Je sobota 1. září 2012 jedenáct hodin a kroky směřují na hlavní žatecké náměstí, kde v plném proudu probíhá pětapadesátá Dočesná. Hned při příchodu se musím zastavit na podivném stánku, kde zjišťuji přítomnost japonských kravaťáků u značky ,,Suntory The Premium Malt´s‘‘ z téže země. Po zjištění, že se jedná o Japonské pivo z Žateckého chmele zakupuji první vzorek dvanáctky a musím říct, že se nejedná o pivo na vylití, ale sladšího typu a jemné hořkosti. Zkrátka dobrůtka, která kupodivu nezklamala.

Další kroky směřují k Rohozeckému stánku, respektive k řezané jedenáctce. Ta naopak zklamala. Naprosto nepitelné, teplé pivo bez známek chuti, které vylévám. Naštěstí skoro naproti je Rakovnický Bakalář a jeho dvanáctka mě zpravuje chuť. Na plné čáře. Po návštěvě krčmy s občerstvením se jde koštovat dále. Tentokrát Černá Hora a její borůvkové pivo. Na to, že nejsem moc velkým zastáncem ochucených piv, mě zaujalo právě toto borůvkové a skvěle osvěžilo. Zkrátka povedené, ale ke stálému pití to moc nebylo.

Mostecký kahan ve dvanáctce nabízely zdarma ve třetinkové skleničkové podobě u politických Severočechů zdarma a jelikož jsem Kahan ještě neměl tu čest nikdy ochutnat, volím i tuto zastávku a i když to dávaly jako předvolební lákačku na lidi gratis pivo, bylo dobré a doufám, že jej ještě někdy ochutnám. Po pár krocích se dostávám k Ferdovy z Benešova, na kterého jsem se těšil snad nejvíc a jeho dvanáctka, kterou ještě v ten den popiju dvakrát u mě zatím vítězí na plné čáře a jak se později ukáže u mě zvítězila ze všech ochutnaných piv úplně.

Zakupuji i vzorky na doma a šinu si to do ,,středověké uličky“ kde ochutnávám Pšeničné z Jihlavského Radničního. Se pšeničným to má bohužel společný jen název. Naštěstí jsem si zakoupil jen malé, tak mě to nedělá problém dopít. Koutské o pár kroků dále je už pitelnější a vydrží mě ke stánku s třeboňským Regentem, kde zakupuji Kvasnicové, které u mě obsazuje druhou příčku v pitelnosti dne za Ferdou. Naprosto vynikající. A že se mně stává v poslední době, že kvasničáky stojí za prd (minulý týden v Podkováni na slavnostech naprostej hnus k vylití). Tento třeboňský bych pil i dále, ale to už je pomalu večer a cesta domů přede mnou. No tak zase za rok!