Většina Čechů má jasno, jak má vypadat a fungovat správná česká hospoda. Nezáleží ani tak na kvalitě vnitřního zařízení či dodržování pravidel stolování. Dobrá hospoda musí čepovat kvalitní pivo, ale především musí vytvářet přátelské prostředí s příjemnou atmosférou.

Vyplývá to z průzkumu CVVM, který se zaměřil na roli hospod v české společnosti.

Podle 85 % Čechů se totiž v hospodách domlouvají sousedské výpomoci, výměny, prodeje, melouchy. Jen o něco méně respondentů – 83 % – soudí, že se lidé chodí do hospod odreagovat od každodenních starostí.

Hospoda je podle 74 % Čechů i místem, kde se dozvědí plno zpráv a informací, ke kterým se jinak nedostanou. Je i místem pro setkávání přátel, v hospodách se vytvářejí a rozšiřují sociální okruhy jednotlivých skupin hostů, které se navzájem překrývají.

Zejména na menších vesnicích jsou centry prakticky veškerého dění – od sportu po kulturu. Hospoda, tvrdí sociologové, přispívá k vytváření pocitu jistoty, sounáležitosti, přesvědčení, že někam patřím, mám kam se vracet. To má v dnešní individualizované době stále velký význam. Hospoda je i místem pro uvolnění, odreagování v důvěrně známém a přátelském prostředí, místem komunikace. A vzájemná komunikace mezi lidmi je v moderní technické společnosti často problém – vyjma jediného místa, totiž právě české hospody.

Češi, přes svůj kladný vztah k hospodám, ale mají na ně i realistický pohled, uvědomují si i rizika těchto míst.

Podle sociologa Jiřího Vinopala se na ně dokáží podívat i z určitého nadhledu. Podle 57 % Čechů a Češek tak může hospoda odvádět rodiče od rodin a chození do nich patří k příčinám alkoholismu. Pro třetinu Čechů a Češek je současně ale hospoda jejich takřka jediná zábava.

Kupodivu výraznou podporu výzkumu CVVM nezískal názor, že hospoda je i dnes stále jediným místem, kde se dá mluvit o politice. Jestliže tento názor před listopadem 89 podporovalo téměř 2/3 občanů, v současnosti jej za znak hospod považuje necelá polovina populace.

Hospody jsou podle sociologů pro tři čtvrtiny české populace neoddělitelnou součástí národní tradice a jsou všeobecně považovány za něco, co je Čechům vlastní. Tomu odpovídá i jejich vysoká návštěvnost.

Podle sociologických průzkumů v hospodě nikdy nebyla pouhá desetina mužů a kupodivu pouze třetina žen.

Pro návštěvu českých hospod se nevyžaduje znalost společenského bontonu, včetně znalosti, v jakém pořadí se používají vidličky a lžičky. České hospody přesto k návštěvě lákají dobrým pivem, uvolněnou atmosférou a také nabídkou tradičních českých lahůdek, které nedostanete nikde jinde nejen v Česku, ale ani ve světě.

K vyhlášeným specialitám českých hospod kromě vyhlášeného českého piva totiž patří „držkovka“, „gulášek“ a utopenci či salám s cibulí. K místním specialitám patří i nakládaný hermelín, matesy či pivní sýr.

V současné době ovšem přestává být typická česká hospoda dominantním typem pohostinského zařízení, které si udržovala celá staletí. Prosazují se i pizzerie, sport bary, bistra či provozovny rychlého občerstvení.

Stále si však tradiční hospoda udržuje (zejména na vesnicích) svoji komunikační sociální funkci, což je možné dokázat na místech, kde byla z různých důvodů zrušena. Společenský život tam chřadne a sehnat rychle řemeslníka, který by vám opravil cokoli, je téměř nemožné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Vavroň