25. dubna 1872 byl položen základní kámen současného pivovaru ZUBR. K jeho slavnostnímu vysvěcení došlo za necelý rok 13. března 1873 a hned druhý den uvařil svoji první várku piva. V prvním roce provozu pivovar vystavil 6935 hl piva a od té doby až dodnes necelých 31 milionů hektolitrů piva. Jde o množství, které by naplnilo 6,15 miliard půllitrů, tedy po půllitru pro téměř pro každého občana na celém světě.

V červnu 1873 byl pivovar jako firma zanesen do obchodního rejstříku pod názvem První moravský pivovar akciový se sladovnou v Přerově.

1. května 1899 firma zaregistrovala svoji ochrannou značku – přerovský městský znak – hlavu zubra, erb pánů z Pernštejna mezi dvěma věžemi. Hlavu zubra má pivovar ve svém znaku dodnes.

Původní varna pivovaru pojala 68 hektolitrů na jednu várku, ve spilce se zpočátku nacházelo 38 kádí, každá po 36 hektolitrech a tři oddělení sklepů nabízela kapacitu celkem 4 750 hektolitrů piva, zatímco dnes je to až desetinásobek.

Výrobní kapacita pivovaru byla projektována na 20 tisíc hektolitrů piva ročně. Práci v pivovaru původně zastávalo jen osmnáct dělníků, ale o dva roky později byl jejich počet již dvojnásobný.

Tradiční výroba

Od roku 1872 se v přerovském pivovaru vaří pivo klasickým dvourmutových způsobem podle starých receptur. Na přísné dodržování tradičních postupů výroby dohlíží sládek s týmem odborníků, kteří bedlivě sledují jednotlivé fáze výroby piva od výběru a přípravy surovin až po dozrávání piva v ležáckých sklepích. Suroviny jsou především domácí produkce, to platí o chmelu i sladu z celosvětově vyhlášených hanáckých ječmenů. V Zubru si velmi dobře uvědomují, jak důležitá je neměnná kvalita a trvale vyrovnaná chuť piva. Proto tady veškeré suroviny pečlivě vybírají a předem testují. Zubr má dokonce svoji produkci pivovarských kvasnic, které pocházejí z vlastního kvasničného kmene, speciálně určeného pro spodní kvašení piva. Díky surovinám prvotřídní kvality, tradiční receptuře a klasickým postupům výroby získává Zubr svoji plnou, dokonale vyváženou chuť a osobitou charakteristiku, která mu přináší přízeň konzumentů i nejvyšší hodnocení odborníků v degustačních soutěžích.

Staletá tradice

Vaření piva má v Přerově staletou tradici, která provází také samotný vznik pivovaru Zubr.

Tradice vaření piva v Přerově se datuje do roku 1256, kdy král Přemysl Otakar II. udělil Přerovu ještě jako trhové vsi městská privilegia včetně práva vařit pivo. Rozkvět tohoto řemesla pak přineslo zejména období renesance, konkrétně rok 1475, kdy se město dostalo do rukou Viléma z Pernštejna, představitele jednoho z nejvýznamnějších moravských rodů. Bylo to v časech, kdy šlechta ve vlastní režii začínala na svých panstvích s podnikáním a kdy se v hojné míře zakládaly rybníky, cihelny, vinopalny, ovčíny a kromě dalších podniků samozřejmě i pivovary. Svého podnikatelského ducha přenesl Viléma z Pernštejna ze svých panství i do Přerova. Nový pán města nejenže začal podporovat zdejší řemeslníky tím, že udělil městu řadu hospodářských výsad a privilegií, ale kolem roku 1480 založil pod horním náměstím v místech dnešního domu č. 27, tzv. Na Marku, panský pivovar, který fungoval až do vzniku Akciového pivovaru, který předznamenal jeho konec. Mimo pivovar se pivo s právem jeho šenku i nadále vařilo v domech přerovských měšťanů, kterým k této činnosti náleželo staré privilegium. Těmto domům, kterých před třicetiletou válkou stávalo v Přerově asi 64, se říkalo právovárečné. Piva se v právovárečných domech Přerova vařila a čepovala podle dohodnutého pořadí, dům po domu, aby se spravedlivě všichni vystřídali. Cenu piva pak stejně jako cenu sladů určovali zástupci města jmenovaní jeho radními.

Tisková zpráva