Do čela Pivovarů Staropramen postavil belgický vlastník InBev poprvé po mnoha předchozích letech Čecha. Zbyněk Kovář od srpna řídí aktivity podniku doma i na Slovensku - ale odmítá, že by jeho jmenování bylo nějakým zlomem v personální politice firmy.

"Je pravda, že teď prosazujeme i na evropské úrovni ochranné označení "české pivo". Také je fakt, že domácí trh je specifický, stejně jako charakter zdejšího piva. Ale vrcholné manažerské posty se v InBevu podle národnostního klíče obsazovat nezačnou," říká.

HN: Jaký má vůbec smysl razit v Evropě pojem "české pivo"? Domácí štamgasti jsou na náš hořký mok zvyklí, ty přesvědčovat nemusíte. A většina Evropy a dalších zemí si zase s prominutím "na zadek" před českým pivem přece nesedne? Vždyť ve světě převládají jiné typy.

Určitě pojem českého piva nepodceňujte. Náš Staropramen, který doma považujeme za standard, má za hranicemi zaslouženou pověst prémiového piva. Pořád platí, že pivo z Česka má při vývozu zvuk vyšší kvality.

Receptura "českého piva" by nás neměla svazovat

HN: Jste tedy jednoznačně pro, aby Brusel uznával jedinečnost pojmu "české pivo"?

Určitě. Přinejmenším to nikomu neuškodí. S tím dovětkem, že by nás zároveň receptura "českého piva" neměla příliš svazovat. Potřebujeme v případě potřeby vařit pivo například i z dovozových surovin.

HN: Sám se označujete za milovníka piva. Jak se to pravé české ještě liší třeba od belgického - vedle větší hořkosti a tmavší barvy?

Je lépe pitelné. Zkrátka můžete vypít piv víc, protože v žaludku tak netíží. A má větší říz, což poznáte tak, že je v něm méně bublinek.

HN: Jenže dnes se spíš zdá, že na domácí trh se hrnou nejrůznější pivní speciality a tradice jde do ústraní.

Nástup novinek je nezadržitelný. I my prodáváme například dovozovou značku Stella Artois, a její odbyt se během posledních pěti let výrazně zvýšil. Ale domácí spotřeba našeho typu piva neklesá, a jeho export se naopak zvyšuje.

HN: Neobáváte se tedy, že za deset let nejrůznější speciály zaplaví zemi? Díky tomu, že si je oblíbili mladí lidé - a tradiční český pivař bude v menšině?

Samozřejmě - když u českého piva zaspíme, tak by takové nebezpečí hrozilo. Ale právě proto musíme hledat pořád nové cesty, jak tradiční pivo uplatnit. Počínaje už kulturou jeho podávání. Do otřískaného půllitru už rozhodně nepatří. Ale našim tradičním spotřebitelům pořád věřím. Neumím si představit, že po fotbale zajdou třeba na třešňové pivo.

HN: Nicméně, jak se třeba prosazuje nealko pivo nebo různé speciály?

Prodáváme nealko pod značkami Staropramen i Stella Artois. I když jde v celkovém objemu jen o jednotky procent, každoroční nárůst je citelný. I speciály se prosazují stále víc, třeba náš Granát.

Pro velké akvizice už na trhu prostor není

HN: Věříte nicméně, že tuzemské pivo si své pozice zachová. A jak může vypadat za deset let domácí pivní trh z pohledu firem? Budou tu ještě větší pivovary než dnes, doplněné jen minipivovary?

Domácí velká trojka, k níž patříme, už má zhruba 70 procent trhu. Tyto velké firmy mohou ještě nějaké pivovary koupit, ale pro velké transakce už prostor není.

HN: Proč ne? Zrovna váš vlastník InBev nedávno oznámil fúzi s dalším obrem, americkým koncernem Anheuser-Busch.

Ve světě k tomu jistě může dojít - ale ty největší pivovary v Česku už mají světové firmy rozebrány. My můžeme případně jen pocítit dopady globálního dění. Doma nám pak může vzniknout větší konkurence třeba tím, že se začnou spojovat menší firmy.

HN: Takové pokusy se dějí - ale mohou skutečně ohrozit pozice velkých hráčů?

Pivo je u nás regionální záležitost. Takže i menší lokální výrobci jsou pro nás skutečnou konkurencí.

Slad a energie tvoří dvě třetiny nákladů

HN: Kam až půjdou ceny piva? Co má na ně největší vliv? Třeba rostoucí ceny energií, jak si dnes stěžují prakticky všichni podnikatelé?

Cenu piva ovlivňuje v první řadě spotřebitel. Pak tu jsou samozřejmě ceny vstupů. To je pro nás hlavně slad a energie. Tyto dvě položky tvoří dvě třetiny nákladů na výrobu piva. A konečně o ceně rozhoduje efektivita firmy.

HN: Cena chmele tak významná není?

Chmel je jakési koření, jeho cena není tak rozhodující.

