Nejlepší je dostat pivo co nejrychleji do opláchnuté a odkapané sklenice. Jestli si sám pivovar hradil pivo na vyšší tlak než je vhodné pro dobrou pitelnost, to je jeho problém a prací výčepního není nějaké zvláštní kouzlení při tom to tzv. rituálu. Nejdůležitější prací výčepáka by měla být starost o skladování a čistotu výčepního zařízení. Stejně jako čistota v pivovaru, musí být čistota i v hospodě a to od sklepa až po hubičku výčepního kohoutu, který by v žádném případě neměl být zdoben oschlou pěnou (tak jak radí Heineken). Pak přijde ta nejlehčí práce. Pivo nikdy nepouštíme svrchu, protože při rozbití o dno prakticky vždy nahodí pěnu kterou zdobí "jarová" pěna. A vše ostatní už záleží na spousty dalších faktorech. Pivovarské hospody s Plzní atd. roztáčejí ve velkém a není problém pro ně čepovat hladinku, ale všimněte si že často v takových podnicích najdete kapáka na výčepu, pod méně prodávaným pivem. Pak jsou třeba na řadě degustační výčepy s pivy z mini a mikro atd. Prvním faktorem je ta výtoč nejpopulárnějšího, které může jít najednou, ale ruku na srdce tato piva jsou většinou tak poctivá s poctivou pěnou, že ani na jeden zátah prostě nenačepujete. Nebo jsou pivovary které opravdu hradí na nižší tlak, aby jejich piva byla pitelnější. Nebo kvasničák necháte v teple a v sudu se vám rozjede a to je teprv nadělení. Nebo vám to nepění vůbec a to je taky mazec :-D Nebo je na vině mezičlánek distributor.... Je toho moc. Proto si myslím, že výčepní by se nikdy neměl snažit přetvářet jakýmkoli způsobem charakter čepovaného piva, ale měl by se hlavně starat o to aby špatné pivo nenabízel a ani ho ve své distribuci nijak nepokazil. Taky je důležité tlačné médium a doba naražení sudu a mohl bych psát donekonečna dvakrát za sebou jak Chuck Noris :-D

Po přečtení příspěvků Martina a JardyK je jasný, že stejně jako neexistuje jedno nejlepší pivo ze všech, není ani jeden ten nejzaručenější způsob točení piva. Každému podle jeho chuti. Já osobně dávám přednost nepřesyceným pivům, protože pokud mi jde pivo po prvním doušku pomalu nosem ven a přes přesycením vzniklý "říz" nevím ani co piju, tak není o co stát. Já bych nezatracoval asi ani jeden způsob čepování, protože pokud jsem například na různých oslavách, kde si každý točí své pivo sám, tak díky různým pivům i seřízením výčepního zařízení, používám v té dané chvíli všechny možné způsoby natočení piva tak, aby pivo chutnalo právě mě.

Budvarské čepování to je jako v našem kraji Krakonoše. Vymlátit narvat to pěnou ať to má pořádnou čepici a nahoru položit minimálně hrad. Ani né po minutě začne suchá pěna padat a dílo zkázy zvětralého větráku už nic nemůže spasit. Trochu jsem se oklepal. Jasně že na dvakrát až třikrát, ale proboha ne z výšky. Když je čas a vůle jde to. Kompenzátor mám téměř otevřený, pivo nepodchlazený a sklenice čerstvě vypláchlá ať pěkně pivečko klouže. Pěna je jak šlehačka krásně mokrá a pivo má příjemný říz i po chvíli. V Budvaru tomu říkali rozbít bílek. Jednou na exkurzi jsem udělal pokus jedno jsem na přání vymydlil a druhé pěkně po sklenici na třikrát. Nakonec si dotyčný vzal nevymláceného kouska. Byl spokojený.