"Nechcete to jídlo ohřát?“ ptá se sládek a číšník v jedné osobě. Vidí, že krmíme devatenáctiměsíční dcerku. „Ano, máte mikrovlnku?“ A sklenici s dětskou směsí mu podáváme. Dcera se ihned rozbrečí. Radši jí jídlo vracíme, sní ho studené. A pán v hábitu stejně mikrovlnku nemá. Kde by se také ve středověkém šenku vzala, že? Muž bere do rukou dudy a začíná hrát a zpívat na uklidněnou německou dětskou písničku. Baví se tím celá hospoda. Tedy není to úplně typická saská hospoda, ale weesensteinský minipivovar, malý sklepní zámecký šenk s dvěma varnými nádobami a dřevěným soudkem, odkud číšník a sládek točí pivo hostům. Dcera se uklidní a pánovi mává a tleská.

Můžeme tedy minipivovar prozkoumat a pivo ochutnat. Na zámku Weesenstein (asi 20 kilometrů od česko-německého přechodu v Krásném Lese) se pivo vařilo od roku 1510, tedy potud to lze vyzkoumat, pokud tu byl pivovar dřív, není v pramenech doložen. Ulrich Betsch ho obnovil v roce 1999. Vaří podle starých receptur, byť mu slad připravují v laboratořích v nedalekém Heidenau. Betsch uvádí, že tak, jak dělá pivo on, tak ho pili zhruba kolem poloviny 19. století.

Chuť je dobrá, byť nám trochu chybí říz, bez něhož si už dnes nedovedeme oblíbený nápoj představit. K pivu tu podávají jednoduchá jídla, masa a polévky. Ceny mají doslova mírné - půllitr vyjde na 2,90 eur, jídlo kolem 10 eur. Výrazně dražší je však zdejší produkt lahvovaný. V přepočtu zhruba na tisícovku vyjde pětilitrová láhev. Jak se však ukáže, velkou část ceny stojí samotné sklo. Jde o originální a opravdu nádherné láhve s vyobrazením zámku.

Do pivovárku ale nemíří lidé jen za občerstvením,mimořádně oblíbené jsou kurzy vaření piva, které pan Betsch pořádá. Jsou určeny těm, kteří si chtějí pivovar založit, anebo těm, kteří si chtějí uvařit svůj nápoj doma na kamnech.

Na dann, Prost! Tak tedy, na zdraví!

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Veselý