HN: Pivovary postupně stále zdražují. Letošní zvýšení cen zdůvodňoval šéf profesního svazu tím, že opět stouply ceny sladovnického ječmene. Ale podle údajů z plodinové burzy šly ceny naopak dolů.

Ještě nevíme, jak se letošní ceny surovin vyvinou. Ale přinejmenším v uplynulých dvou letech zároveň zdražovaly energie, slad, i chmel.

HN: Pokud by stálo pivo stejně u nás jako v Německu - ohrozí to české pivovarnictví?

Věřím, že i v takovém případě by lidé sáhli po českém. Ale je pravda, že lidé se také hodně dívají na cenu.

HN: Řezníci nebo mlékaři nahrazují leckdy kvalitní suroviny levnějšími, třeba bramborovým škrobem. Z čeho se vyrábí pivo, které stojí ve velkoprodejně třeba tři koruny?

Tady náhražky nejsou. Ale všechny suroviny v tak levném pivu jsou prostě málo kvalitní.

HN: Když chválíte českou tradici - proč se přitom prodává pivo třeba v PET lahvích?

Já se nestydím za to, že i my takové pivo prodáváme. Není nekvalitní, není tedy ani nejlevnější. A jsou zákazníci, jimž to vyhovuje.

HN: Vaším předchůdcem na ředitelském postu byl Turek Tunc Cerrahoglu - teď řídí celou střední Evropu. Staropramen si pod jeho vedením vedl úspěšně. Loňský prodej přesáhl 3,24 milionu hektolitrů, což byl rekordní výsledek. Můžete ho letos překonat?

Předpokládáme o trochu nižší růst než loni. Je to jak růstem nákladů, tak třeba i horší sezonou kvůli počasí. Případné akvizice nebo rozšiřování portfolia nikdy neříkáme dopředu. Ale jsme celkem spokojeni s tím, co máme. Naší hlavní strategií je teď takříkajíc "obracet každou korunu" tak, aby veškeré investice byly opravdu efektivní.

HN: To zní tak, jako by dříve efektivní nebyly?

Nastoupil jsem do firmy v roce 2000. Dříve jsme financovali některé projekty, kde se prostě návratnost neukázala. Teď musíme být mnohem obezřetnější.

Pivo vařit umíme - ale školíme se i u Brazilců

HN: Proč jste si v roce 2000 vybral právě firmu Staropramen?

Bylo v tom skutečně to, že mám rád pivo. Jsem ze Žatce, světoznámé chmelařské oblasti. Moje manželka je také odtamtud. A dokonce z význačné chmelařské rodiny. A pivo nám chutná oběma. Taky se mi líbila firemní kultura v tomhle pivovaru. Jednak manažeři procházejí nejrůznějšími funkcemi, aby si podnik osahali. Jednak se tu zachovávaly různé tradice. Třeba chov pstruhů v pivovarské nádrži, kteří kdysi měli hlídat kvalitu vody. Tradice se udržela jen s tou změnou, že pak pstruzi vždy o vánočních svátcích končili na talířích zaměstnanců, a k tomu se udělala speciální várka piva.

HN: Řízení firmy ale už asi není o tom, zda vám chutná pivo... Pomáhá vám přece jen nějak, že jste tuzemec?

Umíte jazyk, znáte místní prostředí - ale stejně se musíte pořád učit. My například můžeme cizince naučit, jak vařit dobré pivo. Ale abychom zjistili, jakým zákazníkům a jak máme prodávat určitý typ piva, na to jsme se jeli školit například ke kolegům z InBevu do Brazílie.

HN: Můj redakční kolega se nedávno ptal šéfa kutnohorského závodu tabákové firmy Philip Morris, zda mu nevadí, že vlastně v cigaretách prodává jedy. Neřešíte také takové dilema?

To, že máme s manželkou pivo skutečně rádi, je jedna věc. Ale máme také dítě, a tak pro nás kampaň o zodpovědné, rozumné konzumaci není prázdným heslem. Naše firma dává na tyto aktivity miliony korun. Ať už jde o kampaň "Nech ty klíčky v kapse" nebo další, které hlavně mládež odrazují od řízení auta po konzumaci alkoholu.

Žatecký rodák se zdá k pivovarnictví takřka předurčen. Manželku má dokonce přímo z chmelařské rodiny, a do pivovaru na pražském Smíchově ho před devíti lety prý opravdu přivedla hlavně náklonnost k pivu.

Absolvent pražské Vysoké školy ekonomické si přitom v Pivovarech Staropramen prošel nejrůznějšími pozicemi ve financích, marketingu i obchodu. Naposledy byl ředitelem oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům. Šéfem celé společnosti pro Česko i Slovenskou republiku se stal 1. srpna 2008. Pivovary Staropramen jsou českou dvojkou ve vývozu piva, hned za Plzeňským Prazdrojem. Patří do belgické pivovarnické skupiny InBev. Ta se nyní po spojení s americkým Anheuserem Busch stane jasnou světovou jedničkou, s pětinovým podílem na trhu.

Zbyněk Kovář je ženatý, má dceru. Vedle piva má rád zábavu s přáteli a sport.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík