Anheuser-Busch se podle posledních zpráv snaží odvrátit převzetí společností InBev spojením se s Mexickou Grupo Modelo SAB. Zatímco se InBev snaží svou nabídkou 65 USD za akcii AB (tj. 22% prémií nad cenu před zveřejněním zprávy) vytvořit největšího producenta piva na světě (podle tržeb), AB není podle uvedeného této myšlence nakloněn. A Modelo podle slov svých představitelů chce zůstat „hrdě mexickým“.

Spojení AB a InBev by údajně přineslo synergie jak na straně prodejů, tak na straně nákladů – umožnilo by distribuci v oblastech pro AB dosud nepokrytých a mohlo by snížit nákupní ceny vstupů. InBev je ale proslaven zejména svým zaměřením na snižování nákladů a zvyšování efektivity produkce. Součástí jeho úspěchu je i penetrace rozvojových zemí s rostoucí populací konzumentů piva. Anheuser-Busch se oproti tomu orientuje zejména na marketing (některé jeho reklamy jsou i vtipné) a silnou distribuci. Existuje tak obava ze „střetu kultur“, která je ale při M&A všudypřítomná.

Uvedené strategie, i pohled na další významné výrobce, ale ukazují i na zajímavý rys „pivního průmyslu“ - z oněch známých 4P (product, price, place, promotion) je ten nejdůležitější – tj. samotný produkt, poněkud v ústraní. Konkurenční hra (zejména těch velkých) se obecně hraje snahou o co nejlevnější produkci spojenou se silnou distribucí a marketingem – snahou zatraktivnit se pro určitý segment na trhu. Pivo se tak, pro Čechy možná nepochopitelně, stává typickým příkladem toho, jak produkt samotný v našich „rozvinutých“ ekonomikách ustupuje do pozadí. Rozhoduje to, jakou iluzi v zákazníkovi vyvolá a to, aby tato iluze byla co nejefektivněji vyprodukována. V různobarevných plechovkách a lahvích s univerzální nahnědlou tekutinou tak velké pivovary prodávají všechno, jen ne pivo jako takové. Pokračující konsolidace pivovarů přirozeně dále umocní tento trend, kdy chuť piva bude daleko méně důležitá než to, jestli reklama na něj je dostatečně „in“.

Zdroj: Patria.cz | Autor: Jiří Soustružník