Japonské pivovarnictví může postavit na nohy jen české pivo. To alespoň tvrdí čeští sládci.

Spotřeba piva v Japonsku totiž rapidně klesá a tamní pivovary svou záchranu vidí ve výrobě piva českého typu. Ve velkém proto skupují český chmel a v poslední době i slad.

„Japonské pivovary se vracejí na český trh, protože zjistily, že české pivo je fenoménem, a to hlavně díky specifické kvalitě surovin,“ říká Karel Kosař, šéf Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

„Původně jsme si mysleli, že chuť českého piva je jen naše specifikum, ale ukazuje se, že o pivo českého typu mají zájem i tyto pivovary,“ dodává.

Speciální odrůdy

Japonci mají největší zájem o suroviny, ze kterých se například vyrábí taková piva jako Prazdroj či Budvar. Ale nezůstává jen u toho, dokonce si nechávají šlechtit i speciální odrůdy chmele.

Vyvstává ovšem otázka, proč se do Japonska pivo přímo nedováží. Zcela logicky by to byl pro české sládky výborný byznys. Ale i na to mají odborníci jasnou odpověď.

„Problémem je vzdálenost. České pivo je nejlepší čerstvé a jakmile ho budete mít v lahvích a bude pět měsíců staré, nikdy nebude tak dobré,“ vysvětluje Karel Kosař.

Podle něho se rozdíl mezi točeným a lahvovým dováženým pivem dá pozorovat například na amerických turistech. Ti totiž bývají často zklamaní, když srovnávají čepované pivo z pražských restaurací a české pivo, které je k dostání ve Spojených státech v supermarketu.

„Pivo z Česka je pro japonského zákazníka problematické, protože ho dostane staré. Není to potravina, která by se měla skladovat,“ dodává Kosař.

Podobné popularitě se české pivo podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselého těší i v Rusku. Bohužel Rusko je ale zároveň místem, kde se český zlatavý mok nejčastěji padělá.

Zdroj: azprávy.cz