Plzeňský Prazdroj spustil do plného provozu nové zařízení na částečné odvodnění mláta, které připravuje pro Plzeňskou teplárenskou, a. s. palivo k výrobě zelené elektřiny. Výhřevnost mláta při 40% obsahu sušiny přitom činí 6,6 GJ/t. Spálením 500 tun mláta tak teplárna ušetří 244 tun hnědého uhlí nebo jiného fosilního paliva.

Varny plzeňského pivovaru vyprodukují cca 80 000 tun mláta ročně. Pivovarské mláto vzniká jako vedlejší produkt při výrobě piva, v surovém stavu obsahuje přibližně 80 % vody a v současnosti se používá především jako krmivo v zemědělství. V souladu s cíli v oblasti trvale udržitelného rozvoje se Plzeňský Prazdroj rozhodl instalovat novou technologii na odvodnění mláta odstředivým lisováním a dopravovat do blízké teplárny surovinu připravenou k výrobě energie a páry. K výrobě zelené energie bude určena přibližně polovina ročního objemu mláta.

„Lisování a spalování mláta přispěje k dalšímu snižování uhlíkové stopy, kterou se nám podařilo za posledních 5 let snížit o 20 %. Příznivý vliv na životní prostředí má také fakt, že se mláto už nepřepravuje na velké vzdálenosti, ale využívá se v zařízeních Plzeňské teplárenské, která je v přímém sousedství pivovaru. Nová technologie na lisování mláta je další z investic do oblasti trvale udržitelného rozvoje, které se řídí přesně definovanou strategií. Ta definuje deset priorit, z nichž jedna je právě snižování uhlíkové stopy,“ říká Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace v Plzeňském Prazdroji.

Upravené mláto má téměř srovnatelnou výhřevnost jako například lesní biomasa z probírek a prořezávek. Plzeňská teplárenská, a.s. tak vyrobí více páry a následně elektřiny s úsporou fosilních paliv. To má pozitivní dopad na snížení produkce CO2, takzvané uhlíkové stopy. Využívání pivovarského mláta tak přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů.

Jak informoval Jiří Holoubek, obchodně–technický ředitel Plzeňské teplárenské,“během několikaměsíčního zkušebního provozu dodal Plzeňský Prazdroj do Plzeňské teplárenské, a.s. více než 500 tun vylisovaného odvodněného mláta. S náběhem plného provozu počítáme začátkem srpna. Vedle dřevní štěpky, triticale, tuhých alternativních paliv a připravovaného miscanthusu opět pokračujeme v mnohaletém trendu Plzeňské teplárny – rozšiřování palivového mixu.“