Podle historiků žíznil na konci devatenáctého století, ve zlatém věku českého pivovarnictví, po českém pivu celý svět. "Od roku 1869, za pouhé dvě desítky let, bylo v Čechách postaveno třicet čtyři nejmodernějších pivovarů. Poptávka byla nejen po českém pivě, ale také sladu a žateckém chmelu. Nejvíce žádaní však byli čeští sládci. Něco takového tu ještě nebylo," uvedl historik pivovarnictví Petr Žižkovský z Ústí nad Labem. Severočeské pivovary užívaly výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary. Například to byly také Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig. Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. Ještě před pěti lety byla ústecká firma Drinks Union, která provozuje pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. Za hranice vyvážela pouhých třináct tisíc hektolitrů ročně. "Loňský rok ale už pro nás byl vůbec nejúspěšnější v celé historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z České republiky," pochvaloval si už v únoru letošního roku šéf exportního oddělení firmy Drinks Union Miloš Kuba.

Oproti roku 2002 zaznamenali o rok později v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 procent. Nejvíce piva přitom mířilo do Německa, které je také pivní velmocí, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádají si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku.

Na zahraničním trhu se snaží dostat také zástupci pivovaru v Žatci. S exportem začali loni. "Důležité pro nás ale je, že si naše pivo dokázalo ihned najít své zákazníky," řekl obchodní ředitel žateckého pivovaru Radek Vincík. Žatecké pivo loni ochutnali pivaři v Německu, Velké Británii a také na Gibraltaru. "Zvolili jsme značku Žatec a skutečně se potvrdilo, že toto jméno je například v Británii stále známým pojmem," uvedl Vincík. Pivo se za hranice nevyváží pouze v láhvích nebo plechu, některé restaurace již mají zájem i o celé sudy. Sudy ze Žatce například zamířily i do Velké Británie. Pivovary nabízí tradiční kvalitu za dostupné ceny. O pivní speciality je zase zájem v centru Kodaně, kde tamní restaurace nabízí téměř všechny značky severočeských piv a největší úspěch zde slaví speciální čtrnáctistupňové pivo značky Březňák. Nejvíce sudového piva se ale vyváží do sousedního Německa. "Restaurace, které nabízejí českou kuchyni a točí české pivo, rostou v Sasku jako houby po dešti. Například v Drážďanech narazíte na hospodu U Švejka a U Václava, kde se točí pouze české pivo. V některých hospůdkách potkáte i české hospodské," řekl Pavel Bednář z českého konzulátu v Drážďanech. Na pivu z Ústeckého kraje Němci nejvíce oceňují nezaměnitelnou chuť, jinou, než na jakou jsou zvyklí u svých piv. "Říkají o něm, že je "zu süffig", což by se dalo přeložit, že jeho pití je nakažlivé. To jejich pivo je moc hořké, proto si obvykle dají jenom jednu třetinku. Ale vypití jednoho českého piva prostě vede k tomu, že si dají druhé. Kdo si dá druhé, dá si i třetí a dál to už každý zná," hodnotí Zdeněk Antoš, který pracuje jako číšník v Sasku. (Mladá fronta DNES)