchozích letech. V hlineckém pivovaru Rychtář bylo vyrobeno 79 tisíc hektolitrů piva, tedy o čtyři tisíce hektolitrů méně, než v roce 2006. Ještě více se zpomalila výroba v Měšťanském pivovaru v Poličce. Tam se v roce 2006 vyrobilo 82 600 hektolitrů piva a v minulém roce 77 500.

Jedinou výjimkou je pardubický pivovar Pernštejn, kde se v minulém roce vyrobilo víc piva než v předminulém. Za zlepšené výsledky Pernštejnu může především export piva za hranice České republiky. „Navíc naše strategie v minulém roce byla zaměřena na Pardubicko. Získali jsme pro naši značku šedesát nových místních hospod,“ řekl Flégr.

V pardubickém pivovaru se loni vyrobilo přes 96 tisíc hektolitrů piva. V roce 2006 se v Pernštejnu uvařilo necelých 90 tisíc hektolitrů. Za nárůst výroby může hlavně export.

V loňském roce pivovar Pernštejn do zahraničí vyvezl o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc, než v předminulém roce.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Horák

Třem větším pivovarům v Pardubickém kraji minulý rok klesla produkce určená pro domácí trh, když vyrobily 221 331 hektolitrů piva oproti 230 607 hektolitrům o rok dříve.

Konzumaci piva ovlivnila podle zástupců pivovarů především loňská dlouhá zima, zdražování nebo špatná úroda chmele a ječmene.

„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem," řekl předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

Přestože pivovar Pernštejn v Pardubicích v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, loni pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Předloňská produkce činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl manažer marketingu Miloš Flégr.

Celkové výsledky pardubickému pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 procenta více piva. Zatímco předloni mířilo za hranice, především do Německa, 22.708 hektolitrů piva, loni vyvezli z Pardubic 32.438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40.000 hl piva,“ uvedl Flégr.

Také Měšťanský pivovar v Poličce dodal na český trh méně piva. Loni vyrobil 82.631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musí podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chce pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.

V hlineckém pivovaru Rychtář na konci roku 2006 uzavřeli produkci na 83 209 hl, byla tedy o necelé čtyři procenta nižší oproti roku 2005. „Export byl obdobný jako loni, dvě až tři procenta,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Nejprodávanějším druhem piva, který všechny tři pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí, je světlý ležák. V Pardubicích jej loni uvařili 43 procent z celkové výroby, v Poličce 83 procent a v Hlinsku 46 procent. (MF Dnes)

Město má velkou naději zbavit se nevzhledné ruiny, která mu škodí na kráse.

Místostarosta Jan Čechlovský se tento týden sešel s novým majitelem bývalého pivovaru. Hovořili o budoucím využití tohoto objektu.

Stavba už několik let zeje prázdnotou. Jejím posledním držitelem byl správce konkurzní podstaty, který likvidoval zkrachovalý velkoobchod se zeleninou. Nyní pivovar koupil chrudimský podnikatel, který má před sebou notný kus práce - budova je ve značně zchátralém stavu. "Hovořili jsme o podnikatelském záměru. Pokud noví majitelé chtějí pivovar přestavět na hotel, musí dojít ke změně územního plánu. Podle něj je objekt určen pouze k průmyslovému využití," vysvětluje místostarosta města Jan Čechlovský. Rada města včera vyhodnocovala výběrové řízení na zpracovatele nového územního plánu. Ten ale bude dokument vytvářet alespoň dva roky. Znamená to, že musí podnikatelský záměr celou tu dobu čekat na realizaci? "I o tom jsme diskutovali s tím, že by muselo dojít ke změně v nynějším územním plánu. Bez toho není možné žádat o dotaci na rekonstrukci," dodává místostarosta Čechlovský.

Pivovar v Chrudimi byl postaven v roce 1868, původně byl obecní. Voda se do něj přiváděla z řeky Chrudimky potrubím, jež zásobovalo i městské kašny. Slad se vyráběl dvojí - pšeničný na pivo "bílé" a ječný, který sloužil k výrobě hořkého piva. Město ale nemohlo provoz finančně zajistit, proto objekt prodalo. V areálu působilo postupně několik firem, nakonec se majitelem v roce 1928 staly Pardubické pivovary. "Poslední pivo se uvařilo v roce 1942, následujících dvacet let byla v objektu sladovna," uvádí ředitel Státního okresního archivu v Chrudimi Ivo Šulc. (Noviny Chrudimska)